Zprávy | Z archivu rubriky


Demonstrace pravicových extremistů na pražském Palackého náměstí skončila zhruba po hodině bez incidentu. Na náměstí, kde se mohou konat akce bez ohlášení úřadům, se shromáždilo podle policie 200 až 250 radikálů. Čtyři z nich policisté předvedli na služebnu. Po projevech se neonacisté po skupinkách rozešli. Dva extremisty policie zadržela kvůli přestupku proti shromažďovacímu zákonu. Podle policejní mluvčí Evy Brožové byli ozbrojeni nunčaky a boxerem. Další dva stoupence ultrapravice policie předvedla, aby ověřila jejich totožnost. Někteří účastníci demonstrace měli kukly a černé vlajky. Řečníci četli projevy, v nichž si stěžovali na zákaz plzeňského pochodu plánovaného na dnešek a tvrdili, že byl protizákonný. Kritizovali také stav svobody a demokracie v Česku. Neonacisté chtěli původně projít centrem Plzně. Ohlášenou akci, proti níž se zvedla vlna odporu, ve čtvrtek zakázal primátor. Datum pochodu odpovídalo výročí transportu plzeňských Židů do Terezína v roce 1942. Na plzeňské náměstí Emila Škody dorazila asi desítka přívrženců krajní pravice. V pochodu k synagoze jim zabránily policejní dodávky, které stály napříč ulicemi. Policie měla mnohonásobnou převahu.

Několik set lidí přišlo na pietní shromáždění, které se před plzeňskou Velkou synagogou konalo při příležitosti výročí prvního transportu místních Židů do koncentračního tábora. Přítomné hlídaly stovky policistů, kteří byli připraveni zabránit případným střetům s neonacisty. Před synagogu přišlo i několik desítek anarchistů, promluvil například předseda Federace židovských obcí Jiří Daníček, vrchní zemský rabín Karel Sidon, katolický biskup František Radkovský a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Připomněli, že 18. ledna před 66 lety z Plzně odjel první transport Židů. Na adresu neonacistů přítomní uvedli, že jde o osoby, které si neváží demokracie a zneužívají ji.

Prezident Václav Klaus a jeho protikandidát Jan Švejnar se spolu utkají ve veřejné debatě pravděpodobně v úterý 29. ledna. Debatu organizuje senátorský klub ČSSD jako své otevřené zasedání. Klaus na rozdíl od Švejnara vzájemný veřejný duel dříve odmítal s tím, že o budoucím prezidentovi budou rozhodovat zákonodárci, jimž se představuje v rámci schůzek v jednotlivých frakcích, a ne voliči jako při přímé volbě prezidenta. Minulý týden už ale na svou účast ve veřejném duelu přistoupil. Švejnar Klausovu změnu názoru přivítal. Zdůraznil ale, že slyšení v Senátu není a ani nemůže být náhražkou skutečné prezidentské debaty s neutrálním a profesionálním moderátorem na neutrální půdě televizního studia. Parlament bude hlavu státu vybírat 8. února na Pražském hradě. Za favorita je považován kandidát občanských demokratů Klaus.

S rozhodnutím o tom, zda prosazovat veřejnou volbu prezidenta, čekají sociální demokraté mimo jiné i na analýzy právníků. Mají dát například odpověď na otázku, zda se musí sněmovna a Senát na způsobu volby shodnout, nebo zda může dvousetčlenná dolní komora jednaosmdesátičlenný Senát přehlasovat, a veřejnou volbu prosadit třeba i proti jeho vůli. Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) s možností, že by sněmovna při výběru volby přehlasovala Senát, nesouhlasí. Procedurální záležitosti, tedy i způsob volby, musí podle něj schválit obě komory parlamentu. Kvůli sporu o to, jak volit, se rýsuje potenciální konflikt sněmovny a horní komory. V Senátu má totiž většinu právě ODS, která trvá na tajné volbě.

Šéf brněnské firmy SABE, kterou kriminalisté spojují s černým fondem generálního štábu, Mladé frontě Dnes řekl, že firma nemá s fondem nic společného. Podle kriminalistů vojáci firmě propláceli zboží, které nikdy nedostali, a peníze skončily v černém fondu. Její majitel ale tvrdí, že firma zboží skutečně dodávala a generální štáb za něj pak nejspíš zaplatil podruhé někomu jinému. Úvahy o korupci na jedné ze sekcí velení armády majitele fimry Pavla Zapletala přivedly k domněnce, že obviněný voják mohl sice zboží oficiálně převzít, ale do skladů generálního štábu ho nikdy nedovezl. Hlavní objednávanou položkou generálního štábu u SABE byly prý náplně do kancelářských tiskáren. Firma podle Zapletala vojákům tonery skutečně dodávala. Generální štáb si u ní navíc prý objednával také další kancelářské potřeby a reklamní předměty. Obchody se podle Zapletala nevykazovaly jen na papíře, vojáci si prý zboží vždy převzali, píše MfD.

Černé fondy vznikaly na generálním štábu údajně v letech 2003 až 2007. Generální štáb prý platil firmám, se kterými byl domluvený, za neexistující zboží. Vojáci pak podle vyšetřovatelů obdrželi vzkaz, že peníze dorazily a že si můžou začít objednávat, co chtějí. Spřízněná firma údajně potom nakoupila a dodala požadované zboží, za což měla provizi 20 procent. Z podvodně získaných 17,5 milionu korun se pořádaly večírky, rozdávali se luxusní dary, platily se drahé dovolené a kupovala se výbava pro důstojníky a generály. Policie zatím stíhá dva vysoké důstojníky, nejsou ale zřejmě vyloučena i další obvinění.