Zprávy | Z archivu rubriky


Ekonom Jan Švejnar může v nadcházející prezidentské volbě počítat s plnou podporou Strany zelených. Tento postoj nejmenší vládní strana potvrdila na zasedání své republikové rady v Jihlavě. Jako host se jednání širšího stranického vedení zúčastnil i Švejnar, který se 8. února utká o nejvyšší funkci ve státě se současnou hlavou státu Václavem Klausem. "Pan profesor Švejnar byl na domácí půdě a ví, že má silnou podporu Strany zelených," řekl na tiskové konferenci předseda zelených Martin Bursík. Ocenil, že Švejnar vede otevřenou, věcnou a neagresivní kampaň a v poměrně krátké době si dokázal získat značné sympatie veřejnosti. Podle Bursíka se dá nyní jeho podpora u zelených označit za drtivou až absolutní. Zelení mohou Švejnarovi pomoci jen šesti hlasy svých poslanců z celkového počtu 281 volitelů. Švejnar připomněl, že právě nominace od SZ odstartovala jeho prezidentskou kandidaturu. Členům republikové rady odpovídal na sérii dotazů, které se týkaly role Česka v EU i ve světě, jaderné energetiky, amerického radaru v ČR, polistopadového vývoje i dalšího směřování země. Zelení neřešili, jakou podporu mezi zákonodárci má jejich favorit 13 dní před volbou. Bursík řekl, že je to příliš delikátní věc na to, aby ji probírali na tak širokém fóru. Úvahy o podpoře obou kandidátů každopádně bere s rezervou, protože se podle něj různě "blufuje".

Pokud bude ekonom Jan Švejnar zvolen prezidentem republiky, vzdá se amerického občanství. Řekl to v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Plánuje také, že po skončení prezidentského mandátu by o navrácení amerického občanství požádal. Švejnar MfD dále řekl, že kdyby se vzdal amerického občanství, jeho manželka by se snažila získat české. "V případě zvolení českým prezidentem udělám okamžitě kroky vedoucí k zrušení mého amerického občanství. Vzdám se ho," řekl MfD Švejnar, který bude 8. února soupeřit o prezidentský úřad s nynější hlavou státu Václavem Klausem. Švejnar uvedl, že jeho rozhodnutí vzdát se amerického občanství bylo těžké. "Udělal jsem to především po setkáních se stovkami občanů v různých částech republiky. Zjistil jsem, že pro ně je funkce prezidenta opravdu velmi hlubokým symbolem a že očekávají, že loajalita hlavy státu k zemi bude stvrzena tím, že bude mít výlučně české občanství," prohlásil. Švejnar řekl, že rozhodnutí vzdát se amerického občanství neučinil pod politickým tlakem - aby třeba vyšel vstříc některým politikům, kteří ho k tomu vyzývali, když s nimi diskutoval o podpoře při prezidentské volbě. Dodal, že k tomuto rozhodnutí dospěl "po zralé úvaze a po dlouhých diskusích" s řadou jeho blízkých, zejména manželkou a dětmi. Na otázku, zda by po vypršení prezidentského mandátu opět požádal o americké občanství, Švejnar odpověděl: "Mohl bych si o něj opět požádat. Navíc mám za manželku Američanku a děti mají také občanství USA, takže celý ten proces by mohl být i o něco rychlejší, jinak trvá několik let."

Pokladník bohumínské místní organizace ODS Martin Bacík má podle serveru iDnes kontakty s extremisty. Nedávno přitom vyšlo najevo, že Václav Bureš, jenž organizoval později zakázaný pochod neonacistů v Plzni, byl v době jeho přípravy členem ODS. Bacík spojení s extremisty popírá. Moravskoslezská ODS v prohlášení uvedla, že se od Bacíka distancuje a vyzvala bohumínskou ODS, aby o něm jednala. Server iDnes píše, že třiadvacetiletý student soukromé vysoké školy CEVRO Institut Bacík organizoval nebo spoluorganizoval několik demonstrací Národních korporativistů (NK) - například proti antifašismu loni v Otrokovicích a o pár měsíců dříve v Orlové. BIS ve své výroční zprávě za předloňský rok zařadila neregistrovanou organizaci NK mezi významné činitele, které v roce 2006 ovlivnily neonacistické hnutí v ČR. Bacík spojení s extremisty popírá. "Do Národního korporativismu jsem nikdy za život nevstoupil, nevstoupím a vstupovat nebudu. Nejsem člověk s vymytým mozkem," řekl iDnes s tím, že korporativistům prý jejich ideály rozmlouval: "Snažil jsem do NK proniknout a místní přesvědčovat, že to, co dělají, je ve skutečnosti jen přetvářka, že si jen hrají na vlastence, ale ve skutečnosti mají plné hlavy Gajdy, bohužel i Hitlera, Mussoliniho." Podle iDnes Bacíka usvědčují fotografie z akcí radikálů. Podle jednoho ze členů Antifašistické akce se Bacík pravidelně účastní ultrapravicových demonstrací na Moravě po boku členů zakázané neonacistické organizace Národní odpor. Nejrůznější akce ultranacionalistických hnutí Národní sjednocení a NK dokonce sám pořádal, informuje iDnes.

