Zprávy | Z archivu rubriky

Svolání mimořádného zastupitelstva kraje do 28. ledna, které vyřeší kritickou situaci v Karlovarské krajské nemocnici (KKN), požaduje krajská ČSSD. Ve svém sobotním usnesení strana podpořila lékaře a sestry, jež žádají prověrku hospodaření, odchod představenstva, zrušení akciové společnosti a rozdělení nemocnice. ČTK to řekl krajský předseda ČSSD Pavel Poc. "Zastupitelstvo do konce ledna svolám, ale zatím nemám ještě dostatečný počet žádostí," řekl hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel (ODS). Podle něj je nutné, aby se všichni zastupitelé sešli a znovu si pohovořili o zdravotnické koncepci kraje schválené před více než dvěma lety, kterou tehdy podpořili všichni zastupitelé ČSSD. Sobotní konference ČSSD uložila svým zastupitelům (sedmi z celkem 45) navrhnout zrušení výběrových řízení na tři ředitele KKN z prosince a vyhlásit nová. Postup krajských radních považuje za nevyhovující. "Pokud by na něm rada setrvala, povede to k ohrožení existence KKN a snížení dostupnosti zdravotní péče v kraji," řekl předseda. KKN se zmítá v problémech kvůli hrozbě výpovědí 195 lékařů i sester, asi čtvrtiny všech zaměstnanců. Pokud kraj jako zřizovatel jejich požadavky nesplní do konce ledna, chtějí odejít.

Jedenáct neparlamentních politických subjektů vytvoří v letošních krajských volbách společné kandidátky. Strany také chtějí najít společné kandidáty pro senátní volby. Představitelé politických stran se na tom shodli v Pardubicích, kde podepsali takzvanou Pardubickou deklaraci, ve které se zavázali také uzavřít koaliční smlouvu na celé příští volební období. ČTK to v sobotu řekl koordinátor výzvy Radoslav Štědroň. Pro společný postup se rozhodly 4 VIZE, Aktiv nezávislých občanů, Aktiv za skutečnou demokracii, ČSNS, DEU ČR, KAN, Konzervativní strana, Koruna Česká, Strana práce, Strana zdravého rozumu a US/DEU. "O podobě jednotlivých krajských kandidátek a výběru kandidátů na senátory budeme nadále jednat, další setkání připravujeme na březen," řekl Štědroň. Podle něj se k takzvané Pardubické deklaraci mohou přidat i další neparlamentní politické strany.

Předseda lidovců Jiří Čunek svými výroky opět pobouřil Romy, když podle nich zaútočil na rodinné hodnoty Romů. Na konferenci své strany v Praze Čunek v pátek uvedl, že tradiční romská kultura je v rozporu s listinou základních práv a svobod a rozvětvené rodinné vazby brání sociálnímu začleňování Romů. Aktivisté z romských sdružení považují Čunkova vyjádření za skandální. "Podle našeho názoru Čunek svá tvrzení (o romských tradicích a rodinných vazbách) pronesl s jediným cílem. Skrze útok na Romy, kteří nemají v české společnosti dobrou image, hodlá zvyšovat svou uvadající popularitu. Falešná hra na romskou strunu mu již jednou vynesla křeslo senátora, později dokonce na nějakou dobu křeslo vicepremiéra," řekl ČTK stanovisko romského sdružení Romea jeho výkonný ředitel Zdeněk Ryšavý.

Olomoucký státní zástupce obžaloval jednoho ze svědků z údajné korupční kauzy předsedy lidovců Jiřího Čunka, kteří byli obviněni z křivého svědectví. Podle policie tehdy Čunkovi poskytli falešné alibi vsetínský místostarosta Jaromír Kudlík a náměstek na ministerstvu pro místní rozvoj Milan Půček. Státní zástupce Jaroslav Kouřil odmítl sdělit, který z nich se bude zodpovídat před soudem. Ani jeden ze svědků se k tomu nechtěl příliš vyjadřovat s vysvětlením, že rozhodnutí zatím neznají. Trestní stíhání Čunka v jeho údajné korupční kauze bylo již dříve definitivně zastaveno. Policisté původně navrhovali obžalovat oba svědky. Státní zástupce teď podal obžalobu na jednoho z nich pro trestný čin křivé výpovědi, nepravdivého znaleckého posudku a pro pokus o nadržování.

Asi čtyři desítky lidí v sobotu uctily památku Jana Palacha u jeho hrobu na Olšanských hřbitovech. Palach se v lednu 1969 upálil na protest proti vývoji Československa po 21. srpnu 1968. Jeho tragická smrt se pak stala symbolem odporu proti nesvobodě komunistického režimu. "Je to seběobětování, před kterým musí člověk s pokorou a v úctě poměřovat to, co v životě dělá," řekla na sobotním shromáždění Jaroslava Čajová ze společnosti Janua, která setkání u Palachova hrobu v Praze pořádá již deset let. Palachova smrt byla podle Čajové často interpretována jako protest proti politice a stavu společnosti. Pro každého by ale měla být i důvodem k zamyšlením nad tím, jak nyní osobně přispívá ke kultuře svobodné společnosti, po níž Palach toužil, řekla.

Největším odkazem Jana Palacha je podle exministra kultury a herce Martina Štěpánka naděje, že lze pohnout lidským svědomím. "Že český národ oplývá lidmi ochotnými položit život za svobodu vlasti, za občanskou důstojnost, za právo a pravdu," řekl v sobotu Štěpánek ve Všetatech na shromáždění u příležitosti výročí Palachovy smrti.

