Zprávy | Z archivu rubriky


Zhruba dvě stovky stoupenců komunismu v pondělí, v den výročí komunistického převratu v roce 1948, na pražském náměstí Jana Palacha demonstrovaly proti koaliční vládě ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Nad hlavami jim vlály prapory s portréty Karla Marxe, Vladimíra Iljiče Lenina a Klementa Gottwalda. Z náměstí se pak vydali pochodem na Klárov před úřad vlády, kde zhruba po hodině protest ukončili zpěvem Internacionály. Na demonstraci se objevily rudé vlajky Komunistického svazu mládeže a transparenty s nápisy "Pryč s ODS", "Proameričtí vládní vlastizrádci, k demokracii také referendum patří" a "Stát, který nechce zajistit bezplatné školství a zdravotnictví, potřebuje razantní změnu". Ve stejném duchu se nesly i projevy řečníků, které přítomní přerušovali skandováním "hanba vládě", "žádnou základnu" a "místo zbraní, štítů statisíce bytů". Podle předsedkyně pražské KSČM Marty Semelové v Česku nikdy komunismus nebyl. Ale i za minulého režimu měl každý bezplatná studia a zdravotnictví, práci a sociální jistoty, uvedla v projevu.

Účastníci akce se hned na jejím počátku dostali do drobné potyčky s aktivistou Janem Šináglem, který si přinesl americkou vlajku a nahrával proslovy. Stoupenci komunismu vystrkali z davu i mladého muže, který vykřikoval hesla proti nim. Průvod doprovázely policejní hlídky, přítomní policisté však nijak nezasahovali. Komunistický poslanec Václav Exner v narážce na Šináglovu vlajku poukázal mimo jiné na to, že je "i pro nás" symbolem nezávislosti a svobody, ne tak americká administrativa. "To, že vláda Mirka Topolánka skončí, je jisté," zdůraznil Exner. S komunisty nesouhlasilo několik mladých lidí. "Máte na svědomí miliony mrtvých," křičel jeden z nich ke shromáždění ze schodů Rudolfina. Blízko úřadu vlády zase stála skupinka s papírem, na němž bylo napsáno "Nikdy více Vítězný únor".

Vláda schválila návrh memoranda, které Česku umožní včlenit se mezi země, jejichž občané nepotřebují vízum k cestě do Spojených států. Premiér Mirek Topolánek (ODS) po jednání novinářům řekl, že s návrhem souhlasí Evropská komise, úředníci podle něho na textu pracovali do nedělní noci. Nejvíc změn doznala část textu popisující rozsah informací poskytovaných Spojeným státům. Dokument má Topolánek podepsat v úterý v USA. Kromě víz bude za oceánem jednat i o plánu na vybudování americké radarové základny v Brdech. Text memoranda nebude ani po podpisu právně závazný. Případné dohody z něj ale budou vycházet.

Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Ivana Langra (ODS) je dokument výhodný pro obě strany mimo jiné proto, že obsahuje prvek reciprocity. V pondělí zopakoval, že text dohody by mohl být vzorem pro všechny další země uzavírající s USA podobnou smlouvu. Přesný obsah memoranda bude zveřejněn až v úterý po podpisu. Memorandum upravuje podle Langra problematiku doprovodu v letadlech a repatriace občanů. Bez víza budou podle něj moct cestovat jen občané se strojově čitelným pasem. Způsob a metodika sdílení informací o cestujících odpovídá podle něho praxi, kterou zavedly Spojené státy pro Austrálii. "Nejdeme a nezavazujeme se nad rámec přijatelný pro EU," konstatoval Langer s tím, že Češi vyjednali "excelentní podmínky".

Návrh memoranda se nelíbil starým státům EU, které již s USA bezvízový styk mají a obávají se zpřísnění jeho podmínek. Topolánek k postoji EU řekl, že pokud by Češi nejednali samostatně a čekali na výsledek unijního jednání, prodloužili by současný stav nejméně o pět let. "Kde byla solidarita v EU v minulých několika letech? A proto jsme se rozhodli vzít svůj vlastní osud do vlastních rukou a vyjednávat," doplnil Langer. Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra novinářům řekl, že vláda pevně věří, že víza se uvolní už letos. Rozhodně se podle něj nekoná kvůli českému postoji žádná válka s Evropskou unií.

Vláda schválila dlouho očekávaný návrh nového zákona o policii. Norma mění podobu Inspekce ministra vnitra, která kontroluje a vyšetřuje přestupky policistů. Podle kabinetu by měla šéfa inspekce v budoucnu jmenovat vláda a na její činnost dohlížet zvláštní pětičlenná sněmovní komise. Až dosud bylo jmenování vedení inspekce výlučně v rukách ministra. Zákon také inspekci dává nové pravomoci. Její pracovníci můžou policisty vystavovat zkoušce, například předstírat snahu je uplatit. Do konce roku by pak měl ministr vnitra Ivan Langer (ODS) předložit návrh zákona o generální inspekci bezpečnostních sborů. Ten by se měl vztahovat nejen na policisty, ale i na ostrahu ve věznicích a celníky. Byla by podřízena vládě.

Nový zákon má policii umožnit od roku 2009 fungování v reformované podobě. Policie by již neměla například vykonávat některé "pomocné" práce pro další úřady, jako jsou doručování úředních písemností nebo dohled na velkých sportovních akcích. Nově budou moci policisté například vypínat telekomunikační spojení v případě nebezpečí terorismu. Zákon podle svých tvůrců vychází z principu "větší obecnosti". Nestanovuje například co nejpodrobnější organizační strukturu policie, ale ponechává prostor k změnám podle konkrétní bezpečnostní situace. Stejný princip se snaží uplatnit také například u služebních předpisů, kterými se policisté při své práci řídí. Vedení ministerstva totiž zjistilo, že policisté se začínají chovat spíše tak, aby vyhověli všem nařízením, než aby splnili účel a cíl své práce, tedy například dopadli zločince.

Vláda schválila návrh novely občanského soudního řádu, která má zrychlit a zjednodušit civilní spory. Norma počítá například se zavedením povinné doručovací adresy. Může být i elektronická, například ve formě takzvaných datových schránek, jejichž zřízení navrhuje připravovaná novela o elektronických úkonech. Podle novely občanského soudního řádu by se také měl z jednání v civilním řízení pořizovat zvukový nebo zvukově-obrazový záznam, který by se nepřepisoval. Předpis rovněž posiluje postavení notářů v dědických řízeních, a to s cílem zrychlit jednání o dědictví a dosáhnout menší zátěže soudů.

"Účelem novely je především zamezit průtahům v soudním řízení, odbřemenit soudce a zjednodušit tento procesní předpis. Z důvodu četnosti dosavadních změn soudního řádu je vhodné se zaměřit pouze na zásadní problémy, které českou justici nejvíce sužují," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Změna zákona podle něj počítá se zavedením povinné doručovací adresy, kterou si bude moci každý sám zvolit, nebo bude zjištěna z dostupných registrů. Tato změna má řešit situace, kdy adresát nepřevezme soudní zásilku, ta se vrací k soudu a jednání se protahuje. Norma chce také omezit rozsah odůvodnění rozhodnutí soudů. Odůvodnění rozsudků jsou v současnosti podle úřadu často zdlouhavá, popisná a pro účastníky nesrozumitelná. Při vyhovění návrhu na předběžné opatření, na zajištění nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebude muset soudce vyhotovovat odůvodnění vůbec.