Zprávy | Z archivu rubriky

Češi by mohli jezdit do USA bez víz ještě letos na podzim. Česká republika a Spojené státy se přiblížily k závěrečným dohodám o bezvízovém styku, řekl ve středu novinářům v Praze zástupce amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost Richard Barth. O zrušení amerických víz se české vlády snažily roky, teprve loni ovšem americký Kongres přijal zákon, který pro to vytvořil podmínky. Bezvízovému styku podle Barthe brání již jen zavedení elektronického systému schvalování ETA, který by Američanům umožnil sledovat příjezdy návštěvníků do USA. Systém by mohl začít fungovat na přelomu srpna a září, poté se bude určitou dobu testovat. "Tento systém by potom měl nahradit vízovou povinnost. Mělo by se jednat o internetový nástroj. To znamená, že by čeští občané mohli požádat o schválení (cesty do USA) na internetu on-line," řekl novinářům Barth. I po případném zařazení do skupiny zemí s bezvízovým režimem tak nadále při cestách do USA budou lidé odkázáni na svolení amerických úřadů, ale za mírnějších podmínek.

Organizační výbor sněmovny se ve středu přiklonil k veřejné volbě prezidenta a s tímto návrhem půjde do čtvrtečního jednání se zástupci Senátu. Novinářům to řekl předseda dolní komory Miloslav Vlček (ČSSD), který je současně šéfem tohoto výboru sdružujícího členy vedení sněmovny a zástupce poslaneckých frakcí. V Senátu ale převažují již vzhledem k síle a postoji ODS zastánci tajné volby. Spor o způsob hlasování tedy hrozí potenciálním konfliktem komor. Zatím tak stále není jasné, jak se bude na páteční společné schůzi na Pražském hradě hlasovat. Někteří politici se obávají toho, že volba hlavy státu by se mohla zkomplikovat a uvíznout ve sporech o výklad ústavy a sněmovního jednacího řádu. Veřejnou volbu prosazuje ČSSD, kloní se k ní také KDU-ČSL a zelení. Na veřejné hlasování možná kývne i KSČM. ODS, která má v Senátu většinu, ho odmítá. Podle občanských demokratů je pro prezidentskou volbu vhodnější tajné hlasování. Zastánci veřejné volby míní, že předejde spekulacím o "kupčení" s hlasy.

Strany vládní koalice sice mají společný zájem na důstojném průběhu páteční volby prezidenta, jak ale předejít hrozícímu sporu mezi sněmovnou a Senátem kvůli způsobu hlasování, zatím nevědí. Schůdné řešení nenašli ani na středeční koaliční schůzce, kterou narychlo svolal premiér Mirek Topolánek (ODS). Sociální demokraté, lidovci i zelení a zřejmě i většina komunistů chtějí o nejvyšší funkci ve státě rozhodovat před zraky veřejnosti, zatímco občanští demokraté jsou pro diskrétní vyplňování volebních lístků. Vzhledem k rozložení sil v parlamentu se zatím zdá, že sněmovna se vysloví pro veřejnou volbu, zatímco Senát pro tajnou. Politici nyní řeší, jak hrozící konflikt parlamentních komor odvrátit. "Určitě jsme se neposunuli. Hledáme v tuto chvíli právní způsoby jednotlivých řešení tak, abychom je vyřešili dříve, než nastanou komplikace.... Bohužel, ta právní stanoviska jsou různá," konstatoval po koaličním jednání šéf lidovců Jiří Čunek. "Posun je minimálně v tom, že uděláme vše pro to, aby ta volba byla v pátek důstojná," řekl ČTK a Českému rozhlasu Topolánek.

