Zprávy | Z archivu rubriky


Spojené státy ještě s Českou republikou neuzavřely dohodu, která se týká umístění amerického protiraketového radaru, tato dohoda je ale velmi blízko. Řekl to americký prezident George Bush po setkání s českým premiérem Mirkem Topolánkem v Bílém domě. "Chybí nám tři slova", komentoval postup jednání o hlavní smlouvě premiér Topolánek. Bush znovu zdůraznil, že plánovaný systém protiraketové obrany ve střední Evropě není namířen proti Rusku.

V České republice chtějí Spojené státy vybudovat radarovou stanici a v Polsku základnu s deseti raketami schopnými sestřelit balistické střely vypálené potenciálně nebezpečnými státy, jako jsou Írán nebo Severní Korea. Česká vláda začala o umístění radaru ve vojenském prostoru Brdy s USA vyjednávat loni. Topolánek očekává, že příslušné návrhy smluv o umístění radaru v ČR mohou být podepsány v následujících týdnech. Pravděpodobně se tak stane v době nadcházejícího dubnového summitu NATO v Bukurešti.

Podle Topolánka se spor v hlavní smlouvě týká ujednání o ochraně životního prostředí. Česko žádá, aby pro americký radar platily v této věci nejpřísnější standardy. Kromě hlavní smlouvy česká vláda s Washingtonem vyjednává také o smlouvě SOFA, která stanovuje právní rámec pro pobyt amerických vojáků na území ČR. Právě jednání o detailech týkajících se pobytu Američanů v Česku je podle Bushe komplikované. Podle Bushe dal Topolánek najevo, že to bude česká vláda, kdo o přítomnosti rozhodne.

Členským států Evropské unie se na jednání velvyslanců členských zemí EU nepodařilo najít společný postoj k problematice víz do USA, informovaly ČTK důvěryhodné zdroje. O překonání rozporů se ve čtvrtek pokusí ministři vnitra, i když šance na zaujetí jednotného postoje jsou podle tohoto zdroje v poměru zhruba 50 na 50. Země, které už jsou zařazeny do bezvízového programu s USA, prý chtějí jednání s USA spíše odkládat, zatímco státy, jejichž občané víza potřebují, tlačí na rychlé řešení situace. Spor mezi oběma tábory se vede hlavně o to, zda země mají o těchto věcech vyjednávat s USA bilaterálně, tak jako třeba ČR, či nikoli.

Memorandum o zrušení víz není porušením závazků vůči EU, řekl v rozhovoru pro agenturu Reuters český vicepremiér Alexandr Vondra. "Uznáváme, že vízová politika je výsostným polem působnosti EU. Zároveň je tu ale náš právní názor, a s ním ani zdaleka nejsme sami, že ETA (elektronická povolení cesty do USA) nejsou víza. Jde o zrušení víz, nikoli o jejich zavedení," řekl Vondra v telefonickém rozhovoru.

Evropská komise upozornila, že si ponechává právo podniknout případné právní kroky vůči Praze kvůli česko-americkému memorandu. Mluvčí Johannes Laitenberger podotkl, že výsledná podoba memoranda je výrazně odlišná od návrhu, který původně předložily USA. Ocenil, že Česká republika s komisí vyjednávání konzultovala, a připustil, že českým zástupcům se podařilo do textu prosadit důležité dodatky. Poznamenal nicméně, že to není text, pod nějž by se komise podepsala.

Opozice kritizuje podobu i okolnosti vzniku česko-amerického memoranda, které má vést ke zrušení amerických víz pro české občany. Memorandum není úplným odstraněním víz, ale pouze zjednodušením a zlevněním této procedury, řekl šéf zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Poznamenal, že ani po přijetí memoranda nebudou moci čeští občané cestovat do USA za stejných podmínek jako občané Francie, Německa či Británie. Budou muset vyplňovat elektronickou cestou dotazníky a Američané jim budou moci vstup odmítnout. Největší otázky vzbuzuje to, jaké údaje bude muset český občan americkým úředníkům předávat a jak oni s nimi budou nakládat. Jakmile se premiér Mirek Topolánek (ODS) vrátí z USA, budou od něj socialisté požadovat podrobnou informaci. I komunistický člen zahraničního výboru Václav Exner míní, že navržený model sice zruší víza, fakticky ale "plní úkoly vízové politiky".

