Zprávy | Z archivu rubriky

Až po schůzkách, které se uskuteční příští týden, bude podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) jasné, jak pokročilo jednání o umístění radaru amerického protiraketového systému na českém území. Na tiskové konferenci po jednání vlády konstatoval, že českým vyjednavačům jde o kvalitu, nikoli rychlost. Reagoval tak na úterní vyjádření Pentagonu, který doufá, že dohodu s Českem bude moc uzavřít v příštích týdnech. "Ministerstvo obrany ani ministerstvo zahraničí nestanovily konečnou lhůtu, chceme vyjednat co nejlepší podmínky," uvedl Topolánek s tím, že další kolo vyjednávání se uskuteční příští týden. Předseda vlády prakticky zopakoval vyjádření, kterými na výrok americké strany reagovala v úterý večer česká ministerstva. Topolánek 10. ledna prohlásil, že česká vláda chce předložit parlamentu smlouvy o umístění amerického radaru v zemi v ideálním případě v dubnu po bukurešťském summitu NATO, může to ale být podle něj i později.

O zvažované radarové základně USA mají Češi k dispozici podle vládního koordinátora kampaně Tomáše Klvani dostatek informací, zájem o problematiku ale opadá. Loni v září ji sledovalo 64 procent lidí, nyní 48 procent. Spolu s dirigentem Liborem Peškem Klvaňa představil ve středu nové informační DVD o uvažovaném americkém radaru. Zároveň uvedl, že tímto končí provoz informační zelené linky. "Máme s ní velmi špatné zkušenosti, protože aktivisté proti radaru nám ji sabotují. Neustále nám ji blokují," řekl Klvaňa. Koordinátor řekl, že pro jeho úřad mají průzkumy veřejného mínění zejména informační hodnotu. Vládní kampaň podle něj totiž není přesvědčovací. Průzkumy veřejného mínění několika různých agentur ukazují, že se Češi staví k radaru převážně negativně. Například podle nedávného průzkumu CVVM v prosinci se základnou nesouhlasilo 70 procent lidí, opačný názor mělo 23 procent.

Čeští vojáci v Kosovu se poprvé zúčastnili velkého mezinárodního cvičení sil KFOR na zvládání davu, které se uskutečnilo na maďarské základně Camp Vrelo. ČTK o tom informovala tisková a informační důstojnice 12. kontingentu Armády České republiky v silách KFOR, poručice Andrea Langerová. Češi se cvičení zúčastnili v roli demonstrantů. Česká četa v počtu dvaceti pěti vojáků spolu s irskou četou a mezinárodní logistickou rotou tvořily dav v celkové síle sto lidí. Proti nim zasahovali těžkooděnci z řad švédských, finských, ukrajinských či rumunských kontingentů. Nechyběli ani italští karabiniéři. Význam cvičení obdobného charakteru podle pozorovatelů vzrůstá s ohledem na blížící se jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova, k němuž by mohlo dojít už v únoru a které by mohlo být doprovázeno nepokoji a možnými střety mezi většinovými Albánci a menšinovými Srby.

Česko by mělo do roku 2020 více než zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií. Zatímco dosud činil něco přes šest procent, tak na konci příštího desetiletí by to mělo být 13 procent. Vyplývá to z balíku návrhů, který ve středu zveřejnila Evropské komise. Opatření mají Evropské unii pomoci dostát ambiciózním cílům, k nimž se zavázala v rámci boje s klimatickými změnami. Návrh, který nejspíš vyvolá řadu rozporuplných reakcí, ještě budou muset schválit členské státy i Evropský parlament. Slovensko by pak podle něj místo 6,7 procenta mělo na konci příštího desetiletí mít podíl obnovitelných zdrojů na úrovni 14 procent. "Sedmadvacítka" se loni v březnu na summitu zavázala, že se do roku 2020 zvýší podíl obnovitelných zdrojů na 20 procent a že ve stejné době budou muset všechny pohonné hmoty mít nejméně desetiprocentní podíl biopaliv. Mezi obnovitelné zdroje jsou řazeny třeba biomasa a sluneční, větrná, či vodní energie, nepatří tam naopak jaderná energie.

Česká republika bude moci v roce 2020 vypustit do ovzduší o devět procent více oxidu uhličitého (CO2) než v roce 2005. Týká se to však pouze emisí, jež nebudou zahrnuty v systému obchodování s povolenkami na vypouštění CO2, tedy zemědělství, dopravy, stavebnictví, služeb a dalších oborů. Ty představují zhruba pětinu celkového objemu emisí. Celý systém obchodování se od roku 2013 změní a většina povolenek už nebude mezi podniky rozdělována zdarma, což se může odrazit v cenách pro spotřebitele. Vyplývá to z energeticko-klimatického balíčku, který zveřejnila Evropská komise. Návrh, který vyvolává odpor průmyslu i odborů, jež se bojí ztráty pracovních míst, musí ještě schválit členské státy EU a europoslanci. Evropská unie se zavázala, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů o pětinu. Česko má přitom tu "výhodu", že má nižší hrubý domácí produkt než země na západ od jeho hranic. Ty musejí na rozdíl od chudších zemí, většinou nových členských států EU, emise snižovat. Tento postup má umožnit, aby chudší země nebyly diskriminovány a přílišné snižování emisí "nezadusilo" jejich ekonomiku.

