Zprávy | Z archivu rubriky

Evžen Snítilý se poslaneckého mandátu nevzdá. ČTK a Právu řekl, že k tomu nemá důvod. K odchodu z dolní komory ho vyzývají sociální demokraté. Snítilý, který v rozporu s postojem ČSSD hlasoval při volbě prezidenta pro Václava Klause, byl už minulý týden vyloučen ze sněmovní frakce ČSSD. Náchodská organizace sociální demokracie má 3. března zvážit, zda ho vyloučí i ze strany. Odchod z parlamentu je ale na zvážení poslance a Snítilý se k tomuto kroku nechystá. Socialisté nyní čekají, jak bude Snítilý v parlamentu hlasovat o klíčových věcech, jako je třeba případné umístění amerického radaru v České republice. Snítilý sice říká, že duchem zůstává sociální demokrat, ČSSD se ale obává, že se přidá na stranu bývalých členů ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky, kteří tolerují nynější kabinet a v rozhodujících okamžicích hlasují s koalicí.

Sociální demokraté si nemyslí, že Snítilý volil Klause z nezištných důvodů. Socialisté více či méně otevřeně mluví o tom, že za jeho náhlou změnou názorů může být korupce či nátlak. Snítilý ovšem tvrdí, že jeho postoj je svobodný. Nátlak na něj prý nikdo nevyvíjel. Poslanec je nyní pod policejní ochranou.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) odmítl návrh šéfa senátorského klubu SNK Josefa Novotného, který mu byl ochoten sdělit jméno senátora ODS nabízejícího úplatek za hlas pro Václava Klause při prezidentské volbě. Sobotka to zdůvodnil tím, že vyšetřování případu je věcí policie. Předseda Senátu uvedl, že ho Novotný kvůli tomu vůbec nekontaktoval. Sobotku podle jeho slov mrzí, že se to nepříjemné z volby prezidenta přenáší do Senátu, kde takové poměry nepanovaly. "Nevidím jediný důkaz, který by podporoval to, co tvrdí pan senátor Novotný. Měl by si uvědomit, že jediné, co v této chvíli může udělat, je omluvit se, pokud nemá důkazy, a ty určitě nemá," řekl Sobotka.

Evropský parlament velkou většinou podpořil Lisabonskou smlouvu, která má přinést reformy institucí Evropské unie. Zprávu, v níž se europoslanci z vlastní iniciativy chtěli vyjádřit k dokumentu procházejícím právě v zemích unie ratifikací, však nepodpořili například zástupci nejsilnější české vládní strany ODS i koaliční KDU-ČSL. Podle zprávy smlouva posílí větší demokratickou kontrolu fungování unie, umožní lepší ochranu práv občanů EU a zlepší fungování unijních institucí. Zároveň však zpráva obsahuje i určité obavy či kritické poznámky. Hlavně jde o to, že některé země budou moci využívat v určitých oblastech pokrývaných smlouvou výjimky, třeba Británie v oblasti vnitra a justice. Další důvod spočíval v tom, že EP nepřijal pozměňovací návrh ODS, v němž europoslanci požadovali, aby se po vstupu smlouvy v platnost začalo znovu jednat o hlasovacím systému v radě ministrů. Právě způsob hlasování byl v minulosti jednou z hlavních komplikací při vyjednávání o smlouvě.

Většina europoslanců, kteří v debatě vystoupili, smlouvu nicméně podpořila. Avšak například od některých britských zákonodárců zazněla i poměrně ostrá kritika. Vadilo jim zejména to, že se v jejich zemích o dokumentu nebude rozhodovat v referendu. Celkově zprávu podpořilo 525 zákonodárců, proti hlasovalo 115 a 29 se zdrželo.

Ministerstvo obrany na základě provedených testů na sedmi prototypech rozhodlo o tom, že zařadí nákladní vozy kopřivnické Tatry do výzbroje české armády. Nyní automobilka dodá vojákům 12 sériových vozidel k posledním předávacím testům, jež mají potvrdit vyrovnanost jejich kvality, uvedlo Euro. Prvních více než 70 nákladních vozidel, které v armádě nahradí zastaralé "vétřiesky", by měla kopřivnická automobilka připravit k předání do konce března. Původně mělo vojsko první auta obdržet již loni v listopadu. Firma je však kvůli nesrovnalostem, které se objevily při testování vozidla, nestihla dodat včas. Ministerstvo obrany proto začalo uplatňovat finanční sankce. K nesrovnalostem patřila například zvýšená hmotnost auta.

