Zprávy | Z archivu rubriky

Demonstrace pravicových extremistů na pražském Palackého náměstí skončila zhruba po hodině bez incidentu. Na náměstí, kde se mohou konat akce bez ohlášení úřadům, se shromáždilo podle policie 200 až 250 radikálů. Čtyři z nich policisté předvedli na služebnu. Po projevech se neonacisté po skupinkách rozešli. Dva extremisty policie zadržela kvůli přestupku proti shromažďovacímu zákonu. Podle policejní mluvčí Evy Brožové byli ozbrojeni nunčaky a boxerem. Další dva stoupence ultrapravice policie předvedla, aby ověřila jejich totožnost. Někteří účastníci demonstrace měli kukly a černé vlajky. Řečníci četli projevy, v nichž si stěžovali na zákaz plzeňského pochodu plánovaného na dnešek a tvrdili, že byl protizákonný. Kritizovali také stav svobody a demokracie v Česku. Neonacisté chtěli původně projít centrem Plzně. Ohlášenou akci, proti níž se zvedla vlna odporu, ve čtvrtek zakázal primátor. Datum pochodu odpovídalo výročí transportu plzeňských Židů do Terezína v roce 1942. Na plzeňské náměstí Emila Škody dorazila asi desítka přívrženců krajní pravice. V pochodu k synagoze jim zabránily policejní dodávky, které stály napříč ulicemi. Policie měla mnohonásobnou převahu.

Několik set lidí přišlo na pietní shromáždění, které se před plzeňskou Velkou synagogou konalo při příležitosti výročí prvního transportu místních Židů do koncentračního tábora. Přítomné hlídaly stovky policistů, kteří byli připraveni zabránit případným střetům s neonacisty. Před synagogu přišlo i několik desítek anarchistů, promluvil například předseda Federace židovských obcí Jiří Daníček, vrchní zemský rabín Karel Sidon, katolický biskup František Radkovský a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Připomněli, že 18. ledna před 66 lety z Plzně odjel první transport Židů. Na adresu neonacistů přítomní uvedli, že jde o osoby, které si neváží demokracie a zneužívají ji.

Prezident Václav Klaus a jeho protikandidát Jan Švejnar se spolu utkají ve veřejné debatě pravděpodobně v úterý 29. ledna. Debatu organizuje senátorský klub ČSSD jako své otevřené zasedání. Klaus na rozdíl od Švejnara vzájemný veřejný duel dříve odmítal s tím, že o budoucím prezidentovi budou rozhodovat zákonodárci, jimž se představuje v rámci schůzek v jednotlivých frakcích, a ne voliči jako při přímé volbě prezidenta. Minulý týden už ale na svou účast ve veřejném duelu přistoupil. Švejnar Klausovu změnu názoru přivítal. Zdůraznil ale, že slyšení v Senátu není a ani nemůže být náhražkou skutečné prezidentské debaty s neutrálním a profesionálním moderátorem na neutrální půdě televizního studia. Parlament bude hlavu státu vybírat 8. února na Pražském hradě. Za favorita je považován kandidát občanských demokratů Klaus.

S rozhodnutím o tom, zda prosazovat veřejnou volbu prezidenta, čekají sociální demokraté mimo jiné i na analýzy právníků. Mají dát například odpověď na otázku, zda se musí sněmovna a Senát na způsobu volby shodnout, nebo zda může dvousetčlenná dolní komora jednaosmdesátičlenný Senát přehlasovat, a veřejnou volbu prosadit třeba i proti jeho vůli. Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) s možností, že by sněmovna při výběru volby přehlasovala Senát, nesouhlasí. Procedurální záležitosti, tedy i způsob volby, musí podle něj schválit obě komory parlamentu. Kvůli sporu o to, jak volit, se rýsuje potenciální konflikt sněmovny a horní komory. V Senátu má totiž většinu právě ODS, která trvá na tajné volbě.

