Zprávy | Z archivu rubriky


Pokud to bude nutné, absolvuje asi parlament v jednom dni tři kola prezidentské volby. Kdyby ani jedno ze tří kol ke zvolení hlavy státu nestačilo, možná již o týden později by se konala nová volba, opět nejvýše tříkolová. Vyplynulo to z vyjádření předsedy sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD) po čtvrtečním pracovním obědě s prezidentem Václavem Klausem a šéfem Senátu Přemyslem Sobotkou (ODS). Před pěti lety potřeboval parlament ke zvolení prezidenta tři volby. Klaus se stal hlavou státu až ve třetím kole třetí volby, neboli vlastně až v devátém hlasování. Sněmovna a Senát tehdy absolvovaly vždy tři kola, tedy celou jednu volbu, v jednom dni. Od začátku první volby do konce třetí volby tehdy uplynul téměř měsíc a půl.

Podle ústavy svolává společné schůze sněmovny a Senátu k volbě hlavy právě předseda dolní komory, nyní tedy Vlček. Parlament začne nového prezidenta volit 8. února. Klausovým protikandidátem bude ekonom Jan Švejnar, kterého oficiálně nominovali senátoři ze čtyř frakcí včetně opoziční ČSSD. Vzhledem k síle ODS a k tomu, že pro současného prezidenta budou zřejmě hlasovat i někteří zákonodárci z dalších stran je ale za favorita považován právě kandidát občanských demokratů Klaus.

Volba prezidenta republiky se řídí jasnými pravidly. Skládá se nejvýše ze tří kol, tolikrát tedy v případě tajného hlasování mohou poslanci spolu se senátory vhodit hlasovací lístky se jmény kandidátů do volební urny. Když ani tři kola ke zvolení hlavy státu nestačí, volba končí a parlament uspořádá další. Volba prezidenta může být jak tajná, tak veřejná, rozhodují o tom zákonodárci. Před pěti lety byla volba tajná a předpokládá se, že taková bude i letos. Při tajné volbě není jasné, jak kdo hlasoval, protože poslanci a senátoři vhazují své hlasovací lístky do uren. V minulosti již tento způsob rozhodování přinesl nejedno překvapení, kdy zdánlivý favorit neuspěl.

Překvapivě nízký schodek rozpočtu za rok 2007 považují ekonomové za dobrou zprávu. Přesto by podle nich deficit mohl a měl být ještě nižší. "Je to pozitivní zpráva pro finanční trhy, podpora kurzu koruny," reagoval analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Při takových výsledcích není podle něj důvod nemít za cíl vyrovnaný rozpočet do roku 2010. "Chce to jen vůli k úsporám. Ekonomický růst je pro vládu trumfem v rukávu. Na výsledcích v dalších letech se ukáže, zda máme populisticky, nebo ekonomicky smýšlející vládu," dodal.

"To je velmi dobrá zpráva. Přesto si myslíme, že někteří investoři počítali díky rychlejšímu než očekávanému růstu ekonomiky s ještě nižším deficitem," doplnil analytik Next Finance Vladimír Pikora. Například Polsko prý počítá s deficitem rozpočtu na úrovni 60 až 63 procent původního plánu, což by v případě Česka znamenalo deficit jen v rozmezí 55 až 58 miliard korun. Podobně i Slovensko mělo skutečný deficit jen na úrovni 61 procent plánu. Českých 72 procent tedy není až tak oslnivých, podotkl. Pikora se obává, že rok 2007 přinesl jen dočasné zlepšení rozpočtu dané pouze překvapivým růstem ekonomiky. Ten by přitom měl v roce 2008 zpomalit. Rozpočet se svezl s ekonomickým růstem, pokladna se plnila hlavně díky historicky nejdynamičtější spotřebě domácností, souhlasil Michl. Jednou z možností úspor je podle něj krotit požadavky ministerstev, které permanentně nadhodnocují odhady potřeby peněz na výdaje.