Pochybnostem o své nadstranickosti nebo výtkám vůči jmenování nynější koaliční vlády musel čelit prezident Václav Klaus při středečním setkání s poslaneckým klubem ČSSD. Zástupci nejsilnější opoziční strany poukazovali na různé Klausovy výroky a postoje, argumentovali citacemi. Nejčastěji se ho ptali na to, proč jmenoval současnou vládu, kterou při hlasování o důvěře podpořili dva bývalí sociální demokraté. "Já jsem nejmenoval vládu založenou na přeběhlictví, ale vládu, o které jsem se domníval, že bude založena na širší dohodě," řekl Klaus ke jmenování koaličního kabinetu Mirka Topolánka (ODS). Zdůvodňoval tak, proč po Topolánkovi nechtěl 101 podpis poslanců podporujících jeho kabinet, které koalice v době jmenování neměla, jako to chtěl po koaličním kabinetu Stanislava Grosse (ČSSD). Měl podle svých slov pocit, že Topolánkovu vládu pouští do ostrého parlamentního hlasování o získání důvěry. Připomněl, že i ČSSD dal v předchozím volebním období šanci opakovaně sestavit vládu.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek se pozastavil nad Klausovými zásahy do volební kampaně, když kritizoval levicovou většinu ve sněmovně. Vyzval Klause k omluvě za toto počínání. Prezident opáčil, že Paroubek vstoupil do politiky mnohem razantněji, a proto se také musel více omlouvat. Ke svým výrokům uvedl, že v nich až takovou "hrůzostrašnost" chování prezidenta nevidí. "Byl to věrný popis situace, názor pozorovatele," dodal s tím, že vědomě do volebních klání nezasahuje.

Mezi komunistickými poslanci stále nemá výraznou podporu ani jeden z prezidentských kandidátů. Předseda KSČM Vojtěch Filip novinářům po středečním setkání s Janem Švejnarem řekl, že ke Švejnarovi se kloní asi polovina členů klubu, druhá prý dává přednost Klausovi. Filip ale zároveň zdůraznil, že Švejnar v řadě otázek na komunistické poslance udělal lepší dojem než při své loňské návštěvě v klubu. "Situaci v klubu teprve zmapujeme, ale z vyjádření je to stále půl na půl. Faktem ale je, že podle posledních průzkumů veřejného mínění i mezi voliči KSČM stoupla podpora Švejnarovi," řekl Filip. Stále podle něj platí, že komunisté chtějí zabránit tomu, aby byl Klaus zvolen hned v prvním kole volby. "Výkonný výbor KSČM doporučí svým poslancům, aby pro důstojnost volby měl Klaus ve druhém a třetím kole protikandidáta," řekl.

Kritikou ODS zakončil ve středu předvolební schůzky s tiskem prezidentský kandidát Jan Švejnar. Dva dny před volbou uvedl, že je zklamán přístupem liberální strany, která by měla dávat všem příležitost volné soutěže. Totalitní přístup zákonodárci ODS podle něj prezentovali demonstrativním podepsáním kandidatury Václava Klause i tím, že mu nedali na zasedání svých klubů větší prostor než několik málo minut. Od premiéra Mirka Topolánka čeká Švejnar omluvu za výrok o podezřelém financování jeho kampaně. "Je to nešťastný výrok, který nechápu," uvedl. Postěžoval si také na slovní útoky osobností z řad ODS, například někdejšího místopředsedy občanských demokratů Miroslava Macka. Místo debaty podle Švejnara předvedla ODS pouze ničím nepodložené osobní ataky. "Motivuje mne to o to víc ve volbě uspět," řekl kandidát vládních zelených, sociálních demokratů, části lidovců a komunistů.

Prezidentovi Václavu Klausovi, který se uchází o zvolení na další pětileté období, se při středeční návštěvě poslaneckého klubu ČSSD nepodařilo sociálnědemokratické zákonodárce přesvědčit, aby mu dali své hlasy. Poslanci to říkali po téměř dvouhodinové diskusi s Klausem, při které se ani na všechny nedostalo. Poslanci si debatu pochvalovali, i když říkali, že se Klaus odpovědím na nepříjemné otázky vyhnul. "Naše světy se prostě míjejí, jak to pan prezident hezky vyjádřil," uvedl předseda ČSSD Jiří Paroubek na tiskové konferenci po zasedání klubu. Připomněl také výrok Klause, že považuje sociální demokracii jen za měkčí formu komunistické strany. "On zůstává čestným předsedou Občanské demokratické strany," uvedl.

