Zprávy | Z archivu rubriky

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg má představy, jak by mohla EU přispět k uzavření příměří mezi Izraelem a Palestinou. Před nedělním odletem do regionu je ale v České televizi nechtěl přiblížit. Současně oznámil, že EU vyčlení peníze na humanitární pomoc do pásma Gazy. Po několika dnech ostřelování tam Izrael v sobotu podnikl pozemní invazi. Izrael útok na Gazu odůvodňuje aktivitami radikálního palestinského hnutí Hamas, které jeho území ostřeluje raketami. "Hamas katastrofu vyvolal, to je opravdu jeho vina, můžeme diskutovat o reakci izraelské, ale kdo s tím začal, to je bohužel jasné," řekl Schwarzenberg, který se během cesty setká s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Podle dřívějších informací to bude asi v pondělí. České předsednictví v EU již vyzvalo k příměří, protože podle něj ani nepopiratelné právo státu na obranu nedovoluje akce, kterými především trpí civilní obyvatelstvo. "Já jsem toho názoru, že velmi vzácně je násilí adekvátní, ale já bych se velmi nerad k tomu vyjadřoval před mou návštěvou, než si ověřím všechna fakta na místě," dodal Schwarzenberg. "Myslím, že izraelská strana si taky uvědomuje, že každým dnem, kdy celý svět sleduje tyto operace, sleduje, kolik je tam zraněných, kolik je tam mrtvých, vidí ty záběry, tím se zhoršuje mezinárodní pozice Izraele," míní šéf české diplomacie, který zároveň Hamas označil za teroristické hnutí. Schwarzenberg chce během návštěvy Egypta, Izraele, Palestiny a Jordánska zmonitorovat situaci a sedmadvacítka by se podle něj nyní měla soustředit hlavně na humanitární pomoc, protože válka je pro civilní obyvatelstvo vždy katastrofa.

Česká republika nemá podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga důvod omlouvat se za nedorozumění, které svým vyjádřením způsobil mluvčí premiéra Mirka Topolánka pro české předsednictví Evropské unii Jiří Potužník, byť šlo o "vážnou chybu". Mluvčí v sobotu v první reakci na izraelskou pozemní ofenzivu do Gazy označil postup Izraele za defenzivní. Šéf české diplomacie jeho slova později korigoval. "Bylo to jeho pochybení, každému člověku se stává chyba," uvedl ministr Schwarzenberg v České televizi. Dodal, že jediné oficiální prohlášení českého předsednictví k situaci v Gaze je to vydané ministerstvem zahraničí, jež později převzal i mluvčí premiéra. První českou reakci na zahájení pozemních operací přitom odsoudil blízký spolupracovník prezidenta palestinské autonomie Mahmúda Abbáse Saíb Irikát. V saúdskoarabské televizi Al-Arabíja rovněž označil postup Izraelců za "ošklivou agresi proti našim lidem". Agentura Reuters v dané souvislosti poukázala na nejednotnost uvnitř Evropské unie ohledně izraelské operace, což by podle ní mohlo poskytnout Izraeli větší časový prostor. Jednotky Izraele v sobotu v pásmu Gazy zahájily pozemní útok. Cílem izraelských operací je přimět radikální hnutí Hamas, aby z Gazy ukončilo raketové ostřelování Izraele.

První velké unijní předsednické akce čekají příští týden českou vládu: v pondělí představí kulturní program doprovázející šestiměsíční předsedání v EU, v úterý premiér Mirek Topolánek zveřejní české priority kormidlování unie, o den později kabinet v Praze uvítá Evropskou komisi. Ve čtvrtek bude česká metropole místem neformálního zasedání ministrů pro evropské záležitosti. Plné zapojení do agendy EU ale vláda pocítila již tento týden. Od prvního dne předsedání řeší neplánované problémy - blízkovýchodní konflikt a spor Ruska a Ukrajiny o dodávky plynu, který dopadá i na sedmadvacítku. Češi se předsednických otěží chopili 1. ledna pod heslem Evropa bez bariér. Velké akce k zahájení šestiměsíčního "vládnutí" začínají právě nadcházející týden. Očekávané je oznámení priorit, nést se má ve znamení tří "E" - ekonomiky, energetiky a Evropy a světa.

