Zprávy | Z archivu rubriky

České předsednictví EU dnes získalo podporu celé unijní sedmadvacítky při řešení krize s dodávkami plynu mezi ruským energetickým gigantem Gazpromem a Ukrajinou. ČTK to po mimořádném jednání zástupců velvyslanců členských zemí EU řekl důvěryhodný zdroj. Česko považuje celý spor za čistě obchodní a usiluje zejména o zajištění dodávek plynu do Evropy ve sjednané výši.

Druhým dnem dnes pokračuje pozemní operace izraelské armády v palestinském pásmu Gazy, která si už od soboty vyžádala přes 70 mrtvých Palestinců a nejméně 200 zraněných. Řešení konfliktu a především kritické humanitární situace civilistů v pásmu Gazy se snaží nalézt delegace českého předsednictví EU pod vedením ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, její návrh na rozmístění mezinárodních pozorovatelů však dnes Izrael odmítl. Nevím, jak by rozmístění pozorovatelů mohlo pomoci (při řešení krize), řekla izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová médiím po jednání s unijní delegací. Izraelská strana dala najevo, že od jakékoli mezinárodní mise na pomezí pásma Gazy a Egypta očekává, že bude bránit Hamasu obnovit síť tunelů pod hranicí. Ty totiž Hamas využívá k pašování zbraní do pásma Gazy a především raket, jimiž ostřeluje obce v jižní části Izraele. Evropská komise dnes na Schwarzenbergův návrh uvolnila na humanitární pomoc Gaze tři miliony eur. Nyní je důležité, aby se tato pomoc k obyvatelům Gazy dostala, zdůraznil šéf české diplomacie.

O zprostředkování se na Blízkém východě snaží i francouzský prezident Sarkozy, který předem zdůraznil mimořádnou pozici své země v regionu a odmítl případnou kritiku svého sólového postupu. Také premiér Topolánek na tiskové konferenci v Praze odmítl obavy, že by Sarkozyho aktivita mohla komplikovat úsilí českého předsednictví. Topolánek zároveň oznámil, že má určitý scénář řešení blízkovýchodního konfliktu, jehož cílem má být přinejmenším přerušení bojů.

Jako uvážlivý v jednom a naopak neuvážený v druhém se v Evropě hodnotí přístup České republiky ke dvěma problémům, které pro ni znamenaly až nečekaně ostrý start v její nové roli předsednické země Evropské unie - k rusko-ukrajinskému sporu o plyn a k izraelskému útoku v Gaze. Ukazují na to prohlášení politiků a analytiků a články v evropském tisku. Praha ale bloku 27 zemí šéfuje teprve pár dní, takže na nějaké širší hodnocení a závěry je třeba ještě počkat. V obou případech bylo Česko a jeho diplomaté od prvních chvil tohoto roku poměrně aktivní. Odezva se různí. Zatímco v prvním případě podle Antonia Missiroliho ze Střediska evropské politiky (EPC) Česko zatím postupuje uvážlivě, tak v druhém jeho aktivity poněkud kalí "nedorozumění" způsobené poněkud unáhleným prohlášením mluvčího premiéra pro předsednictví. Ten v reakci na pozemní operaci izraelské armády v palestinském pásmu Gazy řekl, že ji Praha v kontextu posledních dní chápe jako defenzivní, nikoli útočnou. To okamžitě převzaly tiskové agentury a další média a do Prahy od té doby míří někdy i dost kritická prohlášení či hrozby. Zazněly například z Palestiny, z Libye či naposledy dnes i z Alžírska. "Jestliže Česká republika neodvolá toto prohlášení a neomluví se, nadace vyzve libyjský stát, aby s touto zemí přerušil diplomatické styky," uvádí se v komuniké vlivné libyjské Kaddáfího nadace. Belgický list La Libre Belgique dnes v této souvislosti píše o "českém kiksu". Česká diplomacie přitom krátce po zmiňovaném prohlášení vydala oficiální prohlášení předsednické země, v níž ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zdůraznil, že ani nepopiratelné právo státu na svou obranu nedovoluje akce, kterými především trpí civilní obyvatelstvo. Vyzval i k umožnění humanitární pomoci pro lidi v Gaze a k příměří. Později také prohlášení mluvčího označil za vážnou chybu.

Mluvčí premiéra pro předsednictví v EU Jiří Potužník zůstane ve funkci, oznámil dnes předseda vlády Mirek Topolánek novinářům. Potužník mu o víkendu nabídl rezignaci kvůli svému vyjádření k izraelskému pozemnímu útoku v pásmu Gazy. Potužník ČTK řekl, že se s premiérem dohodli na lepší koordinaci a schvalování mediálních výstupů. Topolánek jen uvedl, že Potužník "byl spasen". Potužníkovo vyjádření vyvolalo mezinárodní rozruch a zahraniční agentury psaly o nejednotnosti v EU.

Prezident Václav Klaus uvítal dnes na zámku v Lánech u tradičního novoročního oběda premiéra Mirka Topolánka (ODS). Stejně jako loni na setkání nepřišly partnerky obou politiků. Přestože vztahy obou politiků nebyly nikdy vřelé, podle hlavy státu dnešní schůzka rozhodně nebyla jen zdvořilostní. Prezident podotkl, že se oba politici při jídle tak ponořili do pracovního hovoru, že jim chvílemi kvůli tomu "stydla polévka". Vztahy mezi Klausem a Topolánkem se vyhrotily letos na podzim po prohře ODS v senátních a krajských volbách. Na listopadovém kongresu občanských demokratů se prezident vzdal funkce čestného předsedy strany. Topolánka si spolustraníci znovu zvolili do svého čela. V souboji o předsednické křeslo porazil Klausova favorita pražského primátora Pavla Béma. Hlava státu usedla k novoročnímu obědu bez manželek jen s premiérem už podruhé.

