Zprávy | Z archivu rubriky

Předseda lidovců Jiří Čunek svými výroky opět pobouřil Romy, když podle nich zaútočil na rodinné hodnoty Romů. Na konferenci své strany v Praze Čunek uvedl, že tradiční romská kultura je v rozporu s listinou základních práv a svobod a rozvětvené rodinné vazby brání sociálnímu začleňování Romů. Aktivisté z romských sdružení považují Čunkova vyjádření za skandální.

V Česku existuje podle analýzy přes 300 chudinských domů, ulic a čtvrtí, v nichž žijí převážně Romové. V těchto ghettech může být až 80.000 lidí. Většina dospělých je bez zaměstnání. Rodiny jsou tak odkázány na sociální dávky. Děti končívají ve speciálních školách. Mnohé z nich nikdy neviděly své rodiče pracovat. Podle Čunka právě rodinné sítě přispívají k pádu do chudoby. Člověka totiž zachytí a poskytnou mu zázemí. Nemusí pak prý plánovat a starat se o přežití sám, nemůže se z nich ale kvůli chudobě ani vymanit. "Nezodpovědné je třeba vést k odpovědnosti. Ochota pracovat a přijmout nabízenou práci musí být podmínkou výplaty sociálních dávek," uvedl Čunek. Lidé, kteří práci odmítnou, by podle něj měli získávat jen podporu ve výši existenčního minima a pro jejich děti se musí zajistit péče "včetně pobytu a stravování v denních stacionářích".

Podle romských aktivistů chce Čunek svými výroky zvyšovat svou uvadající popularitu. Falešná hra na romskou strunu mu již jednou vynesla křeslo senátora, později dokonce na nějakou dobu křeslo vicepremiéra," řekl stanovisko romského sdružení Romea jeho výkonný ředitel Zdeněk Ryšavý. Také podle šéfa sdružení Dženo Ivana Veselého lidovecký předseda svými výroky vsadil na "vyzkoušenou metodu", díky níž přitáhne pozornost. Dodal, že naopak tradiční rodiny působily na Romy pozitivně a nikdo si v minulosti nedovolil překročit morálku. Tradiční rodové struktury se začaly bortit už před desetiletími v bývalém Československu. Veselý řekl, že některé Čunkovy návrhy vypadají logicky a rozumně.

Česko chce s USA uzavřít exkluzivní smlouvu, která by tuzemským firmám měla umožnit zapojit se do budování systému protiraketové obrany. Česko by se tak podle diplomatů ocitlo ve společnosti několika málo zemí, které s Washingtonem v této oblasti spolupracují. Dosud totiž stejné partnerství s USA mají jen Japonsko, Itálie, Austrálie, Británie a Dánsko. Přípravné jednání obou stran k textu dohody se bude konat příští pátek. Informovalo to tom ministerstvo zahraničí.

Umístění amerického radaru v Česku budou upravovat celkem dvě dosud neuzavřené dohody, o kterých budou obě strany znovu jednat na přelomu ledna a února. Ministerstvo obrany bude s Američany vyjednávat o právním rámci pro pobyt amerických vojáků. Diplomacii čeká pokračování rozhovorů o hlavní dohodě definující účel zřízení radaru. Vláda zahájila jednání s Američany loni, i když veřejné mínění a opozice tomu nejsou nakloněny. Podle nedávného průzkumu CVVM v prosinci se základnou nesouhlasilo 70 procent lidí, opačný názor mělo 23 procent.

Medaile za službu v zahraniční dostalo v Žatci 99 příslušníků české armády, kteří působili v mezinárodních silách v Iráku, a čtyři vojáci za službu v silách EUFOR na území Bosny a Hercegoviny. Mluvčí čtvrté brigády rychlého nasazení Lada Kovářová novinářům řekla, že na medaile má nárok každý voják, který v zahraniční misi stráví více než 30 dnů. Dva vojáci navíc obdrželi Čestný odznak Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého. V Iráku vojáci od loňského srpna do prosince hlídali spojeneckou základnu v Basře. Velitel kontingentu Pavel Rous dnes řekl, že během své mise nezaznamenali žádné významnější potíže, všichni vojáci se vrátili zdraví. Ocenění vojáci, kteří sloužili v Bosně a Hercegovině, měli zcela jiný úkol než jejich kolegové v Iráku. Pracovali v řídicích a odborných funkcích na hlavním velitelství EUROFOR v Sarajevu.

Ostatky vojenského pilota Williama Kigginse, jenž je podle historiků jediným Američanem padlým na území Brna při osvobozování země za druhé světové války, se více než 63 let po mužově smrti vrátí do USA. Kiggins byl členem 308. perutě 31. stíhací skupiny amerického letectva. 11. října 1944 odletěl s kolegy z italského San Severa bombardovat německá letadla na letišti v Prostějově. Byl úspěšný a přeletěl ještě na letiště ve Slatině, kde měla Luftwaffe další stroje. Tento let byl ale jeho poslední, zasáhla jej německá protiletecká obrana. Po 63 letech se asi dva metry pod zemí podařilo najít zbytky stroje. Nálezu pomohla pětasedmdesátiletá žena z Malé Slatiny, která nehodu pamatuje. I po desetiletích byla schopna téměř přesně určit, kam letoun spadl. Od října má Kiggins v Brně i svůj památník. Vypadá jako křídlo pilotovy stíhačky P-51 Mustang.

