Zprávy | Z archivu rubriky


Americký systém protiraketové obrany, jehož prvkem je základna v Brdech, má být součástí systému NATO. Šéf americké Agentury pro raketovou obranu Henry Obering to uvedl po čtvrtečním zasedání Bezpečnostní rady státu v Praze. Systém USA podle něho funguje a zajistí ochranu před nebezpečím z Íránu Česku i dalším středoevropským zemím. Premiér Mirek Topolánek doplnil na krátké tiskové konferenci, že hrozba raketového útoku není fikcí a netýká se pouze jedné země. "Ukázalo se, že systém v praxi funguje," konstatoval. Jiný názor na věc v Česku v těchto dnech prezentuje americký expert na protiraketovou obranu Philip Coyle. Již dříve řekl, že protiraketová technologie, kterou chtějí USA rozmístit v Evropě, tedy i v českých Brdech, neprokázala schopnost ubránit Evropu nebo Asii před íránským nebo severokorejským útokem. Proti útoku raket dlouhého doletu prý bude neúčinná. Podle Oberinga vycházejí Coyleovy názory ze zastaralých reálií, protože opustil vývoj už před sedmi lety. Topolánek ve středu označil Coyleovo hostování za neoficiální návštěvu, kterou nebude komentovat.

Vláda zahájila jednání s Američany o podmínkách umístění radaru loni, i když veřejné mínění a opozice tomu nejsou nakloněny. Podle nedávného průzkumu CVVM v prosinci se základnou nesouhlasilo 70 procent lidí, opačný názor mělo 23 procent. Obering navštívil Česko už loni v dubnu, i tehdy se zúčastnil zasedání Bezpečnostní rady státu. Kromě rozhovorů s představiteli vlády jednal také s šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem, jehož strana za nynějších podmínek s umístěním radaru v Brdech nesouhlasí a žádá vypsání referenda o této otázce.

Plzeňský magistrát zakázal ohlášený sobotní pochod neonacistů. Na čtvrteční mimořádné tiskové konferenci to oznámil primátor města Pavel Rödl. Akci nahlásil na obvodní úřad Václav Bureš jako Protestní pochod za svobodu slova, prý jako reakci na listopadový zásah policie, která zabránila neonacistům v pochodu pražským Židovským Městem. Magistrát původně akci nezakázal. Za toto rozhodnutí však čelil kritice představitelů občanských sdružení, židovské komunity i politiků z několika parlamentních stran. Svůj nesouhlas s pochodem chtěli jeho odpůrci vyjádřit pokojnými protiakcemi v ulicích města. Datum ohlášeného pochodu neonacistů odpovídá výročí transportu plzeňských Židů, který vyjel 18. ledna 1942 do Terezína. Dorazit měli také radikálové z Německa, kteří k účasti vyzvali na svém webu. Plzeňský primátor v pondělí svolal kvůli pochodu na sobotu krizový štáb. Ten ve městě zasedal naposledy při loňském lednovém orkánu Kyrill, předtím během povodní v roce 2002. Úkolem týmu úředníků a zástupců radnice mělo být operativně reagovat na situace, které by nastaly. Na akci, jíž se podle odhadů policie měly zúčastnit stovky až tisíce demonstrantů, se intenzivně připravovali policisté i zdravotníci, kteří na sobotu posílili služby.

Nejrizikovějším úsekem plánovaného pochodu bylo okolí Velké synagogy, kde se od 14:00 koná pietní shromáždění představitelů Židovské obce, jež podpoří také křesťané a další. Protestní akci se na sobotu pokusili svolat i anarchisté, kteří pod hlavičkou občanského sdružení DOPE ohlásili demonstraci do Sadů Pětatřicátníků od 13:30 s názvem Mládež proti nacismu. Pro procesní vady úředníci akci nepovolili. Další pochod v Plzni extremisté nahlásili na 26. ledna. Centrální plzeňský obvod ale tuto akci zakázal.