Zprávy | Z archivu rubriky


Loňský únik údajného záznamu rozhovoru mezi českým premiérem Mirkem Topolánkem (ODS) a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, který přetiskla česká média a jímž se začal zabývat Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), nebyl možná ojedinělý. Server Euro.cz informuje o tom, že má k dispozici další dva, jež se týkají diplomatických rozhovorů, které vedl se zahraničními, hlavně francouzskými politiky vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Euro.cz píše, že z ministerstva zahraničních věcí unikl záznam rozhovoru Vondry se státním tajemníkem francouzského ministerstva zahraničí pro evropské záležitosti Jeanem Pierrem Jouyetem, při němž se jednalo o klimatickém balíčku, lisabonské smlouvě a Unii pro Středomoří. Další zápis z českého ministerstva zahraničí byl podle serveru pořízen loni 4. listopadu v Bruselu a popisuje detaily pracovního oběda, který se konal 29. října za účasti Vondry, velvyslankyně ČR při EU Mileny Vicenové, Andrey Hyniové z téže instituce a zástupce generálního tajemníka Rady EU Pierra de Boissieua. Hovořili o přípravě českého předsednictví EU, finanční krizi a lisabonské smlouvě reformující EU po jejím rozšíření.

První záznam zachycuje schůzku Vondry s Jouyetem loni 8. listopadu v pařížském hotelu Westin několik dnů po setkání Topolánka se Sarkozym. Schůzky se za českou stranu zúčastnili ještě ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a velvyslanec ve Francii Pavel Fischer a za francouzskou Lisa Bellulová a Jonathan Lacotte. Podle zápisu Jouyet zdůraznil, že Česko čeká v Evropě kritika za to, že nestihlo do konce loňska ratifikovat lisabonskou smlouvu. "Zejména v EU Parlamentu se připravte na velkou kritiku," řekl. Schwarzenberg podle záznamu ujišťoval, že "vicepremiér Alexandr Vondra a s ním celá vláda dělá v této věci maximum a že nelze dnes udělat více". Server informuje, že Jouyet podle zápisu naznačil možné scénáře vývoje. Ačkoli lisabonská smlouva nemůže platit, když ji jedna ze členských zemí EU - Irsko - odmítla, podle Francouzů netřeba takové odmítnutí respektovat. "Chceme na Irsko vytvořit tlak a použít všechny dostupné nástroje. A pokud budeme chtít najít dohodu do konce roku 2009, tak budeme velmi pragmatičtí," dodal.

Dodávky plynu do České republiky jsou plynulé a nejsou omezovány. ČTK o tom informoval mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Tomáš Bartovský. To, že současný spor o dodávky ruského plynu na Ukrajinu nenarušil zásobování ani dalších zemí Evropské unie, potvrdila také mluvčí Evropské komise. Česko má podle MPO výhodu v zabezpečení dodávek; je totiž významnou tranzitní zemí pro přepravu plynu. Česko má v současnosti v podzemních zásobnících uskladněno asi 1,9 miliardy m3 zemního plynu. Denní výkon zásobníků je 39 milionů metrů krychlových, což je objem, který pokrývá rozhodující část současné denní spotřeby zemního plynu v ČR. Tuzemské plynárenské společnosti mají uzavřeny dlouhodobé smlouvy na dodávky plynu nejen z Ruska, ale také od norských producentů.

S ukrajinskou delegací v pátek jednal o dodávkách energetických surovin do zemí Evropské unie premiér předsedající země Mirek Topolánek s tím, že české předsednictví EU je v kontaktu i s ruskou stranou. Vlády obou zemí podle Topolánkových slov ujistily, že v dané chvíli spor dodávky neohrožuje. Jako předsednická země hodlá ČR spolu s Evropskou komisí aktivně jednat se všemi členskými zeměmi EU, a to již na počátku příštího týdne, a dohodnout se na dalších společných krocích. Podle Česka musí být vzájemné vztahy mezi EU a jejími energetickými partnery založeny na předvídatelnosti a spolehlivosti. Jedním z prostředků k posílení těchto vztahů a vzájemné důvěry může být zřízení měřících stanic na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou a mezi Ukrajinou a EU. Do sporu o ruský plyn se v pátek zapojil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který v telefonickém rozhovoru znovu apeloval na představitele ukrajinské vlády, aby řešení současného sporu o ruský plyn bylo co nejrychlejší.

