Zprávy | Z archivu rubriky

Sociální demokracie a současně i její předseda Jiří Paroubek zažalovali Policii České republiky a bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho. Viní je z protiprávního zásahu do volebního boje. Paroubek se ohrazuje proti údajným pomluvám vůči sobě a proti údajnému porušení svých práv zaručených ústavou. "Trestní oznámení, která jsme podali na pana Kubiceho, se dostávají pod koberec. Soudní žalobu bude muset někdo brát vážně," zdůvodnil její podání více než půldruhého roku po činu Paroubek. Kubice podle socialistů na základě nezpracovaných policejních stop obvinil ČSSD z prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Zpráva podle nich "hrubě ostouzela tehdejší nejsilnější vládní stranu a její představitele" zejména jejího předsedu. Postup policie byl podle ČSSD protiprávní. Socialisté tvrdí, že zákon nepřipouští, aby policie takovým způsobem nakládala s údaji, které shromáždí při vyšetřování. Porušila tak podle nich práva osob uvedených ve zprávě, která občanům zaručují Listina základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy včetně práva na ochranu rodinného a soukromého života.

"Já to považuji za pitoreskní a další důkaz toho, že Jiří Paroubek má i nadále mindrák z prohraných voleb, které si prohrál on sám, nikoliv pan Kubice," řekl v reakci na iniciativu ČSSD ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Kubice požádal sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost o slyšení a 29. května 2006 na zasedání jeho členům předložil k projednání písemný materiál nazvaný "Informace o prorůstání organizovaného zločinu a jeho propojení s některými politiky". Členům výboru Kubice údajně řekl, že tehdejší premiér Paroubek, ministerstvo vnitra a policejní prezident se pokoušejí ovlivňovat vyšetřování některých korupčních případů. Organizovaný zločin podle něj prorostl do státní správy, což prý potvrzovaly utajované dokumenty jeho útvaru. Přestože poslanci s Kubicem projednávali zprávu v utajovaném režimu, informace z ní se dostaly několik dní před parlamentními volbami do médií. ČSSD tvrdí, že ji tento únik poškodil, a o Kubiceho útvaru její představitelé hovořili jako o politické policii ODS. ÚOOZ i občanští demokraté to odmítali. Kromě trestních oznámení, které ČSSD podala, se sociálnědemokratičtí poslanci opakovaně pokoušeli prosadit ustavení sněmovní vyšetřovací komise, která by se případem zabývala, ale bezvýsledně. V souvislosti s kauzou Kubice dostal začátkem října Langer za to, že ještě jako poslanec umožnil únik části údajů ze zprávy, pokutu 9000 korun od Národního bezpečnostního úřadu. Zaplatil ji s tím, že s ní nesouhlasí. Totéž hrozí i poslanci Pavlu Severovi (KDU-ČSL). Společně s Kubicem se tehdejšího zasedání výboru účastnili také další členové vedení útvaru Hynek Vlas a Jaroslav Hruška. Inspekce ministra vnitra chtěla původně Kubiceho, Vlase a Hrušku obvinit ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, z pomluvy a z neoprávněného nakládání s osobními údaji. Žalobce ale předloni v prosinci rozhodl, že je trestně stíhat nebude.

Šance, že by parlament 8. února volil prezidenta veřejně, se dále snižují. K tajné volbě se totiž kromě ODS a zelených kloní i většina poslanců KSČM. Řekl to předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Bez komunistických hlasů zastánci veřejné volby nemají sílu svůj záměr prosadit. "Veřejnou volbu podporuje pouze menšina v klubu," řekl Kováčik. Sám prý o této možnosti začal první hovořit, většina jeho kolegů ale zatím dává přednost tajnému hlasování. "Taktika a všechno se ale bude domlouvat až 7. večer," dodal. Sociální demokraté chtějí o průchodnosti veřejné prezidentské volby ještě s ostatními parlamentními frakcemi jednat.

Již dříve veřejné hlasování podpořilo vedení KDU-ČSL. Proti veřejné volbě se ale ostře staví ODS i prezident a kandidát této strany Václav Klaus, který se o znovuzvolení utká s Janem Švejnarem. Tajné volbě dávají přednost i zelení, kteří naopak usilují o zvolení Švejnara. Politici i právníci se přou o to, zda se musí sněmovna a Senát na způsobu volby shodnout, nebo zda může dvousetčlenná dolní komora jednaosmdesátičlenný Senát přehlasovat, a veřejnou volbu prosadit třeba i proti jeho vůli.

