Zprávy | Z archivu rubriky

Ministři zahraničí Evropské unie se v pondělí shodli na společném prohlášení ke Kosovu. Neznamená to však hromadné uznání nezávislosti. Tento krok zůstane na jednotlivých členských státech EU, přičemž už Británie, Francie a Německo potvrdily, že nezávislost uznají. "EU zase jednou přežila tento test jednoty a přijali jsme závěry. Máme společnou pozici," řekl slovinský ministr zahraničí Dimitrij Rupel, jehož země nyní "sedmadvacítce" předsedá. "Budou země, které to (uznání Kosova) udělají velmi brzy, budou země, kterým to bude trvat asi několik týdnů," řekl český vicepremiér Alexandr Vondra. Rychlé uznání samostatnosti Kosova se očekává kromě Francie u Británie, Německa či Itálie. Z mimoevropských velmicí už tak učinily například Spojené státy.

U jiných unijních zemí - třeba Kypru, Slovenska či Rumunska - uznání Kosova přinejmenším prozatím zřejmě není na pořadu dne. Stavějí se proti němu mimo jiné z obav, aby se chování kosovských Albánců nestalo návodem dalším separatistům. Odhodlání neuznat jednostranně vyhlášenou samostatnost dalo jasně najevo také Španělsko. Podle tamního ministra zahraničí Miguela Ángela Moratinose je tento akt v rozporu s mezinárodním právem. Zákonné by to vyhlášení nezávislosti prý bylo, pokud by šlo o dohodu obou znesvářených stran, nebo pokud by to bylo podpořeno rezolucí Rady bezpečnosti OSN. V ní však má právo veta Rusko, které stejně jako Srbsko vyhlášení kosovské nezávislosti odmítá.

Česká republika si pro případné uznání nezávislosti Kosova klade dvě podmínky. Za prvé musí doposud jihosrbskou provincii uznat většina evropských států a záležet bude i na chování kosovské vlády. V Bruselu to řekl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. "Nechci stanovit žádné datum. Uznám to, jakmile uvidím, že valná většina evropských států je již uznala, a za druhé uvidím, že chování kosovských autorit je takové, že za to můžu s dobrým svědomím nést zodpovědnost," uvedl šéf české diplomacie. Slovenský ministr zahraničí Ján Kubiš na rozdíl od českého postoje jasně řekl, že nevidí způsob, jak Kosovo uznat.

"Věřím, že Srbsko ve světle posledních událostí nesestoupí z cesty dialogu ve smyslu evropské integrace," komentoval události na Balkáně premiér Mirek Topolánek. Prezident Václav Klaus se domnívá, že vyhlášená nezávislost Kosova na Srbsku může mít pro Evropu bezprecedentní důsledky. Může totiž podle něj způsobit situaci, kdy i další části některých evropských států mohou usilovat o odtržení. Podobný názor má i místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). S odtržením Kosova zásadně nesouhlasí sociální demokraté. Na zasedání ústředního výkonného výboru ČSSD vyzvali ústavní orgány České republiky, aby nezávislost jihosrbské provincie neuznaly. Podle předsedy strany Jiřího Paroubka je odtržení předčasné a nezodpovědné, zároveň je v rozporu s mezinárodním právem.

V části Kosova, na základně Šajkovac, působí v současné době také český armádní kontingent. Podle jeho mluvčí Andrey Langerové v této oblasti slaví místní obyvatelé odtržení od Srbska již od nedělních dopoledních hodin. "Všude lze vidět kosovské a americké vlajky," uvedla. Očekává, že oslavy budou poklidné. Kontingent podle ní neustále monitoruje situaci v místě, kde žijí kosovští Srbové. Česko má v Kosovu více než 500 vojáků a v rámci mise OSN zde působí i 25 českých policistů.