Šéf lidovců Jiří Čunek navrhuje, aby ve vládě skončil ministr financí a jeho dlouhodobý rival ve straně Miroslav Kalousek. Čunek svůj návrh v neděli na setkání předsedů koaličních stran odůvodnil tím, že Kalousek se chová více jako ministr ODS než KDU-ČSL. Serveru iHNed.cz to řekl lidovecký místopředseda KDU-ČSL David Macek. Kalousek o Čunkově závěru podle svých slov neví. Podle serveru Lidovky.cz by měl Kalouska nahradit ekonom Tomáš Sedláček, který nyní působí v ČSOB. Sedláček Rádiu Impuls potvrdil, že s ním ministr Čunek o nabídce jednal. Vše podle něj ale záleží na tom, jak se k jeho případné nominaci postaví širší vedení lidovců. "Považuju to za vnitřní záležitost KDU-ČSL," řekl Sedláček. Pokud by lidovci souhlasili s jeho případným jmenováním ministrem financí, nebyl by prý "a priori proti". Jako nový ministr financí by se mimo jiné zasadil o urychlení debaty o přijetí eura v ČR.

Premiér Mirek Topolánek (ODS) nevěří tomu, že by si vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek přál odchod ministra financí Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) z vlády. "Ta diskuse se vede trochu jiným směrem," prohlásil Topolánek po dnešním novoročním obědě s prezidentem Václavem Klausem. Podle serveru iHNed.cz Čunek navrhuje, aby jeho dlouhodobý rival ve straně Kalousek ve vládě skončil. Svůj návrh údajně odůvodnil tím, že Kalousek se chová více jako ministr ODS než KDU-ČSL. Podle serveru Lidovky.cz by měl Kalouska nahradit ekonom Tomáš Sedláček, který nyní působí v ČSOB. "Jestli Jiří Čunek skutečně - a já tomu nevěřím - prohlásil, že by chtěl vyměnit ve vládě nejlepšího ministra KDU-ČSL, kterého KDU-ČSL za celou svou historii měla, tak tomu bych se jenom pousmál," prohlásil po obědě s Klausem premiér. Debata o rekonstrukci vlády se podle něj ubírá jiným směrem, což ale pokládá za předčasné sdělovat dnes.

Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek (KDU-ČSL) má z lidoveckých ministrů jednoznačně nejnižší podporu poslaneckého klubu své strany. ČTK to dnes řekl předseda klubu Pavel Severa. V anonymní anketě třináctičlenného klubu ho ti, kteří odpověděli, umístili s jednou výjimkou na poslední páté místo. Naopak nejvyšší podporu získal mezi poslanci ministr financí Miroslav Kalousek. Anketu vyplnilo podle Severy devět poslanců. "Pokud pan předseda Čunek navrhuje odvolat ministra Kalouska, tak by to znamenalo absolutní nepodporu vládě z hlediska poslanců KDU," řekl Severa ČTK. Ne všichni lidovečtí poslanci na to ale mají tento názor. Například poslanec Tomáš Kvapil (KDU-ČSL) dnes ČTK řekl, že se ankety nezúčastnil a s prezentovaným výsledkem nesouhlasí. "Pan Severa zneužívá toho, že je předsedou poslaneckého klubu," řekl Kvapil a dodal, že ho Severovo jednání pobuřuje. Kvapil by Čunka na poslední místo určitě nedal. "Svůj resort zvládá, a to, na čem se naše stranické orgány dohodnou, tak se snaží realizovat na rozdíl od pana ministra Kalouska, který jedná v těchto věcech svévolně," řekl Kvapil ČTK. V současnosti se jedná o výměně některých členů vlády koaličních stran. Objevily se informace, že premiér Mirek Topolánek (ODS) požaduje Čunkův odchod z kabinetu.

Čeští zemědělci by měli získat další miliardu korun na dorovnání přímých plateb, peníze by měl stát vzít z příjmů Pozemkového fondu ČR. Předpokládá to novela zákona o Pozemkovém fondu, již dnes schválila vláda. Dorovnání plateb na 90 procent výše "starých" členských zemí EU, které zemědělci požadují, si vyžádá dohromady asi 2,6 miliardy korun. První půl miliardy vláda uvolnila loni v prosinci. Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče návrh dále projedná sněmovna v takzvaném zkráceném řízení. "Dnešní rozhodnutí kabinetu navazuje na krok z poloviny prosince loňského roku, kdy vláda podpořila převod 1,1 miliardy korun z rezervních fondů ministerstva zemědělství a vládní rozpočtové rezervy do resortu zemědělství. Část z této sumy je rovněž určena na dorovnání přímých plateb. Plníme tím další část slibu, že se pokusíme zmírnit dopady škrtů v návrhu státního rozpočtu na letošní rok," uvedl Gandalovič. Ministr byl spolu s některými poslanci ODS, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM předkladatelem materiálu.

V národní ekonomické radě, která má připravit opatření proti případným dopadům krize, by měl usednout i vedoucí prezidentovy kanceláře Jiří Weigl. Novinářům to dnes po tradičním novoročním obědě u hlavy státu v Lánech řekl premiér Mirek Topolánek (ODS). "Je to první člověk, kterého tímto oficiálně představuji," uvedl premiér. Dodal, že složení celé rady oznámí nejspíš ve čtvrtek. Zpravodajský server Novinky.cz uvedl, že v národní ekonomické radě by měl usednout i bývalý ministr a nynější šéf Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok (ČSSD).