Zprávy | Z archivu rubriky

O návratu šéfa lidovců Jiřího Čunka do vlády nebudou zelení s koaličními partnery jednat dříve než po prezidentské volbě, řekl Českému rozhlasu vicepremiér a šéf Strany zelených Martin Bursík. Podle něj nikdo nebude mít zájem, aby před volbou hlavy státu došlo k takovému politickému rozhodování. „To je můj politický odhad. Stejně tak si myslím, že tady v tom asi i názor ODS bude takový, že to prostě vyžaduje určitý čas, že to není tak, že bychom měli reálně v těchto týdnech jednat o tomto tématu,“ uvedl Bursík.

Potřebu zlepšit spolupráci při řešení určitých problémů, které přineslo rozšíření takzvaného schengenského prostoru bez hraničních kontrol konstatovali český premiér Mirek Topolánek a rakouský kancléř Alfred Gusenbauer. Oba šéfové vlád to uvedli ve Vídni, kde byl Topolánek na jednodenní oficiální návštěvě. Schengenské téma zjevně velmi leželo na srdci především Gusenbauerovi, který zdůraznil, že vývoj v prvních dnech po rozšíření prostoru není z rakouského hlediska příliš dobrý. "Schengen musí sloužit k ochraně obyčejných lidí, a nikoli těch, kdo porušují zákony. Kromě toho musí platit zásada, že žádost o azyl musí být řešena tam, kde je podána. Pro Rakousko je nepřijatelné, aby žádost byla podána například v ČR nebo Polsku, a řízení pak zakončeno v Rakousku," zdůraznil kancléř. Rozhovor se nevyhnul ani "palčivé" otázce vzájemných vztahů, jakou je Temelín. Gusenbauer označil téma české jaderné elektrárny za trvající problém, ale zdůraznil, že neurčuje vztahy mezi oběma zeměmi, které jsou velmi dobré a při nichž oba státy výrazně profitují ze vzájemné spolupráce.

Stovky dopisů od lidí, kteří si stěžují na dopad vládní reformy veřejných financí a zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví, zavalily v prvních dnech nového roku Ústavní soud. Píšou je důchodci, rodiny s dětmi, ale i lékaři, kteří mají poplatky vybírat. Ústavní soud (ÚS) proto upozornil občany, že nezvládne na všechny dopisy odpovědět a nemůže se námitkami, které obsahují, ani zabývat. Ústavnost reformy projedná v řízení o návrhu levicových poslanců na zrušení zákona. ČTK to řekl mluvčí soudu Michal Spáčil. "Ústavní soud není schopen na všechny tyto dopisy odpovídat, nehledě na to, že mu takovou kompetenci k vyřizování stížností občanů ani Ústava České republiky nesvěřila," uvedl v prohlášení předseda ÚS Pavel Rychetský.

Válečný veterán Tomáš Sedláček v pondělí na Pražském hradě při příležitosti 90. narozenin obdržel prezidentské ocenění. Václav Klaus mu předal Zlatou plaketu prezidenta republiky. Ministryně obrany Vlasta Parkanová později Sedláčkovi předala čestný kord. Klaus ocenil Sedláčkův podíl na osvobození Československa za druhé světové války i celoživotní úsilí o demokracii. "Chceme tím zdůraznit, že jsme si opravdu vědomi toho, co jste udělal ve své vojenské kariéře, toho co jste prožíval za celou komunistickou éru," řekl před novináři Klaus Sedláčkovi. Prezident vyzdvihl také Sedláčkovu polistopadovou činnost i jeho působení v Československé obci legionářské, jejíž je generál čestným předsedou.

Sedláček uvedl, že mezi nejtěžší období v jeho životě patří Mnichovská dohoda v roce 1938 a okupace Německem. "Byli jsme připravení obětovat se za vlast. To zklamání bylo obrovské," řekl novinářům Sedláček. Za velké ponížení také považuje období věznění v padesátých letech. "Pořád jsem věřil, že to přežiju, i když jsem nevěděl, jak dlouho to bude trvat," dodal. Sedláček byl v únoru 1951 zatčen a později odsouzen k trestu doživotního vězení za údajnou velezradu. Ve vězení strávil více než devět let. V květnu 1960 byl propuštěn na amnestii. Podle ministryně obrany Vlasty Parkanové je generál Sedláčkem "světýlkem v temnotách nejrůznějších historických peripetií vývoje našeho státu i vojenské historie."

