Zprávy | Z archivu rubriky


Češi podle prezidenta Václava Klause přes řadu problémů nyní žijí v asi nejlepším možném období existence své země. Prezident to dnes uvedl v novoročním projevu, ve kterém připomněl minulé přelomové roky končící osmičkou. "Přes nemalou řadu osobních i společenských problémů, které kolem sebe každý z nás vidíme a cítíme, dnes asi žijeme v nejlepším období naší země, v jakém jsme kdy žili," prohlásil Klaus. Za důkaz považuje mimo jiné to, že Češi neodcházejí masově do ciziny a naopak si berou hypotéky, což naznačuje jejich "víru v dnešek a hlavně v budoucnost". Prezident mezi důkazy zahrnul i sílící ekonomiku, zároveň ale označil za "mráčky na obloze" růst cen energií, a tím dalších výrobků. "Rostou také ceny potravin, k čemuž přispívá i to, že je orná půda stále více využívána na produkci takzvaných obnovitelných zdrojů a ne na výrobu potravin. Zkusme se i v těchto věcech chovat rozumně a nedělejme žádná zbrklá řešení," uvedl Klaus.

Prezident zároveň zdůraznil, že Češi si musí chránit a pěstovat svoji identitu, nechtějí-li přijít o svoji svobodu. Je to podle něj důležité právě teď, kdy v rámci EU padly hraniční kontroly, hranice se stávají snadno prostupnými, Evropa i svět se zemi plně otevírají a naopak. Klaus to řekl k příchodu nového roku 2008, který končí osmičkou, stejně jako zásadní historické milníky v letech 1918, 1938, 1948 a 1968, které, jak připomněl, zemi nejvíce ovlivnily. "Svou identitu si pěstovat a chránit musíme, nechceme-li - tak jako tolikrát v minulosti - o svou svobodu přijít. Republiku, kterou naši předkové před devadesáti lety založili, musíme budoucím generacím předat svobodnou, demokratickou a prosperující," uvedla hlava státu.

Klaus upozornil, že na rok 1938, který znamenal konec první republiky a počátek německé okupace, vzpomínají lidé neradi. "Říkáme sice, úbyli jsme zrazeniú, ale obvykle málo se zamýšlíme nad tím, zda - a jak moc - jsme k tomu, co se tehdy stalo, přímo nebo nepřímo přispěli i my sami," řekl. Prezident dále varoval před lhostejností nebo smířlivostí vůči únoru 1948 a následujícím čtyřem desetiletím komunismu. Nestačí ale podle něj "líbivé proklamace" a nepřijatelné je také "nostalgické" vzpomínání na "prazvláštní jistotu rovnosti v bezmoci". Rok 1968 podle Klause ukázal všeobecné volání lidí po svobodě a to, že komunistický režim nemůže fungovat bez použití násilí.

Prezidentův novoroční projev vysílaly hodinu po poledni tak jako loni všechny tři celoplošné televize a Český rozhlas. Klausova dnešní tradiční novoroční řeč byla poslední v jeho pětiletém prezidentském období. Zhruba za měsíc chce Klaus funkci obhajovat, jeho protikandidátem je ekonom Jan Švejnar, jehož navrhla skupina senátorů z několika stran.

Kandidát na českého prezidenta Jan Švejnar doufá, že letošní rok s osmičkou na konci se přiřadí k dalším rokům s touto číslicí, který bude úspěšný. "Já doufám, že to bude dobrý rok, vynikající rok pro Českou republiku, že nastoupíme na dobrou dráhu a budeme pokračovat v tom, co jsme započali," řekl v rozhovoru, který poskytl ČTK. Jednou z výtek, kterým musí čelit, je i jeho americké občanství. Švejnar však připomněl, že i v zahraničí existují politici s občanstvím jiné země. "To nevidím jako problém, ale budu se tím zaobírat," podotkl. "Též doufám, že dojde k veřejné debatě s Václavem Klausem, protože si myslím, že právě pro demokratický systém, který zde máme, to bude velmi důležité," zdůraznil. Nechtěl spekulovat o tom, v čem je lepší než nynější prezident. Jak ale řekl, liší se v řadě věci. "Samozřejmě, je zde velký generační rozdíl, je zde rozdíl v myšlení. Já jsem člověk, který je spíše otevřený navenek, on je spíš člověk, který je zaměřen na místní scénu. A samozřejmě já se dívám trochu víc dopředu, on se zase víc zajímá o minulost," zhodnotil rozdíly.