Nový systém rozdělování emisních povolenek na vypouštění oxidu uhličitého prostřednictvím aukcí může podle Svazu průmyslu a dopravy zdražit elektřinu až o stovky procent. Návrh, který představila Evropská komise v rámci energeticko-klimatického balíčku, vyvolává u domácích podniků rovněž obavy ze ztráty konkurenceschopnosti a růstu nákladů. Sama EK odhadla, že ceny elektřiny vzrostou mezi roky 2013 a 2020 o deset až 15 procent. "V důsledku výrazného podílu fosilních zdrojů na výrobě elektřiny v celé Evropě dojde v letech 2013 až 2020 k akceleraci růstu cen elektrické energie, a to v řádu desítek, ale pravděpodobněji stovek procent," řekla ČTK mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Blanka Růžičková. Navrhované změny systému představují podle svazu pro ČR, jejíž ekonomika je víc než v jiných zemích závislá na průmyslové výrobě, vážnou hrozbu. Dražší vstupy se promítnou do koncových cen, a zaplatí je tak spotřebitelé, řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. "Opatření přinese další růst cen energií a zdražení průmyslové výroby a negativně ovlivní konkurenceschopnost evropských států v celosvětovém měřítku," řekl ministr.

Česká republika na boji Evropské unie s klimatickými změnami údajně vydělá. Evropská komise podle několika na sobě nezávislých zdrojů ČTK počítá s tím, že český hrubý domácí produkt (HDP) se díky zveřejněnému unijnímu energeticko-klimatickému balíčku ročně zvýší o 0,51 procenta (přibližně 16 miliard korun). Česko by se tak stalo jedním z pěti států unie, které budou z návrhů Bruselu finančně těžit. Zbytek členských zemí bude mít naopak plnění cílů EU spojeno především s náklady. ČTK není znám mechanismus výpočtu, kterým komise dospěla ke konečnému číslu. O dopady na jednotlivé státní ekonomiky se prý ovšem vedly největší "tahanice". Nejdráže mají nová opatření vyjít Švédy, které prý budou ročně stát zhruba 0,73 procenta HDP. V minusu mají skončit i Slováci, kteří mají ročně vydat 0,12 procenta hrubého domácího produktu. V plusu mají naopak skončit ještě Maďaři, Rumuni, Bulhaři a jeden z pobaltských států. Brusel celkové výdaje na boj s klimatickými změnami odhaduje na celkem 60 miliard eur ročně, tedy zhruba na 1,5 bilionu korun. Pokud by unie ovšem nic nedělala, náklady by údajně byly až desetkrát vyšší.

Prezident Václav Klaus a jeho protikandidát Jan Švejnar budou příští úterý čelit jen otázkám senátorů ČSSD. Ostatní mají mít možnost sledovat debatu jen prostřednictvím televizních obrazovek. Diskuse má trvat hodinu a čtvrt. Jejím dějištěm nebude původně ohlášený Hlavní sál Valdštejnského paláce, ale Zelený salonek v Kolovratském paláci v areálu horní komory. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytl tajemník senátorského klubu ČSSD Ivo Hoffmann. Změny v organizaci vysvětloval přáním Klausova týmu. Klaus a Švejnar měli původně vystoupit na zhruba dvouhodinovém jednání klubu, na které byli pozváni i další senátoři. Přístup na něj měli mít i zástupci všech médií. V platnosti tak zůstalo pouze to, že Klaus a Švejnar budou mít možnost vzájemně se představit a poté budou odpovídat na dotazy.

Vláda ve středu schválila návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Zákon kombinuje finanční náhradu za nevydaný majetek a naturální restituce. Dlouho očekávaná předloha je podle koaličního kabinetu snahou napravit některé majetkové křivdy, které církvím a náboženským společnostem způsobil komunistický režim. Pokud by s předlohou souhlasil parlament a prezident, církevním řádům by stát přímo vrátil třetinu majetku. Další dvě třetiny má tvořit finanční náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. Včetně úroků by tak církvím stát zaplatil dohromady asi 270 miliard korun. Zákon má začít platit od roku 2009. Naráží ale na odpor některých poslanců vládní ODS, kterým připadá konečná suma příliš vysoká. Je proto možné, že navrhnou určité změny. Podle kardinála Miloslava Vlka je však výsledná částka kompromisem, k němuž pomohly hlavně velké ústupky ze strany církví. Podmínky majetkového vyrovnání jsou podle něj výhodnější spíše pro stát.

Ve čtvrtek či v pátek by mohli zástupci katolické církve a Pražského hradu podepsat dohodu o společném užívání katedrály svatého Víta. Mluvčí Hradu Petr Hájek ČTK informoval, že správa Hradu obdržela sdělení, podle kterého Metropolitní kapitula u sv. Víta souhlasí s vyjednanou dohodou. "Správa Pražského hradu je k podepsání dohody plně připravena a s termínem podpisu souhlasí," uvedl Hájek v tiskovém sdělení. O tom, že uzavření dohody slíbila prezidentská kancelář už v dubnu minulého roku, mluvil v nedělním diskusním pořadu České televize kardinál Miloslav Vlk. Uvedl tehdy také, že církev budovu katedrály předala, ale problémy se týkají jejího vnitřního vybavení, které nepochybně patří církvi. Dohoda souvisí s 15 let trvajícím sporem mezi státem a církví o vlastnictví katedrály. Naposledy katolická církev podala odvolání proti zářijovému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, který přiřkl katedrálu svatého Víta s přilehlými nemovitostmi státu. Sporem se proto bude již potřetí zabývat pražský městský soud.