Zprávy | Z archivu rubriky


Od 1. února mají začít fungovat Ochranné sbory (OS) nacionálně orientované Dělnické strany (DS). Má jít o bezpečnostní složku strany, která má chránit stranické funkcionáře, plnit pořadatelskou roli při akcích, monitorovat místní problémy v regionech a pomáhat občanům. Řekl to po poradě strany její předseda Tomáš Vandas. Spojitost s Národní gardou (NG) nacionalistické Národní strany (NS) Vandas odmítl. Sbory podle něho nebudou ozbrojené a nemá jít o "polovojenskou organizaci". Podle Vandase mají sbory pomáhat lidem v tíživé situaci a sledovat například problémy s takzvanými nepřizpůsobivými občany nebo s drogami. Nepřizpůsobiví lidé jsou podle Vandase ti, kteří nedodržují zákony. Sbory mají radit lidem při řešení problémů nebo poskytovat právní pomoc. Vandas ale dodal, že pokud se někdo bude cítit ohrožen, mohou poskytnout i hlídky. Případné problémové situace prý mají sbory řešit kontaktováním policie. Spojitost s NG Vandas odmítl. "Nechceme působit jako žádná polovojenská jednotka," tvrdí předseda DS. "Někdo může tu podobnost (mezi OS a NG) hledat a může ji třeba nacházet, nicméně to určitě není nějaká odezva na to, že někdo založil Národní gardu," dodal. Případnou budoucí spolupráci mezi oběma složkami nevyloučil. "Naše politické strany nespolupracují, každá má jiný program. Takže pochybuji, že by dvě složky různých politických stran mohly v tomto směru spolupracovat na nějaké užší bázi. Ale nevylučuji to," řekl Vandas.

Kvůli svému logu - ozubenému kolu s iniciálami názvu strany uvnitř - DS loni vstoupila do sporu s ministerstvem vnitra. Nelíbí se jí, že se toto logo objevilo v brožuře o extremismu, kterou dostali policisté. DS nejprve loni podala na ministerstvo trestní oznámení, ve kterém uvedla, že krok vnitra považuje za neodůvodněný a ničím podložený. Policie ale případ v dubnu odložila s tím, že se žádný trestný čin nestal. V květnu pak DS ministerstvo zažalovala kvůli poškození dobré pověsti. Podle Vandase by se měl sporem v brzké době začít zabývat soud.

Zhruba 300 lidí protestovalo v sobotu dopoledne proti vyhlášení oblasti u osady Kotel na Liberecku za chráněné ložiskové území, kde by se mohl těžit uran. Šlo již o druhý protestní mítink obyvatel Podještědí, první se konal u památné tisícileté lípy v Kotli na konci prosince. Snahu o vyhlášení místa nedaleko od Osečné a Českého Dubu za chráněné ložiskové území nebereme na lehkou váhu, zakládáme občanské sdružení a svou zem se chystáme bránit, řekl pořadatel protestu Josef Jadrný ze Strany zelených. "Ministerstvo životního prostředí rozhodne o vyhlášení chráněného ložiskového území pravděpodobně do konce února. Majitelé pozemků, obce a ani jejich obyvatelé však nepatří podle socialistického horního zákona z roku 1988 mezi účastníky řízení a nemohou do vyhlášení ložiskového území vůbec zasahovat. Nový zákon se teprve připravuje a požadujeme, aby se vyhlášení chráněného ložiskového území odložilo do doby, než začne platit," prohlásil Jadrný. Účastníci mítinku odešlou protestní dopisy na ministerstvo životního prostředí a také přímo ministru Martinu Bursíkovi. "My tady doly nechceme. O tom, co tady bude, bychom měli rozhodovat i my, a ne jenom ministerští úředníci," uvedl českodubský místostarosta Martin Bobek. V Podještědí se pod zemí ukrývají důležité zásobárny pitné vody a těžba uranu by je ohrožovala. Podle Bobka by vyhlášení chráněného ložiska zastavilo rozvoj oblasti v okolí Kotle. Stavět by se tam smělo pouze se souhlasem státního podniku Diamo. Obce Český Dub, Osečná, Světlá pod Ještědem a Janův Důl se proti vyhlášení ložiskového území ohradily. "To, že nejsme účastníky řízení, je v rozporu s ústavou. Současný horní zákon porušuje vlastnická práva obcí i správu jejich území," uvedl Bobek.