Prezidentský kandidát Jan Švejnar podle televize Nova čelí společně s dalšími bývalými i současnými členy vedení ČSOB trestnímu oznámení. Podal ho jeden z klientů banky Zbyněk Vašíček. Švejnar a další manažeři ČSOB podle něj nezabránili v letech 2003 až 2005 úniku citlivých dat klientů banky. ČSSD je trestním oznámením na Švejnara tři týdny před prezidentskou volbou pobouřena. Její vysocí představitelé dokonce naznačují, že za tím stojí ODS. Předseda klubu poslanců ODS Petr Tluchoř to popřel. Samotný Jan Švejnar po své mluvčí vzkázal, že se k případu zatím nebude vyjadřovat. Oficiálně nemá žádné informace.

Sociální demokracie a její předseda Jiří Paroubek podají v pondělí žalobu na policii a bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho. V souvislosti s Kubiceho zprávou je viní z protiprávního zásahu do politického boje v loňských parlamentních volbách. "Trestní oznámení, která jsme podali na pana Kubiceho, se dostávají pod koberec. Soudní žalobu bude muset někdo brát vážně," řekl šéf ČSDD Jiří Paroubek. Kubice podle socialistů na základě nezpracovaných policejních stop obvinil ČSSD z prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Zpráva podle nich "hrubě ostouzela tehdejší nejsilnější vládní stranu a její představitele".

Informace ze zprávy ÚOOZ, kterou Kubice předložil loni v květnu na zasedání sněmovního branného výboru, se dostaly na veřejnost čtyři dny před volbami do Poslanecké sněmovny. Navzdory tomu, že část jednání poslanců byla uzavřená, protože dokumenty byly v režimu utajení. Kubice ve sněmovně řekl, že tehdejší premiér Paroubek, ministerstvo vnitra a policejní prezident se snaží ovlivňovat vyšetřování některých případů. Uvedl, že organizovaný zločin prorostl do státní správy, což prý potvrzují právě utajované dokumenty ÚOOZ. ČSSD tvrdí, že ji únik Kubiceho zprávy ve volbách poškodil.

Vedení sociální demokracie vyzvalo prezidenta Václava Klause, aby rozhodl o soudním čekateli Petru Langrovi. Podle socialistů je prezident vázán verdiktem pražského městského soudu. Soud mu loni v červnu uložil, aby do šesti měsíců Langra jmenoval soudcem, nebo vysvětlil své záporné rozhodnutí. Lhůta skončila ve čtvrtek. Prezident se rozhodl počkat na názor Nejvyššího správního soudu (NSS), k němuž podal proti rozsudku kasační stížnost. Případně má v plánu obrátit se i na Ústavní soud (ÚS). Podle Klausova mluvčího Petra Hájka výrok městského soudu neumožnil prezidentovi rozhodnout se jinak, protože by hrozilo, že Klaus poruší ústavu a vytvoří se nebezpečný precedens. "Rozhodnout jinak by znamenalo, že jmenování do ústavních funkcí lze na prezidentovi soudně vynutit a že jeho jmenovací pravomoci jsou přezkoumatelné ve správním řízení, což je v rozporu s tím, co deklaruje ústava," sdělil Hájek. Podle socialistů je ale kasační stížnost mimořádným opravným prostředkem a nemá odkladný účinek.

Langra a další tři desítky čekatelů odmítl Klaus před téměř třemi lety jmenovat soudci s odůvodněním, že je jim méně než 30 let. Jeho krok vyvolal řadu kritických reakcí, například ze strany ministerstva spravedlnosti či soudů, které s novými soudci počítaly a obávaly se přetížení.

Šéf brněnské firmy SABE, kterou kriminalisté spojují s černým fondem generálního štábu, Mladé frontě Dnes řekl, že firma nemá s fondem nic společného. Podle kriminalistů vojáci firmě propláceli zboží, které nikdy nedostali, a peníze skončily v černém fondu. Její majitel ale tvrdí, že firma zboží skutečně dodávala a generální štáb za něj pak nejspíš zaplatil podruhé někomu jinému. Úvahy o korupci na jedné ze sekcí velení armády majitele fimry Pavla Zapletala přivedly k domněnce, že obviněný voják mohl sice zboží oficiálně převzít, ale do skladů generálního štábu ho nikdy nedovezl. Hlavní objednávanou položkou generálního štábu u SABE byly prý náplně do kancelářských tiskáren. Firma podle Zapletala vojákům tonery skutečně dodávala. Generální štáb si u ní navíc prý objednával také další kancelářské potřeby a reklamní předměty. Obchody se podle Zapletala nevykazovaly jen na papíře, vojáci si prý zboží vždy převzali, píše MfD.