Letos by vojáci měli převzít postupně 295 vozidel. Celkem by vojsko za více než 556 vozů mělo zaplatit 2,6 miliardy korun. Tatra však při zadávání zakázky nezvítězila ve výběrovém řízení, ale byla vybrána přímo.

Prezident Václav Klaus přijme ve čtvrtek hodinu po poledni guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmu. Lze ale očekávat, že Klaus s Tůmou budou jednat o novém členovi bankovní rady ČNB, kterého by měl jmenovat koncem února. V bankovní radě koncem února vyprší druhé a poslední funkční období viceguvernérovi ČNB Luďku Niedermayerovi. Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních.

Na obnově afghánské provincie Lógar se chtějí podílet více než dvě desítky českých firem. Ty by měly spolupracovat s českým provinčním rekonstrukčním týmem, který bude na jaře čítat přes dvě stovky vojáků a civilních expertů na zemědělství, stavebnictví nebo hydrologii. Tým by v zemi měl působit nejméně tři roky. Česko se po Litvě a Maďarsku stalo třetí novou členskou zemí NATO, která má vlastní rekonstrukční tým. Vláda letos na rozvojové projekty v provincii Lógar vyčlenila 80 milionů korun.

Vláda by podle předsedy sněmovního rozpočtového výboru Bohuslava Sobotky (ČSSD) měla vyčlenit 4,34 miliardy korun nad rámec už schválených 15 miliard korun na sanaci krajiny po těžbě uhlí v severozápadních Čechách. Potřeba dalších peněz na financování projektů rekultivace těžbou poškozeného území vyplynula z jednání s představiteli Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje a ústeckým hejtmanem, řekl Sobotka. Náměstek ministra financí Ivan Fuksa uvedl, že je zatím vyčerpáno pouze 3,7 miliardy korun. Zaujímat stanovisko je v tuto chvíli předčasné.

Členové rozpočtového výboru se během třídenního výjezdního zasedání na Mostecku kromě problematiky financování sanace krajiny po těžbě hnědého uhlí seznámí i s některými dokončenými stavbami na území bývalých lomů či výsypek, například mosteckou dostihovou dráhou, automobilovým okruhem či polygonem pro výcvik řidičů.

Na webových stránkách Národního odporu byla zveřejněna pozvánka na protestní pochod Plzní, který se má konat 1. března. Autor textu potvrzuje, že se protest uskuteční. Protest budou v Plzni provázet stejná bezpečnostní opatření jako byla připravena na původním termín neonacistické akce 19. ledna, kterou dva dny před konáním zrušil primátor Pavel Rödl. Policie je připravena nasadit stovky policistů, vodní děla a další techniku. Svolavatel protestu Václav Bureš dostal možnost akci uspořádat, protože rozhodnutí primátora napadl správní žalobou. Krajský soud v Plzni mu dal za pravdu, primátorovo rozhodnutí označil za protiprávní.

Rusové, kteří trvale žijí v ČR a neplatili zde důchodové pojištění, by od příštího roku již nemuseli automaticky dostávat českou penzi. Zatím jim to umožňuje bezmála půl století stará dohoda s Ruskem o vzájemném sociálním zabezpečení. Sněmovní sociální výbor zákonodárcům doporučil, aby schválili její vypovězení. Loni s ním souhlasila vláda. Dokument přestane od ledna platit, pokud Česko ruské straně výpověď doručí do konce června. Dohodu podepsalo v roce 1959 tehdejší Československo se Sovětským svazem. Podle ní Rusům v Česku k získání české penze stačí to, že tu trvale žijí. Důchodové pojištění odvádět nemusí. Penze se jim stanoví podle aktuálního příjmu. Stejně by měli důchod v Rusku získávat Češi, kteří tam trvale pobývají. "Tento typ dokumentů postrádá jakýkoliv ekonomický či jiný základ. Nelze vyloučit - a my v to doufáme, že vypovězení přiměje ruskou stranu k přípravě nové smlouvy," řekl náměstek ministra práce Marián Hošek (KDU-ČSL).

Pocit přesycenosti reklamou u Čechů opět vzrostl. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Factum Invenio ve spolupráci s Asociací komunikačních agentur (AKA), Českou marketingovou společností a Českým sdružením pro značkové výrobky. Vůbec nejvíce se lidé cítí být přesyceni reklamou na soukromých televizích Nově a Primě a letáky ve schránkách. Podle ředitele Factum Invenio Jana Herzmanna již lidé obecně přijímají reklamu jako něco, co je součástí moderního života, jako fenomén, na který si přece jen zvykli, i když z něj nejsou úplně nadšení.