Uranovou rudu objevil Státní podnik Diamo v lokalitě Osečná - Kotel už v 60. letech, teprve letos na podzim ale firma požádala o vyhlášení chráněného ložiska. S chráněným ložiskem se počítá na území 10,5 kilometru čtverečních. Mimo jiné tam pramení řeka Ploučnice. V ložisku se nachází kolem 20.000 tun uranové rudy, což podle Jadrného představuje v současných cenách asi 120 miliard korun. Člen Strany zelených v Libereckém kraji Miroslav Hudec upozornil, že těžba uranu by přinesla do Podještědí vážné sociální problémy, podobně jako v minulosti do České Lípy a do Stráže pod Ralskem. "Česká Lípa se rozrostla o velká sídliště a s uranem a s horníky přišla kromě jiného i obrovská kriminalita," dodal Hudec.

Turisté budou moci v příští sezoně nahlédnout do gotické kaple svatého Prokopa na hradě Veveří. Objekt měl být zpřístupněn loni, což se ale kvůli archeologickému výzkumu nepodařilo. Letos nebude kaple otevřena trvale. Zájemci do ní budou moci nahlédnout jen při významnějších akcích, řekl kastelán Petr Fedor. V objektu vznikne expozice, která představí, jaké změny kaple od vzniku ve 14. století prodělala. Budova má za sebou pohnutou historii. Původní objekt nechal koncem 19. století baron Hirsch-Gereth přestavět tak, že kaple zcela ztratila svoji podobu. V budově nechal postavit kanceláře. I když byla část kaple zbořena, archeologové v ní po odkrytí podlahy našli náběhy klenebních žeber, kamennou část někdejšího oltáře, odhalili triumfální oblouk, který odděloval hlavní loď od presbytáře a našli zbytky dlaždic ze 17. století. Právě tyto pozůstatky historie by měly být součástí expozice. Veveří označují odborníci za "moravský Karlštejn". Byl sídlem moravských markrabat. Objekt je značně zchátralý. Na odstranění největších závad je nutná investice kolem sta milionů korun. Na první pohled je ale patrné, že se Veveří probouzí k životu. V nadcházející sezoně by měla na hradě přivítat turisty nově vydlážděná a také osvětlená cesta k jižní bráně a zrekonstruovaná vyhlídková terasa. Počítá se také s úpravou interiérů Anglického traktu a omítek v Paláci s břitovou věží. První písemná zmínka o Veveří pochází z roku 1213.

Občanští demokraté popřeli informace o údajném uzavření obchodu s KDU-ČSL kvůli hlasům pro prezidentského kandidáta ODS Václava Klause. Lidovcům podle těchto informací měla ODS pomoci prosadit odškodnění církví. "O žádném takovém obchodu nevíme," prohlásil po zasedání poslaneckého klubu ODS ministr a místopředseda strany Petr Nečas. Uvedl, že ODS zaskočilo vyjádření lidoveckého ministra Cyrila Svobody, které uzavření takového obchodu naznačuje. Nečas podotkl, že návrh na majetkové vyrovnání státu a církví, jež schválila ve středu vláda, měl jednomyslnou podporu všech členů kabinetu - tedy i ministrů, kteří podporují Klausova protikandidáta Jana Švejnara. "Ve vládě pro ten návrh hlasovali všichni včetně ministrů za Stranu zelených - a je rozhodně nelze podezírat z toho, že by to bylo součástí obchodu pro nějakou prezidentskou volbu," řekl šéf klubu ODS Petr Tluchoř.

Lidovecký poslanec Tomáš Kvapil poukázal na znění koaliční smlouvy, v níž je závazek řešit vztah státu a církví včetně majetkových restitucí. Nepochybuje o tom, že ODS tomuto závazku dostojí. "A nic to podle mě nemá společného s volbou prezidenta," řekl Kvapil. Volba je podle něj personální záležitost a s hodnotami, které KDU-ČSL prosazuje ve svém programu, by neměla být dávána do souvislosti. Ani podle prezidenta Václava Klause takovéto debaty nejsou na místě. "Tyhlety spekulace mě nebaví, netěší, a zásadně se do nich nezapojuji," uvedl prezident.