Některé ministry zřejmě čeká v pondělí poslední zasedání vlády, o jménech se ale bude zřejmě ještě jednat. Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek na Nový rok oznámil, že na záměr kabinet obměnit nerezignoval a že změny zveřejní v pondělí. Budou podle něj výrazné a zasáhnou obsazení všech tří koaličních stran. Ještě do konce týdne by se kvůli tomu měl setkat s předsedy KDU-ČSL a SZ Jiřím Čunkem a Martinem Bursíkem. Zvlášť Bursík není ideou nadšen. Už dříve také zaznělo, že případné změny musí posoudit širší vedení všech koaličních stran. V případě koaliční shody by předseda vlády mohl návrhy v pondělí přednést prezidentovi Václavu Klausovi.

Ministři podle Topolánka nebudou odcházet proto, že by nezvládli svou práci. "Ale spíše nezvládli prezentaci a musím říci, že ta rekonstrukce se musí týkat všech tří stran, a tak to i proběhne," prohlásil Topolánek ve čtvrtek. Mezi ministry, jimž bývá vytýkána špatná prezentace jejich práce, patří ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Před Vánocemi se v médiích spekulovalo i o změně v čele ministerstev kultury, obrany a dopravy, ze "zelených" ministrů je za nejkřehčí považováno postavení ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové. Od záměru zřídit funkci vicepremiéra pro ekonomiku Topolánek ustoupil. Místo toho bude osobně řídit národní ekonomickou radu jako nový expertní tým, který by do konce ledna pomohl připravit opatření proti dopadům světové ekonomické krize na ČR.

Vláda v pondělí probere upravený návrh zahraničních misí české armády pro letošní rok. Oproti původnímu záměru, který koalice neprosadila před Vánoci ve sněmovně, armáda sníží počet vojáků nasazených v misi ISAF v Afghánistánu ze 645 na maximálně 480, stovka vojáků operující na jihu země v rámci mise Trvalá svoboda zde má zůstat. Ministerstvo obrany zároveň navrhuje ukončení činnosti ve výcvikové misi NATO v Iráku, kde mělo podle původního plánu působit pět českých instruktorů při výcviku iráckých bezpečnostních sil. Předpokládané náklady na zahraniční operace armády dosahují letos 2,28 miliardy korun.

Potom, co vláda plán misí neprosadila před svátky ve sněmovně, využila práva prodloužit o dva měsíce mandát účastníků loňských misí. Ani nyní není jasné, zda vládní koalice dokáže mise ve sněmovně prosadit. Opoziční ČSSD se nechala slyšet, že bude chtít hlasy pro mise vyměnit za změny u zdravotnických poplatků.

Počet vojáků v provinčním rekonstrukčním týmu v Logaru by měl vzrůst z nynějších 215 na 275, původně chtěla armáda jejich počet navýšit až na 330. Ve druhé polovině roku pak chce armáda do Afghánistánu vyslat tři vrtulníky s podpůrným týmem do 110 vojáků. Jednotka bude zajišťovat dopravu osob a materiálu koaličních sil v působnosti Regionálního velitelství východ. V průběhu roku by měl být v Afghánistánu nasazen také dělostřelecký vyhledávací radar Arthur s podpůrným týmem 40 lidí k ochraně letiště v Kandaháru. Na mezinárodním letišti v Kábulu armáda počítá s dalším působením jednotky do 55 osob. Půjde o lehkou chemickou jednotku a specialisty různých odborností.

Čeští vojáci by i letos měli působit v misi KFOR v Kosovu. Celkem 430 vojáků mechanizované roty podporovaných rotou zabezpečení bude pokračovat v působení v rámci mnohonárodního velitelství Střed společně s kontingenty Finska, Irska, Lotyšska, Slovenské republiky a Švédska. Současně bude v Česku připravena v pohotovosti záložní rota v počtu do 120 vojáků. Vzdušný prostor pobaltských zemí, který střídavě zajišťují členské země NATO, budou od května do srpna ze základny v Litvě hlídat čtyři české stíhací letouny a 75 osob personálu.