Jan Švejnar by v roli prezidenta republiky chtěl přispět k dialogu, a nikoli k další polarizaci politické scény a společnosti. Novinářům řekl, že v čele státu by se choval jako nadstranický, čitelný a férový partner a že z Hradu nehodlá vytvářet nové mocenské centrum. Za třetí pilíř označil snahu nedívat se do minulosti, ale zaměřit se na budoucnost. "Chci přispět k tomu, abychom byli úspěšnější, otevřenější a sebevědomější než dnes," uvedl Švejnar. Česká republika podle něj musí čelit novým výzvám i rostoucí konkurenci, za příklad by si měla podle něj vzít Irsko - naopak varoval před "pomalejším" vývojem Portugalska. "Svět se rychle řítí dopředu, musíme být připraveni," prohlásil prezidentský kandidát, který se 8. února utká o přízeň zákonodárců se současným prezidentem Václavem Klausem.

Rusko nebude vytvářet tlak na Polsko ani na žádnou další zemi kvůli otázce případného vzniku prvků americké protiraketové obrany ve střední Evropě. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při setkání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským. Zemí, v níž by mohla část protiraketového systému USA vzniknout, je kromě Polska také Česká republika. "Chceme, aby byly vyslyšeny a pochopeny naše obavy," poznamenal Lavrov. Dodal, že ruská strana oceňuje připravenost nové polské vlády o tomto tématu s Ruskem diskutovat. "Před přijetím definitivního rozhodnutí je nutné prokonzultovat společnou analýzu rizik a hrozeb, které vzniknou tím či oním řešením," prohlásil ruský ministr zahraničí podle agentury ITAR-TASS. Nový polský ministerský předseda Donald Tusk má v únoru navštívit Moskvu ve snaze zmírnit napětí mezi oběma zeměmi. Ministrova uklidňující slova přišla jen pár dní poté, co náčelník ruského generálního štábu Jurij Balujevskij pohrozil případným preventivním jaderným úderem, pokud se Rusko bude cítit ohroženo.

Počet telefonních odposlechů v Česku loni proti roku 2006 klesl o 30 procent. Prezidenta Václava Klause o tom informoval ministr vnitra Ivan Langer (ODS). V roce 2006 nasadila policie 7846 odposlechů, loni to bylo 5548, upřesnilo ministerstvo vnitra. Materiál hodnotící nasazení odposlechů obsahuje také analýzu ochrany osobních údajů a kontrolních mechanismů, která podle mluvčí ministerstva Jany Malíkové odhalila řadu nedostatků. Některé se prý týkají možností zneužívání odposlechů i jejich přepisů. K jejich řešení vznikla na ministerstvu pracovní skupina. Policie prý již upravila své interní předpisy v oblasti ochrany osobních údajů tak, aby více chránily osobní údaje před možným únikem. Agenda související s odposlechy je tak nyní více vedena v elektronické podobě a snížil se také počet lidí, kteří se s nimi seznamují. "Bylo rozhodnuto, že takovou analýzu odposlechů bude policie zpracovávat každoročně, aby mohly být sledovány trendy a vyvozovány patřičné závěry," uvedla Malíková. Ke změně podle Langra přispěl i Klaus tím, že varoval před nadužíváním odposlechů. "Prezident udělal z toho problému téma. My jsme na to navázali tím, že byly zavedeny důsledné kontroly, změnila se metodika a zejména pravidelné zpracovávání počtu odposlechů a měření jejich efektivity," řekl Langer, který ještě jako opoziční politik dlouhodobě kritizoval nadměrné používání odposlechů. Vláda letos předložila parlamentu návrh novely trestního řádu, který zpřísňuje nasazování odposlechů.

Působení Čechů v provinčním rekonstrukčním týmu (PRT) v Afghánistánu bude mít svá bezpečnostní rizika, uvedl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Čeští experti budou od března zabezpečovat rozvoj afghánské provincie Lógar. Zástupci rekonstrukčního týmu se představili na ministerstvu zahraničí. Česko do provinčního rekonstrukčního týmu vyšle přibližně deset civilních odborníků na zemědělství, stavebnictví nebo geologii. Kromě toho by však v provincii měli působit I čeští vojáci. Celkem by ČR měla mít v Lógaru asi 180 lidí. Podle ministerstva zahraničí by Češi v Lógaru měli navázat na americké rozvojové projekty. Česko se tak po Litvě a Maďarsku stane třetí novou členskou zemí NATO, která bude mít vlastní PRT. "Vzhledem k počtu expertů a rozsahu vlastní rozpracované strategie zároveň půjde o PRT s největší civilní složkou v Afghánistánu vůbec," uvedlo ministerstvo.

