Zprávy | Z archivu rubriky


Předsedkyně Nejvyššího soudu (NS) Iva Brožová odeslala olomouckému vrchnímu soudu kárnou žalobu na místopředsedu NS Pavla Kučeru. Mluvčí NS Petr Knötig potvrdil, že žaloba souvisí s kauzou údajné korupce předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. Podle neoficiálních informací Kučera tlačil na státní zástupce, aby vyšetřování Čunka zastavili. Kučera to popřel. "Z důvodu presumpce neviny a v rámci zachování objektivity a nezávislosti u kárného senátu k tomu nebudeme podávat žádné další informace," vzkázala Brožová přes mluvčího NS.

Kučera zatím žalobu nedostal. Tuší ale, že důvodem jejího podání jsou schůzky s ostravskou žalobkyní Zlatuší Andělovou, kterých se účastnil spolu s nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou a exministrem a nynějším poradcem vlády Pavlem Němcem. "Nevím, zda se žaloba týká jedné této schůzky nebo všech," řekl Kučera. Popírá, že by jakýmkoliv způsobem ovlivňoval Čunkovo stíhání, které žalobci nakonec skutečně zastavili. Schůzky prý byly přátelské. Kučera je místopředsedou soudu už od roku 1993, patří k uznávaným expertům na trestní právo. "Za ty roky jsem získal jak velké přátele, tak velké nepřátele. A ti druzí asi nyní vycítili příležitost. Mezi ty nepřátele ale nepočítám paní Brožovou," uvedl Kučera.

Kárné žalobě tak nyní čelí oba vrcholní představitelé Nejvyššího soudu. Na Brožovou ji podal ministr spravedlnosti kvůli údajným chybám v hospodaření, za které uložil finanční úřad soudu dvě pokuty. Oběma žalobami se bude nejprve zabývat Vrchní soud v Olomouci. Případná odvolání bude řešit Nejvyšší soud.

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nízkou mírou tzv. příjmové chudoby, přesto však tento problém existuje i v tuzemsku a zvlášť citlivý je u domácností s dětmi. Právě neúplné rodiny s nezaopatřenými dětmi patří v první řadě ke skupinám potenciálně ohroženým příjmovou chudobou. Konstatuje to analýza, kterou zveřejnil Český statistický úřad. Pod hranicí příjmové chudoby se v Česku nachází přibližně 44 procent nezaměstnaných, necelých sedm procent důchodců, ale i více než 40 procent neúplných rodin. Spadá tam i téměř 29 procent rodin se třemi a více dětmi. ČSÚ zároveň poukazuje na existenci nepřímé úměry mezi výší celkového příjmu domácností a počtem dětí v domácnosti. Například v dolní polovině rodin setříděných podle čistých peněžních příjmů na osobu se nachází tři čtvrtiny dětí. Ve 20 procentech příjmově nejsilnějších domácností je jich ale jen 7,7 procenta.

Hranici příjmové chudoby definuje ČSÚ jako 60 procent mediánu, tedy střední hodnoty upraveného příjmu domácností. Ten se upravuje tak, že bere v úvahu například úspory z počtu osob v domácnosti, protože některé výdaje domácností nerostou lineárně s počtem jejich členů. Podle analytika ČSÚ Václava Kupky představuje tato hranice čistý průměrný roční příjem na člena domácnosti 85.714 korun, tedy asi 7143 korun měsíčně. Z celkového počtu obyvatel bylo v roce 2005 téměř deset procent lidí pod hranicí příjmové chudoby, tedy asi milion Čechů, což bylo o 54.000 lidí méně než o rok dřív. Je to také méně než v EU, kde průměr za členské státy činil 16 procent lidí pod hranicí chudoby.

Průměrný hrubý příjem desetiny příjmově nejsilnějších domácností byl v roce 2005 3,9krát vyšší než příjem desetiny domácností na dolní části příjmového žebříčku. Hrubý příjem na člena domácnosti byl dokonce 7,2krát vyšší. Nejvíc nepracujících důchodců se nachází v příjmově středních skupinách, nejvíc nezaměstnaných naopak mezi příjmově nejslabšími domácnostmi.

Deficit veřejných financí v letošním roce podle odhadů ČNB klesne na 1,5 procenta hrubého domácího produktu. Na semináři ČNB to uvedl ředitel sekce měnové a statistiky Tomáš Holub. V roce 2007 podle odhadu ČNB činil deficit 2,3 procenta. ČR by tak splňovala tříprocentní hranici nutnou pro přijetí eura. "Řada ekonomických ukazatelů hovoří pro přijetí eura, ale přetrvávají výzvy pro využití všech výhod jeho zavedení," uvedl Holub. Největším problémem je podle něj rozpočtová politika země a pružnost trhu práce. Ty vytvářejí nejvíce problémů při ekonomické sladěnosti země s eurozónou. Není totiž podle něj jisté do jaké míry je poslední vývoj, tedy nízká nezaměstnanost a relativně nízký deficit veřejných financí, dlouhodobě udržitelný a ovlivněný reformou veřejných financí.

Celkově se ovšem ČR přibližuje v ekonomické oblasti úrovni zemí, které platí eurem. Podle Holuba by v roce 2016 mohly být v Česku ceny na 80 procentech současné eurozóny, přičemž v současnosti jsou na 60 procentech EU12. To znamená, že za osm let by cenová hladina v ČR byla na stejné úrovni celé EU, tedy nejen zemí platících eurem. Souběžně s tím by měl posilovat i kurz koruny. "Po přijetí eura existuje reálná obava, že se posilování koruny přelije do vyšší inflace," upozornil Holub. Současný ekonomický vývoj rovněž podle něj naznačuje, že se ekonomický cyklus ČR přibližuje zemím eurozóny. "Výsledky jsou ovšem zatím nejednoznačné," řekl Holub. Vysokou míru sladěnosti má ČR s eurozónou v průmyslové výrobě, dodal.

Dosud se každoroční analýzy ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou podle Holuba zabývaly pouze otázkou, zda a kdy usilovat o vstup do směnného mechanismu ERM II. Nyní nově analýza řeší rovněž, zda a kdy stanovit cílové datum pro přijetí eura.