Zprávy | Z archivu rubriky

Místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový ministr zahraničí ČSSD Lubomír Zaorálek s odvoláním na odborníky tvrdí, že americký radar v Česku má spolu s americkým radarem v Japonsku hlídat Rusko a Asii. O Severoatlantické alianci na čtvrteční tiskové konferenci v Lidovém domě řekl, že ztratila svou starou roli a nová není nalezena. Protiraketový systém USA nemá podle Zaorálka perspektivu a představy o něm byly přehnané už v době, kdy bylo rozhodnuto o jeho budování. Americký radar, který chtějí Američané postavit v Brdech, má však podle expertů smysl sám o sobě, tvrdí Zaorálek. Mohl by se prý stát součástí systému globální bezpečnosti. Zaorálek v této souvislosti hovořil o sporech, které se vedou o původní účel NATO a o jeho roli a cílech v budoucnu. Spojené státy podle něj přicházejí s návrhem, že by mělo NATO přijmout další členy či spolupracovníky, jako Austrálii, Nový Zéland, Jižní Koreu a Japonsko, a mělo by se stát globálním bezpečnostním hráčem. Pak by měl smysl systém protiraketové obrany, který jakoby z kosmu kontroluje celou planetu, uvedl. Právě k tomu podle Zaorálka míří uvažování o rozšíření NATO o nové regiony a aktivita USA, včetně úsilí vybudovat radar v Brdech. Podotkl ale, že v Evropě je celá řada zemí, které nesouhlasí s tímto chápáním NATO. Aliance vznikla jako bezpečnostní organizace západních demokracií v reakci na poválečnou situaci v Evropě a začátek studené války.

Kandidát na prezidenta Jan Švejnar podle svého týmu neustoupil ze svého původního názoru, že v Česku má stát radar americké protiraketové obrany. Informaci, že Švejnar v této věci změnil názor, přinesl server iHNed.cz s odvoláním na jeho rozhovor pro páteční Hospodářské noviny. Švejnar podle své mluvčí Kláry Pospíšilové v této souvislosti opakovaně zdůrazňuje dva body. Zaprvé, že v principu je vybudování radaru přínosné, neboť existují reálné hrozby, proti kterým se musí celé západní společenství bránit. A současně, že situace s radarem se vyvíjí jak ve Spojených státech, tak v Polsku, uvnitř NATO i mezi USA a Ruskem. "To všechno jsou nové skutečnosti, které Česká republika musí vyhodnotit. Na tomto základě je třeba dále vyjednávat," tlumočila Švejnarovo stanovisko k radaru Pospíšilová.

Odboráři ve zdravotnictví chtějí po ministrovi zdravotnictví Tomáši Julínkovi (ODS) záruky, že nikdo ze zákonodárců vládních stran nenavrhne ve sněmovně či Senátu rozšíření pracovní doby zdravotníků. Šéf Lékařského odborového klubu Martin Engel tak reagoval na slib ministra, že přistoupí na návrh zdravotnických a lékařských odborů o přesčasech, pokud odbory do pátku 14:00 ukončí stávkovou pohotovost. "Považujeme požadavky zdravotníků za spravedlivé, mají k nám vždy otevřené dveře a budeme jejich zájmy v rozsahu, který nám umožňuje naše síla, také hájit," řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Stínový ministr zdravotnictví ČSSD David Rath dodal, že ČSSD odmítá Julínkův návrh prodloužit pracovní dobu zdravotníkům týdně o osm hodin a změnit tarifní platy na smluvní. V akciových společnostech, kde jsou smluvní platy, mají sestry měsíčně méně o 3000 korun a lékaři o 2000 korun, než dostávají zdravotníci ve státních nemocnicích.

Zdravotní odbory ohlásily na 5. března výstražnou stávku kvůli úpravě přesčasů a odměn ve zdravotnictví, kterou prosazoval Julínek. Předáci podle zjištění ČTK Julínkův krok vítají, potřebují však k odvolání stávkové pohotovosti souhlas celého vedení. Podle Engela je čtyřiadvacetihodinová lhůta příliš krátká. Podobně jako Engel se vyjádřil předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger.