V bohumínské ODS neměli podle iDnes o Bacíkových aktivitách ponětí. Regionální sdružení ODS se podle vyjádření manažera Pavla Hamzy distancuje od aktivit směřujících k podpoře fašistických, extremistických a xenofobních hnutí a vyzývá místní sdružení ODS v Bohumíně, aby se Bacíkovým případem neprodleně zabývalo. Člen bohumínských občanských demokratů a náměstek moravskoslezského hejtmana Pavel Drobil řekl, že nechce být ve straně s člověkem, který podporuje pravicový extremismus. "Pokud se prokáže, že je nositelem xenofobních myšlenek, ODS se s ním bezpochyby vypořádá," dodal. Server dále napsal, že Bacík začínal ve straně Republikáni Miroslava Sládka, kde byl předsedou okresní organizace v Karviné. V roce 2005 od sládkovců odešel a vydal se do Národní strany. Bacíka v této souvislosti podle zjištění ČTK vyšetřovala policie, a to kvůli podezření, že na kandidátku Národní strany jako její volební lídr napsal jména lidí, kteří o tom vůbec nevěděli. Národní strana kvůli tomu musela dva dny před začátkem komunálních voleb v roce 2006 svou kandidátní listinu v Bohumíně stáhnout. Později Bacík podal přihlášku do ODS. "Neviděl jsem žádný rozsudek, ale neoficiálně mám informace, že byl odsouzen k podmíněnému trestu," řekl o Bacíkovi bohumínský starosta Petr Vícha (ČSSD). Jedna z dívek, kterou Bacík bez jejího vědomí napsal na kandidátku, je prý podle Víchy dcera zaměstnankyně městského úřadu.

Problémy s extremisty měli v minulosti i další členové ODS. Nedávno byla zveřejněna informace o tom, že několik politiků ODS podepsalo výzvu, mezi jejímiž signatáři jsou i představitelé krajní pravice. Politici ODS později tvrdili, že nevěděli o tom, kdo výzvu připravil a spolu s nimi podepsal. Před necelými třemi roky zase vzbudila pozornost schůzka šéfa ODS a nynějšího premiéra Mirka Topolánka s představiteli Národní strany, kterou BIS řadí mezi pravicově extremistické subjekty. Burešovi místní sdružení v Plzni-Lochotíně členství ve straně zrušilo.

Od 1. února mají začít fungovat Ochranné sbory (OS) nacionálně orientované Dělnické strany (DS). Má jít o bezpečnostní složku strany, která má chránit stranické funkcionáře, plnit pořadatelskou roli při akcích, monitorovat místní problémy v regionech a pomáhat občanům. Řekl to po poradě strany její předseda Tomáš Vandas. Spojitost s Národní gardou (NG) nacionalistické Národní strany (NS) Vandas odmítl. Sbory podle něho nebudou ozbrojené a nemá jít o "polovojenskou organizaci". Podle Vandase mají sbory pomáhat lidem v tíživé situaci a sledovat například problémy s takzvanými nepřizpůsobivými občany nebo s drogami. Nepřizpůsobiví lidé jsou podle Vandase ti, kteří nedodržují zákony. Sbory mají radit lidem při řešení problémů nebo poskytovat právní pomoc. Vandas ale dodal, že pokud se někdo bude cítit ohrožen, mohou poskytnout i hlídky. Případné problémové situace prý mají sbory řešit kontaktováním policie. Spojitost s NG Vandas odmítl. "Nechceme působit jako žádná polovojenská jednotka," tvrdí předseda DS. "Někdo může tu podobnost (mezi OS a NG) hledat a může ji třeba nacházet, nicméně to určitě není nějaká odezva na to, že někdo založil Národní gardu," dodal. Případnou budoucí spolupráci mezi oběma složkami nevyloučil. "Naše politické strany nespolupracují, každá má jiný program. Takže pochybuji, že by dvě složky různých politických stran mohly v tomto směru spolupracovat na nějaké užší bázi. Ale nevylučuji to," řekl Vandas.

Kvůli svému logu - ozubenému kolu s iniciálami názvu strany uvnitř - DS loni vstoupila do sporu s ministerstvem vnitra. Nelíbí se jí, že se toto logo objevilo v brožuře o extremismu, kterou dostali policisté. DS nejprve loni podala na ministerstvo trestní oznámení, ve kterém uvedla, že krok vnitra považuje za neodůvodněný a ničím podložený. Policie ale případ v dubnu odložila s tím, že se žádný trestný čin nestal. V květnu pak DS ministerstvo zažalovala kvůli poškození dobré pověsti. Podle Vandase by se měl sporem v brzké době začít zabývat soud.

