Zprávy | Z archivu rubriky

Mirek Topolánek (ODS) soudí, že spor o případný návrat předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka do vlády není problémem premiéra a ODS, ale věcí lidovců a zelených. Dohodnout by se tak měly tyto dvě menší koaliční strany, řekl předseda vlády a ODS Topolánek České televizi (ČT), konkrétně pořadu Otázky Václava Moravce. Vicepremiér a šéf zelených Martin Bursík Topolánkovu interpretaci odmítl. "To přece není možné, jemu to nemůže být jedno," uvedl v ČT. Od premiéra jde podle něj o úhybný manévr. Koaliční lídři o možném Čunkovu návratu jednali ve čtvrtek, debata ale žádný výsledek nepřinesla. Někteří politici při odchodu ze schůzky uvedli, že rozhodnutí je právě na premiérovi.

Výroky českého premiéra Mirka Topolánka v rozhovoru pro rakouský týdeník Profil vyvolaly kritiku rakouských protiatomových aktivistů i zástupců strany Zelených. Časopis vychází až v pondělí a text interview není ještě ani na jeho webových stránkách, odpůrci jaderné energie, politikové a místní média ho však zřejmě již mají k dispozici. Rakouská agentura APA píše, že Topolánek se v rozhovoru vyslovil pro renesanci jaderné energetiky v Evropě a takzvaná melkská ujednání o Temelínu označil za politicky překonaná. "Podle našeho názoru nejsou ujednání z Melku z hlediska mezinárodního práva závazná," cituje APA premiéra. Topolánek dále řekl, že melkská ujednání by měla být nahrazena novou dohodou o výměně informací. "Hysterie kolem Temelína je uměle vyvolávána," zdůraznil podle agentury a dodal, že Rakousko by si mělo dělat starosti o zastaralé elektrárny v jiných zemích, kde jsou bezpečnostní standardy podstatně nižší než v Česku.

Komunisté chtějí zabránit zvolení prezidentského kandidáta ODS, tedy Václava Klause. Zda je správnou cestou k naplnění tohoto cíle volit Jana Švejnara, či zkusit navrhnout a prosadit jiného kandidáta, je zatím pro KSČM otevřená otázka. Vyplynulo to ze slov místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Parlament začne nového prezidenta volit 8. února. Švejnara oficiálně nominovali senátoři ze čtyř frakcí včetně opoziční ČSSD. Vzhledem k síle ODS a k tomu, že pro současného prezidenta hodlají hlasovat i někteří zákonodárci z dalších stran, je ale za favorita považován právě kandidát občanských demokratů Klaus. Klíčové se nyní zdají být hlasy lidovců a právě komunistů. "My si v každém případě přejeme, aby série vítězství ODS ve volbách v tomto případě byla přerušena. To znamená ne kandidát ODS na Hrad - to je naše priorita. Ovšem jestli tím nástrojem je Jan Švejnar, o tom prostě musíme dál diskutovat," prohlásil Dolejš. Zda pomoci na Hrad Švejnarovi, nebo hledat úplně jiného kandidáta, to jsou prý teď pro KSČM dvě rovnocenné varianty.

Vláda již nepočítá s tím, že by ve svém funkčním období dále zvyšovala sníženou sazbu DPH, která letos vzrostla z pěti na devět procent. V diskusním pořadu Nedělní partie televize Prima to řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Se změnou vláda počítá pouze v jednotné sazbě daně z příjmů fyzických osob. Ta od nového roku činí 15 procent, od ledna 2009 se má snížit na 12,5 procenta. V návaznosti na zvýšení snížené sazby DPH na devět procent se očekávalo zdražení všech výrobků a služeb, které této sazbě podléhají, tedy potravin, vody či bydlení. Změna je součástí vládní reformy veřejných financí. Vyšší daň z přidané hodnoty však zatím podle obchodníků na začátku letošního roku zdražila potraviny jen minimálně. Obchodní řetězce tvrdí, že nárůst nižší sazby DPH z pěti na devět procent utlumily na úkor marží.

Společnost Kapsch, která v Česku vybudovala a spravuje systém pro výběr elektronického mýtného, odhaduje, že kamionoví dopravci letos zaplatí na mýtném přes šest miliard korun, tedy zhruba o půl miliardy Kč víc než v uplynulém roce. Šéf Kapsche Karel Feix v pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že to naznačila čísla za první dva týdny letošního roku. Podle nich se již na mýtném vybralo přes 20 milionů korun, zatímco o rok dříve to bylo mezi 13 a 14 miliony. Elektronický mýtný systém v ČR funguje rok a mýtné se v ČR zatím vybírá na 1000 kilometrech dálnic a rychlostních silnic. Podle původní smlouvy k nim mělo do poloviny roku 2007 přibýt dalších 1200 kilometrů silnic první třídy. To se však kvůli problémům s výstavbou mýtných bran nestihlo a ministerstvo nakonec od této varianty ustoupilo. Místo toho stát podepsal s Kapschem dodatek, podle něhož Kapsch vystaví mikrovlnný mýtný systém na všech dálnicích, jejichž stavba začne do roku 2017. Ministr dopravy Aleš Řebíček ujistil, že zúčastněné strany dodatek zveřejní.