Podle odhadů Evropské komise by měla letos kvůli světové finanční krizi v Evropské unii vzrůst nezaměstnanost v průměru o dvě procenta. V nedělním diskusním pořadu České televize to řekl eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci Vladimír Špidla. Růst nezaměstnanosti v jednotlivých zemích EU podle něj nebude stejný. "V současné době víme, že nejsilnější dopady na pracovní trh jsou ve Španělsku, Velké Británii a Irsku," uvedl Špidla. Poslední údaje o nezaměstnanosti v unii pochází z října. Počet nezaměstnaných tehdy vzrostl na 7,1 procenta ze zářijových sedmi procent. Boj s hospodářskou krizí bude jedním z hlavních úkolů českého předsednictví Evropské unie. Podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga bude nejobtížnější udržet soudržnost jednotlivých států EU, a zabránit egoismu jednotlivých členských zemí. Hospodářská krize se během českého předsednictví prohloubí a situace bude v jeho závěru velmi vážná, uvedl v České televizi Schwarzenberg.

Rusko-ukrajinský spor ohledně dodávek plynu se poprvé projevil v Česku. Největší tuzemský dodavatel plynu RWE Transgas zaznamenal zkrácení nedělní objednávky o pět procent. Podle mluvčího společnosti Martina Chalupského nejde o významný pokles a podnik pokryje výpadek ze zásob nebo z norských zdrojů. Zákazníků se podle mluvčího omezení dodávek nedotkne. Česká republika se zařadila do skupiny zemí, na které dopadá spor Moskvy a Ukrajiny ohledně údajně nezaplacených faktur za plyn. Ruský Gazprom přestal tuto strategickou surovinu dodávat Ukrajině na začátku ledna. V pátek oznámily mírný pokles tlaku v plynovodu vedoucím přes Ukrajinu také maďarská ropná a plynárenská společnost MOL a polské plynárenské podniky. Rumunský provozovatel plynovodu Transgaz ohlásil náhlý pokles dodávek dokonce o 30 až 40 procent. V sobotu oznámilo pokles zásobování také Bulharsko. Řešení krize zatím zřejmě není v dohledu. Obě strany se obviňují z neochoty jednat. Po páteční návštěvě ukrajinské delegace v sobotu do České republiky jakožto předsednické země Evropské unie přijeli zástupci Gazpromu. Evropská unie spor považuje za obchodní a nehodlá jej rozhodovat, zároveň ale doufá v jeho brzké řešení.

Z údajných úniků tajných informací o jednání premiéra Mirka Topolánka s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym či vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry s dalšími francouzskými partnery nelze podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga s jistotou vinit ministerstvo zahraničních věcí. Adresátů těchto údajů je více, a uniknout prý proto mohly i z jiných úřadů, řekl Karel Schwarzenberg v České televizi. "Doufám, že to je šlendrián, doufám, že to není zlá vůle," řekl šéf diplomacie. Případné vyřešení těchto prohřešků podle něho bude obtížné, neboť informace má k dispozici spousta lidí. "Z podstaty naší práce musíme mnohé úřady informovat, tak těch únikových možností je mnoho," dodal. Zároveň uvedl, že v dokumentech nebyla žádná ohromná tajemství, a nejde tedy o nijak velké neštěstí. Úniky jsou v první řadě odpovědností ministerstva zahraničních věcí, míní šéf sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD). Tyto případy podle něho ohrožují zahraniční politiku a image České republiky ve světě.

Opoziční ČSSD má již téměř hotov dokument, s nímž se chce kvůli plánu na umístění protiraketového radaru obrátit na Ústavní soud. V České televizi to řekl šéf sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD). Záměr nechat posoudit plán na stavbu amerického radaru v Česku je podle ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL) v pořádku. Sociální demokraté již v prosinci uvedli, že se pokusí prosadit, aby o smlouvách s USA k radaru jednal Ústavní soud. Do jeho verdiktu, zda jsou v souladu s českou ústavou, by je tak nebylo možné schválit. "Je to podle mého daleko opodstatněnější krok než v případě Senátu, který nechal posuzovat lisabonskou smlouvu," míní zahraničněpolitický expert ČSSD Lubomír Zaorálek. Lisabonskou smlouvu reformující fungování unie, jejíž projednávání sněmovna odložila na únor, shledal Ústavní soud v souladu s českou ústavou. V diskusi nad česko-americkými smlouvami plánuje ČSSD vznést otázku, zda nejsou v rozporu s ústavním pořádkem. Chce se pokusit získat většinu k tomu, aby se na Ústavní soud s touto otázkou obrátila dolní komora parlamentu jako celek. Opozice, která chce vzniku radarové základny na českém území zabránit, je totiž přesvědčena, že příslušné smlouvy ústavu porušují. Zaorálek poukázal například na otázku, zda česká ústava umožňuje poslancům vůbec hlasovat o pobytu vojáků cizího státu na českém území.