Městský soud zprostil ve čtvrtek obžaloby někdejšího tajemníka českých premiérů Zdeňka Doležela, obviněného z pokusu o podvod v kauze známé jako "pět na stole v českých". Rozsudek je nepravomocný a lze se proti němu odvolat k vrchnímu soudu. Podle obžaloby si v roce 2005 na schůzce s polským lobbistou Jackem Spyrou řekl o úplatek pět milionů korun za to, že dostane zpět do hry o privatizaci chemického holdingu Unipetrol společnost Seta, za kterou Spyra lobboval. Doležel tvrdí, že se sice se Spyrou scházel, ale o privatizaci Unipetrolu se s ním rozhodně neradil. Několik schůzek ale natočila skrytou kamerou televize Nova, která rozhovory obou můžu odvysílala. Na jednom záznamu říká Doležel Spyrovi, že "na stole bude pět". Po Spyrově otázce, zda "v českých", Doležel souhlasí. Podle Doležela ale šlo o kódovanou řeč, na které se dohodli se Spyrou v roce 2003. Měla prý označovat stupeň důležitosti jejich jednání. Formulace "pět na stole" tak prý znamenala účast českého premiéra. Naopak Spyra tvrdí, že ho Doležel o úplatek žádal. Kódovou řečí s ním prý nemluvil. Podle Doležela je celá kauza Spyrovou pomstou za neuskutečněnou schůzku nyní odsouzeného kontroverzního podnikatele Tomáše Pitra, který měl údajně úzké vazby na Setu, s dřívějším ministrem vnitra a expremiérem Stanislavem Grossem. Schůzku se pokusil polský lobbista zorganizovat s pomocí Doležela. Když si prý ale tehdejší ministr Gross zjistil, kdo Pitr je, schůzku odmítl.

Zástupci katolické církve a Pražského hradu podepsali dohodu o společném užívání katedrály svatého Víta. Informoval o tom mluvčí Arcibiskupství pražského Aleš Pištora. Dohoda podle Pištory umožňuje Metropolitní kapitule u sv. Víta chrám užívat k bohoslužebným účelům, Správa Pražského hradu má zajistit ostrahu vybavení katedrály a provádět údržbu. Kapitula mám mít podle mluvčího arcibiskupství také právo vykonávat dohled nad návštěvnickým provozem, zejména z hlediska zajištění důstojnosti v katedrále. Správa Pražského hradu se podle Pištory zavázala zajistit ostrahu vybavení chrámu a uměleckých liturgických předmětů, které jsou majetkem kapituly.

Vedle podepsané dohody, která vymezuje podmínky společného užívání chrámu, ale i nadále pokračuje 15 let trvající spor mezi státem a církví o vlastnictví katedrály. Naposledy katolická církev podala odvolání proti zářijovému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, který přiřkl katedrálu svatého Víta s přilehlými nemovitostmi státu. Sporem se proto bude již potřetí zabývat pražský městský soud.

Prezidentská kancelář odmítá informace, podle nichž prezident Václav Klaus požadoval to, kdo má být na úterní plánované diskusi s jeho protikandidátem v prezidentské volbě Janem Švejnarem v senátorském klubu ČSSD. Klaus podle vyjádření vedoucího prezidentské kanceláře Jiřího Weigla od počátku akceptoval fakt, že jednání klubu bude otevřené. Neměl prý také žádné výhrady k účasti kohokoli či proti přítomnosti televizních kamer.

Komunisté považují 25. únor 1948 za nepřekročitelnou hranici pro majetkové vypořádání státu s církvemi. Na čtvrteční tiskové konferenci to řekl expert KSČM na církevní problematiku Vladimír Koníček. Připustil ale, že nějaké majetkové narovnání vztahu státu s církvemi je nutné. Věcný záměr zákona, který ve středu schválila vláda, podle něj však vzbuzuje více otázek, než nabízí odpovědí. Církve přišly podle Koníčka o nejvíce svého majetku při pozemkových reformách před rokem 1948, takže v únoru 1948, kdy se vlády zmocnili komunisté, měly například už jen něco málo přes 5000 hektarů pozemků. "Ne Gottwald, ale Masaryk a Beneš zabrali majetek církvím," tvrdí poslanec. Podle Koníčka není vůbec jasné, jaký majetek by se měl církvím vracet. Poukázal na to, že církve měly většinu majetku pouze ve správě a nikdy ho nevlastnily. Nesměly s ním také bez souhlasu státu nakládat. Dokazují to podle něj analýzy historiků.