Švejnar, který je v těchto dnech v Praze i s rodinou, oslavil příchod nového roku v rodinném kruhu a s přáteli. "Bylo to moc hezké," řekl. "Měli jsme společnou večeři, potom jsme se dívali na rachejtle a společně jsme debatovali až do ranních hodin," popsal oslavu. Dnes si s manželkou a rodinou vyšli na procházku Prahou.

Letošní novoroční projev prezidenta Václava Klause byl jedním z jeho nejslabších, míní šéf opoziční ČSSD Jiří Paroubek. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa byl Klausův projev nevyvážený. Šéfům vládní KDU-ČSL a Strany zelených Jiřímu Čunkovi a Martinu Bursíkovi v projevu chyběla vize budoucího vývoje ČR. Uvedli to v telefonických vyjádřeních pro ČTK. Mluvčí vlády Jan Bartošová řekla ČTK, že Topolánek dnes Klausův projev nebude komentovat. Premiér a prezident se mají setkat ve středu na zámku v Lánech.

"Je to jeden z nejslabších projevů Václava Klause, který jsem kdy slyšel. Ukazuje se, že Václav Klaus je schopen vést se společností už jenom monolog, jako kdyby se před prezidentskou volbou bál otevřeně obhajovat svoje myšlenky," uvedl Paroubek. Podle něj je od prezidenta "farizejské" označovat současné období za jedno z nejlepších v historii země vzhledem k tomu, že před rokem přirovnával situaci ve společnosti ke studené občanské válce. Za současnou prosperitou a blahobytem stojí podle Paroubka politika vlád v čele s ČSSD, na kterou Klaus neměl žádný pozitivní vliv. Paroubek podotkl, že Klaus naopak pomohl schválit zákonů souvisejících s takzvanou reformou veřejných financí, které vedou ke zhoršení sociální situace. Klaus a politika ODS jsou jasnou překážkou dalšího rozvoje země, dodal předseda nejsilnější opoziční strany.

Čunek a Bursík na rozdíl od opozičních předáků do jisté míry souhlasili s prezidentovým hodnocením současného období. "Souhlasím s tím, že to je jedno z nejlepších období našich dějin," uvedl Čunek. "Ta doba je dobrá," přidal se Bursík s poukazem na otevření hranic, růst ekonomiky a stále větší zájem veřejnosti o kvalitu života a stav životního prostředí.

Novoroční projev prezidenta Václava Klause byl poznamenán blížící se volbou hlavy státu, domnívá se většina oslovených politologů. Podle Tomáše Lebedy bylo z Klausovy řeči jasné, že stojí hodně o znovuzvolení, proto byla jeho slova opatrná a umírněná. Vladimíra Dvořáková si myslí, že projev byl vyvážený a "kupodivu měl i lidský rozměr" k sociálním tématům. Politolog Jan Outlý zaznamenal vyhraňování vůči "lacinému antikomunismu", chybělo mu víc témat EU. Další expert Rudolf Kučera míní, že v Klausově pětiletém funkčním patřil projev k jeho nejslabším novoročním řečem, prezidentova slova mu připadala chaotická. "Přecházel nelogicky od velmi různých problémů k jiným a jenom je naznačil. Národní identita, pak zase zdražování, to, že hypotéky jsou důkazem důvěry v budoucnost. To byla taková změť problémů, v níž jsem vnitřní spojitost nezahlédl," uvedl Kučera. Podle Lebedy projev neurazil, nenadchl a byl dost jiný, než je u Klause zvykem. ČTK řekl, že Klaus se obvykle nebojí formulovat své často radikální názory. Tentokrát se jich ale vyvaroval a byl pragmatický, míní. "Byl to projev muže, který hodně stojí o to, aby za několik týdnů obhájil svůj prezidentský mandát. Tomu byl celý charakter projevu podřízen," konstatoval odborník, podle něhož Klaus zvolil ve své volební strategii "hru na jistotu". Dvořáková řeč označila jako vyvážený projev před volbami, i když ho nevnímá jako jednoduchou agitaci. "Zajímavé je, že vůbec nebyla zmíněna ekonomická reforma, i když ta je hlavně věcí vlády," doplnila. Zaznamenala zmínky o ekonomickém úspěchu, myšlence národa, jasné distanci od komunismu a současně odsuzování líbivých proklamací vůči komunistickému režimu. Outlý Klause kritizoval i za to, že "demagogicky" propojil zdražování potravin s využíváním půdy na produkci obnovitelných zdrojů.