Sedláček, který se narodil 8. ledna 1918, působil v armádě jako dělostřelec. V roce 1940 se dostal do Francie a poté strávil čtyři roky v Anglii. V roce 1944 byl poslán na východní frontu, kde se účastnil počáteční fáze bojů o Dukelský průsmyk. Poté byl stažen do hor, kde bojoval během Slovenského národního povstání.

Úřad prezidenta republiky nadále zůstává nejdůvěryhodnější institucí v zemi. Loni v prosinci mu podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) důvěřovalo 66 procent občanů. Bylo to stejně jako v listopadu a v říjnu, ale o pět procentních bodů méně než v červnu a v květnu. Vládě důvěřovalo loni v prosinci - stejně jako předtím v listopadu - 27 procent lidí. Bylo to o šest procentních bodů méně než v říjnu a o sedm méně než v červnu. Tradičně nejnižší důvěru obyvatel měly loni v prosinci obě komory parlamentu - Poslanecké sněmovně důvěřovalo 21 procent a Senátu 25 procent občanů. V případě dolní komory to byla stejná míra důvěry jako v listopadu, ale o čtyři procentní body menší než v říjnu. Důvěra v Senát byl v prosinci o procentní bod větší než v listopadu, ale o dva procentní body nižší než v říjnu a červnu.

Prezidentský kandidát Jan Švejnar se nerozhodl, zda se vzdá amerického občanství, zatím to zvažuje. Výhrady vůči Švejnarovu dvojímu občanství mají komunisté, jejichž hlasy bude tento ekonom ke zvolení potřebovat. O funkci hlavy státu se 8. února utká s nynějším prezidentem Václavem Klausem. Švejnara nominovali senátoři ze čtyř frakcí včetně opoziční ČSSD. Švejnar také řekl, že v příštích týdnech chce navštívit některá česká a moravská města. Mimo jiné představil svou internetovou stránku www.svejnaprezidentem.cz, kde chce průběžně informovat například o místech, která navštíví.

Švejnar v pondělí novinářům řekl, že Česko se ve střednědobém až dlouhodobém výhledu neobejde bez jaderné energie. zároveň se ale nepostavil proti názorům zelených, kteří využívání atomu odmítají. Řešením by podle něj byla diskuse o nových jaderných technologiích. Česko by mělo podle něj v první řadě snížit svou energetickou náročnost. Rovněž využívání alternativních a konvenčních druhů energií je podle něj důležité. Protože závislost na zdrojích plynu především z Ruska je vysoká, měl by se stát podle něj poohlédnout po dodavatelích z Blízkého Východu a severu Afriky.

Předseda zelených Martin Bursík Českému rozhlasu řekl, že nevidí důvod, proč by si Švejnar měl nějakým způsobem nechat vysvětlit téma jaderné energetiky. Prezident podle něj o jaderné energetice nebude rozhodovat. Už dříve Bursík uvedl, že odpor k jaderné energetice pro něj není nepřekročitelný. Při současném stupni vývoje podle něj ale stále tento druh získávání energie není dostatečně bezpečný.

Česko má od pondělí novou velvyslankyni při Evropské unii. Do funkce v Bruselu oficiálně nastoupila Milena Vicenová, někdejší ministryně zemědělství v první vládě premiéra Mirka Topolánka. Jejím hlavním úkolem bude příprava předsednictví v rámci unie, které bude mít ČR svěřeno v prvním pololetí příštího roku. Avizované střídání na jednom z významných diplomatických míst vyvolalo v Česku kritické reakce. Některé poukazovaly na to, že změna přichází relativně krátce před začátkem českého předsednictví, jiným vadil výběr Vicenové. Opoziční ČSSD například uvedla, že nová velvyslankyně může nejen ohrozit zájmy ČR, ale i právě přípravy na předsednictví. "Proč bych škodila českým zájmům ... to už tak bývá, že opozice kritizuje. To je myslím normální," řekla ČTK Vicenová. Dodala, že je otevřena debatě s každým. Nestranička Vicenová v úřadu nahradila Jana Kohouta, který je členem ČSSD a jenž se před několika dny stal novým náměstkem ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Kohout byl ve funkci od roku 2004 a jeho mandát měl původně vypršet letos v květnu.

