Zprávy | Z archivu rubriky


Přestože i Česká republika jako otevřená ekonomika pocítí v nadcházejícím roce dopady světové ekonomické krize, podle prezidenta Václava Klause se bude dál přibližovat nejvyspělejším zemím Evropy. Ekonomický pokles se může prohloubit, když nebudou banky podnikům půjčovat. Další propad by pak mohl přinést zbytečný pesimismus, řekl Klaus v novoročním projevu. "Nikdo nemá v ruce kouzelný proutek, jehož mávnutím by současné problémy zmizely. Určitě tímto kouzelným proutkem nejsou líbivé, nesmírně nákladné a budoucnost zatěžující návrhy některých našich i světových politiků. Nikdo neměl slibovat nepřetržitý, ničím nepřerušovaný a navíc tak rychlý ekonomický růst, na jaký jsme si - a nejen my - v posledních letech zvykli," uvedl prezident. Loni v novoročním projevu řekl, že Češi přes řadu problémů žijí v asi nejlepším možném období existence své země. Letos připomenul, že ČR je vysoce otevřenou ekonomikou, která je závislá na úspěšnosti vývozu. "Pokud bude ve světě, a zejména u našich hlavních partnerů, ekonomická aktivita - a spolu s tím i zájem o naše zboží - ochabovat, nemůže se to u nás neprojevit. Pokud banky nebudou podnikům půjčovat, pokles bude silnější," konstatoval. Ještě hlubší oslabení by však podle něj znamenalo přijímat vývoj s pesimismem. I když Češi krizi pocítí, stále se země bude přibližovat standardu nejvyspělejších zemí EU, povzbudil prezident veřejnost. Poznamenal také, že největší smysl má v obtížných dobách solidarita. Vyzval k pozornosti k nejpotřebnějším, tedy seniorům, rodinám s dětmi, k nezaměstnaným, nemocným a osamělým.

Vyvážený, klasický, standardní ale i konstruktivní; tak hodnotí novoroční projev prezidenta Václava Klause lídři parlamentních stran. Klaus se ve čtvrthodinovém projevu věnoval hlavně vývoji v Evropské unii a dopadu světové hospodářské krize na Česko. V první novoroční řeči po svém znovuzvolení vyzval občany k účasti na volbách do Evropského parlamentu a zdůraznil, že pro ČR neexistuje jiná alternativa než být součástí unie. Existují však různé varianty jejího vývoje, připomenul svůj odmítavý postoj k lisabonské smlouvě o fungování rozšířené EU.

Za klasický novoroční projev a správné pojmenování problémů, které Česko čekají, označil prezidentovo vystoupení premiér a předseda ODS Mirek Topolánek. Vyváženou řeč měl prezident i podle vicepremiéra a šéfa lidovců Jiřího Čunka. "V zásadě nepřekvapil, svůj postoj k EU prezentoval standardně," připomenul Čunek Klausův euroskepticismus. Jako lidovec ocenil zmínku prezidenta o nutnosti solidarity k potřebným, tedy rodinám a seniorům v době krize. Na druhou stranu KDU-ČSL podle svého šéfa nesouhlasí s tím, že hospodářskou krizi vyřeší "trh bez přívlastků". Předseda zelených a vicepremiér Martin Bursík, který Klause v minulosti často kritizoval, řekl, že jeho projev vnímá jako konstruktivní i jako pozitivní obrat. "(Vnímám ho) jako projev prezidenta tak, jak jsme si ho my, zelení, v principu vždy představovali," řekl ČTK. Ocenil, že Klaus dovede ustoupit a změnit názor. "Pro mě je podstatné, že první den českého předsednictví prezident vystoupil s projevem, který byl umírněný. A myslím si, že v žádném případě nemůže působit provokativně ani dovnitř, ani navenek do Evropy," dodal Bursík. Předsedovi KSČM Vojtěchu Filipovi v Klausově projevu chyběl zpětný pohled na rok 2008, už kvůli tomu, že přesně před rokem hlava státu mluvila o tom, že Češi žijí v nejlepším historickém období, které kdy zažili. Podle opozičního předáka prezident nevysvětlil, jak se během roku do Česka vloudila hospodářská krize. Naopak Filip ocenil prezidentova slova o demokratickém deficitu EU. "Chápu to jako výzvu k tomu, aby bylo vypsáno referendum k lisabonské smlouvě," upozornil Filip na dlouhodobý požadavek komunistů. Stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka Klausův projev vnímal jako kritiku současné vlády. "Pan prezident hovořil také o tom, že bychom měli mít silnou, akceschopnou vládu, která se nevyvyšuje nad občany," řekl ČTK. Podle jeho názoru je vláda naopak slabá, neakceschopná a pohrdá občany. "Máme přesně pravý opak toho, co říkal pan prezident," dodal Sobotka.

