Zprávy | Z archivu rubriky

Ministři schválili návrh rozpočtu vládní komise pro rozvoj brdského regionu. Obce, v jejichž blízkosti má vyrůst americký protiraketový radar, by pro své projekty měly získat celkem 1,25 miliardy korun. Je to zhruba třikrát méně, než starostové původně požadovali. Řadu projektů proto museli odložit. Místní mají získat hlavně novou infrastrukturu, a to i v případě, že Spojené státy nakonec radarovou základnu na Plzeňsku nevybudují. Čtvrt miliardy korun by mělo plynout do oprav silnic v regionu, stejnou částku stát věnuje obcím na financování projektů. Další peníze si už ale obce musejí zajistit samy, a to jak z národních, tak evropských fondů. Část obcí chce jako kompenzaci za případné umístění radarové stanice navrácení historického majetku na území újezdu či možnost hospodařit v lesích v okrajových částech, které armáda bezprostředně nevyužívá. O možnosti postavit v Brdech radar se zatím stále jedná.

Úřad prezidenta republiky nadále zůstává nejdůvěryhodnější institucí v zemi, důvěra občanů v něj nicméně od konce loňského roku poklesla o osm procent. V polovině ledna mu důvěřovalo 58 procent občanů, což bylo nejméně za posledních 12 měsíců. Zjistil to průzkum CVVM. Z průzkumu dále vyplynulo, že v porovnání s loňským prosincem v lednu mírně vzrostla důvěra občanů ve vládu, naopak mírně poklesla v očích veřejnosti důvěryhodnost Senátu a krajských a obecních zastupitelstev. Důvěra v dolní komoru parlamentu zůstala v porovnání s prosincem loňského roku stejná, nijak se nezměnila ani spokojenost lidí se současnou politickou situací.

Česká republika se musí do šesti měsíců vyjádřit ke stížnosti, kterou na ni v souvislosti s Benešovými dekrety podala skupina bývalých sudetských Němců u Výboru OSN pro lidská práva. Sudetští Němci považují fakt, že se výbor začal žádostí zabývat, za úspěch, který může ovlivnit jejich další požadavky u mezinárodních soudů. Skupina 47 sudetských Němců poukazuje ve své stížnosti na údajnou diskriminaci v restitučním zákonodárství, které jim neumožňuje domoci se majetku zabaveného po skončení 2. světové války. Němci si stěžují na to, že české soudy odmítají jejich žádosti o vrácení majetku s odkazem na obecnou platnost poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše.

Premiér Mirek Topolánek se omluvil za rychlou jízdu bez majáčku z Prahy na nedělní tenisový zápas mezi Českem a Slovenskem v Brně. Uvedl, že jeho auto jelo průměrnou rychlostí 150 kilometrů v hodině, na což má jeho ochranka právo. Konstatoval, že chvílemi jeho auto použilo maják, a on se omlouvá za to, že majáček nebyl zapnut po celou dobu jízdy. Podle premiéra byla jízda po relativně prázdné dálnici nicméně bezpečná. Podotkl, že nepoužil vrtulník, k čemuž má oprávnění. Televizní debatu šéfů sněmovních stran v České televizi o blížící se prezidentské volbě opustil Topolánek ve 13:00 poté, co skončila její první část na ČT 1. Pak pokračovala bez Topolánka do 14:00 na ČT 24. Předseda vlády k tomu řekl, že o programu besedy se dozvěděl až minulý týden, zatímco jeho účast na tenisovém turnaji v Brně byla naplánována už dřív. Účastí na zápase chtěl premiér podpořit českou reprezentaci.

Premiér Mirek Topolánek se v pondělí v Kramářově vile setkal s rodinou politika, ekonoma a prvního československého ministra financí Aloise Rašína, od jehož smrti uplyne 18. února 85 let. Rašín mimo jiné pomohl stabilizovat ekonomiku Československa po jeho vzniku v roce 1918. "Díky Rašínovi se česká koruna stala jednou z nejtvrdších měn na světě," konstatoval premiér Topolánek. V roce 1923 Rašín podlehl následkům anarchistického atentátu. Topolánek také položil květiny k hrobu Rašína v pražských Dejvicích.

Pochod neonacistů Plzní se uskuteční 1. března. Trasa i čas budou stejné jako u původního zakázaného pochodu. Akce by se mělo zúčastnit zhruba 50 lidí. Potvrdil to ohlašovatel akce Václav Bureš. Termín musí úřadům oznámit nejpozději den předem. Kolik příznivců pravice skutečně přijede, si odhadnout netroufl. Původně ohlášený a povolený pochod na 19. ledna zrušil dva dny před jeho konáním plzeňský primátor Pavel Rödl (ODS). V pátek Krajský soud v Plzni rozhodl, že to bylo neoprávněně. Uznal správní žalobu Bureše proti zákazu pochodu. Podle soudu nebyly splněny důvody k zákazu akce. Proti verdiktu soudu ještě mohou obě strany podat takzvanou kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Primátor uvedl, že ji podá. Otázkou je, zda soud v Brně stihne stížnost projednat.