Premiér Mirek Topolánek se teprve v pondělí rozhodne, zda vláda projedná upravený návrh na letošní zahraniční mise české armády, nebo ho nejdříve bude konzultovat s opozicí, řekla v České televizi ministryně obrany Vlasta Parkanová. Šéf sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že bylo dobré, aby před rozhodnutím vlády premiér Topolánek o vojenských misích ještě hovořil s šéfem opoziční ČSSD Jiřím Paroubkem. Podporu sociální demokratů kabinet potřebuje ve sněmovně pro schválení misí. Původní plán zahraniční vojenské účasti, který dala v prosinci do sněmovny vláda, poslanci neschválili. Ministryni Parkanovou mrzí, že se z českých vojenských závazků stalo politické téma. "Byla bych ráda, kdyby nastoupil jiný styl," uvedla ministryně obrany. Ani v případě druhého krachu plánu misí na letošní rok by ale demisi nepodala. "Tlačit mě k rezignaci by bylo celkem nepřípadné, protože já skutečně nemám pocit, že bych zanedbala nebo neudělala maximum proto, aby mise schváleny byly. Problém není v odborné rovině," řekla. Podle Jana Hamáčka zatím přepracovaný návrh misí nikdo ze sociálních demokratů neviděl. Dostáváme se do stejné situace, jaká byla na podzim, řekl. Sociální demokraté podle něj chtějí hovořit hlavně o české účasti v Afghánistánu.

Ve vládě velmi pravděpodobně skončí ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková, která zastupuje zelené. Stehlíková ČTK řekla, že to očekává a přepokládá, ovšem oznámit to musí premiér Mirek Topolánek. O konci působení Stehlíkové píše server iHNed.cz. "Zelení jsou na to připraveni," uvedla ministryně. Premiér Topolánek ohlásil, že chce změny ve svém koaličním kabinetu oznámit v pondělí. "Uklidnilo mne, že už je za mne vybrán nástupce, kterému mohu předat agendu i úřad," řekla iHNed.cz Stehlíková, která patřila mezi ministry, o jejichž konci se spekulovalo od okamžiku, kdy premiér oznámil, že změny v kabinetu plánuje. Mezi další jména, o kterých se hovoří jako o nejvážnějších kandidátech na výměnu, patří ministr dopravy Aleš Řebíček, ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (oba ODS), ministr kultury Václav Jehlička či ministryně obrany Vlasta Parkanová (oba KDU-ČSL). Ta v České televizi řekla, že o nějaké plánované změně na pozici ministra obrany neví.

Vláda na svém pondělním zasedání posoudí poslanecký návrh, který umožní převést miliardu korun na dorovnání přímých plateb zemědělcům. Peníze by měl stát vzít z příjmů Pozemkového fondu ČR. Pod novelou zákona o pozemkovém fondu jsou podepsáni poslanci ODS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ale i ministr zemědělství Petr Gandalovič. Čeští zemědělci požadují navýšení přímých plateb na 90 procent úrovně, kterou dostává farmář v Německu, Rakousku či Francii. Podle předkladatelů by si to vyžádalo dohromady asi 2,6 miliardy korun. Jednu miliardu již vláda uvolnila z rezervních fondů ministerstva zemědělství a vládní rozpočtové rezervy. Další peníze by měly podle předsedy sněmovního zemědělského výboru a spoluautora novely Jiřího Papeže (ODS) jít z nevyčerpaných peněz v rezervních fondech ministerstva zemědělství. Navýšení peněz slíbil zemědělcům v říjnu premiér Mirek Topolánek. Nespokojení zemědělci chtěli vyjet s technikou na silnice a na protest proti krácení rozpočtu ministerstva zemědělství zablokovat dopravu.