Zprávy | Z archivu rubriky


Jan Švejnar téměř jistě získá oficiální nominaci i do druhé volby prezidenta. Skupina senátorů, která jej navrhla do prvního souboje o prezidentský úřad, již sbírá podpisy pod jeho nominaci do druhé volby. V úterý prý Švejnara oficiálně znovu na prezidenta navrhne. ČTK to řekli senátoři Jiří Zlatuška (nestraník), Jaromír Štětina (nestraník, kandidoval za Stranu zelených) a Alena Gajdůšková (ČSSD). Jasné je i to, že se do páteční volby postaví současný prezident Václav Klaus, kterého znovu navrhne ODS. Gajdůšková i Zlatuška očekávají, že Švejnara oficiálně navrhne podobná skupina senátorů jako před první volbou. Pod jeho nominaci se tehdy podepsali senátoři ze čtyř frakcí - Klubu otevřené demokracie, ČSSD, KDU-ČSL a SNK. Lhůta pro oficiální nominaci kandidátů pro druhou volbu prezidenta republiky vyprší v úterý o půlnoci. Kandidát potřebuje alespoň deset podpisů poslanců nebo senátorů. Senátoři, kteří se již rozhodli znovu nominovat Švejnara, míní, že jiný kandidát nyní nemá šanci proti Klausovi uspět. Poslat do souboje o Hrad nové jméno by podle nich pouze nahrálo Klausovu znovuzvolení. Předseda sněmovního klubu ODS Petr Tluchoř očekává, že občanští demokraté Klause oficiálně znovu nominují v úterý.

Komunisté, kteří Švejnarovi v prvním a druhém kole páteční volby pomohli, nyní chtějí vyjednávat i o dalších kandidátech. Navrhují například ombudsmana Otakara Motejla, bývalého ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera, předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, europoslankyni Janu Bobošíkovou nebo šéfa akademie věd Václava Pačese. Představitelé KSČM ale zároveň nevylučují, že by mohli znovu podpořit i Švejnara.

Poslanec ČSSD Evžen Snítilý by chtěl v pátek přijít na Pražský hrad a zúčastnit se druhé volby prezidenta. Podmínkou je, aby byl zdráv. Snítilý to řekl ČTK. Na další dotazy odpovídat nechtěl. Uvedl jen, že se ke všemu vyjádří mezi úterkem a čtvrtkem. Snítilý v sobotu ze zdravotních důvodů společnou parlamentní schůzi na Pražském hradě opustil. V pátek podle dostupných informací nehlasoval ve druhém kole ani pro jednoho z uchazečů o funkci hlavy státu, tedy ani pro Jana Švejnara, který byl oficiálním kandidátem ČSSD. Spekuluje se o tlaku, jemuž Snítilý údajně čelil. Občanští a sociální demokraté se ale z vytváření tohoto tlaku obviňují navzájem. "Nebudu se k žádné otázce vyjadřovat. Počkejte řádově od úterka do čtvrtka. Ke všem otázkám se vyjádřím najednou," řekl poslanec.

Podle deníku Právo mohlo za sobotním náhlým zhroucením Snítilého stát i vydírání kvůli jeho minulosti v bývalé komunistické Státní bezpečnosti (StB). Podle dokumentů, na které se Právo odvolává, byl Snítilý údajně koncem 70. let spolupracovníkem třetí správy StB, tedy vojenské kontrarozvědky (VKR).

Kromě Snítilého se sobotního závěrečného kola první prezidentské volby nezúčastnili nezávislý senátor z lidoveckého klubu Karel Barták a lidovecký senátor Josef Kalbáč, kteří patří ke Klausovým volitelům. Senátor Barták svou nepřítomnost zdůvodnil tím, že nesouhlasí s veřejnou volbou hlavy státu. Kalbáč, který tvrdil, že musel vyhledat lékařskou pomoc kvůli srdeční arytmii, protože na něj neznámý mladík vyvíjel nátlak, zůstává dál hospitalizován ve strakonické nemocnici.