Expertní komise ministerstva dopravy by měla do konce února dokončit návrh novely silničního zákona. Změny v dopravě, mezi které mimo jiné patří zrušení přednosti tramvají před chodci, by po případném schválení parlamentem mohly začít platit od začátku roku 2009. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS). Podle Řebíčka se také komise složená z dopravních odborníků nebo zástupců politických stran mimo jiné nalezla společné stanovisko k problému takzvané osoby blízké. Ředitel dopravní policie Martin Červíček uvedl, že komise mimo jiné navrhla odstranit ze zákona ustanovení, které umožňuje některým řidičům s odvoláním na to, že vozidlo řídil například rodinný příslušník, vyhnout se postihu za dopravní přestupek.

Barbora Škrlová mohla být podle ředitelky Fondu ohrožených dětí Marie Vodičkové vystavena v dětství špatnému zacházení a týrání. Řekla to v diskusním pořadu televize Prima. Za celým případem podle ní stojí sektářství a finanční zájmy plynoucí z prodeje záběrů týraných a zneužívaných dětí. V brněnském Klokánku Fondu ohrožených dětí hrála podle Vodičkové Barbora roli Aničky velmi dobře a nešlo poznat, že se nejedná o třináctiletou týranou dívku. "Nenechala na sebe sáhnout, stejně jako v tom Norsku, velmi rychle zhubla na 40 kilo a projevovala se skutečně tak, jak by se projevovalo dítě," řekla Vodičková. Že byla Škrlová v dětství týrána, napovídá podle Vodičkové také její chování v norském dětském krizovém centru. Podle tamní učitelky se prý Škrlová v roli třináctiletého Adama svěřila, že ji její blízcí "mučili, hrubě bili a pálili cigaretami". Nakreslil také obrázek, kde bylo sedm očíslovaných dětí s krvavými ranami na rukou a nohou. Nad nimi stál muž a hrozil jim. Adam měl učitelce přiznat i to, že ho otec v dětství prodal pedofilům a že ho různí dospělí sexuálně zneužívali.

Česká koruna, která koncem týdne posunula svá historická maxima k euru i dolaru, je nadhodnocená, a v horizontu několika měsíců by tak měla spíše oslabit. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Během následujících několika dnů a týdnů ale podle nich nelze vyloučit zpevnění kurzu na nové rekordy, a to především následkem nákupů tuzemské měny ze strany spekulantů. Česká měna v pátek vylepšila historický rekord k dolaru na 17,47 Kč/USD. Svého maxima k euru dosáhla koruna ve čtvrtek, když prudce posílila až na 25,82 Kč/EUR. Posilování koruny je v posledních měsících funkcí averze investorů vůči globálnímu riziku, řekl ČTK analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Dokud tedy neuvidí globální investoři příležitosti v rizikovějších instrumentech, než jsou krátkodobá korunová aktiva s nízkým výnosem, může podle něj kurz koruny atakovat nová historická maxima.

Vedoucí představitelé polostátní elektrárenské společnosti ČEZ prodali během týdne 512.000 akcií z motivačního opčního programu. Celkem utržili přibližně 691 milionů korun, což jim po odečtení nákladů a daní vyneslo zhruba 362 milionů korun. ČTK převzala údaje z webových stránek České národní banky, kam musí manažeři obchody hlásit. Manažeři dosud prodali zhruba 37 procent akcií, o něž v lednu požádali. Nejvíce peněz si v rámci v lednu uplatněných opcí připsal na účet člen Řídícího výboru ČEZ Bohumil Mazač. Prodejem 50.000 akcií vydělal zhruba 47 milionů korun. Největší počet akcií pak zpeněžil člen představenstva a ředitel divize personalistika Zdeněk Pasák, prodej 90.000 cenných papírů mu vynesl přes 40 milionů korun.

Češi patří v Evropě mezi průměrné pijáky čaje, vypijí řádově méně než vedoucí Britové a Irové, ale více než Francouzi, Dánové či Italové. Výrazně oblíbenější je v tuzemských domácnostech káva, které se v Česku spotřebuje osmkrát více než čaje, jehož průměrná roční spotřeba je přibližně 0,25 kg na osobu. Češi dají za čaje ročně přibližně 1,7 miliardy korun a toto číslo v současnosti mírně roste. Vyplývá to z výzkumu, který ČTK poskytla společnost Unilever. Se spotřebou zaostávají Češi výrazně za vedoucími obyvateli Britských ostrovů. Ve Spojeném království vypijí ročně desetinásobek (2,2 kg) a v Irsku šestinásobek (1,5 kg na osobu) tuzemské spotřeby čaje. Němci vypijí ročně necelý trojnásobek české spotřeby (0,7 kg). Mírně naopak porážíme Francouze, Dány a Američany (po 0,2 kg/osobu) i poslední Belgičany a Italy (po 0,1 kg).