Zprávy | Z archivu rubriky


Stovky blahopřání od občanů i politiků přišly na Pražský hrad po pátečním volebním úspěchu prezidenta Václava Klause, sdělil jeho mluvčí Petr Hájek. Ke znovuzvolení Klausovi blahopřál i jeho předchůdce ve funkci Václav Havel. "Mezi prvními gratulanty ze zahraničí byl polský prezident Lech Kaczynski, s nímž si Václav Klaus vzápětí po svém zvolení telefonoval, prezident Spolkové republiky Německo Horst Köhler, slovenský prezident Ivan Gašparovič a předseda Evropské komise José Manuel Barroso," uvedl Hájek. Barroso Klausovi připomněl, že byl znovu zvolen v důležité době, kdy se Česko připravuje na převzetí předsednictví v Radě EU v roce 2009. "Věřím, že přijmete za své naše společné úsilí o ochraňování evropských hodnot a řešení problémů, jimž dnešní Evropa čelí," uvedl Barroso v dopise prezidentovi, známému svým euroskepticismem. Blahopřání k úspěchu zaslal Klausovi také arcibiskup Diego Causero, apoštolský nuncius v České republice a současně doyen pražského diplomatického sboru, který nově zvolenému českému prezidentovi tlumočil i pozdravy papeže Benedikta XVI.

Klaus krátce po svém znovuzvolení řekl, že se chce co nejdříve sejít s týmem nejbližších spolupracovníků a stanovit si další úkoly. Kam povede jeho první zahraniční cesta, nelze zatím říci. Po svém prvním zvolení zamířil Klaus nejdříve na Slovensko.

Václav Klaus v pátek získal ve třetím kole druhé volby 141 hlasů, tedy o jeden více, než bylo při momentální účasti nutné ke zvolení. Po svém oznámení výsledku volby Klaus prohlásil že bude prezidentem všech občanů. Jeho protikandidát, ekonom Jan Švejnar získal 111 hlasů. Tento výsledek nebere jakou svou prohru.

Vítězství kandidáta ODS Václava Klause v prezidentských volbách neotřese ani sociální demokracií, ani postavením jejího předsedy Jiřího Paroubka. Shodli se na tom místopředseda sociální demokracie Zdeněk Škromach i místopředseda poslaneckého klubu ČSSD David Rath. Rath je přesvědčen, že sociální demokraté udělali maximum možného, a přestože nakonec vyhrál Klaus, bylo to vítězství jen těsné. "Sluší se říci sláva vítězům, čest poraženým," dodal. Klaus podle Ratha vyhrál díky přeběhlíkům. "Dali jsme si vlastní branku," posteskl si místopředseda. Připomněl také, že spojenci ČSSD, zelení nebyli kompletní. Poslankyně Strany zelených Olga Zubová se nezúčastnila druhé prezidentské volby ze zdravotních důvodů. Právě vzhledem k těmto okolnostem Klaus "tak úplně nemůže být šťastný", myslí si i předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Zdeněk Škromach připustil, že bude vedení sociální demokracie ještě "propírat" případ poslance Evžena Snítilého. Ten v první volbě sice nehlasoval pro Václava Klause, ale nezvedl ruku ani pro jeho soupeře Jana Švejnara, který kandidoval s podporou ČSSD. V pátek ráno svému klubu oznámil, že bude volit Klause, a klub ho za to okamžitě vyloučil ze svých řad a vyzval, aby složil mandát. S takovým ukvapeným přístupem ale Škromach nesouhlasí. Každý má podle něj mít svobodu se rozhodnout. Samotný akt vyloučení podle něj neřeší skutečnost, že se nepodařilo udržet jednotu klubu. "Asi je to u nás už tradice," poznamenal k vyloučení Snítilého.

Zkušenosti z prvního měsíce vybírání regulačních poplatků shrnulo ministerstvo zdravotnictví do Otázek a odpovědí, které zveřejnilo na www.mzcr.cz. Občané zde najdou odpovědi na nejčastější otázky spojené s výběrem 30 korun v ordinaci a za položku na receptu, 60 korun za den v nemocnici a 90 korun za pohotovost. Podle průzkumu nesouhlasí s poplatky 80 procent lidí. Návod k výběru zveřejnilo ministerstvo i pro zdravotníky. "Vycházíme vstříc občanům, aby už před návštěvou ordinace věděli, na co mají nárok," řekl mluvčí úřadu Tomáš Cikrt. Na stránkách ministerstva se lidé dozvědí například to, proč, i když si platí zdravotní pojištění, musejí hradit i regulační poplatky, nebo které kategorie pacientů jsou od poplatků osvobozeny.

Řada odpovědí se týká plateb dispenzarizovaných, tedy trvale sledovaných pacientů. Zde totiž vznikla řada nejasností. Za péči u lékaře, který nemocného trvale sleduje, pacient poplatek nedává. Pokud ale vyhledá jiného odborníka, za léčení už platí. Například těhotná žena, která u gynekologa v těhotenství neplatí, uhradí poplatek, pokud bude potřebovat ošetření zlomené nohy. Podobně je to u dispenzarizovaných dětí, od jednoho roku do 18 let neplatí u lékaře, který je sleduje, ale u ostatních ano.