Česko je sice připraveno jednat v rámci EU o společné pozici ve věci víz do USA, avšak memorandum o podmínkách budoucího bezvízového styku s USA hodlá podepsat i přes tlak Bruselu, aby podpis odložilo. Vyplývá to ze slov vicepremiéra Alexandra Vondry, který o tom jednal s eurokomisařem Frankem Frattinim. "Nehodláme teď prostě stáhnout kalhoty a čekat, jak se ta věc bude dál vyvíjet. To podle nás není cesta kupředu," řekl Vondra. Otázkou společného postupu při vyjednávání s USA o bezvízovém styku se budou 28. února zřejmě zabývat ministři vnitra a spravedlnosti zemí EU. Následně se 13. března uskuteční setkání mezi EU a USA, na němž by chtěli Evropané od Američanů slyšet konkrétnější harmonogram, jak budou USA v rozšiřování bezvízového programu postupovat. EK se snaží přesvědčit ČR, aby s podpisem zmiňovaného memoranda přinejmenším počkala. Zatím se však zdá, že se tak nestane a že dokument zřejmě podepíše premiér Mirek Topolánek při návštěvě USA koncem měsíce.

Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) ještě o přesném termínu prezidentské inaugurace nerozhodl, zatím se ale kloní k tomu, že by to mohlo být v týdnu od 10. března. Řekl to ČTK. Dodal však, že se ještě poradí s právníky. Kdyby Klaus složil slavnostní slib třeba 10. března, byla by země mezi 7. a 10. březnem bez prezidenta a pravomoci hlavy státu by na tuto dobu převzali premiér a šéf dolní komory. Staronový prezident Václav Klaus totiž zahájí další pětileté volební období právě až složením slavnostního slibu. Tím, nikoli zvolením, začíná podle ústavy funkční období každého prezidenta. Hlava státu slib složí ve Vladislavském sále Pražského hradu do rukou předsedy sněmovny při společné schůzi obou komor parlamentu. Předseda sněmovny také tuto společnou schůzi svolá. Vlček ČTK řekl, že podle jeho mínění slib pro nové volební období nelze složit před uplynutím předchozího pětiletého mandátu. Klaus složil prezidentský slib poprvé 7. března 2003, podle Vlčka tak jeho první mandát skončí letos 7. března o půlnoci.

Odborník na ústavní právo Václav Pavlíček míní, že prezident by měl složit slib až poté, co skončilo předchozí funkční období hlavy státu. Kdyby Klaus složil slib dříve než 7. března, zkrátil by si podle něj volební období. Pokud však slib složí až v pondělí 10. března či později, byla by země pár dnů bez prezidenta. Podle Pavlíčka by pak bylo lepší, aby Klaus složil slib v pátek 7. března, případně v sobotu, než aby předsedové vlády a sněmovny na víkend přebírali prezidentské pravomoci. Expert na ústavní právo z Masarykovy univerzity v Brně Jan Filip již dříve uvedl, že z ústavy ani z ústavní praxe nelze vyvozovat, proč by se prezidentovo funkční období mělo počítat jinak než volební období sněmovny. To končí dnem, který se datem shoduje se dnem, kdy začalo.

Senátorský klub ODS podá v úterý trestní oznámení na senátora za SNK ED Josefa Novotného. Důvodem je Novotného tvrzení, že mu prý jeden ze senátorů ODS nabízel dvoumilionový úplatek za hlas pro Václava Klause v prezidentské volbě. Občanští demokraté to popírají a vyzvali Novotného ke zveřejnění jména údajného úplatkáře a zveřejnění důkazů. Senátor to odmítl s tím, že vše řekne jen policii. Podle předsedy senátorů ODS Jiřího Stříteskýho trestní oznámení podají zítra v úterý ráno po jednání předsednictva klubu. Občanští demokraté ještě s právníky konzultují to, zda mají podat jen trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování cizích práv, nebo přímo žalobu kvůli poškození dobrého jména ODS, uvedl Stříteský. Na rozhodnutí občanských demokratů nic nezměnilo to, že Novotného tvrzení bude tak jako tak prověřovat policie.

Okresní výbor KDU-ČSL v Hradci Králové vyzval poslance Jiřího Hanuše kvůli jeho volbě Václava Klause prezidentem k rezignaci na poslanecký mandát. Podle hradeckých lidovců Hanuš hlasoval v rozporu s prosincovým usnesením krajské organizace, která volbu Klause prezidentem nedoporučila. ČTK to řekl místopředseda hradeckých lidovců Vladimír Derner. Hanuš úvahy o rezignaci odmítl. Hanuš je jediným lidoveckým poslancem za Královéhradecký kraj. Při obou prezidentských volbách dal hlas Václavu Klausovi. "Poslanec Hanuš nás přitom ujišťoval, že Václava Klause volit nebude. Podrazil nás a zpochybnil tím věrohodnost lidové strany," řekl Derner. V případě Hanušova odstoupení by se Derner jako první náhradník stal poslancem. "K odstoupení nevidím žádný důvod. Slibu poslance jsem se nezpronevěřil," řekl ČTK Hanuš. Připomněl, že celostátní výbor před první volbou doporučil svým poslancům a senátorům volit Klause. Toto doporučení je podle Hanuše "vyššího řádu" než doporučení kraje.

Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek se omluvil knězi a sociologovi Tomáši Halíkovi za slova, která na jeho adresu pronesl lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek. Ministr po znovuzvolení Václava Klause prezidentem uvedl, že Halík na křesťanské demokraty vytvářel nevybíravý tlak, lidovecké volitele znechutil, a ti se pak jeho údajnému tlaku odmítli podvolit. Kalousek tak jako většina lidoveckých zákonodárců volil právě Klause. Halík naopak KDU-ČSL před hlasováním pro současného prezidenta varoval. Čunek patřil k těm lidovcům, kteří podporovali Jana Švejnara. Kalousek ČTK řekl, že si za slovy o Halíkovi stojí. Čunek poslal Halíkovi písemnou omluvu a od Kalouskových slov se distancoval. Šlo podle něj o ministrův osobní názor. "Přesto Čunek považuje za svou povinnost, aby se jako předseda strany, jejíž je ministr Kalousek členem, za taková slova profesoru Halíkovi omluvil," informoval ČTK mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek. Kalousek prohlásil, že Čunek má právo na svůj názor, on sám se ale nemá za co omlouvat. "Naopak, snažil jsem se být až úzkostlivě slušný, když jsem hledal formu, jak se ohradit proti naprosto nevybíravému a podle mého názoru nevkusnému lobbingu, který pan profesor Halík vyvíjel při volbě prezidenta," prohlásil ministr a Čunkův předchůdce ve funkci šéfa KDU-ČSL.

Podle ministerstva spravedlnosti byl postup nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké v případu bývalého místopředsedy vlády Jiřího Čunka (KDU-ČSL) v pořádku. Odborníci ministerstva hodnotili pouze procesní postup v kauze; úřad i nadále trvá na tom, že samotné rozhodnutí o zastavení trestního stíhání Čunka posuzovat nemůže. ČTK o tom informovala mluvčí ministerstva Zuzana Kuncová. Žádost o přezkoumání jejího postupu předala Vesecká ministerstvu 22. ledna. Ministerstvo ovšem již tehdy oznámilo, že nemůže přezkoumat samotné trestní řízení, ale pouze procesní úkony. "Ministerští experti došli k závěru, že procesní postup v kauze byl v souladu se zákonem a Nejvyšší státní zastupitelství nepochybilo. Není tedy důvod pro uplatnění stížnosti pro porušení zákona ani pro vyvození kárné odpovědnosti," uvedla Kuncová.

Důvěra v armádu klesá, přesto je však z domácích bezpečnostních institucí nejdůvěryhodnější. Vojáci mají důvěru 57 procent dotazovaných, policii důvěřuje necelá polovina lidí a městské policii 43 procent. Vyplývá to z aktuálního průzkumu STEM, kterého se zúčastnilo 1423 respondentů starších 18 let. Mezinárodní kriminální polici Interpol věří 78 procent lidí a NATO 55 procent respondentů. Hasičskému sboru důvěřuje 94 procent občanů.

Česká republika je podle studie německé Bertelsmannovy nadace díky rozvoji ekonomiky a konsolidaci demokratického systému nejúspěšnějším transformačním státem světa. Studie ale kriticky hodnotí vzrůstající pocit rozčarování Čechů vůči politikům. Nadace pomocí hodnotila tzv. transformačního indexu 125 zemí. "Ekonomická transformace ve východní, střední a jihovýchodní Evropě silně pokročila. Přesto i nadále přetrvávají mezi jednotlivými zeměmi velké rozdíly v úrovni příjmů, ale také v rozsahu sociálních nerovností," uvádí studie. Podle ní je česká ekonomika plně integrována do mezinárodních struktur a soustavně roste. Zároveň je ovšem nutné pokračovat v dalších reformách zdravotního a důchodového systému a zlepšit hospodaření státu kvůli přijetí eura. "Hlavním cílem ale zůstává zefektivnění a profesionalizace státní správy," uvádí studie.