Výbor pro odškodnění romského holocaustu chce v Letech u Písku, kde stával za protektorátu sběrný tábor pro Romy, vybudovat nový památník na vlastní náklady. "Po letitých zkušenostech manipulace s místem již nehodláme nikomu dovolit, aby do podoby budoucího památníku mluvil," uvedl předseda výboru Čeněk Růžička. Na místě bývalého tábora, jímž v letech 2. světové války prošlo na 1308 Romů, dnes stojí vepřín. To už řadu let kritizují romská sdružení v Česku. Kvůli vepřínu Českou republiku minulý týden již podruhé pokáral Evropský parlament. Výbor toto pondělí vyzval vládu, aby se zavázala, že pro výkrmnu zajistí do určitého termínu nové místo. Podle výboru a pozůstalých vepřín znevažuje památku obětí. Jihočeský kraj chce do památníku obětem romského holokaustu investovat 50 milionů korun, přesun farmy však odmítl. Ředitel společnosti AGPI Jan Čech řekl, že firma je ochotna výkrmnu přemístit za "přiměřenou náhradu". Ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ) chtěla vládu původně přesvědčit o odkupu vepřína. Loni na jaře však uvedla, že kvůli "enormní ceně" to zřejmě nebude možné.

Podle poslance rakouského parlamentu za krajně pravicovou stranu svobodných (FPÖ) Wernera Neubauera by vypovězení smlouvy na dodávky obrněných transportérů Pandur českou vládou mohlo souviset s česko-rakouským sporem kolem jaderné elektrárny Temelín. Česká vláda podle něj zrušila objednávku transportérů u rakouské firmy Steyr proto, aby si vymohla ústupky v otázce Temelína. Poslanec poukazuje na to, že na rakouské straně je ve hře 500 pracovních míst ve vídeňském závodě SSF a zakázka za 20 miliard korun. Na české straně pak hrozba mezinárodněprávní žaloby kvůli nedodržení takzvaných melkských ujednání o Temelínu. Neubauer vyzývá rakouskou vládu, aby zaujala k této úvaze veřejně stanovisko a aby odpověděla na otázku, zda je připravena ujednání z Melku a hrozbu žaloby vůči Česku uplatňovat, nebo zda je ochotna od nich ustoupit v rámci "vzájemného měření sil a hry o kapitál". Úřad spolkového kancléře odmítl toto prohlášení komentovat.

Kabinet schválil návrh novely, která má umožnit odvolávání předsedů a místopředsedů soudů. Úřad vlády o tom informoval na svých internetových stránkách. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) chce změnit dosavadní praxi, kdy jsou soudní funkcionáři prakticky neodvolatelní. O jejich odvolání by v budoucnu měl v kárném řízení rozhodovat Nejvyšší správní soud. Další změnou má být složení kárných senátů, které rozhodují o kárných proviněních soudců. Podle návrhu v nich mají v budoucnu zasednout vedle soudců i zástupci dalších právních profesí, například advokáti nebo notáři. Tímto "laickým prvkem" se má zajistit větší objektivita a nestrannost kárných řízení. Návrh dále upravuje například vysílání soudců do zahraničních misí či právní postavení Justiční akademie.

Ozbrojený pachatel v pondělí dopoledne přepadl na poliklinice v Sokolově vězeňskou eskortu, která převážela k vyšetření odsouzeného muže. Pachatel přiložil příslušníkovi vězeňské služby zbraň k hlavě a i s odsouzeným utekli. Při přepadení se nestřílelo, nikdo nebyl zraněn, informoval mluvčí vězeňské služby Robert Káčer. Vězeňská služba okamžitě informovala policii a požádala o uzávěry silnic a hraničních přechodů a svolala krizový štáb. Odsouzený je podle krajské policejní mluvčí Pavel Němeček, trvale hlášený v Třemošnici-Skoranově na Chrudimsku. Podle mluvčího vězeňské služby Roberta Káčera si odpykával dvouletý trest za autonehodu a zpronevěru. Byl zařazen do věznice s dozorem, druhého nejmírnějšího typu vězení. Jeho útěk byl patrně dobře připraven. Potvrzuje to i mobilní telefon, který byl odpoledne objeven v jeho cele. Strážní, kteří čtyřiatřicetiletého muže doprovázeli, podle předběžného vyšetřování zvláštní komise vězeňské služby nijak nepochybili. Informoval o tom generální ředitel Vězeňské služby ČR Luděk Kula. Podobné incidenty, kdy pachatelé přepadli eskortu, aby osvobodili vězně, se staly naposledy v roce 1999. Útočníci tehdy dvakrát přepadli eskortu v Praze, jednou u městského soudu a podruhé v krčské nemocnici. Od roku 2002 vězeňská služba zaznamenala tři útěky vězňů a zhruba deset pokusů o útěk.