Francouzské Středisko pro mezinárodní studia a výzkum (CERI) soudí, že po obnovení hospodářského růstu počínaje rokem 2005 lze nyní v České republice očekávat jeho zpomalení. "Rok 2008 by mohl být pošmournější kvůli plánovaným vládním sociálním reformám, které by měly ukrojit z příjmů domácností a mohly by narušit dynamiku ekonomiky založenou nyní na spotřebě," uvedlo CERI ve studii, kterou zveřejnilo v Paříži. Příspěvek zahraničního obchodu k růstu se snížil, stejně jako příspěvek vnitřních investic. Jejich zpomalení lze těžko vysvětlit, vezme-li se v úvahu pohodlná finanční situace českých podniků a nadále dobrá orientace průmyslu, píše se v materiálu, který poukazuje také na růst zásob. To vše podle CERI vyvolává pochyby o pokračování růstu a o jeho tempu. A to tím víc, že některé prvky nynějších reforem mohou mít stlačující účinek na spotřebu, která je teď jediným velmi aktivním motorem hospodářství. CERI cituje Vídeňský institut pro mezinárodní hospodářská srovnání (WIIW), podle něhož reformy poslouží především nejmajetnějším vrstvám obyvatelstva a postihnou ty nejchudší, a poukazuje na "riziko, že se dotknou sociální rovnováhy", jež se České republice "zvlášť dobře povedla". Francouzský ústav také vyslovuje pochyby o možnosti dosáhnout v příštím roce snížení rozpočtového schodku na 2,95 procenta HDP, a to vzhledem k předpokládanému snížení příjmů z daní.

Na lékařských pohotovostech v Praze už mají první zkušenosti s výběrem poplatků od pacientů. Ve zdravotnictví začaly od 1. ledna platit změny plynoucí z vládní reformy veřejných financí - pacienti musí za návštěvu lékaře a pobyt v nemocnici nově platit poplatek. Nevědí přitom, že na každém oddělení se musí za pohotovostní ošetření zaplatit zvlášť a v případě automatů nemají k dispozici drobné mince, řekla ČTK Jana Gandalovičová ze Společného příjmu interně nemocných ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Poplatek v hodnotě 90 korun se platí za každé vyšetření na pohotovosti, když není nařízena hospitalizace. Pokud má kupříkladu někdo úraz, ošetří ho na chirurgické ambulanci a poté ho pošlou na internu - a v tu chvíli prý platí znovu. "Je to komplikovaná situace, protože na to pacienti nejsou připraveni a za jeden den mohou nasbírat i několik poplatků, čímž účet stoupá," podotkla Gandalovičová. Ve VFN není automat a pacienti zde mohou platit hotově, nebo kartou. "Není to ideální stav, jelikož někdo neplatí vůbec a odchází se směnkou. Někdo si ji ani nevezme s tím, že nám nebude platit do chřtánu," řekla. Fakultní nemocnice Na Bulovce má automat na devadesátikorunové kupony. Na vrátnici nemocnice si prý lidé mohou papírové bankovky do výše 200 korun rozměnit. "Kdo je bezdomovec nebo peníze nemá, tak toho musíme ošetřit také. Zatím ale máme bezproblémové pacienty, kteří o poplatcích vědí. Neplatiče jsme také měli, vše však proběhlo bez konfliktu," řekla ČTK zdravotní sestra Marie Turecká z pohotovosti.

Změny plynoucí z reformy veřejných financí se bezprostředně dotknou i lidí hospitalizovaných - ode dneška se jim začíná počítat 60 korun za den pobytu. Účet začíná dneškem růst o 60 korun i lidem v léčebnách dlouhodobě nemocných. Také za vydání léku od 1. ledna poprvé lidé zaplatí, a to 30 korun za položku na receptu. Na jednom receptu mohou být nejvýše dvě položky, tedy dva léky až po třech baleních. Poplatek 30 korun se hradí u praktického lékaře, pediatra, gynekologa, ambulantního specialisty, zubaře, psychologa a logopeda.