Zprávy | Z archivu rubriky


Druhým dnem dnes pokračuje pozemní operace izraelské armády v palestinském pásmu Gazy, která si už od soboty vyžádala přes 70 mrtvých Palestinců a nejméně 200 zraněných. Řešení konfliktu a především kritické humanitární situace civilistů v pásmu Gazy se snaží nalézt delegace českého předsednictví EU pod vedením ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, její návrh na rozmístění mezinárodních pozorovatelů však dnes Izrael odmítl. Nevím, jak by rozmístění pozorovatelů mohlo pomoci (při řešení krize), řekla izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová médiím po jednání s unijní delegací. Izraelská strana dala najevo, že od jakékoli mezinárodní mise na pomezí pásma Gazy a Egypta očekává, že bude bránit Hamasu obnovit síť tunelů pod hranicí. Ty totiž Hamas využívá k pašování zbraní do pásma Gazy a především raket, jimiž ostřeluje obce v jižní části Izraele. Evropská komise dnes na Schwarzenbergův návrh uvolnila na humanitární pomoc Gaze tři miliony eur. Nyní je důležité, aby se tato pomoc k obyvatelům Gazy dostala, zdůraznil šéf české diplomacie.

O zprostředkování se na Blízkém východě snaží i francouzský prezident Sarkozy, který předem zdůraznil mimořádnou pozici své země v regionu a odmítl případnou kritiku svého sólového postupu. Také premiér Topolánek na tiskové konferenci v Praze odmítl obavy, že by Sarkozyho aktivita mohla komplikovat úsilí českého předsednictví. Topolánek zároveň oznámil, že má určitý scénář řešení blízkovýchodního konfliktu, jehož cílem má být přinejmenším přerušení bojů.

Jako uvážlivý v jednom a naopak neuvážený v druhém se v Evropě hodnotí přístup České republiky ke dvěma problémům, které pro ni znamenaly až nečekaně ostrý start v její nové roli předsednické země Evropské unie - k rusko-ukrajinskému sporu o plyn a k izraelskému útoku v Gaze. Ukazují na to prohlášení politiků a analytiků a články v evropském tisku. Praha ale bloku 27 zemí šéfuje teprve pár dní, takže na nějaké širší hodnocení a závěry je třeba ještě počkat. V obou případech bylo Česko a jeho diplomaté od prvních chvil tohoto roku poměrně aktivní. Odezva se různí. Zatímco v prvním případě podle Antonia Missiroliho ze Střediska evropské politiky (EPC) Česko zatím postupuje uvážlivě, tak v druhém jeho aktivity poněkud kalí "nedorozumění" způsobené poněkud unáhleným prohlášením mluvčího premiéra pro předsednictví. Ten v reakci na pozemní operaci izraelské armády v palestinském pásmu Gazy řekl, že ji Praha v kontextu posledních dní chápe jako defenzivní, nikoli útočnou. To okamžitě převzaly tiskové agentury a další média a do Prahy od té doby míří někdy i dost kritická prohlášení či hrozby. Zazněly například z Palestiny, z Libye či naposledy dnes i z Alžírska. "Jestliže Česká republika neodvolá toto prohlášení a neomluví se, nadace vyzve libyjský stát, aby s touto zemí přerušil diplomatické styky," uvádí se v komuniké vlivné libyjské Kaddáfího nadace. Belgický list La Libre Belgique dnes v této souvislosti píše o "českém kiksu". Česká diplomacie přitom krátce po zmiňovaném prohlášení vydala oficiální prohlášení předsednické země, v níž ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zdůraznil, že ani nepopiratelné právo státu na svou obranu nedovoluje akce, kterými především trpí civilní obyvatelstvo. Vyzval i k umožnění humanitární pomoci pro lidi v Gaze a k příměří. Později také prohlášení mluvčího označil za vážnou chybu.