Zprávy | Z archivu rubriky


Sociální demokracie ve sněmovně neuspěla s návrhem, aby snížená sazba daně z přidané hodnoty klesla zpět na pět procent ze současných devíti. Tam ji od ledna posunula reforma veřejných financí a ČSSD tvrdí, že to vede ke zdražení nejen potravin, ale třeba i léků nebo nájemného. Poslanci návrh zamítli hned v prvním čtení. Pro návrh na zamítnutí hlasovalo 89 přítomných poslanců z koaličních stran včetně nezařazených poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky. Proti bylo 81 přítomných opozičních poslanců.

Výsledku předcházel názorový střet opozice s koalicí, kdy opozice kritizovala reformu veřejných financí a s ní spojené dopady. Ministr financí Miroslav Kalousek použil na svoji podporu dokonce argumenty prezidentského kandidáta ekonoma Jana Švejnara, jehož podporuje ČSSD. Kalousek citoval před poslanci Švejnarovo hodnocení reformy veřejných financí. To loni 4. dubna otiskly Hospodářské noviny: "Lidé budou motivováni, aby více vydělávali. Stát bude o něco méně trestat úspěch. V obchodech budou naopak více přemýšlet, za co utrácejí. Přesun daní od příjmů ke spotřebě ekonomice prospívá. V Česku patří podíl přímých daní včetně odvodů pojistného k jedněm z nejvyšších v Evropě. To zbytečně prodražuje práci", citoval ministr. Vzápětí vyzval opoziční poslance, aby přijali "argument autority, kterou podporují na nejvyšší ústavní místo v zemi", a novelu spolu s ním zamítli. Již dříve také poukázal na to, že tržní vlivy mají na pohyb cen větší vliv než třeba změna sazby DPH. Radko Martínek (ČSSD) mu ale oponoval s tím, že Švejnar nikdy nehovořil o tom, kolik procent má daň činit. Sám Švejnar se na svojí odpolední tiskové konferenci o diskusi ve sněmovně zmínil a potvrdil, že je pro to, aby se daňová zátěž více uvalila na přidanou hodnotu a méně na osobní příjmy. Zdůraznil však, že pokud chce stát ulehčit středním a nízkopříjmovým skupinám obyvatel, pak snížení DPH na základní potraviny je běžnou praxí, která se ve světě používá.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek požádal prezidenta Václava Klause o milost pro plzeňského primátora Pavla Rödla (ODS), který čelí trestnímu oznámení, protože zakázal pochod neonacistů městem. Prezident obratem odpověděl, že při své návštěvě Plzeňského kraje Rödlovi takový zákaz doporučoval. "Jsem z řady důvodů přesvědčen, že je správné panu primátorovi v případě potřeby pomoci. Ale za celých pět let jsem při udělování milostí důsledně dodržoval jeden základní princip: milost se eventuálně uděluje až po vynesení rozsudku," uvedl prezident. Klaus odpověděl i na dřívější Paroubkův dopis, ve kterém ho vyzval, aby oznámil, že v případě zvolení prezidentem bude usilovat o širokou politickou shodu na řešení církevních restitucí a aby "bezodkladně odmítl jakékoliv obchody s funkcí prezidenta". ČSSD lidovce podezírá z toho, že za příslib schválení zákona o církevních restitucích Klausovi pomohou k dalším pěti letům v úřadu prezidenta. Sociální demokraté se odvolávají na nedávné vyjádření lidoveckého ministra Cyrila Svobody, podle něhož podpora Klause dává šanci, že majetkové vyrovnání s církvemi plně podpoří i ODS, zatímco hlasy pro Klausova protikandidáta Jana Švejnara většinovou podporu ostatních stran nezajistí. Podle dalších křesťanských demokratů a podle ODS ale takovýto obchod uzavřen nebyl. Někteří lidovci navíc prohlásili, že budou volit Švejnara. Klaus v dopise uvedl, že o žádných obchodech tohoto typu neví. Podotkl, že církevní restituce jsou součástí koaliční dohody a vládního prohlášení. O navrženém restitučním schématu se prý dozvěděl až po jeho vzniku. S Paroubkem souhlasí, že by měly být tyto restituce založeny na "široké politické shodě". Rozhodně ale odmítl jakékoli náznaky, že by byly součástí obchodů s volbou prezidenta.

Ve sněmovně se rozhořel spor o to, v jakém rozsahu mají operátoři uchovávat některé informace o telefonních hovorech a kde je hranice toho, kdy už jde o neúnosný zásah do osobních svobod. Polemiku vyvolal vládní návrh novely zákona o elektronických komunikacích. Operátoři by podle něj nově měli uchovávat a policii či tajné službě případně poskytnout i údaje o neúspěšných voláních, tedy o neuskutečněných hovorech, kdy někdo někoho třeba jen "prozvoní". Novelu ve středu dolní komora postoupila výborům. Následující týdny ukážou, zda v nich poslanci předlohu upraví. Vláda ji zdůvodnila požadavky Evropské unie. Stínový ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Milan Urban ale předpis nazval "zákonem o rozšířeném špiclování". Ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) pak obvinil z toho, že návrh novely sněmovně představil "úředním hlasem" coby v podstatě nezajímavou úřední normu. "Co je to jiného než policejní stát a prohlubování tohoto policejního státu?" dotázal se řečnicky. Říman se proti jeho slovům ohradil. Znovu zdůraznil, že novela promítá do českého práva nároky jedné z evropských směrnic. Jsou to podle něj právě sociální demokraté, kteří se často odvolávají na požadavky EU. Už nyní české zákony operátorům nařizují, aby "lokalizační a provozní" údaje uchovávali, a byly to podle Římana vlády ČSSD, které to do legislativy prosadily. Připustil ale, že nynější novela rozsah záznamů rozšiřuje o neúspěšná volání. Nejde však o záznamy ve smyslu odposlechu, ale o údaje, kdy a odkud se hovor či volání uskutečnily. Za uchovávání údajů o neúspěšných voláních se v rozpravě přimluvil stínový ministr vnitra a Urbanův stranický kolega František Bublan. Novela rovněž operátorům ukládá, aby po uplynutí stanovené doby údaje zlikvidovali. Vláda navrhovala, aby dolní komora schválila spornou novelu ve zrychleném režimu, během jediného dne. ČSSD ale tento požadavek vetovala. Sněmovna však zkrátila lhůtu pro projednání normy ve výborech ze standardních 60 na 30 dnů.