Zprávy | Z archivu rubriky

Ústavní soud (ÚS) rozdělil návrh poslanců ČSSD na zrušení vládní reformy veřejných financí na tři části, které bude projednávat zvlášť. Očekávané rozhodnutí by tak mělo padnout dříve. Na rozdělení se na úterním zasedání dohodli ústavní soudci. ČTK to řekl mluvčí ÚS Michal Spáčil. Stále však není jasné, v jakém časovém horizontu ÚS o reformě rozhodne, ani kdy se uskuteční případné první veřejné jednání. ÚS bude zvlášť zkoumat části reformního zákona související se zdravotnictvím, sociálními věcmi a zbytek normy. Každého dílu se ujme jiný soudce zpravodaj. "Vyloučením obsahově odlišných a komplexních návrhů k samostatnému projednání vytváří Ústavní soud, v souladu s principem procesní ekonomie, prostor pro efektivnější a souběžné posouzení předložených návrhů," uvedli soudci v usnesení.

Poslanci ČSSD napadli reformu, která vstoupila v platnost 1. ledna, už loni v říjnu. Vadí jim například poplatky u lékaře a také způsob, jakým byl reformní zákon projednáván. Navrhují zrušení celé reformy, popřípadě zrušení jejích částí. Následně dostal ÚS další návrhy poslanců KSČM, opozičních senátorů a brněnských soudců. Všechny ale odmítl, rozhodl se totiž upřednostnit první obdržený návrh. Ostatními se zabývat nebude, z poslanců KSČM a opozičních senátorů však udělal účastníky řízení.

Pacienti poplatky platí a jsou podle ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) o nich často lépe informováni lépe než lékaři. Mnohdy jsou připraveni platit i více, než musejí. Diví se například, že při návštěvě lékaře doma u nemocného dítěte platí jen 30 korun, protože počítali s pohotovostní platbou 90 korun. Julínek to v úterý řekl novinářům, očividně spokojen s tím, jak se mu první přípravný krok reformy zatím daří. Na toto úterý si svolal Radu poskytovatelů, v níž jsou zástupci nemocnic, lékáren, záchranek i soukromých ambulancí. Dozvěděl se, že všechna zařízení s výjimkou Česko-německé horské nemocnice ve Vrchlabí poplatky vybírají. Lidé nechodí pro recepty na levné léky, sami si je v lékárnách kupují. Omezují zbytečné návštěvy u lékaře. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek je však nadále k přínosu poplatků skeptický.

Vedení ČSSD bude opět požadovat zřízení parlamentní vyšetřovací komise ke kauze předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. V tiskovém prohlášení to v úterý oznámil předseda strany Jiří Paroubek. ČSSD tak reaguje na pondělní pořad České televize Reportéři, podle kterého se kvůli Čunkovi nejméně třikrát setkali bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec, místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera a ostravská krajská státní zástupkyně Zlatuše Andělová, jejíž podřízený měl vyšetřování na starosti. Několika setkání se zřejmě zúčastnila i nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Čunek ČTK sdělil, že souhlasí se skeptickým názorem vůči ustavení parlamentních vyšetřovacích komisí, protože ty málokdy něco skutečně vyšetří. "Posloupnost událostí ve mně vzbuzuje podezření, že celá akce probíhá v režii ČSSD. Jak jinak si mohu vysvětlit, že v celkově bezobsažné reportáži ČT je závěrečná otázka směřována právě na vznik parlamentní vyšetřovací komise a jen o pár hodin později její vznik vedení ČSSD skutečně iniciuje," konstatoval vzápětí. Doplnil, že podporuje, aby podezření a spekulace o možném ovlivnění státního zastupitelství prošetřily k tomu určené orgány.

Prezident Václav Klaus v úterý podle očekávání nedostal od senátorů KDU-ČSL příslib podpory při nadcházející volbě hlavy státu. Lidovečtí senátoři jsou podobně jako poslanci této strany nejednotni v názoru na to, zda volit současnou hlavu státu, nebo protikandidáta Jana Švejnara. Ten v úterý dostal pozvání od senátorů ODS, aby se k nim přišel představit příští úterý. Klaus po více než hodinu trvající schůzce se zástupci KDU-ČSL novinářům řekl, že věří, že i v jedenáctičlenném senátním klubu lidovců nějakou podporu získá. S hlasy nejméně dvou lidoveckých senátorů, kteří se podepsali pod Švejnarovu nominaci, ale počítat nemůže. Přesto je Klaus stále pokládán za favorita nadcházející volby hlavy státu, která bude 8. února. Propadnout by ale neměl ani Švejnar, alespoň ne hned v prvním kole. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš v úterý ČTK řekl, že Švejnar má pro první kolo téměř jisté hlasy komunistických poslanců a senátorů. Bez podpory komunistů ze sněmovny by se do dalších kol neprobojoval.

O prezidentské volbě v úterý mluvili také předseda vlády a ODS Mirek Topolánek a šéf Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Chtějí udělat vše pro to, aby při nadcházející volbě prezidenta republiky zajistili její tajnost a demokratičnost. Naopak veřejnou volbu prezidenta požadují někteří sociální demokraté. Topolánek namítl, že pokud by zákonodárci měli při volbě pocit, že nemohou svobodně vyjádřit svůj názor, byla by v tomto smyslu legitimita takové volby pochybná. Pro tajnou volbu je i sám Klaus.