Lidé v Česku by v budoucnu mohli odcházet do penze v 65 letech a povinné pojistné by měli místo 25 odvádět 35 let. Návrh zákona, který by měl důchodový systém v Česku upravit, kabinet jednomyslně schválil v pondělí. Podle plánů kabinetu by sněmovna mohla začít normu o první etapě důchodové reformy projednávat v březnu a schválit do konce prvního pololetí. Platit by mohla od ledna 2010. Lidí, kteří mají jen pár let do penze, se ale nedotkne. V 65 letech by se mělo do důchodu chodit až kolem roku 2030. V tomto věku tak na odpočinek půjdou lidé, kteří se narodili zhruba po roce 1965. Mladším se bude věk zvyšovat postupně, stejně jako se zvedá už od poloviny 90. let na 63 let.

Muži nyní odcházejí do penze zhruba v 61 letech, bezdětné ženy v 60, matky podle počtu vychovaných dětí dřív. Podle návrhu zákona by měl i po dosažení 63 let růst věk stejným tempem jako dosud. U mužů by se každoročně zvedal o dva a u žen o čtyři měsíce. Možnost jít dřív do penze podle počtu dětí by měly mít nadále matky dvou a více dětí. Do penze by chodily v 62 až 64 letech. Důchodový věk bezdětných žen a matek jednoho potomka bude stejný jako u mužů.

Povinné pojištění by lidé měli v budoucnu odvádět 35 let, tedy o deset let déle než nyní. Podle ministra práce Petra Nečase (ODS) ale už teď člověk v Česku pracuje v průměru čtyři desítky let. Poté, co by zákon začal platit, by se do doby nároku na penzi nemělo už zahrnovat studium. U lidí, kteří dostudovali či vystudují do roku 2010, by v takzvaných náhradních dobách zůstalo.

Zákon mění i invalidní penze. Místo částečných a plných důchodů by měly existovat tři stupně podle omezení schopnosti pracovat. Výše penze by se lišila také podle doby odváděného pojistného. Už přiznané částečné důchody by se však neměly měnit. Upravit by se měly i podmínky pro pracující důchodce. Mohli by pobírat polovinu penze a dál si "nadělávat" na důchod, tedy zvyšovat procentní výměru.

Vláda rozdělila reformu penzí do tří etap. Chtěla je stihnout do voleb v roce 2010. První etapu upravuje navrhovaný zákon. Ve druhé kabinet plánoval změny v připojištění. Třetí pak počítá s takzvaným opt-outem, tedy možností přesměrovat část odvodů do spoření u fondů. Nečas již dříve uvedl, že části jsou na sobě nezávislé. Připustil, že je všechny vláda nejspíš v tomto volebním období nestihne.

Vláda chce zpřísnit pravidla pro ochranu soukromí lidí, kteří se stanou oběťmi zločinů. Proto schválila úpravu trestního řádu, jež by měla rozšířit současný systém ochrany osobních údajů dětských i dospělých obětí. V současné době jsou proti zveřejňování citlivých informací o své osobě chráněny oběti mladší 18 let a lidé, u nichž zločin přímo zasahuje do jejich osobnostní integrity nebo osobních práv. "Podle návrhu nebude možné zveřejňovat údaje o oběti mladší osmnácti let, jestliže k tomu nedá souhlas její zákonný zástupce. Taková situace může nastat například při únosu, kdy je potřeba identifikovat oběť a uveřejnit v médiích její fotografii," řekl po jednání vlády ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Chráněni mají být i dospělí lidé, vůči kterým byl spáchán trestný čin kuplířství, trestný čin ohrožování mravnosti nebo některý z trestných činů proti rodině a mládeži, proti životu a zdraví nebo proti svobodě a lidské důstojnosti. Za porušení zákazu zveřejnění osobních údajů hrozí podle návrhu až milionová pokuta.

Pospíšil uvedl, že chce připravenou novelou v co největší míře omezit okruh informací zveřejňovaných o obětech trestného činu, a zabránit tak zveřejňování jejich osobních údajů a obrazových záznamů - ať už prostřednictvím tisku, rozhlasu, televize, na internetu nebo jiným způsobem. Podle ministra jsou oběti nyní často poškozovány tím, jak je jejich případ medializován. Lidé se dozvídají detailní informace nejen o samotné oběti, ale i o její rodině a soukromí.