Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg ve Vídni prohlásil, že neočekává žádnou zásadní změnu americké zahraniční politiky po letošních prezidentských volbách. Zdůraznil, že zahraniční politika každého státu vykazuje značnou kontinuitu a řídí se především národními zájmy, a ty zůstanou i po změně v Bílém domě pro USA v zásadě stejné. Schwarzenberg to řekl v rámci diskuse na téma Role Evropy ve světě, která se uskutečnila ve vídeňském Burgtheateru. Výroky českého ministra kontrastovaly s optimistickými vyjádřeními dalších účastníků besedy, zejména děkanky americké Princetonské univerzity Anne-Marie Slaughterové, která slibovala "revoluci" americké zahraniční politiky v prvním roce vlády nového prezidenta USA.

"Realistický skepticismus" prokázal český ministr i v dalších otázkách, v nichž leckdy polemizoval s názory Slaughterové i bývalého německého ministra zahraničí Joschky Fischera a finančníka George Sorose. Na rozdíl od nadšených výroků na adresu evropské integrace jako "modelu pro globalizovaný svět 21. století", který v různé podobě zastávali všichni ostatní řečníci, řekl Schwarzenberg, že Evropě chybí společná vůle, a proto nehraje ve světové politice takovou úlohu, jakou by mohla a měla. Český ministr zaujal i výrokem, že výrazného pokroku v integraci dosáhla Evropa jen díky velkým vnějším tlakům a šokům (nacistické Německo, stalinistický SSSR), a pro další úspěchy bude zřejmě potřebovat nové kritické situace. "Možná tuto pro nás pozitivní roli sehraje nynější ruský prezident Vladimir Putin," řekl Schwarzenberg.

K americké radarové základně v Česku uvedl, že Evropa musí dělat všechno pro posílení své obrany a že program, stejně jako česko-americká jednání o něm, budou pokračovat i po skončení mandátu amerického prezidenta George Bushe, "i když možná s menší intenzitou". V tom mu oponoval Fischer, který řekl, že jednak nevěří v účinnost protiraketové obrany, jednak podle něj musí podobná rozhodnutí dělat celá Evropa společně, a ne jednotlivé státy. Pokud jde o Kosovo, Schwarzenberg uvedl, že neexistuje dobré řešení a každé přinese velké problémy. Přesto či právě proto jsou nutné odvážné kroky NATO i EU a co nejrychlejší integrace celé oblasti do západních struktur.

Dva ze tří Poláků, kteří v Plzni v sobotu údajně hajlovali, obvinili policisté z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. S muži ve věku 22 a 21 let bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění z ČR. Podle policejní mluvčí Jany Václavové jde o jediné dvě osoby obviněné v souvislosti se sobotním zakázaným pochodem neonacistů městem. "K žádným konfliktům ani střetům nedošlo a podařilo se udržet klid a pořádek na území města," uvedla mluvčí. Sobotní akci nyní v Plzni připomíná jen několik zabedněných výloh v centru. Kvůli možnému avizovanému příjezdu stovek neonacistů bylo do Plzně povoláno asi tisíc policistů. Extremistrů v sobotu nakonec přijely jen asi tři desítky. Zhruba desetičlenné skupině, která se sešla na náměstí Emila Škody, zabránila policie dojít k Velké synagoze, kde se shromáždilo zhruba 500 lidí na pietním aktu u příležitosti výročí prvního transportu plzeňských Židů do koncentračního tábora.

Mezi zhruba 30 až 40 přítomnými byl v Plzeni i ohlašovatel zakázaného pochodu Václav Bureš. Ten je připraven podat trestní oznámení na primátora Plzně kvůli zneužití pravomoci veřejného činitele i správní žalobu, aby soud mohl přezkoumat rozhodnutí o zákazu pochodu. V Plzni se měla konat i protestní akce anarchistů, byla také zakázaná. Přesto se v Sadech Pětatřicátníků sešla přibližně stovka levicových radikálů. Dohlížel na ně asi dvojnásobný počet policistů.