Česká republika převzala s příchodem nového roku předsednictví v Evropské unii. V této roli bude po šest měsíců mluvčím, tváří a koordinátorem práce celé sedmadvacítky. Česko se předsedání ujalo jako druhý nováček po velkém rozšíření EU v roce 2004. Česku předala štafetu Francie. Historická úloha na Čechy připadla v roce, kdy si připomínají dvacet let od pádu komunismu. Pro vládu, která si jako motto předsedání vybrala slogan Evropa bez bariér, je nová role velkou výzvou. Má šanci prokázat své schopnosti, může však i pohořet. Už v závěru francouzského předsednictví se hlavně v zahraničních médiích objevily pochyby o tom, zda Praha náročný předsednický úkol zvládne. Kabinet pochyby o schopnostech předsedání zvládnout odmítá. Připouští ale, že do čela EU nepřichází zrovna v lehké době. Vedle řešení finanční krize, otázek klimatu a energetiky, dokončení ratifikace lisabonské smlouvy o reformě EU, unijní zemědělské politiky, politiky sousedství a dalších agend se vyskytly též nečekané úkoly –prvním úkolem českého předsednictví bude nalezení společné odpovědi unie na krvavý konflikt mezi Palestinou a Izraelem. Důležitá je i rychlá reakce na spory o ruské dodávky plynu na Ukrajinu, kvůli kterým by mohlo klesnout množství této suroviny pro EU. Do Gazy se vydá delegace EU vedená ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem asi počátkem příštího týdne, spolehlivost dodávek plynu z Ruska do Evropy se asi stane hlavním bodem programu jednání ministrů zemí EU v Praze příští týden. "Je to první výzva, kde musíme něco dokázat," prohlašuje šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, který kvůli konfliktu zřejmě v neděli vyrazí na Blízký východ.

Předsedání začalo 1.ledna, první zasedání budou příští týden. V Praze 6. ledna vláda představí své priority, 7. ledna přijede do české metropole Evropská komise, o den později se tu koná neformální zasedání ministrů pro evropské záležitosti. Tyto akce roztočí kolotoč jednání a nejrůznějších schůzek k tématům, které sedmadvacítka řeší. Konat se jich má 3000. Budou se konat v Bruselu, Praze i v regionech, které chce vláda zviditelnit. Na přípravy předsedání, jimiž Topolánek pověřil vicepremiéra Alexandra Vondru, vyčlenila vláda a ministerstva 3,3 miliardy korun. Chystalo ho 1500 úředníků. Lidové noviny spočítaly, že během 182 dnů předsedání odpracují nejmíň 200.000 hodin přesčasů. Do Česka během následujícího půlroku přijede 30.000 diplomatů, politiků a úředníků. Ve speciální mobilní síti bude fungovat sto telefonů, o přijíždějící delegace se bude starat 70 styčných důstojníků a 30 hostesek. Vedení unie Češi 1. července předají Švédům.