Česká republika má velký potenciál pro růst kongresové a firemní turistiky. V roce 2006 se v Česku konalo 3230 akcí, do nichž se zapojilo kolem 200 zařízení a zúčastnilo se přes 650.000 lidí. Zemi tak v evropském žebříčku náleží 15. příčka. Všechny regiony mají co nabídnout a měly by se touto problematikou zabývat, v době předsednictví ČR v Radě Evropy totiž bude potřeba zajistit 30.000 noclehů při pořádání velkých setkání, řekl v sobotu na veletrhu cestovního ruchu GO a Regiontour ředitel zahraničního odboru agentury CzechTourism Pavel Kosař. Kongresová turistika se z hlediska příjmů řadí k nejefektivnějším formám cestovního ruchu. Zahraniční turista v Česku při návštěvě kongresu nebo obchodní cestě utratí v průměru 2869 korun denně, tedy více než bežný turista. "Co se týká příjmů cestovního ruchu, tak v roce 2006 se v ČR jednalo o 113 miliard korun. Dalším rozvojem kongresové a incentivní turistiky se dá ještě nevýšit," řekl Kosař.

Hlavním kritériem pro posuzování úspěšnosti rádia veřejné služby není poslechovost a počet posluchačů, ale především kvalitní zpravodajství a publicistika. V sobotním rozhovoru pro ČTK to uvedla nová ředitelka Českého rozhlasu 1 - Radiožurnál Barbora Tachecí. "Pokud se tým na Radiožurnálu soustředí na kvalitu, stanice si svoje posluchače najde," míní Tachecí s tím, že vysoká úroveň zpravodajství a publicistiky je hlavním úkolem rozhlasové stanice typu Radiožurnál. "Hudba, jejíž dramaturgie se od začátku letošního roku zásadně změnila, by se měla profilovat tak, aby posluchačům chtivým zpravodajství a publicistiky nevadila," uvedla dále ředitelka. Radiožurnál prodělal od začátku letošního roku řadu personálních i programových změn. Jedním z důvodů byl i fakt, že v posledních obdobích posluchače spíše ztrácel. Zatímco do konce roku 2005 se umisťoval podle výsledků Radio Projektu v čele poslechovosti rádií, v loňském 2. a 3. čtvrtletí jej na 4. místo odsunuly Rádio Impuls, Evropa 2 a Frekvence 1. Z vysílání tak od nového roku zmizely některé zavedené pořady, přibyly ale nové. Proti této koncepci se vyslovili signatáři dvou petic na internetu.

Smlouvu s Českými drahami (ČD) pro letošní rok zatím uzavřelo sedm ze 14 krajů. Dohodu zatím dráhy nepodepsaly v krajích Ústeckém, Libereckém, Plzeňském, Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském a na Vysočině. Očekávám, že se tak stane nejpozději na přelomu ledna a února, řekl ČTK v Brně po jednání s hejtmany všech krajů náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Jiří Kolář. V drtivé většině krajů se již ČD podle Koláře na cenách za dopravu dohodly včetně penalizací za zpoždění a zbývá nalézt pouze vhodný termín k podpisu smlouvy. Výjimkou je pouze Jihomoravský kraj, který zatím odmítá navrhované navýšení cen za železniční spoje a chce zpřísnit sankce za zpožďování vlaků. České dráhy od kraje požadují pro letošní rok 525 milionů korun, vloni přitom od kraje dostaly 468 milionů korun. Cena, kterou ČD požadují, podle Koláře odpovídá tomu, že kraj pro letošní rok navýšil objednávku železniční dopravy o asi pět procent. Kraj je ochoten navýšit sumu pouze o několik milionů korun.

Nejvyšší soud (NS) obdržel od brněnského finančního úřadu další pokutu. K dřívější čtyřicetimilionové sankci přibyla pokuta ve výši téměř devíti milionů korun. Důvodem je opět pozdní vyhodnocení investic. Informaci přinesl server Nova.cz. Ministerstvu spravedlnosti vadí, že NS informaci o pokutě stejně jako v předchozím případě zatajil. "V době, kdy se začalo hovořit o řešení situace se čtyřicetimilionovou sankcí, už Nejvyšší soud musel vědět o tom, že mu hrozí dalších devět milionů," řekla televizi Nova mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová. Předsedkyně NS Iva Brožová tvrdí, že postupovala v souladu se zákonem. Stejně jako u předchozí pokuty teď požádala ministerstvo financí o prominutí sankce. V případě čtyřicetimilionové pokuty ministerstvo žádost zamítlo, a Brožová proti tomuto rozhodnutí podala správní žalobu. Sama čelí kárné žalobě, kterou na ni kvůli zatajení původní pokuty podal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Do nizozemského Naardenu putují v těchto dnech vzácné výtisky Komenského mapy Moravy ze sbírek přerovského muzea. V Naardenu, kde je Jan Amos Komenský pohřben, jej budou moci lidé obdivovat od 19. ledna do poloviny března. Poté se sbírka přemístí do Rotterdamu. Podle odborníků jde o největší soubor Komenského mapy na světě, které se přerovskému muzeu podařilo získat. "Vlastníme dohromady 73 Komenského map Moravy z období 1624 až do konce 18. století. Mapy byly vydávány hlavně v Amsterodamu, v Paříži a v Benátkách. První česká Komenského mapa byla vydána v Praze roce 1677. Do Naardenu vezeme celou kolekci. V souvislosti s touto výstavou byl vydán i katalog, ve kterém je uveřejněno i 12 nejvýznamnějších map," řekl ČTK ředitel Muzea Komenského v Přerově František Hýbl.