Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda KSČM Vojtěch Filip jednal v neděli s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem a sdělil mu jména osob, které podle komunistů mají podporu veřejnosti a šanci na zvolení prezidentem republiky. Podle Filipa to jsou ombudsman Otakar Motejl, bývalý ministr zahraničí Jiří Dienstbier, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, europoslankyně Jana Bobošíková a šéf akademie věd Václav Pačes. Filip to řekl v nedělním diskusním pořadu televize Prima. Filip předpokládá, že při dalších jednáních mezi KSČM, sociálními demokraty a Stranou zelených navrhnou právě zelení za dalšího možného kandidáta Jana Švejnara. Ten ale podle Filipa nemá podporu voličů KSČM. "Nemám zájem hlasovat v rozporu s našimi voliči. Je třeba jednat o jiném kandidátovi," řekl Filip.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš v nedělním diskusním pořadu České televize (ČT) potvrdil, že komunisté nechtějí debatu o kandidátech redukovat na Václava Klause a Švejnara. O Pačesovi prohlásil, že "určitě není levicový, ale má určitý formát osobnosti." Podle Dolejše by byla škoda se k tomuto jménu nevrátit, stejně jako by byla škoda definitivně vyřadit jména jako Dienstbier nebo Rychetský. Rychetský však již v pátek řekl, že kandidovat nechce. Dienstbier podle místopředsedy zelených Ondřeje Lišky již dříve řekl, že podporuje Švejnara. Dolejš se zmínil i o kandidátech, kteří se nemusí shodovat se seznamem jmen na návrhu KSČM a v této souvislosti jmenoval i Bobošíkovou.

Bývalý ministr zahraničí Jiří Dienstbier by kandidaturu na českého prezidenta přijal pouze v případě, kdyby se Jan Švejnar už nechtěl o tento post ucházet a kdyby jeho jméno bylo výsledkem dohody politických stran. Podobně se vyjádřil i ombudsman Otakar Motejl, kterého mezi případnými kandidáty do druhé volby prezidenta jmenovali komunisté. Jana Bobošíková jednání s KSČM potvrdila. "Proběhla jednání mezi mnou a KSČM, takže jsem s tím návrhem souhlasila," řekla ČTK. Václav Pačes, někdejší zvažovaný kandidát ČSSD a KDU-ČSL, v pátek v tisku uvedl, že pokud by se strany nedohodly, byl by schopen se volby zúčastnit.

Politiky čeká po bezvýsledné první volbě prezidenta další kolo vyjednávání a lobbování mezi zákonodárci. Vzhledem k tomu, že současnému prezidentovi a kandidátovi ODS Václavu Klausovi uniklo zvolení jen nejtěsnějším rozdílem, dá se očekávat ostrý boj o každý hlas. O tom, jak silný do další volby případně vstoupí Klausův protikandidát Jan Švejnar, rozhodne především postoj KSČM. Občanští demokraté dali najevo, že jejich taktika pro druhou volbu bude vycházet z toho, že Klaus by měl ke zvolení dostatečný počet hlasů, kdyby byl parlament kompletní. "Tři volitelé chyběli, všichni tři skončili v nemocnici nebo s nějakým postižením. Je zcela evidentní, že to byli spíše volitelé našeho kandidáta než volitelé protikandidáta Jana Švejnara," řekl premiér a šéf ODS Mirek Topolánek. Třetího kola volby se nezúčastnili dva senátoři z klubu KDU- ČSL, kteří dříve vyslovili podporu Klausovi. Chyběl také poslanec ČSSD Evžen Snítilý, který v pátek nehlasoval ani pro jednoho z kandidátů.

"Budeme nepochybně pracovat s klubem KDU-ČSL v obou komorách a vedením strany jako s naším klíčovým a stabilním koaličním partnerem," řekl první místopředseda ODS Pavel Bém. ODS podle něj bude jednat i s nezávislými senátory. Klause podpořili dvě senátorky z klubu SNK Jana Juřenčáková a Liana Janáčková. Ostatní členové této frakce, stejně jako Klubu otevřené demokracie hlasovali podle dostupných informací pro Švejnara.

