Zprávy | Z archivu rubriky

Americký systém protiraketové obrany, jehož prvkem je základna v Brdech, má být součástí systému NATO. Šéf americké Agentury pro raketovou obranu Henry Obering to uvedl po čtvrtečním zasedání Bezpečnostní rady státu v Praze. Systém USA podle něho funguje a zajistí ochranu před nebezpečím z Íránu Česku i dalším středoevropským zemím. Premiér Mirek Topolánek doplnil na krátké tiskové konferenci, že hrozba raketového útoku není fikcí a netýká se pouze jedné země. "Ukázalo se, že systém v praxi funguje," konstatoval. Jiný názor na věc v Česku v těchto dnech prezentuje americký expert na protiraketovou obranu Philip Coyle. Již dříve řekl, že protiraketová technologie, kterou chtějí USA rozmístit v Evropě, tedy i v českých Brdech, neprokázala schopnost ubránit Evropu nebo Asii před íránským nebo severokorejským útokem. Proti útoku raket dlouhého doletu prý bude neúčinná. Podle Oberinga vycházejí Coyleovy názory ze zastaralých reálií, protože opustil vývoj už před sedmi lety. Topolánek ve středu označil Coyleovo hostování za neoficiální návštěvu, kterou nebude komentovat.

Vláda zahájila jednání s Američany o podmínkách umístění radaru loni, i když veřejné mínění a opozice tomu nejsou nakloněny. Podle nedávného průzkumu CVVM v prosinci se základnou nesouhlasilo 70 procent lidí, opačný názor mělo 23 procent. Obering navštívil Česko už loni v dubnu, i tehdy se zúčastnil zasedání Bezpečnostní rady státu. Kromě rozhovorů s představiteli vlády jednal také s šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem, jehož strana za nynějších podmínek s umístěním radaru v Brdech nesouhlasí a žádá vypsání referenda o této otázce.

Exkluzivní smlouva, která má českým firmám a vědcům umožnit zapojení do projektu americké protiraketové obrany, by mohla být dojednána do konce června. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg to řekl na semináři o česko-americké spolupráci, jehož cílem bylo zjistit, jaký zisk by české firmy a vědci mohli mít z protiraketové ochrany. Podle ministra smlouva otevře prostor pro česko-americkou spolupráci ve vědě, výzkumu či testování v oblastech, jako jsou obrana, bezpečnost a vysoce specializované technologie. Češi by také měli mít možnost se snadněji ucházet o zakázky pro americkou armádu. "Dokument by měl minimalizovat právní, obchodní a politické překážky a vytvořit příznivé podmínky pro nové kontakty mezi českými a americkými podnikateli a vědci," uvedl Schwarzenberg.

Americký expert na obranu a odpůrce připravovaného protiraketového systému USA Philip Coyle pochybuje o tom, že se naplní očekávání spolupráce českých firem na amerických zbrojních programech. Řekl to na čtvrteční tiskové konferenci české pobočky ekologické organizace Greenpeace, která ho pozvala do České republiky. Šéf agentury Pentagonu pro raketovou obranu generál Henry Obering, který je nyní také na návštěvě v Praze, odhadl, že české firmy by mohly dostat zakázky v objemu 100 milionů dolarů (asi 1,7 miliardy korun). S vyhlídkou do roku 2013 pak až 740 milionů dolarů (asi 12,5 miliardy korun), uvedl. Spojené státy ale nemají podle Coylea nejlepší pověst co se týče sdílení technologií s jinými zeměmi. Uvedl, že si na to zahraniční firmy stěžovaly už v době, kdy on působil v Pentagonu, a dosud se na tom nic nezměnilo. Americké ministerstvo obrany vyžadovalo od zemí, které se zbrojních projektů účastnily, aby se na nich podílely i finančně. Česká republika by si proto měla pohlídat, zda se splní to, v co vkládá naděje, dodal Coyle.

Prezident Václav Klaus po čtvrteční hodinové schůzce s poslanci mateřské ODS vyjádřil přesvědčení, že v únorové volbě hlavy státu se jim společně podaří dosáhnout jeho znovuzvolení. Klaus stejně jako šéf nejsilnějšího sněmovního klubu Petr Tluchoř opět odmítl veřejnou volbu prezidenta - podle obou by to byl návrat k nedemokratickým principům předlistopadového režimu. "Nezatahujme sem tyto praktiky, doufám, že jim už definitivně odzvonilo," řekl prezident. Setkání s poslanci ODS označil za přátelské, věcné a rozhodně ne formální, podle svých slov se vrátil do míst důvěrně známých. "Já děkuji klubu ODS za podporu a vůbec za kandidaturu a věřím, že další dny ukážou, že se nám tato věc může podařit," prohlásil Klaus, který se 8. února utká o přízeň zákonodárců s ekonomem Janem Švejnarem.

Prezidentský kandidát Jan Švejnar má mezi lidmi větší podporu než jeho soupeř a současný prezident Václav Klaus. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM by Švejnar získal hlasy od 52 procent lidí, pro Klause se vyjádřilo zbývajících 48 procent respondentů. Lidé si při odpovědi měli představit, že jsou členy parlamentu a rozhodují se v prezidentské volbě. Ta začne 8. února, za favorita je považován Klaus.