Černé fondy vznikaly na generálním štábu údajně v letech 2003 až 2007. Generální štáb prý platil firmám, se kterými byl domluvený, za neexistující zboží. Vojáci pak podle vyšetřovatelů obdrželi vzkaz, že peníze dorazily a že si můžou začít objednávat, co chtějí. Spřízněná firma údajně potom nakoupila a dodala požadované zboží, za což měla provizi 20 procent. Z podvodně získaných 17,5 milionu korun se pořádaly večírky, rozdávali se luxusní dary, platily se drahé dovolené a kupovala se výbava pro důstojníky a generály. Policie zatím stíhá dva vysoké důstojníky, nejsou ale zřejmě vyloučena i další obvinění.

Dva muži utonuli na řece Ohři při raftingu u obce Kyselka na Karlovarsku. V raftu byli čtyři muži z Chomutovska, dva z nich ve věku 34 a 35 let se hasičům podařilo zachránit, po zbývajících dvou ale potápěči stále pátrají. "Chtěli na raftu sjet radošovský jez, kde ale zůstali zachyceni ve vodním víru. Dva z nich přitom z raftu vypadli do řeky, zatím je pořád hledáme," řekl mluvčí karlovarské policie Pavel Valenta. Další muž podle něho spadl do vody při příjezdu policistů, kterým se ho ale společně se správcem jezu ihned podařilo vytáhnout na břeh. Čtvrtý muž zůstal v raftu a byl vytažen s ním.

Mimořádná valná hromada velké ruské pojišťovny Ingosstrach, v níž má podíl společnost PPF Investments (PPFI) českého podnikatele Petra Kellnera, mimo jiné schválila, že ve správní radě firmy mohou být jen ruští občané s ekonomickým či finančním vzděláním a nejméně tříletou praxi v pojišťovnictví. Právníci zastupující v Rusku PPFI jsou rozhodnuti výsledky valné hromady napadnout u soudu. "Hlasovali jsme proti, ale k přijetí těchto bodů stačí prostá většina. Tu my nemáme," podotkl právní zástupce PPFI, která přes tři společnosti kontroluje 38,5 procenta akcií druhé největší pojišťovny v Rusku. Vedení Ingosstrachu i majoritní vlastník společnost Bazovyj Element (Basic Element) ruského podnikatele Olega Děripasky se ale s příchodem zahraničního investora odmítají smířit a obě skupiny spolu vedou tvrdou právní válku.

Historicky první společná schůze Poslanecké sněmovny a Senátu, která se konala 20. ledna 1998 ve Španělském sále Pražského hradu, měla na programu jediný bod - volbu hlavy státu. O prezidentský úřad se ucházeli tři muži - tehdejší prezident Václav Havel, komunisty navržený astrofyzik Stanislav Fischer a předseda republikánů a poslanec Miroslav Sládek. Ten se však volby nemohl zúčastnit, neboť byl v souvislosti s obviněním z rasové a národnostní nesnášenlivosti ve vazbě. Volba byla dramatická - v druhém kole byl nakonec rozdílem jediného hlasu zvolen Václav Havel - a měla ještě dramatičtější dohru. Na hrubý výpad republikánského poslance Jana Vika proti Havlovi po slavnostním vyhlášení výsledků reagovala prezidentova manželka Dagmar tak, že dvakrát zapískala na prsty. "Proti tomu, co zaznívalo z úst některých poslanců, mám pocit, že jsem to nepřepískla," prohlásila po pár dnech v tisku.

Odborníci se neshodují v názoru na úroveň současné české architektury. Zatímco někteří nešetří chválou a tvrdí, že stavby vznikající v Česku jsou nad evropským průměrem, jiní naopak míní, že úroveň české architektury za vývojem ve světě propastně zaostává. Za největší problém nicméně oba tábory shodně označují to, že řada staveb v Česku vzniká bez odborníků. Vyplynulo to z ankety ČTK mezi experty na soudobou českou architekturu.