Bývalý zdravotník Petr Zelenka, který je obžalovaný ze sedmi vražd a deseti pokusů o vraždu pacientů v havlíčkobrodské nemocnici, se před Krajským soudem v Hradci Králové přiznal k tomu, že pacientům podával lék na ředění krve heparin. Podávání léku zdůvodnil Zelenka touhou po akci, podle svých slov si nevybavuje kolikrát heparin pacientům aplikoval. "Potřeboval jsem činnost, akci, věděl jsem, že když podám heparin, přijde lékař a bude se něco dít," řekl Zelenka. Sám nevysvětlil, proč začal pacientům podávat právě lék na ředění krve. "Ta myšlenka přišla sama, opakovala se. Nevím, proč jsem vybral heparin. Snad právě proto, že se často používal," řekl Zelenka. Tvrdí, že měl v té době těžké psychické problém a bral léky. "Nikdy jsem se jako vrah necítil, nepřišel jsem do práce, abych zabíjel," řekl obžalovaný.

Zatímco otec obžalovaného Bohumil Zelenka opakovaně tvrdí, že jeho syn je ve špatném psychickém stavu a žádá jeho klinické vyšetření, podle posudků v obžalobě je Zelenka duševně zdravý a za své činy trestně odpovědný. Ze závěrů znaleckého posudku také vyplývá, že motivem jeho jednání byla reakce na syndrom vyhoření a únavu z práce. Zelenka údajně zabíjel tím, že pacientům ARO v havlíčkobrodské nemocnici od května do září 2006 podával heparin, lék na ředění krve, a lidé vykrváceli.

O vzniku evropské sítě národních center, která by sdružovala informace o pohřešovaných dětech, v Praze jedná Evropská federace pro pohřešované a sexuálně zneužívané děti. Odborníci budou jednat i o rozšíření výstražného systému a spolupráci s bankami na omezení plateb přes internet za nákup dětské pornografie. Síť národních center už má i svoje mezinárodní telefonní číslo 116 000. Kde a jak bude středisko evidence pohřešovaných a zneužívaných dětí sídlit v Česku, zatím ale není jasné. Původně mělo jeho vznik zajistit ministerstvo vnitra, tedy alespoň podle svého Národního plánu proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí z roku 2006. Centrum pro pohřešované a zneužívané děti v ČR mělo podle této koncepce fungovat už od června 2007. Podle ministerstva vnitra ale takové centrum v ČR zatím není. "Realizační studie vznikla, ale na politické úrovni je teď tendence nepodporovat nové úřady," řekl zástupce ministerského odboru bezpečnostní politiky. Podle něj by mělo být daleko iniciativnější v této oblasti ministerstvo práce a sociálních věcí, které chystá od roku 2009 centrální Národní úřad pro zaměstnanost a sociální politiku. Podle Kristýny Kotalové z MPSV jsou informační databáze jednotlivých sociálních pracovníků v ČR dobře provázané a vzájemně dostupné. O spolupráci s policií a ještě lepší výměně informací o pohřešovaných a zneužívaných dětech se podle ní bude mluvit na meziresortní úrovni. Koncepce Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální politiku se prý teprve vytváří, takže záleží na domluvě mezi jednotlivými ministerstvy. Experti v Praze jednají také o rozšíření výstražného systému, který by urychlil pátrání po pohřešovaných dětech.

Od příštího roku by mohla platit povinnost rodičů už v porodnici nahlásit dítě k dětskému lékaři. Novinářům to řekla ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková (Strana zelených). Pokud matka nebo otec dítě k pediatrovi nezaregistruje, stát jim bude moct odepřít porodné či jiné sociální dávky. Detaily návrhu vládního výboru pro práva dítěte nyní ministryně dojednává se zástupci ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnictví. Systém má pomoci zjistit týrání dětí vlastními rodiči.

Tuzemská výroba osobních a lehkých užitkových aut loni vzrostla o desetinu na rekordních 932.016 vozů. Celková produkce motorových vozidel v Česku se zvýšila rovněž o desetinu na 943.117 vozů a letos by měla překročit jeden milion. Uvedlo to Sdružení automobilového průmyslu. "I přes stagnující poptávku v zemích západní Evropy a výrazný propad německého automobilového trhu se výrobcům i dodavatelům v ČR podařilo dosáhnout rekordních výsledků. Nakolik je tento vývoj možné udržet i v budoucnu, závisí především na dostatku kvalifikovaných pracovních sil a vývoji kurzu koruny," uvedl prezident Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn.

Linky výrobců nákladních aut loni opustilo 3154 vozů, což představuje nárůst o 58 procent. Výroba autobusů se zvýšila o 14 procent na 3357 vozidel. Výroba přípojných vozidel stoupla o 17 procent na 2330 přívěsů a návěsů. Motocyklová výroba loni vzrostla o 123 procent na 2260 motocyklů.