Prezidentský kandidát Jan Švejnar si nemyslí, že by kvůli nynějším vyjádřením expremiéra Miloše Zemana ztratil hlasy některých sociálnědemokratických poslanců a senátorů. "Neobávám se toho," řekl ČTK. Míní, že v ČSSD má velmi silnou podporu. Bývalý předseda vlády a ČSSD Zeman v médiích řekl, že Václav Klaus je podle něj dobrým prezidentem. To, že chtějí sociální demokraté při volbě prezidenta podpořit právě liberálního ekonoma Švejnara, Zeman ve čtvrteční Mladé frontě Dnes odsoudil, jde prý o "impotenci levice". "Každá strana je občas impotentní, většinou to záleží na jejím vůdci," řekl listu. Předseda sněmovní frakce ČSSD Michal Hašek ČTK řekl, že Zemanova slova o Klausovi nejsou nic nového. Vliv expremiéra na poslanecký a senátorský klub sociální demokracie prý nepřeceňuje ani nepodceňuje. "Na setkání jsem pana profesora Švejnara znovu ujistil o podpoře volitelů ČSSD," řekl ČTK. Jan Švejnar se ve čtvrtek ráno sešel i s dalšími členy vedení poslaneckého klubu sociální demokracie. Na tiskové konferenci pak mimo jiné uvedl, že dál zvažuje, jak se vypořádat s tím, že má kromě českého i americké občanství. Odmítl ale jakékoli pochybnosti o tom, že by jako prezident stoprocentně hájil zájmy českého státu.

Plzeňský magistrát zakázal ohlášený sobotní pochod neonacistů. Na čtvrteční mimořádné tiskové konferenci to oznámil primátor města Pavel Rödl. Akci nahlásil na obvodní úřad Václav Bureš jako Protestní pochod za svobodu slova, prý jako reakci na listopadový zásah policie, která zabránila neonacistům v pochodu pražským Židovským Městem. Magistrát původně akci nezakázal. Za toto rozhodnutí však čelil kritice představitelů občanských sdružení, židovské komunity i politiků z několika parlamentních stran. Svůj nesouhlas s pochodem chtěli jeho odpůrci vyjádřit pokojnými protiakcemi v ulicích města. Datum ohlášeného pochodu neonacistů odpovídá výročí transportu plzeňských Židů, který vyjel 18. ledna 1942 do Terezína. Dorazit měli také radikálové z Německa, kteří k účasti vyzvali na svém webu. Plzeňský primátor v pondělí svolal kvůli pochodu na sobotu krizový štáb. Ten ve městě zasedal naposledy při loňském lednovém orkánu Kyrill, předtím během povodní v roce 2002. Úkolem týmu úředníků a zástupců radnice mělo být operativně reagovat na situace, které by nastaly. Na akci, jíž se podle odhadů policie měly zúčastnit stovky až tisíce demonstrantů, se intenzivně připravovali policisté i zdravotníci, kteří na sobotu posílili služby.

Nejrizikovějším úsekem plánovaného pochodu bylo okolí Velké synagogy, kde se od 14:00 koná pietní shromáždění představitelů Židovské obce, jež podpoří také křesťané a další. Protestní akci se na sobotu pokusili svolat i anarchisté, kteří pod hlavičkou občanského sdružení DOPE ohlásili demonstraci do Sadů Pětatřicátníků od 13:30 s názvem Mládež proti nacismu. Pro procesní vady úředníci akci nepovolili. Další pochod v Plzni extremisté nahlásili na 26. ledna. Centrální plzeňský obvod ale tuto akci zakázal.

Vedení Karlovarského kraje a zástupci primářů, lékařů a zdravotníků krajské nemocnice se dohodli na krocích, které by měly vést ke stabilizaci krizové situace v Karlovarské krajské nemocnici. Oznámili to ve čtvrtek hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel a vyjednavač lékařů, primář Stanislav Kubín. Dohoda mimo jiné zabrání ohlášenému odchodu 263 lékařů a sester Karlovarské nemocnice. Základem dohody je ustavení nového tříčlenného představenstva, v němž bude zástupce karlovarské nemocnice, zástupce kraje a výkonný ředitel krajské nemocnice. Lékaři zatím ustoupili od požadavku na zrušení akciové společnosti a její rozdělení na tři samostatné nemocnice.

Občanská sdružení zřejmě nebudou muset mít povinně toto označení už ve svém názvu. Tuto dosavadní povinnost ruší novela zákona o sdružování občanů, kterou schválil Senát. Většina senátorů se přiklonila k názoru, že změna názvu by přinesla zbytečnou administrativu a náklady nejen většině občanských sdružení, ale i veřejné správě. Novelu musí ještě posoudit prezident. Sdružení mají mít podle loňské změny zákona nejpozději do července ve svém názvu označení "občanské sdružení", případně zkratku "o.s.". Většina ze současných zhruba 63.000 sdružení ale tuto podmínku nesplňuje. Doplnění názvu, na které mají čas do července 2009, je spojeno se změnou stanov a jejich registrací u ministerstva vnitra. Další náklady by si vyžádala změna hlavičkového papíru, webových stránek a vizitek.

Stát v loňském roce vybral na spotřební dani z cigaret rekordních 47 miliard korun. Bylo to o osm miliard více, než se předpokládalo. Hlavním důvodem bylo předzásobení firem z důvodu letošního zvýšení daňové sazby. Uvedla to Česká televize (ČT). Předzásobení cigaretami způsobilo, že spotřební daně se zaplatily ještě do loňského rozpočtu. To může způsobit výpadek v letošním výběru daní, ke kterému ještě podle ČT přispěje plánované zdražení cigaret, jež má být u nejlevnějších cigaret ze 49 na 56 korun. Podle odhadů to sníží spotřebu přibližně o 1,5 procenta. Letošní rok už zřejmě rekordní nebude, ministerstvo financí předpokládá, že vybere na spotřební tabákové dani zhruba 45 miliard korun. Do budoucna plánuje další zvyšování daně, uvedla dále televize.