Národní strana podala trestní oznámení na premiéra Mirka Topolánka (ODS) kvůli jeho výroku o zbabělosti Čechů. Premiér podle Hospodářských novin (HN) řekl, že Češi obvykle vidí všechno negativně, a když k něčemu dojde, "podělají se". Topolánek v úterý k tomu novinářům řekl, že jeho vyjádření bylo posunuto, omlouvat se za něj nebude. Hanlivé slovo podle premiéra použil redaktor deníku ve své otázce. Premiér to prý pouze potvrdil. "Samozřejmě že platí, a já bych to nikdy nezevšeobecňoval, že první, druhý, třetí odboj, že jednotlivci se vždycky proti režimu postavili. Na druhé straně ale platí také, že když došlo k nějakým dějinným zvratům, událostem, a normalizace je jedna z posledních z nich, tak většinou Češi uhnou, schovají se. A tím to nechci zevšeobecňovat, určitě jsou výjimky," řekl Topolánek novinářům.

Představitelé občanských sdružení a židovské komunity v úterý spolu s politiky z několika parlamentních stran odsoudili zamýšlený pochod pravicových extremistů v Plzni. Na tiskové konferenci zároveň oznámili, že chystají pokojné protiakce, kterými by občané v ulicích vyjádřili nesouhlas s protižidovskými aktivitami pravicových radikálů. "Už podruhé se opakuje tristní situace, kdy radikálové, nebo řekněme rovnou neonacisté, se chystají opět pochodovat a zase v termínu, který tentokrát koliduje s výročím prvních transportů našich židovských spoluobčanů v Plzni," řekla novinářům Radmila Zemanová ze sdružení Jordan-CZ.EU. Záměr pravicových extremistů odsoudil také předseda Židovské liberální unie František Fendrych a zástupce organizace Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém. Pochod, který se má uskutečnit 19. ledna, plzeňská radnice nezakázala. Řada lidí jej vnímá jako urážku a výsměch obětem holokaustu. Datum pochodu si prý neonacisté vybrali záměrně a souvisí s prvním transportem plzeňských Židů, který vyjel 18. ledna 1942 do Terezína.

Česko nadále trvá na odstoupení od smlouvy o nákupu 199 obrněných transportérů Pandur za více než 20 miliard korun. Ministryně obrany Vlasta Parkanová to v úterý oznámila s tím, že jednání s výrobcem vozidla rakouskou firmou Steyr skončila. Rakouská strana na jednání podle Parkanové požadovala, aby se ministerstvo obrany ke smlouvě vrátilo a převzalo a zaplatilo první vyrobená vozidla. "My trváme na tom, že odstoupení od smlouvy 11. prosince loňského roku je důvodné a platné a že bylo důsledkem neplnění podmínek smlouvy ze strany dodavatele," řekla novinářům Parkanová. Doplnila, že důvodem bylo i to, že transportéry neuspěly v kontrolních zkouškách. Stroje při testech nevyhověly ve 24 z 93 smluvních bodů. Prvních 17 vozidel proto armáda nepřevzala do konce listopadu, jak bylo dojednáno. Podle náměstka ministryně obrany Martina Bartáka nyní úřad připravuje různé varianty řešení situace, které chce vládě předložit do konce ledna. Doplnil, že ministerstvo obrany již s nabídkou oslovila finská firma Patria.

Ministři ODS zřejmě ve středu podpoří vydání právních záruk pro pořádání letních olympijských her v Praze v roce 2016. ČTK to řekl vicepremiér Petr Nečas. "Nejsou to garance ekonomické a je tu otázka, jak by Česká republika vypadala, kdyby vláda odmítla podpořit například právní ochranu olympioniků," uvedl Nečas. Proti zárukám budou podle úterního doporučení předsednictva ve středu hlasovat lidovci, zelení mají k projektu výhrady týkající se ekonomiky. Proti návrhu, který předloží ministr školství Ondřej Liška (SZ), má podle mluvčí jeho úřadu Kateřina Böhmové námitky ministerstvo financí řízené lidovcem Miroslavem Kalouskem. Kvůli žádosti se v úterý dopoledne setkal pražský primátor Pavel Bém s premiérem Mirkem Topolánkem. "S panem Topolánkem jsem se sešel a věřím, že vláda právní záruky poskytne," napsal ČTK primátor v krátké textové zprávě. Jeho mediální asistentka Mirka Kreuzerová s odvoláním na informace od primátora ze schůzky Topolánkův příslib potvrdila.

Státní dluh České republiky se loni zvýšil o 89,9 miliardy korun na 892,3 miliardy korun. ČTK o tom v úterý informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak připadá dluh přes 86.000 korun. Za celý rok 2006 se stát zadlužil o více než 111 miliard Kč. Hlavní příčinou rostoucího zadlužení vlády bylo i v loňském roce opět deficitní hospodaření. Schodek rozpočtu dosáhl 66,4 miliardy korun. Dalších 13,3 miliardy korun činila úhrada části ztráty České konsolidační agentury. Splátky dluhopisů loni stály 43 miliard korun. Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Státní dluh je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu letos zahájí privatizaci šesti státních zkušebních ústavů, které se zabývají testováním výrobků, například z oborů elektrotechniky, strojírenství či textilního průmyslu. Novinářům to v úterý řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, který chce letos také urychlit ukončení činnosti zbývajících několika desítek státních podniků, jež jsou v likvidaci. "Zkušebních ústavů je u nás v resortu šest a jsou rozesety v Brně, Praze a Ostravě. Nevidíme jediný důvod, aby na ně nebyl uplatněn privatizační zákon a nebyly privatizovány. Tím by se dostaly do normálního režimu, kdy se budou moci rozvíjet a fungovat jako plnohodnotné firmy," uvedl Říman. Privatizován by měl být Elektrotechnický zkušební ústav v Praze, Fyzikálně technický ústav v Ostravě, Strojírenský zkušební ústav v Brně, Technický a zkušební ústav stavební Praha, Textilní zkušební ústav v Brně a Výzkumný a vývojový ústav dřevařský v Praze.