Kolem sociální demokracie se čím dál častěji objevují spekulace, podle nichž je zhruba sedm až deset zákonodárců této strany připraveno hlasovat v prezidentských volbách pro kandidáta ODS Václava Klause. Šéfové poslaneckého i senátorského klubu ČSSD Michal Hašek a Alena Gajdůšková prohlásili, že to není pravda. Například Hašek podobné informace médií označil za "chabý a průhledný mediální a psychologický trik Občanské demokratické strany". Gajdůšková zase uvedla, že hlasy všech senátorů ČSSD získá Jan Švejnar, což je kandidát, jehož tato strana podpořila.

ČSSD má za sebou zkušenost z minulé prezidentské volby, kdy právě nejednota jejích zákonodárců významně přispěla k tomu, že hlavou státu se tehdy neočekávaně stal Klaus. Před pěti lety na rozdíl ode dneška do volby nevstupoval jako favorit. ČSSD v té době navrhla i svého expředsedu Miloše Zemana, nakonec pro něj ale řada socialistů nehlasovala a někteří pak v kuloárech přiznávali, že volili Klause.

Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD David Rath navrhne, aby parlament volil prezidenta ve veřejných volbách. V nich je na rozdíl od volby tajné jasné, kdo pro koho hlasoval. Podle Ratha by se tak předešlo různým spekulacím o tom, kdo koho a proč volil. Tajná volba zavání korupcí, míní Rath. Novinářům řekl, že svůj návrh předloží klubu ČSSD. Doufá, že nakonec ho prosadí i v parlamentu, který ve finále rozhodne o tom, zda se bude hlava státu volit tajně, či veřejně.

Předsedové společné volební komise parlamentu k volbě prezidenta chtějí, aby poslanci a senátoři vybírali hlavu státu v tajných volbách tak jako před pěti lety. Tajnost hlasování by měla být zaručena mimo jiné tím, že ve volební místnosti by kromě hlasujícího zákonodárce neměl být nikdo jiný. ČTK to řekl předseda senátní části komise Josef Pavlata po setkání se svým sněmovním protějškem Petrem Tluchořem (oba ODS).

Do bývalého prezidentského zámečku v Topoľčiankách na Slovensku se symbolicky vrátil první muž Pražského hradu. Na rozdíl od československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který svého času rád koňmo vyrážel na projížďky po okolí, si ale český prezident Václav Klaus hřebce raději osedlávat nechtěl. Spolu se slovenským prezidentem Ivanem Gašparovičem dal Klaus přednost cestě v kočáru, kterým se hlavy státu svezly do nedalekého národního hřebčína.

Prezidentský kandidát Jan Švejnar přednášel na Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) v Českých Budějovicích o ekonomických otázkách současnosti. Přijel sem v rámci svého turné po několika českých a moravských městech. V přeplněném sále ho poslouchali studenti i veřejnost, názory posluchačů na to, zda by Švejnara chtěli za prezidenta, se ale různí.

V České republice žádalo v loňském roce o azyl 1878 cizinců, to je nejméně od roku 1995. Více než čtvrtina loňských žádostí je od lidí pocházejících z Ukrajiny a Turecka. Zatímco u Ukrajiny bývá počet žádostí vysoký pravidelně, u Turecka úředníci zaznamenali výrazný nárůst. Úspěšných žadatelů bylo loni 191, z toho 32 jich pocházelo z Běloruska, 31 z Ruska, 19 z Ukrajiny a 17 z Iráku.

Třiatřicetiletá Barbora Škrlová, která je nyní v brněnské věznici, byla podle svého "norského otce" Martina Fahrnera ke změně identity donucena. V Norsku se vydávala za třináctiletého Adama, protože se velmi bála, uvedl dramaturg v rozhovoru pro norský deník Dabladet. Důvody údajného strachu jedné z klíčových postav kuřimské kauzy týrání dětí však deníku nesdělil. Fahrner také odmítl uvést jména lidí, kteří Škrlovou ke změně totožnosti nutili.

Fahrner byl podle Dabladetu zadržen norskou policií loni 18. prosince pro podezření ze zneužívání svého syna Adama. Do Norska přijel podle svých slov v létě s rodinou, která den před jeho zadržením odcestovala zpět do ČR. Fahner byl propuštěn ve středu, tedy ve stejný den, kdy se Škrlová v doprovodu policejní eskorty vrátila do Česka. Ačkoliv se podle norské policie měl Fahrner již připravovat na návrat do České republiky, zatím sám neví, zda tak učiní. Momentálně má velký strach o svou rodinu.

Škrlovou zadrželi norští policisté 5. ledna v souvislosti s pátráním po údajném Adamovi, ve středu byla vydána do ČR. Městský soud v Brně ji o den později poslal do vazby kvůli možnosti pokusu o útěk. Žena je klíčovou svědkyní v případu týraných chlapců z Kuřimi a hrozí ji až dva roky vězení za to, že se loni v létě vydávala před pracovníky brněnského centra Klokánek za třináctiletou dívku Annu. Škrlovou hledala policie už od loňského května, kdy utekla z Klokánku. Tam se dostala spolu se svými domnělými bratry Jakubem a Ondřejem poté, co policie našla tehdy sedmiletého Ondřeje v komoře pod schodištěm v pronajatém rodinném domku v Kuřimi. Dítě tam prý zamykala nahé a spoutané jeho matka Klára Mauerová, pomáhali jí prý i další lidé. Podle tisku jsou policisté přesvědčeni o tom, že za trápením dětí stojí sekta vedená otcem Škrlové Josefem Škrlou.