V misi EUFOR Čad/Středoafrická republika zůstane podle návrhu stejný počet vojáků jako loni, tedy do tří osob na velitelstvích ve Francii a v Čadu. Nově budou tři čeští vojáci zapojeni do mezinárodní mise dohlížející nad dodržováním mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem na Sinajském poloostrově. Pro možné použití v Silách rychlé reakce NATO bude v první polovině roku vyčleněn tým v celkovém počtu do 229 vojáků. Ve druhé polovině roku bude armáda pro síly rychlé reakce počítat se třemi odborníky na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Současně bude ve druhé polovině roku připraveno k možnému nasazení v rámci česko-slovenské EU Battlegroup maximálně 1800 českých vojáků.

Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek před vánočními svátky při cestě za vojáky do Kosova řekl, že se politici musí o zahraničních misích definitivně rozhodnout do konce ledna 2009, po tomto termínu bude muset generál vydat rozkaz ke stahování vojáků a rychle začít jednat s partnery v NATO o odchodu především z Afghánistánu a případně i z Kosova. O změnách v počtu vojáků a stažení specialistů již náčelník písemně informoval vedení NATO a ISAF.

Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt vyzval Českou republiku, aby využila svého předsednictví Evropské unii ke zrušení takzvaných Benešových dekretů. Nejvyšší představitel Němců vysídlených po 2. světové válce z českého pohraničí a zároveň poslanec Evropského parlamentu za bavorskou Křesťanskosociální unii (CSU) prohlásil, že stále platné "protievropské a rasistické" dekrety prezidenta Edvarda Beneše vytvářejí "nebezpečný rakovinný nádor v evropském právním pořádku". Dekrety by měly být podle Posselta odstraněny "evropským aktem vůle". Posselt v tiskovém prohlášení k zahájení českého předsednictví tvrdí, že je to i "v zájmu českého národa, který by se tak mohl vypořádat se svými vlastními dějinami". Posselt vyzval zejména k urychlenému "vyškrtnutí" takzvaného amnestijního zákona z května 1946 z českého právního řádu. Zákon v Československu umožnil promíjet excesy provázející poválečné vysídlování sudetských Němců, a to i vraždy zcela nevinných Němců, upozornil bavorský politik.

Česká vláda otvírání těchto otázek odmítá s odvoláním na česko-německou deklaraci z roku 1997, v níž Česko i Německo vyjádřily lítost nad utrpením, jež si oba národy v minulosti navzájem způsobily, ale zároveň se shodly, že spáchané křivdy náleží minulosti. Čeští politici rovněž dlouhodobě trvají na tom, že představitelé sudetoněmeckého krajanského sdružení pro ně nejsou partnery pro jednání.

Už na na konci ledna vláda Poslanecké sněmovně předloží návrh přepracovaného státního rozpočtu na letošní rok, který bude odrážet dopady finanční krize a s tím související ochlazení ekonomiky. Ministr financí Miroslav Kalousek se mimo jiné chystá seškrtat deset až 15 miliard korun na provozních výdajích, píšou dnešní Hospodářské noviny. "Rozpočet, který předložíme v lednu do sněmovny, bude odrážet opravdovou skutečnost podle toho, jak dopadl rok 2008, tak i realistickou představu odhadu vývoje roku 2009," citují HN Kalouska. Poslanci loni v prosinci schválili rozpočet na rok 2009, který sice počítá se schodkem 38,1 miliardy korun, ale zároveň i s nerealistickým růstem HDP o 4,8 procenta. Kalousek nyní připouští, že růst HDP se bude kvůli krizi pohybovat maximálně okolo dvou procent, což znamená, že stát vybere proti plánu minimálně o 30 miliard méně. I díky 50 miliardám, které ušetřil oproti plánu v rozpočtu na rok 2008, zůstává Kalousek pro rok 2009 optimistou. "Věřím, že růst HDP nespadne pod dvě procenta. A zatím je šance domnívat se, že tomu tak bude. Nicméně riziko, že bude růst nižší než dvě procenta, tu samozřejmě existuje. Výsledek rozpočtu v roce 2008 mi v každém případě umožňuje kompenzovat některé výpadky v daních, které logicky vypadnou z důvodu nižšího růstu," řekl HN Kalousek, podle nějž se schodek loňského rozpočtu bude kolem 20 miliard korun.