Zhruba 300 lidí protestovalo v sobotu dopoledne proti vyhlášení oblasti u osady Kotel na Liberecku za chráněné ložiskové území, kde by se mohl těžit uran. Šlo již o druhý protestní mítink obyvatel Podještědí, první se konal u památné tisícileté lípy v Kotli na konci prosince. Snahu o vyhlášení místa nedaleko od Osečné a Českého Dubu za chráněné ložiskové území nebereme na lehkou váhu, zakládáme občanské sdružení a svou zem se chystáme bránit, řekl pořadatel protestu Josef Jadrný ze Strany zelených. "Ministerstvo životního prostředí rozhodne o vyhlášení chráněného ložiskového území pravděpodobně do konce února. Majitelé pozemků, obce a ani jejich obyvatelé však nepatří podle socialistického horního zákona z roku 1988 mezi účastníky řízení a nemohou do vyhlášení ložiskového území vůbec zasahovat. Nový zákon se teprve připravuje a požadujeme, aby se vyhlášení chráněného ložiskového území odložilo do doby, než začne platit," prohlásil Jadrný. Účastníci mítinku odešlou protestní dopisy na ministerstvo životního prostředí a také přímo ministru Martinu Bursíkovi. "My tady doly nechceme. O tom, co tady bude, bychom měli rozhodovat i my, a ne jenom ministerští úředníci," uvedl českodubský místostarosta Martin Bobek. V Podještědí se pod zemí ukrývají důležité zásobárny pitné vody a těžba uranu by je ohrožovala. Podle Bobka by vyhlášení chráněného ložiska zastavilo rozvoj oblasti v okolí Kotle. Stavět by se tam smělo pouze se souhlasem státního podniku Diamo. Obce Český Dub, Osečná, Světlá pod Ještědem a Janův Důl se proti vyhlášení ložiskového území ohradily. "To, že nejsme účastníky řízení, je v rozporu s ústavou. Současný horní zákon porušuje vlastnická práva obcí i správu jejich území," uvedl Bobek.

Uranovou rudu objevil Státní podnik Diamo v lokalitě Osečná - Kotel už v 60. letech, teprve letos na podzim ale firma požádala o vyhlášení chráněného ložiska. S chráněným ložiskem se počítá na území 10,5 kilometru čtverečních. Mimo jiné tam pramení řeka Ploučnice. V ložisku se nachází kolem 20.000 tun uranové rudy, což podle Jadrného představuje v současných cenách asi 120 miliard korun. Člen Strany zelených v Libereckém kraji Miroslav Hudec upozornil, že těžba uranu by přinesla do Podještědí vážné sociální problémy, podobně jako v minulosti do České Lípy a do Stráže pod Ralskem. "Česká Lípa se rozrostla o velká sídliště a s uranem a s horníky přišla kromě jiného i obrovská kriminalita," dodal Hudec.

Turisté budou moci v příští sezoně nahlédnout do gotické kaple svatého Prokopa na hradě Veveří. Objekt měl být zpřístupněn loni, což se ale kvůli archeologickému výzkumu nepodařilo. Letos nebude kaple otevřena trvale. Zájemci do ní budou moci nahlédnout jen při významnějších akcích, řekl kastelán Petr Fedor. V objektu vznikne expozice, která představí, jaké změny kaple od vzniku ve 14. století prodělala. Budova má za sebou pohnutou historii. Původní objekt nechal koncem 19. století baron Hirsch-Gereth přestavět tak, že kaple zcela ztratila svoji podobu. V budově nechal postavit kanceláře. I když byla část kaple zbořena, archeologové v ní po odkrytí podlahy našli náběhy klenebních žeber, kamennou část někdejšího oltáře, odhalili triumfální oblouk, který odděloval hlavní loď od presbytáře a našli zbytky dlaždic ze 17. století. Právě tyto pozůstatky historie by měly být součástí expozice. Veveří označují odborníci za "moravský Karlštejn". Byl sídlem moravských markrabat. Objekt je značně zchátralý. Na odstranění největších závad je nutná investice kolem sta milionů korun. Na první pohled je ale patrné, že se Veveří probouzí k životu. V nadcházející sezoně by měla na hradě přivítat turisty nově vydlážděná a také osvětlená cesta k jižní bráně a zrekonstruovaná vyhlídková terasa. Počítá se také s úpravou interiérů Anglického traktu a omítek v Paláci s břitovou věží. První písemná zmínka o Veveří pochází z roku 1213.