Složitější pozici než ODS mají strany, které sjednotila snaha zabránit Klausovu zvolení. Otázkou totiž je, zda se dokážou shodnout na tom, koho do druhé volby vyšlou. Zelení chtějí znovu prosazovat Švejnara. Také sociální demokraté tvrdí, že s největší pravděpodobností nebudou měnit taktiku a postaví se opět za Švejnara. Komunisté, kteří Švejnarovi pomohli v prvních dvou kolech volby, ale chtějí nyní diskutovat i o jiných jménech. Na společném kandidátovi se chtějí dohodnout do úterý. Zdůrazňují přitom, že mají vlastní favority, a chtějí být v jednání rovnocenným partnerem. Pokud by komunisté trvali na vlastním kandidátovi, mohli by podle některých politiků nahrát zvolení Klause. "To by byl skutečně králík z klobouku, já to považuji za skutečně nešťastné," komentovala možnost postavit nového prezidentského kandidáta předsedkyně poslanců Strany zelených Kateřina Jacques.

Kromě dalšího přetahování o hlasy váhajících zákonodárců, může nová volba přinést i opakování procedurálního sporu o způsob hlasování. Představitelé ODS totiž řekli, že se znovu pokusí prosadit volbu tajnou. Vzhledem k vyostřené atmosféře, kterou mezi stranami prezidentská volba vyvolala, se v příštích dnech mohou objevit i další spekulace o tom, že některým poslancům či senátorům někdo vyhrožuje či na ně kvůli prezidentské volbě vyvíjí nátlak.

Nezávislý senátor Karel Barták z klubu KDU-ČSL se veřejné volby prezidenta nezúčastnil, protože s vybíráním hlavy státu touto formou nesouhlasí. Svůj postoj nezmění ani pro příští volbu. Uvedl to v telefonickém rozhovoru pro televizi Prima. V jejím nedělním diskusním pořadu podotkl, že svůj postoj ohlásil ještě před zahájením volby. "Já jsme hlasoval stále pro tajnou volbu. Jestliže nebude tento názor přijat, já opět odejdu," uvedl Barták ke svému postoji s tím, že v pátek kvůli tomu odešel ze Španělského sálu Pražského hradu, kde se prezident vybíral. "Žádný nátlak na mě činěn nebyl. Asi důvod je ten, že mám malý prokorupční potenciál," uvedl Barták.

Senátor Barták je považován za volitele Václava Klause, televizi Prima ale odmítl odpovědět na přímou otázku, zda by hlasoval pro současného prezidenta. V pátek z Hradu odjel a vyhledal lékařskou pomoc, trpí dědičnou srdeční arytmií, v neděli už byl v pořádku. Další Klausův volitel Josef Kalbáč, senátor KDU-ČSL, Hrad opustil v sobotu před třetím volebním kolem ze zdravotních důvodů. Místopředseda lidovců Marián Hošek v diskusním pořadu České televize uvedl, že Kalbáč je stále v nemocnici. Na Hradě v sobotu na hlasování chyběl také poslanec ČSSD Evžen Snítilý. Místopředseda strany Bohuslav Sobotka k tomu uvedl, že podle jeho informací byl Snítilý hospitalizován na doporučení lékaře. "Bude záležet na jeho zdravotním stavu a na rozhodnutí pana poslance, jestli se zúčastní té páteční volby. Rozhodující bude stanovisko lékaře a jeho (poslancova) zdravotní situace," uvedl Sobotka v ČT.

Hošek naznačil, že by KDU-ČSL mohla na úterním jednání své celostátní konference přehodnotit své původní doporučení k poslancům a senátorům, aby prosazovali veřejnou volbu hlavy státu. Svůj postoj Hošek neprozradil, uvedl jen, že by nadcházející druhá volba prezidenta měla být důstojnější než ta uplynulá, kterou provázely mnohahodinové procedurální spory.

V úterý se má sejít také širší vedení komunistů, kteří by chtěli postavit svého kandidáta. Čas na to mají do úterní půlnoci. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš nevidí důvod, proč by se komunisté měli odklonit od prosazování veřejné volby. Prakticky stejný postoj zaujali i Sobotka a místopředseda Strany zelených Ondřej Liška. Tajnou volbu tak zatím chce stále jen ODS.

