Zprávy | Z archivu rubriky


Česká konsolidační agentura s koncem letošního roku zaniká a její agenda přechází na ministerstvo financí, kde vznikne nový odbor. Do něj přejde z agentury 35 zaměstnanců. Ti budou mít na starosti zbytkové portfolio agentury a zbylá aktiva v celkové hodnotě sedmi miliard korun. Dalších 20 pracovníků ČKA pak přejde do dalších oddělení.

ČKA vznikla jako nástupce Konsolidační banky. Na starosti měla správu a prodej problematických aktiv převedených z bank a ostatních institucí. Federální Konsolidační banka fungovala od února 1991, česká Konsolidační agentura pak od ledna 1993 do srpna 2001. Následně se přetransformovala na ČKA. Aktiva nově spravovaná ministerstvem financí tvoří majetkové účasti a pohledávky zařazené do takzvaného strategického portfolia. Jde zejména o pohledávky za městy a obcemi a majetkové účasti ve společnostech, jakými jsou například ČSA a Explosia. Dále jsou do tohoto portfolia zařazeny nevyřešené pohledávky vyplývající ze sporů mezi ČKA a ČSOB a pohledávky z úvěrů poskytnutých na Družstevní bytovou výstavbu. "Další kategorií tvoří pohledávky zařazené do takzvaného zbytkového jmění, tedy pohledávky s právními vadami," uvedlo ministerstvo. Zbývající agenda ČKA bude podle MF bude vypořádávána průběžně v závislosti na termínech ukončení soudních sporů a v případě takzvaného strategického portfolia na rozhodnutí MF.

Hospodaření ČKA podle jejího generálního ředitele Zdeňka Čápa skončí letos v takzvané černé nule, tedy s mírným ziskem. V zisku skončí agentura teprve podruhé; poprvé a zatím naposledy se tak stalo v roce 2005, který skončil přebytkem 1,5 miliardy korun. Za 17 let existence ČKA a její předchůdkyně, Konsolidační banky, prošla institucemi aktiva ve výši 590 miliard korun, z toho od bank převzaly aktiva v hodnotě 400 miliard korun. Kumulovaná ztráta je 236 miliard Kč, přičemž podle Čápa polovinu této sumy tvoří náklady na transakce kolem převzetí IPB Československou obchodní bankou. "České konsolidační agentuře se tak podařilo získat ze všech aktiv, které spravovala, zhruba 60 procent," upozornil již dříve Čáp.

Mlékařské a hospodářské družstvo Jih, které sdružuje 212 družstev, vypovědělo koncem prosince veškeré dodávky mléka největší české mlékárně, společnosti Madeta. V reakci na to již firma oznámila, že uzavře dva své provozy, a to v Českých Budějovicích a Strakonicích. Většinu zaměstnanců z těchto závodů chce Madeta převést do jiných provozů, o práci by tak nemělo přijít více než 200 lidí. Ve svém večerním zpravodajství to uvedla Česká televize.

Podle představitele Mlékařského a hospodářského družstva Jih Zdeňka Houšky dodávky mléka pro Madetu budou pokračovat do 31. března 2008. Podle jeho slov jim v Německu nabídli za litr mléka o 1,40 Kč více než v tuzemsku. Podle televize by tak do Německa mělo denně téct možná až 900.000 litrů suroviny. "Bereme toto stanovisko jako definitivní a začneme nakupovat levnější mléko v zahraničí. Naše provozy dva, a to v Českých Budějovicích a ve Strakonicích zaniknou," dodal ředitel Madety Milan Teplý. Podle Houšky však přerušení dodávek není definitivní a jsou nadále připraveni jednat. Podle informací České televize by se poslední setkání mělo uskutečnit ve druhém lednovém týdnu.

Madeta je největší zpracovatel mléka v ČR. Za rok zužitkuje více než půl miliardy litrů, což je pětina celkové produkce v zemi. Firma na trh dodává 239 druhů mléčných výrobků, z nichž čtvrtinu prodá do zahraničí, například Libanonu, Spojených arabských emirátů, Ruska a států EU.