Současného prezidenta Václava Klause i jeho protikandidáta Jana Švejnara hodnotí občané vyrovnaně. Pro zvolení Klause se vyjádřilo 42 procent lidí, stejný počet obyvatel by na Hradě ale chtěl Švejnara. Vyplývá to z průzkumu, který ve středu zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Klaus má ale mezi občany více přesvědčených odpůrců než Švejnar. Z průzkumu vyplývá, že kladná vyjádření lidí jsou u obou osobností v podstatě stejná. Proti zvolení Václava Kaluse prezidentem se ale rozhodně staví 22 procent respondentů, zatímco proti Švejnarovi je rozhodně 16 procent lidí. V případě Švejnara lidé zase častěji neumí formulovat svůj názor a volí odpověď "nevím" (16 procent; u Václava Klause osm procent).

Šance obou prezidentských kandidátů Václava Klause a Jana Švejnara na zvolení jsou podle astrologů velmi výrazné. Z horoskopu jsou ale schopni určit přesnější prognózy pouze u úřadujícího prezidenta Klause, u něhož znají přesný čas narození. U Švejnara mají k dispozici pouze datum. Numerologické odhady dávají v páteční volbě oběma kandidátům stejné šance. "Bez přesného času narození nelze pracovat se všemi astrologickými prognostickými metodami. I přesto si troufám tvrdit, že Jan Švejnar (narozen 2. října 1952) rozhodně není bez šance. Bohužel příznivý vliv levicové planety Neptun není zcela jednoznačný, a tak lze usuzovat, že mocenské zákulisní plány můžou ideály a naděje výrazně pokazit," míní astrolog Pavel Hanzal. Konstelace Václava Klause, který se narodil 19. června 1941, jsou podle něj problematičtější. "Planetární konfigurace napovídají, že různé tajné dohody o jeho podpoře se nakonec obrátí v jeho neprospěch. Václav Klaus se tak nejspíše stane znovu prezidentem, ale bude to stát nejen jeho, ale celou už tak pochroumanou českou politiku víc, než sám Klaus a možná i další vrcholní představitelé politických stran čekali," předpověděl Hanzal. Podle astrologa Jiřího Kubíka z Plzně konstelace u kandidáta ODS Klause naznačují osobní deziluzi, rozčarování a zklamání. "Týká se to jeho kariéry, profesního života i spolupráce s dalšími lidmi," zmínil se astrolog. "I kdyby Švejnar prohrál, neztratí tím, protože má příznivou konstelaci."

Imunita poslanců a senátorů se zatím nijak omezovat nebude. Poslanecká sněmovna ve středu na návrh Zdeňka Jičínského (ČSSD) zamítla senátní návrh, který měl razantně omezit dosavadní trestní imunitu zákonodárců. Parlament měl podle senátorů do budoucna rozhodovat pouze o zatčení svých členů, ne však už o jejich trestním stíhání. Zamítnutí předlohy podpořilo 125 ze 150 přítomných poslanců. Jičínský svůj návrh zdůvodnil mimo jiné nesouhlasem vlády s touto senátní ústavní novelou. Senátor ODS Jiří Pospíšil už ve svém úvodním slovu naznačil, že toto rozhodnutí sněmovny očekával. Uvedl, že si o výsledku projednávání nedělá iluze. Sněmovna předlohu odmítla v podstatě už podruhé, neboť loni její původní verzi vrátila senátorům k přepracování. Senátoři do novely doplnili pasáž, kterou chtěl rozšířit nynější beztrestnost projevů a hlasování zákonodárců nově i na regionální a obecní zastupitele.