Otázky a odpovědi jsou rozděleny do devíti oddílů, vedle obecných informací o poplatcích zahrnují také údaje o tom, kdo a kdy je osvobozen od poplatků, jak je to s placením a výjimkami u lékaře, v nemocnici, na pohotovosti či při výjezdu lékaře k pacientovi. Lidé se dozvědí, jak funguje roční limit 5000 korun a co se do něj počítá, i jak je zajištěno, aby lékaři a lékárníci hlásili poctivě zdravotní pojišťovně vybrané peníze. Pro lékaře, lékárníky a zdravotní pojišťovny vydalo ministerstvo metodický pokyn. Zdravotníci zde najdou výčet všech situací, kdy mají poplatek, vybírat, včetně kódů daného vyšetření.

V Císařské konírně Pražského hradu mohou návštěvníci zhlédnout výstavu věnovanou dílu tvůrce nadčasově a výtvarně dokonalých filmů Františka Vláčila. Multimediální expozice soustřeďuje především velkoformátové fotografie zhotovené z jednotlivých záběrů filmů Marketa Lazarová a Údolí včel. Barrandovský historik Pavel Jiras do ní zařadil i pracovní snímky z natáčení a z Vláčilova soukromého archivu. Mezi hosty čtvrteční vernisáže byli například herec Jan Kačer, scenárista Vladimír Körner a také Vláčilův dvorní kameraman František Uldrich, který se při prohlídce expozice vrátil do vzpomínek na své filmařsky nejkrásnější období. S Vláčilem natočil například Údolí včel, Adelheid, Pověst o stříbrné jedli, Sirius, Dým bramborové natě, Hadí jed, Pasáček z doliny a Stín kapradiny. "Udělali jsme spolu devět celovečerních snímků a čtyři dokumenty," řekl Uldrich ČTK a podotkl, že u každého projektu se snažili natočit ho jinak. "Chtěli jsme, aby k divákům promlouval, něco jim řekl. František měl vždy naprosto ujasněnou koncepci, byl vždy perfektně připraven. Největší práci jsme spolu vždycky udělali před natáčením - nad technickým scénářem, při hledání exteriérů, protože v ateliéru on točil zřídka," dodal Uldrich. Nepřízeň počasí, špatné rekvizity či cokoli nesplňovalo jeho představy bral prý Vláčil jako útok proti své osobě. "Přitom všichni ze štábu se mu snažili stoprocentně vyhovět, všichni ze sebe vydali maximum," uvedl kameraman.

Výstava nazvaná František Vláčil: Zápasy bude v atraktivním prostoru Císařské konírny otevřena denně od 10:00 do 18:00 až do 31. května. Návštěvníci se tu mohou kromě fotografií setkat i s fragmenty snímků promítaných na průchozí rozstříhaná plátna zavěšená v prostoru. "Jsou plné života, vášně, určité krutosti a lásky," řekl o nich Jiras. Některé fotografie uvidí zájemci na dně speciálně vybudované studny, zatímco včelí roj uslyší, když usednou u kořenů stromu. Působivé jsou snímky umístěné v několikametrových stropních lunetách sálu. Závěrečný kabinet pojali inscenátoři jako režisérovu pracovnu; tady mohou lidé nahlédnout prostřednictvím předmětů a fotografií z pozůstalosti do duše tohoto zranitelného a citlivého člověka. Mohou si tu vyslechnout jeden z jeho posledních rozhovorů.

Písek usiluje o získání evropských dotací na několik projektů za přibližně 200 milionů korun. Peníze chce získat například na rekonstrukci Komenského ulice, Bakalářů či Výstaviště. Mezi vybranými projekty je také obnova několika rybníků, řekl ČTK místostarosta Písku Vojtěch Bubník. "Teď je neopakovatelné období, kdy tu peníze z EU skutečně jsou. Byla by škoda toho nevyužít," podotkl Bubník. Radnice proto vytváří takzvaný projektový zásobník města, aby co nejvíce akcí bylo připravených pro zařazení do grantových programů. Tyto projekty chce město realizovat až do roku 2013. Mezi priority patří například přestavba Výstaviště či vybudování komunitního centra místo knihovny. Město chce také rekonstruovat Divadlo Fráni Šrámka, které je kvůli havarijnímu stavu od ledna uzavřeno.

Mezi projekty, s nimiž se chce město ucházet o dotace už letos v březnu, je rekonstrukce školní jídelny ZŠ Jana Husa či obnova Klášterních rybníků a retenčních nádrží Na Americe. Nádrže Na Americe pomohly zadržet velké množství vody při povodni 2002. Necelých 20 milionů korun si vyžádá také rekonstrukce Komenského ulice, kde je nyní rozbitá kamenná dlažba. Město nyní vypisuje výběrové řízení, ale začátek stavby závisí na získání grantu. "Pokud nezískáme dotaci, nepředáme staveniště," vysvětlil Bubník.

Písek chce získat dotaci také na obnovu lokality Na Bakalářích, která by se měla proměnit v odpočinkovou zónu. Prostor mezi parkány a děkanským kostelem Narození Panny Marie nyní kryje rozbitá dlažba a území slouží hlavně jako parkoviště. První etapa si vyžádá téměř 30 milionů korun a město na ni chce získat evropskou dotaci. Písek chystá opravu Bakalářů už od roku 2005. Stavbu ale zpozdili odpůrci kácení kaštanů, které chtěla radnice nahradit novými stromy. Po letech sporů však dal Nejvyšší správní soud za pravdu městu.