Část manažerů energetické společnosti ČEZ již na pražské burze prodala akcie z uplatněných akciových opcí. Ty jim přiznává akciový motivační program společnosti. Část svých akcií prodal minulý týden i generální ředitel firmy Martin Roman a ředitel divize obchod Alan Svoboda. Šestice vrcholových manažerů ČEZ na Burze cenných papírů prodala celkem 158.000 akcií společnosti. Za jeden cenný papír získali 1348 korun. Akcie od společnosti získali za cenu podle toho, kdy do firmy nastoupili. Například člen Řídícího výboru Bohumil Mazač zaplatí za kus 243 korun. Minulý týden prodal podle webu ČNB část svých akcií z dříve uplatněných opcí i šéf firmy Roman a manažer Svoboda. Roman zpeněžil v pátek 27.177 akcií po 1400 korunách, Svoboda pak 100.000 akcií po 1402 korunách. O den dříve ještě Svoboda prodal 5000 cenných papírů za 1380 Kč/kus.

Opční program byl v ČEZ zaveden v roce 2001. Členům představenstva a asi dvacetičlenného výkonného výboru umožňuje zakoupit akcie firmy za cenu před jejich nástupem do funkce a následně je při růstu akcií prodat. Cílem programu je zainteresovat vedení firmy na zhodnocování firmy pro akcionáře. Firma předloni pravidla programu zpřísnila. Nová pravidla omezují potenciální výnos na maximálně dvojnásobek růstu ceny akcií.

Historika a starostu Cerhenic Marka Semeráda (ČSSD) pobouřil výrok premiéra Mirka Topolánka (ODS) v rozhovoru v pátečních Hospodářských novinách (HN). Předseda vlády v něm mimo jiné řekl, že "Češi obvykle všechno vidí negativně, a když k něčemu dojde, podělají se". Semerád vyzval otevřeným dopisem Topolánka, aby se za svá slova omluvil. Pokud tak neučiní, budu omluvu vymáhat soudní cestou, řekl starosta ČTK. "Premiérova věta mě rozčílila spíš jako historika," uvedl. Žádný národ se podle něj nedá takto zjednodušeně oznámkovat. "Znáte alespoň některé z tisíců osudů odvážných domácích či zahraničních odbojářů, kteří se postavili proti nacistické tyranii? Odkud čerpáte odvahu poplivat hrdinské činy českého národa?," ptá se Semerád premiéra v otevřeném dopise. Na druhou stranu však připustil, že Topolánkova slova jsou obecně dost rozšířeným názorem. "Politici by ho ale měli spíš potírat," poznamenal.

Několik politiků ODS se podepsalo pod výzvu, mezi jejímiž signatáři figurují i někteří představitelé české krajní pravice. Poslanci, kteří se ztotožnili s výzvou volající po obraně hodnot jako je národ, tradiční rodina a rozdělení rolí mezi mužem a ženou, spojení s extrémní pravicí odmítají. Petici prý podepsali proto, že jim byl její obsah sympatický. O tom, kdo výzvu připravil a spolu s nimi podepsal, prý nevěděli. Mezi signatáři výzvy se objevila jména poslanců ODS Petra Plevy, Evy Dundáčkové, Aleny Páralové, Juraje Ranince, Josefa Ježka, Zdeňka Proseka a senátora Karla Tejnory. Na petiční listině, která byla zveřejněna na webových stránkách Národní tiskové agentury www.natia.cz, jsou spolu s politiky ODS podepsaní například i zástupci hnutí Právo a spravedlnost a sdružení Vlastenecká fronta, které Bezpečnostní informační služba zařadila ve výroční zprávě za rok 2006 mezi krajně nacionalisticky až xenofobně zaměřené organizace.

"Nemám nic společného s českou ultrapravicí a nikdy jsem neměla. Petici D.O.S.T. jsem podepsala, protože hodnoty, na které odkazuje, jsou mi sympatické a neshledávám na nich nic závadného," řekla například ČTK poslankyně Dundáčková. Výzvu dostala elektronickou poštou a o tom, kdo je mezi jejími signatáři nic nevěděla. Petice mimo jiné varuje před "antidiskriminační agendou", kterou podle jejího textu přináší ideologie šířící se z Evropské unie. Výzva odmítá také snahy o "demontáž rodiny založené na manželském svazku muže a ženy". Nežádoucí je podle signatářů také ideologie "bezpohlavní společnosti," která nerespektuje rozdílnost mužů a žen.