Zprávy | Z archivu rubriky


Válečný veterán Tomáš Sedláček v pondělí na Pražském hradě při příležitosti 90. narozenin obdržel prezidentské ocenění. Václav Klaus mu předal Zlatou plaketu prezidenta republiky. Ministryně obrany Vlasta Parkanová později Sedláčkovi předala čestný kord. Klaus ocenil Sedláčkův podíl na osvobození Československa za druhé světové války i celoživotní úsilí o demokracii. "Chceme tím zdůraznit, že jsme si opravdu vědomi toho, co jste udělal ve své vojenské kariéře, toho co jste prožíval za celou komunistickou éru," řekl před novináři Klaus Sedláčkovi. Prezident vyzdvihl také Sedláčkovu polistopadovou činnost i jeho působení v Československé obci legionářské, jejíž je generál čestným předsedou.

Sedláček uvedl, že mezi nejtěžší období v jeho životě patří Mnichovská dohoda v roce 1938 a okupace Německem. "Byli jsme připravení obětovat se za vlast. To zklamání bylo obrovské," řekl novinářům Sedláček. Za velké ponížení také považuje období věznění v padesátých letech. "Pořád jsem věřil, že to přežiju, i když jsem nevěděl, jak dlouho to bude trvat," dodal. Sedláček byl v únoru 1951 zatčen a později odsouzen k trestu doživotního vězení za údajnou velezradu. Ve vězení strávil více než devět let. V květnu 1960 byl propuštěn na amnestii. Podle ministryně obrany Vlasty Parkanové je generál Sedláčkem "světýlkem v temnotách nejrůznějších historických peripetií vývoje našeho státu i vojenské historie."

Sedláček, který se narodil 8. ledna 1918, působil v armádě jako dělostřelec. V roce 1940 se dostal do Francie a poté strávil čtyři roky v Anglii. V roce 1944 byl poslán na východní frontu, kde se účastnil počáteční fáze bojů o Dukelský průsmyk. Poté byl stažen do hor, kde bojoval během Slovenského národního povstání.

Prezidentský kandidát Jan Švejnar se nerozhodl, zda se vzdá amerického občanství, zatím to zvažuje. Výhrady vůči Švejnarovu dvojímu občanství mají komunisté, jejichž hlasy bude tento ekonom ke zvolení potřebovat. O funkci hlavy státu se 8. února utká s nynějším prezidentem Václavem Klausem. Švejnara nominovali senátoři ze čtyř frakcí včetně opoziční ČSSD. Švejnar také řekl, že v příštích týdnech chce navštívit některá česká a moravská města. Mimo jiné představil svou internetovou stránku www.svejnaprezidentem.cz, kde chce průběžně informovat například o místech, která navštíví.

Švejnar v pondělí novinářům řekl, že Česko se ve střednědobém až dlouhodobém výhledu neobejde bez jaderné energie. zároveň se ale nepostavil proti názorům zelených, kteří využívání atomu odmítají. Řešením by podle něj byla diskuse o nových jaderných technologiích. Česko by mělo podle něj v první řadě snížit svou energetickou náročnost. Rovněž využívání alternativních a konvenčních druhů energií je podle něj důležité. Protože závislost na zdrojích plynu především z Ruska je vysoká, měl by se stát podle něj poohlédnout po dodavatelích z Blízkého Východu a severu Afriky.

Předseda zelených Martin Bursík Českému rozhlasu řekl, že nevidí důvod, proč by si Švejnar měl nějakým způsobem nechat vysvětlit téma jaderné energetiky. Prezident podle něj o jaderné energetice nebude rozhodovat. Už dříve Bursík uvedl, že odpor k jaderné energetice pro něj není nepřekročitelný. Při současném stupni vývoje podle něj ale stále tento druh získávání energie není dostatečně bezpečný.

Několik politiků ODS se podepsalo pod výzvu, mezi jejímiž signatáři figurují i někteří představitelé české krajní pravice. Poslanci, kteří se ztotožnili s výzvou volající po obraně hodnot jako je národ, tradiční rodina a rozdělení rolí mezi mužem a ženou, spojení s extrémní pravicí odmítají. Petici prý podepsali proto, že jim byl její obsah sympatický. O tom, kdo výzvu připravil a spolu s nimi podepsal, prý nevěděli. Mezi signatáři výzvy se objevila jména poslanců ODS Petra Plevy, Evy Dundáčkové, Aleny Páralové, Juraje Ranince, Josefa Ježka, Zdeňka Proseka a senátora Karla Tejnory. Na petiční listině, která byla zveřejněna na webových stránkách Národní tiskové agentury www.natia.cz, jsou spolu s politiky ODS podepsaní například i zástupci hnutí Právo a spravedlnost a sdružení Vlastenecká fronta, které Bezpečnostní informační služba zařadila ve výroční zprávě za rok 2006 mezi krajně nacionalisticky až xenofobně zaměřené organizace.

"Nemám nic společného s českou ultrapravicí a nikdy jsem neměla. Petici D.O.S.T. jsem podepsala, protože hodnoty, na které odkazuje, jsou mi sympatické a neshledávám na nich nic závadného," řekla například ČTK poslankyně Dundáčková. Výzvu dostala elektronickou poštou a o tom, kdo je mezi jejími signatáři nic nevěděla. Petice mimo jiné varuje před "antidiskriminační agendou", kterou podle jejího textu přináší ideologie šířící se z Evropské unie. Výzva odmítá také snahy o "demontáž rodiny založené na manželském svazku muže a ženy". Nežádoucí je podle signatářů také ideologie "bezpohlavní společnosti," která nerespektuje rozdílnost mužů a žen.