Navzdory mrazivému počasí se dnes v osadě Kotel u Osečné na Liberecku sešlo několik stovek lidí, aby vyjádřily své obavy z těžby uranu v Podještědí. U památné tisícileté lípy se sešli zástupci obcí, ekologických organizací i místní obyvatelé. Ti všichni chtějí zabránit prohlášení lokality za chráněné ložiskové území, což chápou jako první krok k zahájení těžby uranu v Podještědí a také jako první krok k jeho devastaci. ČTK to řekl organizátor akce Josef Jadrný ze Strany zelených v nedalekém Janově Dole. Uranovou rudu objevil Státní podnik Diamo v lokalitě Osečná - Kotel už v 60 letech, teprve letos na podzim ale firma požádala o vyhlášení chráněného ložiska. "Důvodem je rostoucí cena uranu, my si však myslíme, že kvůli penězům nemá smysl zničit krásnou krajinu," řekl Jadrný. Chráněné ložisko má být vyhlášeno na území 10,5 kilometru čtverečních. Podle odhadu tam leží kolem 20.000 tun rudy, což podle Jadrného představuje v současných cenách kolem 120 miliard korun. Podle místopředsedy krajské organizace Strany zelených v Libereckém kraji Milana Přívratského se v lokalitě nikdy těžit nebude. "Je to ekonomický nesmysl," zdůraznil. Těžba by podle něho byla příliš nákladná. Je proto přesvědčen o tom, že ochrana ložiska je neodůvodněná. To je také jeden z argumentů, který ve svých námitkách používají dotčené obce Český Dub, Osečná, Světlá pod Ještědem a Janův Důl. Prohlášení chráněného ložiska by podle českodubského místostarosty Martina Bobka znamenalo prakticky stavební uzávěru. Podle horního zákona z roku 1988 by každý, kdo by chtěl stavět či jen rekonstruovat, musel žádat o souhlas Diamo, bez ohledu na to, že objekt či pozemek vlastní. "Zcela by to zastavilo rozvoj regionu," zdůraznil Bobek. Obce se proto proti záměru ohradily. Navíc nesouhlasí s tím, že podle horního zákona nejsou účastníky řízení o prohlášení ložiska. "Je to v rozporu s ústavou, protože to porušuje vlastnická práva obcí i správu jejich území," vysvětlil Bobek.

V nedalekém Hamru na Jezeře a Stráži pod Ralskem na Českolipsku se uran těžil od konce 60. let minulého století. Ve Stráži používalo Diamo chemickou cestu za pomoci kyseliny sírové, která je sice nejlevnější, na přírodu má ale katastrofální dopady. Sanace území kolem Stráže bude trvat desítky let a přijde na 40 miliard korun. V Hamru se těžilo klasickou hlubinnou metodou. Na obou místech ale v první polovině 90. let Diamo těžbu uranu z ekonomických důvodů zastavilo.

Česká hokejová reprezentace má před sebou poslední zápas v základní skupině A na mistrovství světa. Svěřenci trenéra Miloslava Hořavy se v pondělí utkají se Švédskem, které doposud neztratilo na turnaji ani bod. Český tým nastoupí do duelu s jistotou postupu do bojů o medaile, teoreticky však má stále šanci první část šampionátu vyhrát a postoupit přímo do semifinále. K tomu by ale domácí potřebovali Seveřany porazit, a to s největší pravděpodobností alespoň o šest branek. Za předpokladu, že Kanada přehraje v pondělí večer Dánsko, by pak totiž Česko, Švédsko a Kanada měly stejný počet bodů a o konečném pořadí by rozhodovala minitabulka vzájemných zápasů. Kanaďané mají před duelem Česka se Švédskem skóre 6:4, Švédové zatím 4:3 a Češi 0:3. Hořava si je však vědom, že jeho svěřence čeká hodně náročný duel. Švédy totiž již před začátkem šampionátu označil za jednoho z hlavních favoritů MS a tento názor zopakoval i po sobotní výhře českého týmu nad Slovenskem. "Mají výborný tým, což tady potvrzují. My jsme s nimi letos ještě nevyhráli a oni nás svým způsobem cvičili celou sezonu. Poráželi nás dost výrazně a naposledy jsme ve Finsku dostali 5:0. Ten výsledek ale neodpovídal dění na ledě, klidně to mohlo být 10:0, protože byli o hodně lepší," řekl Hořava na dotaz ČTK. Švédové jeho slova potvrdili ve večerním sobotním zápase, kdy jako první dali branku Kanadě a poté šampiony z předešlých třech ročníků i porazili. "Já doufám, že se opět zlepšíme a budeme pokračovat v trendu turnaje," přál si Hořava, který tradičně neprozradil, kdo se objeví v české brance. Zda dostane příležitost podruhé Jakub Kovář, nebo potřetí Michal Neuvirth. "Rozhodli jsme se, že nebudeme určovat jedničku, a to platí. Jsme rádi, že máme k dispozici tři vyrovnané brankáře," pochvaloval si. Český tým bude moci v pondělí do zápasu nastoupit poprvé bez nutnosti bodovat, svůj první úkol na turnaji totiž již prakticky splnil - postoupil do bojů o medaile. "Pro nás to ale bude stejné jako předešlé zápasy. Do každého utkání jdeme s cílem bodovat, vlítnout do toho po hlavě a vyhrát. Hlavně půjde o umístění, jestli půjdeme dál ze druhého, nebo třetího místa," řekl ČTK útočník Jakub Voráček.