Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Václav Klaus a jeho protikandidát Jan Švejnar se spolu utkají ve veřejné debatě pravděpodobně v úterý 29. ledna. Debatu organizuje senátorský klub ČSSD jako své otevřené zasedání. Jeho předsedkyně Alena Gajdůšková oznámila, že termín neformálně dohodla s vedoucím prezidentské kanceláře Jiřím Weiglem. Setkání obou prezidentských kandidátů se uskuteční v Hlavním sále horní komory, jednání bude otevřené všem senátorům. Klaus a Švejnar budou mít možnost se představit a poté budou čelit dotazům senátorů. Švejnar už podobné setkání se senátory ČSSD za přítomnosti médií absolvoval loni, ještě předtím, než kandidaturu přijal. Klaus na rozdíl od Švejnara vzájemný veřejný duel dříve odmítal. Minulý týden už ale na svou účast ve veřejném duelu přistoupil.

V Plzni jsou od pátku zesílena bezpečnostní opatření kvůli pochodu, který na sobotu ohlásili pravicoví radikálové. Přestože ho plzeňský primátor zakázal, mohlo by se tu sejít až kolem tisíce extremistů z Čech i zahraničí. Policie nasadí na tisícovku mužů. Pro případný zásah bude mít k dispozici vodní děla, vrtulník a obrněné transportéry. Policejní těžkooděnci hlídkovali už v pátek před plzeňskou Velkou synagogou, kde proběhla bohoslužba. Policisté ale nemuseli nijak zasahovat. Sobotní pochod neonacistů zakázal ve čtvrtek plzeňský primátor Pavel Rödl. Podle svých slov se k tomu rozhodl poté, co se pozvání na akci začala šířit i mezi extremisty na zahraničních webech.

Neonacisté, kteří se měli v sobotu zúčastnit pochodu v Plzni, se podle některých informací domlouvají k setkání na jiném místě, možná v Praze. Pražská policie bude mít kvůli extremistům v záloze těžkooděnce. V centru bude také 150 strážníků, a to především na Palackého náměstí, kde se mohou konat shromáždění bez ohlášení úřadům. Pokud se tu neonacisté skutečně sejdou a během demonstrace poruší zákon, magistrát chce akci rozpustit. Policisté budou hlídkovat také na Starém Městě a Josefově, kde se měl původně konat listopadový pochod stoupenců krajní pravice.

Kandidátem ČSSD do Senátu v Kladně má být exministr zahraničí Jiří Dienstbier. Podle šéfa sociálních demokratů Jiřího Paroubka to v pátek schválilo předsednictvo strany. "Předpokládáme, že proběhne nominační konference v tomto senátním obvodu," uvedl Paroubek. Diestbiera pokládá za vynikajícího kandidáta a doufá, že zvítězí. Paroubek ale jednoznačně neřekl, zda už Dienstbier nabídku přijal. O Dienstbierovi se dříve uvažovalo jako o kandidátovi pro prezidentskou volbu. Předsednictvo socialistů také schválilo nominace lídrů kandidátek do krajských voleb. Vedení podle Paroubka "v zásadě vzalo na vědomí" kandidáty, kteří vzešli nebo vzejdou z krajských stranických konferencí.

Ministryně obrany Vlasta Parkanová se v souvislosti s podezřením na rozkrádání financí generálního štábu domnívá, že určitá část vedení armády má pocit naprosté výlučnosti či nadřazenosti, která nadále přetrvává. "Je nejvyšší čas s něčím takovým samozřejmě skončit," řekla ve čtvrtek novinářům šéfka resortu. Černé fondy vznikaly na generálním štábu podle čtvrteční Mladé fronty Dnes v letech 2003 až 2007. Z podvodně získaných 17,5 milionu korun se podle listu pořádaly večírky, rozdávaly se luxusní dary, platily se drahé dovolené a kupovala se výbava pro důstojníky a generály. Ministryně považuje případ za velmi závažný. Podle ní poškozuje armádu jako celek, byť se týká omezeného okruhu lidí. Doplnila, že o případu se dozvěděla od vojenské policie loni v srpnu.

