Zprávy | Z archivu rubriky


Ministři zahraničí Evropské unie se v pondělí shodli na společném prohlášení ke Kosovu. Neznamená to však hromadné uznání nezávislosti. Tento krok zůstane na jednotlivých členských státech EU, přičemž už Británie, Francie a Německo potvrdily, že nezávislost uznají. "EU zase jednou přežila tento test jednoty a přijali jsme závěry. Máme společnou pozici," řekl slovinský ministr zahraničí Dimitrij Rupel, jehož země nyní "sedmadvacítce" předsedá. "Budou země, které to (uznání Kosova) udělají velmi brzy, budou země, kterým to bude trvat asi několik týdnů," řekl český vicepremiér Alexandr Vondra. Rychlé uznání samostatnosti Kosova se očekává kromě Francie u Británie, Německa či Itálie. Z mimoevropských velmicí už tak učinily například Spojené státy.

U jiných unijních zemí - třeba Kypru, Slovenska či Rumunska - uznání Kosova přinejmenším prozatím zřejmě není na pořadu dne. Stavějí se proti němu mimo jiné z obav, aby se chování kosovských Albánců nestalo návodem dalším separatistům. Odhodlání neuznat jednostranně vyhlášenou samostatnost dalo jasně najevo také Španělsko. Podle tamního ministra zahraničí Miguela Ángela Moratinose je tento akt v rozporu s mezinárodním právem. Zákonné by to vyhlášení nezávislosti prý bylo, pokud by šlo o dohodu obou znesvářených stran, nebo pokud by to bylo podpořeno rezolucí Rady bezpečnosti OSN. V ní však má právo veta Rusko, které stejně jako Srbsko vyhlášení kosovské nezávislosti odmítá.

Česká republika si pro případné uznání nezávislosti Kosova klade dvě podmínky. Za prvé musí doposud jihosrbskou provincii uznat většina evropských států a záležet bude i na chování kosovské vlády. V Bruselu to řekl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. "Nechci stanovit žádné datum. Uznám to, jakmile uvidím, že valná většina evropských států je již uznala, a za druhé uvidím, že chování kosovských autorit je takové, že za to můžu s dobrým svědomím nést zodpovědnost," uvedl šéf české diplomacie. Slovenský ministr zahraničí Ján Kubiš na rozdíl od českého postoje jasně řekl, že nevidí způsob, jak Kosovo uznat.

"Věřím, že Srbsko ve světle posledních událostí nesestoupí z cesty dialogu ve smyslu evropské integrace," komentoval události na Balkáně premiér Mirek Topolánek. Prezident Václav Klaus se domnívá, že vyhlášená nezávislost Kosova na Srbsku může mít pro Evropu bezprecedentní důsledky. Může totiž podle něj způsobit situaci, kdy i další části některých evropských států mohou usilovat o odtržení. Podobný názor má i místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). S odtržením Kosova zásadně nesouhlasí sociální demokraté. Na zasedání ústředního výkonného výboru ČSSD vyzvali ústavní orgány České republiky, aby nezávislost jihosrbské provincie neuznaly. Podle předsedy strany Jiřího Paroubka je odtržení předčasné a nezodpovědné, zároveň je v rozporu s mezinárodním právem.

V části Kosova, na základně Šajkovac, působí v současné době také český armádní kontingent. Podle jeho mluvčí Andrey Langerové v této oblasti slaví místní obyvatelé odtržení od Srbska již od nedělních dopoledních hodin. "Všude lze vidět kosovské a americké vlajky," uvedla. Očekává, že oslavy budou poklidné. Kontingent podle ní neustále monitoruje situaci v místě, kde žijí kosovští Srbové. Česko má v Kosovu více než 500 vojáků a v rámci mise OSN zde působí i 25 českých policistů.

Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) ještě o přesném termínu prezidentské inaugurace nerozhodl, zatím se ale kloní k tomu, že by to mohlo být v týdnu od 10. března. Řekl to ČTK. Dodal však, že se ještě poradí s právníky. Kdyby Klaus složil slavnostní slib třeba 10. března, byla by země mezi 7. a 10. březnem bez prezidenta a pravomoci hlavy státu by na tuto dobu převzali premiér a šéf dolní komory. Staronový prezident Václav Klaus totiž zahájí další pětileté volební období právě až složením slavnostního slibu. Tím, nikoli zvolením, začíná podle ústavy funkční období každého prezidenta. Hlava státu slib složí ve Vladislavském sále Pražského hradu do rukou předsedy sněmovny při společné schůzi obou komor parlamentu. Předseda sněmovny také tuto společnou schůzi svolá. Vlček ČTK řekl, že podle jeho mínění slib pro nové volební období nelze složit před uplynutím předchozího pětiletého mandátu. Klaus složil prezidentský slib poprvé 7. března 2003, podle Vlčka tak jeho první mandát skončí letos 7. března o půlnoci.

Odborník na ústavní právo Václav Pavlíček míní, že prezident by měl složit slib až poté, co skončilo předchozí funkční období hlavy státu. Kdyby Klaus složil slib dříve než 7. března, zkrátil by si podle něj volební období. Pokud však slib složí až v pondělí 10. března či později, byla by země pár dnů bez prezidenta. Podle Pavlíčka by pak bylo lepší, aby Klaus složil slib v pátek 7. března, případně v sobotu, než aby předsedové vlády a sněmovny na víkend přebírali prezidentské pravomoci. Expert na ústavní právo z Masarykovy univerzity v Brně Jan Filip již dříve uvedl, že z ústavy ani z ústavní praxe nelze vyvozovat, proč by se prezidentovo funkční období mělo počítat jinak než volební období sněmovny. To končí dnem, který se datem shoduje se dnem, kdy začalo.