Česku by pomohlo, kdyby prezidenta volili přímo občané, jako je tomu na Slovensku. Na tomto názoru se po neúspěšné volbě hlavy českého státu shodli oslovení slovenští politologové i politici. Usoudili, že přímá volba by Česku umožnila vyhnout se zákulisním jednáním, nervozitě a taktizování, které v českém parlamentu provázely souboj stávajícího prezidenta Václava Klause a jeho vyzyvatele Jana Švejnara. "Nechci vstupovat do vnitřních věcí suverénní země, ale uvědomuji si, jak dobře jsme na Slovensku udělali, že jsme zavedli přímou volbu prezidenta občany, takže se nemusí takový cirkus opakovat," řekl televizi TA3 vicepremiér Dušan Čaplovič. "Není to nejnoblesnější způsob, protože je tam hodně politikaření," komentoval českou volbu exministr zahraničí, opoziční poslanec Eduard Kukan.

Více pochopení pro potíže českých zákonodárců projevil bývalý předseda parlamentu, šéf opozičních křesťanských demokratů Pavol Hrušovský. "Situace, která se odehrávala v obou komorách, odpovídala vážnosti rozhodnutí. Proto i ty emoce jsou někdy na místě," tvrdil. I on však usoudil, že přímá volba je lepší řešení. Ale podle místopředsedy Hnutí za demokratické Slovensko Milana Urbániho čeští politici "nemají politickou odvahu si odhlasovat, že bude přímá volba prezidenta". "Možná tato zkušenost ukáže, že je to lepší nechat na občanech," řekl televizi TA3 politolog a bývalý levicový politik Peter Weiss. Po komplikované volbě v parlamentu podle něj zůstala "pachuť" a podezření z kšeftování mezi zákonodárci a kandidáty.

Přímá volba by odstranila potíže se zvolením hlavy státu i podle politologa Rastislava Tótha. Myslí si, že by pomohla i samým českým politikům. "Pokud to bude takto pokračovat, získají u veřejnosti ještě horší jméno, protože to, co se dělo, bylo často nedůstojné," řekl Tóth ČTK. Mnohé vady má podle něj i stávající zákon o volbě prezidenta, a proto některé sporné momenty řešila až dohoda politických stran. "Z hlediska efektivity by přímá volba byla přínosem, protože by se nemohlo stát, aby prezident nebyl zvolen," řekl i šéf bratislavského Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov. Avšak v Česku podle něj není přímá volba prezidenta tak nutná, jako byla na Slovensku v 90. letech, kdy tehdejší parlamentní většina nezvolila nástupce prezidenta Michala Kováče a pravomoci přešly na premiéra Vladimíra Mečiara. Ten jich využil mimo jiné k vydání sporných amnestií.

Více než 120 příznivců hnutí skinheads dorazilo v sobotu do Krnova na Bruntálsku. Společným a řádně nahlášeným pietním pochodem si připomenuli smrt dvou mladých krnovských ultrapravicových radikálů, kteří před lety uhořeli při požáru v Bohumíně. Akce, kterou podle policie upořádalo extremistické hnutí Národní odpor, se obešla bez konfliktů. Ve městě bylo na případné střety připraveno 150 policistů a městských strážníků. Skinheadi vybavení smutečními věnci a černými prapory zapálili pochodně. Vzápětí pak vyrazili na pochod městem. Trasu naplánovali od autobusového nádraží ke Slezskému domu, Prioru a na náměstí. Tam pořadatelé přednesli projev, v němž zavzpomínali na své zemřelé kamarády - devětadvacetiletého Aleše Marečka a o čtyři roky staršího Davida Friedela. Pak přešli na krnovský hřbitov, kde položili věnce u hrobu jednoho z uhořelých skinů. Tím akce v Krnově skončila.

Národní odpor je neregistrovaná neonacistická organizace, kterou tvoří nezávislé regionální pobočky. Marečka a Friedel patřili mezi pravicové extrémisty a společně v roce 2006 uhořeli v areálu bývalých kasáren v Bohumíně na Karvinsku. Do města přijeli na narozeninovou oslavu místního skina. Oslava se uskutečnila v nedalekém objektu, jenž o víkendech hostí jednorázové akce. V noci pak organizátoři oslavy dvojici údajně pustili do kasáren, kde byla i místnost k přespání.