Premiér Topolánek označil dokument za zlomový v historii a za možný příklad i pro ostatní země unie. "Udělali jsme průkopnickou práci pro všechny země EU. A já si myslím, že Evropská komise to ví," dodal Topolánek. Daniel Marek z katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci míní, že podpis memoranda s USA nebude mít na postavení České republiky v EU dlouhodobější dopad. Není však podle něj ideální, pokud má komise pocit, že ČR jako členská země problematiku nedostatečně konzultovala.

Čeští občané, kteří mají v platných pasech platné turistické vízum pro vstup do Spojených států, nebudou potřebovat elektronické povolení cesty do USA (ETA). Uvedl to na webových stránkách amerického zastupitelského úřadu v Praze velvyslanec Richard Graber. Ačkoliv ještě systém není do detailu rozpracován, počítá se s tím, že elektronické povolení k cestám do 90 dní pro držitele pasů s biometrickými prvky bude platit dva roky.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek se v Sýrii setkal s představiteli vládní Socialistické strany arabské obrody (Baas). Tvrdí ale, že jednání neměla "žádný konkrétní politický obsah". Reagoval tak na server iDnes.cz, který uvedl, že socialisté navázali kontakt s represivní diktátorskou stranou otevřeně podporující terorismus a jednali s ní o spolupráci. Server iDnes s odvoláním na syrská média uvádí, že na semináři o evropské politice ve vztahu k arabským záležitostem Paroubek zdůraznil, že Sýrie musí být součástí jakéhokoliv mírového procesu, a vyjádřil svoji podporu syrskému právu na navrácení Golanských výšin, které okupuje Izrael.

Paroubek uvedl, že ČSSD návštěvu Sýrie předem konzultovala s ministerstvem zahraničí a že její delegaci doprovází český velvyslanec v Sýrii. "Veškerá jednání delegace ČSSD proto probíhají v intencích oficiální české zahraniční politiky vůči Sýrii," dodal šéf sociální demokracie. Také mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová ČTK potvrdila, že ministerstvo o návštěvě socialistů v Sýrii ví. "Podle našich informací jde o jednání na úrovni politických stran, takže jejich obsah nebudeme a ani nemůžeme komentovat," uvedla. Lidový dům v úterý oznámil, že Paroubka doprovází jeho manželka Petra a místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Jako cíl cesty označil zlepšení ekonomické spolupráce mezi Českou republikou a arabskými zeměmi.

Podmínky pro získání osvědčení účastníka protikomunistického odboje se možná zpřísní. Na tento dekret by neměli mít nárok téměř žádní členové předlistopadové KSČ. Jednomyslně se na tom shodli senátoři z výboru pro bezpečnost. Doporučili tak změnit původní předlohu zákona o protikomunistickém odboji, podle níž by osvědčení neměli získat funkcionáři a pracovníci aparátu komunistické strany.

Výbor nicméně v zákoně ponechal dvě výjimky. O osvědčení by mohli požádat komunisté, kteří byli ve straně pouze v období Pražského jara, tedy od 1. ledna 1968 do 1. května 1969. Ostatní komunisté by měli mít nárok na dekret v případě, pokud by jejich účast na protikomunistickém odboji nebo odporu "svou intenzitou, rozsahem nebo délkou zjevně převyšovala jeho účast na budování, rozvoji a upevňování komunistické totalitní moci", nebo pokud by s nasazením vlastního života vykonali "mimořádně záslužný čin" proti komunismu. O udělení osvědčení bude rozhodovat Ústav pro studium totalitních režimů.

O podobě předlohy bude Senát rozhodovat na schůzi 19. března. Teprve poté začne vlastní legislativní proces, neboť horní komora může zákony navrhovat jen jako celek. Místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS) jako spoluautor očekává, že norma určitě narazí ve sněmovně, kde měli senátoři kvůli nesouhlasu levice potíže i s prosazením Ústavu pro studium totalit. Zákon má oficiálně uznat protikomunistický odboj a ocenit nasazení aktérů boje za obnovu svobody a demokracie.