Dohoda, ke které společná vládní a církevní komise dospěla, je podle Koníčka výhodná především pro církve. Výhodný je úrok, délka splácení 83 miliard i dvacetiletá lhůta, po kterou ještě bude stát církve finančně podporovat. Okázalý způsob, jakým byla dohoda o vypořádání majetku státu s církvemi zveřejněna, považuje Koníček za předvolební akt a úlitbu lidovcům za to, že v nadcházející prezidentské volbě dají své hlasy Václavu Klausovi.

Ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) se v souvislosti s podezřením na rozkrádání financí generálního štábu domnívá, že selhání se v morální rovině netýká jen několika osob v jedné sekci. Podle ní dva dosud trestně stíhání lidé založili z výnosů trestné činnosti systém, ve kterém si někteří další členové generálního štábu pořizovali z veřejných prostředků zboží pro svou osobní spotřebu. Parkanová to uvedla ve čtvrtek na ministerstvu obrany, kde vojáci hodnotili uplynulý rok. Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek řekl, že chce změnit fungování sekce rozvoje druhů sil, jejíž činnost policie vyšetřuje. Někdejší šéf generálního štábu Pavel Štefka prohlásil, že během svého působení na generálním štábu neměl stejnou kontrolní pravomoc v ekonomické oblasti, jakou disponovali jeho předchůdci, kteří k tomu měli vlastní odbor. V důsledku sloučení ministerstva obrany a generálního štábu v roce 2004 finanční dohled nad hospodařením štábu podle něho připadl ekonomické sekci ministerstva. "Svalování vlastní odpovědnosti na absenci jednoho odboru je proto dětinské a v případě vojáka velmi málo zmužilé," řekla ministryně.

Členové sdružení K 213 ukončí v pátek týdenní blokádu brněnského Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, kam nechtěli vpustit novou ředitelku Lenku Pavlovou. Od pondělí chtějí blokovat přímo budovu ministerstva práce a sociálních věcí a do práce nevpustit ministra Petra Nečase. Mluvčí MPSV Jiří Sezemský ČTK řekl, že ministerstvo se na pondělí dobře připraví a učiní vše, aby zajistilo hladký chod úřadu.

K213, které má asi 480 členů, nesouhlasí se jmenováním Pavlové. Sdružuje především otce, kteří se z různých důvodů nemohou stýkat se svými dětmi, a proto odmítají platit alimenty. Svou organizaci pojmenovali po paragrafu trestního zákona, podle něhož je nehrazení výživného trestné. Zástupci K213 se na svém webu vyjadřují hrubě k Pavlové i k některým političkám. Například poslankyni Lenku Mazuchovou (ČSSD), která navrhla vzít řidičské průkazy mužům odmítajícím platit alimenty, nazvali "socanskou husou". Ministra Nečase tam označují za "asociálního" a ministerstvo za "líheň radikálního feminismu". Vulgární výrazy, které muži z K213 užili na adresu ředitelky a některých političek, považuje ministr Nečas za absolutně nepřijatelné. Vzkázal jim, aby se aktivisté dotčeným ženám omluvili. Diskutovat s nimi nehodlá. "Diskuse je možná pouze s někým, kdo si agresivně nevynucuje svoje požadavky a neváhá přitom porušovat zákony a elementární lidskou slušnost," napsal dnes Sezemský.

Pět českých rejdařských firem žádá po ministerstvu dopravy téměř 2,6 miliardy korun jako náhradu za škody způsobené nesplavností Labe. Jde o škody za léta 2004 až 2006. Na tiskové konferenci to oznámil předseda Sekce vodní dopravy Svazu dopravy ČR Jiří Aster. Schyluje se tak zřejmě k soudnímu sporu. Podle právního zástupce rejdařů Aleše Pejchala má nyní ministerstvo dopravy na posouzení žádosti šest měsíců. Pokud jí nevyhoví, tak hodlá Pejchal na úřad podat žalobu k soudu. Rejdaři shodně tvrdí, že stát porušuje zákony, když neudržuje Labe ekonomicky splavné.

Podle ministerstva i lodních dopravců by splavnost vylepšil jez u Děčína, který ale odmítají ekologové. Termín začátku výstavby tak není jasný, ačkoliv jez ministerstvo zařadilo do harmonogramu dopravních staveb do roku 2013. Kvůli nestálým podmínkám na Labi velká část rejdařů ukončila činnost nebo přesunula své lodě na zahraniční řeky. Česká říční flotila se od roku 2003, kdy měla 136 lodí, zmenšila na loňských 107 lodí.