Podíl lidí, kteří hodnotí uplynulý rok negativně, poprvé od roku 2000 převážil nad podílem těch, pro které byl loňský rok šťastným či úspěšným. Pro čtvrtinu lidí je stabilně svět kolem nich nudný a šedivý, jsou unavení, nesoustředění či neklidní. Více než čtvrtina lidí (27 procent) uvedla, že u nich loni převládal strach, obavy a nejistota. Sedm procent cítí bezmoc a pět procent zuřivost či vztek. Naopak 15 procent lidí odpovědělo, že "vše šlo tak, jak mělo jít", 14 procent pociťovalo vyrovnanost, šest procent lidí popisuje loňský rok jako úspěšný a dvě procenta charakterizovala své pocity slovem "štěstí". Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Podle STEM se na odpovědích lidí patrně podepsaly četné změny, které rok 2007 přinesl. Nejvýraznějším kritériem, které dělí populaci na šťastné a nespokojené, je materiální zázemí. Názory na uplynulý rok se také výrazně liší podle stranických preferencí dotázaných. Například mezi stoupenci ODS je 62 procent spokojených a 15 procent zklamaných lidí, zatímco u příznivců komunistů je spokojených pouze 13 procent a převládá podíl zklamaných s 65 procenty. Průzkumu se zúčastnilo 1362 respondentů starších 18 let.

Hledání informací o agentech komunistické Státní bezpečnosti i jejích obětech by mělo být rychlejší a dokonalejší. V těchto dnech totiž skončila digitalizace části archivu StB. Skenování téměř 900.000 evidenčních lístků bývalé StB bylo součástí projektu Otevřená minulost, který podle ministra vnitra Ivana Langra tento týden skončil. Podle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka by do dvou až tří let mohly být digitalizovány všechny dokumenty, které StB vytvořila. Ústav nyní dokončuje převzetí všech písemností od tajných služeb a archivů. Výjimkou jsou materiály rozvědky, která si ponechá necelých pět procent dokumentů StB. Z naprosté většiny jde o informace, které StB shromažďovala k současným spojencům České republiky v NATO, velvyslanectvím západních zemí, ale také citlivé údaje z oblasti Blízkého východu. Tyto informace by podle mluvčího rozvědky Bohumila Šrajera mohly ohrozit nejen zájmy republiky, ale i životy konkrétních lidí.

Barokní zámek v pražských Kolodějích, který využívá česká vláda, se má vrátit restituentovi Vítězslavu Kumperovi. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 9. Pozemkový úřad sice o navrácení barokního zámku s přilehlými budovami a oborou rozhodl již loni, vláda se ale snaží vybojovat nemovitosti zpět soudní cestou. Páteční verdikt je nepravomocný a lze se proti němu odvolat. Stát zabavil zámek podle takzvaných Benešových dekretů. Jeho dědic ale nyní přesvědčil úřady, že poválečné vyvlastnění bylo protiprávní. Podle Kumperova zástupce Tomáše Chlosta byl při vyvlastnění zámku zneužit prezidentský dekret k odebrání majetku člověku, který se stal nepohodlný komunistickému režimu. Vyplývá to ze záznamu tajné porady ministrů spravedlnosti, financí a národního správce ze 17. prosince 1948, kteří přiznali, že nejsou podmínky pro konfiskaci, přesto je potřeba ji provést. Posledním majitelem zámku byl inženýr Antonín Kumpera, který působil za první republiky jako ředitel Waltrovky. V roce 1947 objekt převzalo ministerstvo vnitra a zřídilo tu školu Sboru národní bezpečnosti. V 50. letech bylo v podzemí zámku také vězení komunistické StB. Od roku 1955 využívá zámek vláda ke slavnostním účelům či k důležitým jednáním. Průmyslník opustil Československo a až do své smrti žil v Brazílii. Po listopadu 1989 nárok na budovy vznesl jeho vnuk. Kumpera se soudí také o budovy v Praze 5 na Smíchově, údajně už získal některé nemovitosti v centru hlavního města.

Úplně jinak se mohl odehrát zločin, při němž ozbrojený muž údajně přepadl ve čtvrtek u Turnova pancéřový vůz bezpečnostní agentury Agency of Security Fenix a zmocnil se desítek milionů korun. Kriminalisté prověřují, jestli čtvrteční dopolední loupež poblíž Sedmihorek nebyla fingovaná nebo jestli nešlo o krádež. Mezi vyšetřovací verze rovněž patří to, že posádka vozu pachatele znala, i to, že se loupežné přepadení stalo jinde než u Turnova.

Na 15 let poslal ostravský krajský soud do vězení Poláka Bogumila Kujawského, který loni v dubnu v Havířově oloupil a zabil ostravského taxikáře. Státní zástupce pro obžalovaného navrhoval dvacetiletý trest. Podle předsedkyně senátu ale nebyly splněny podmínky pro udělení výjimečného trestu. Proces provázela mimořádná bezpečnostní opatření. V jednací síni bylo velké množství členů justiční a vězeňské stráže a Kujawski si verdikt vyslechl s pouty na rukou i nohou. Odsouzený se na místě odvolal, státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.