Premiér Mirek Topolánek oznámí v pondělí na zasedání vlády personální změny v kabinetu. Řekl to v novoročním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Změny podle něj budou výrazné a budou se týkat všech tří koaličních stran. Premiér záměrně odmítl říci, kolik členů své vlády chce obměnit. Lidé z vlády podle Topolánka nebudou odcházet proto, že by nezvládli svou práci. "Ale spíše nezvládli prezentaci a musím říci, že ta rekonstrukce se musí týkat všech tří stran, a tak to i proběhne," prohlásil Topolánek. Kdo ze společného kabinetu odejde, odmítli říct i předsedové menších koaličních stran - Jiří Čunek (KDU-ČSL) a Martin Bursík (SZ). Čunek ČTK řekl, že jejich mlčenlivost je součástí dohody koaličních lídrů. Podle Bursíka budou lídři koalice ještě do pondělka o změnách jednat.

Premiér také řekl, že vláda oznámí termín přijetí společné evropské měny v České republice 1. listopadu. Rovněž uvedl, že ustoupil od záměru zřídit funkci vicepremiéra pro ekonomiku. Místo toho bude osobně řídit národní ekonomickou radu jako nový expertní tým, který by do konce ledna pomohl připravit opatření proti dopadům ekonomické krize na ČR. Topolánek chce nechat v radě prostor i pro opoziční ČSSD. Podle Topolánka by sociálnědemokratickým expertem v radě mohl být Jiří Rusnok, o němž se mluvilo jako o kandidátovi na nového vicepremiéra. Rusnok ale funkci nepřijal, spekulovalo se o tom, že by kvůli křesle ve vládě musel vystoupit z ČSSD. Předseda ČSSD Jiří Paroubek se pozastavil nad záměrem Topolánka osobně řídit radu. "To jsem zvědav, jak to bude řídit osobně jako neekonom. Takže my si počkáme," uvedl. Připomněl, že ČSSD chystá vlastní program opatření proti krizi o 52 bodech. Paroubek v ČT zopakoval, že je ochoten s ODS a vládní koalicí vyjednávat o určitém příměří v zájmu úspěšnosti českého předsednictví EU. Podmínkou ale je to, že se vládní strany v Senátu nepokusí bez dohody s ČSSD upravit zákon o zrušení poplatků ve zdravotnictví. Druhou podmínkou je podle Paroubka omluva od ODS za výroky o krvavých rukou kvůli tomu, že ČSSD ve sněmovně nepodpořila vládní plán zahraničních misí českých vojáků.

Skoro 17 minut trval novoroční ohňostroj odpálený z Letné, který se vpodvečer rozzářil nad Prahou. Především z Mánesova a Čechova mostu, Klárova, z vltavských nábřeží, ale i kopců včetně Vítkova, z Riegrových sadů a střech domů ho sledovaly desetitisíce lidí, kteří přišli i v mrazivém počasí. Efektní podívaná, viditelná z několika kilometrů, kterou předznamenalo zhasnutí veřejného osvětlení, se skládala z předehry, devíti obrazů připomínajících stejný počet klasických národních stylů ohňostrojných efektů zemí čtyř kontinentů a závěrečné části. Ta trvala minutu a půl a nesla se v českém duchu. Hlavní designér společnosti Flash Barrandov SFX Jaroslav Štolba ji nazval poeticky Brokáty pro císaře Rudolfa II. Celkem čtyřikrát se nad Prahou rozzářila trikolora. Poprvé ta česká, pak italská v zeleno-bílo-červené barvě, francouzská v modro-bílo-červené a nakonec opět česká, připomínající, že Česká republika převzala s příchodem nového roku předsednictví v Evropské unii. Závěr patřil zlatostříbrné barvě brokátu. Světelný rej doprovázely mocné zvukové efekty. Další světlice hvízdaly či prskaly. I když pořadatelé návštěvníky upozorňovali, aby se dostavili s dostatečným časovým předstihem, většina lidí, z nichž někteří měli s sebou i kočárky či psy, přicházela na poslední chvíli. Zcela zaplněny byly přístupové cesty, včetně Pařížské ulice a okolí Rudolfina. V metru na stanici Staroměstská se davy lidí nemohly vejít na eskalátory.