Zprávy | Z archivu rubriky

Praha bude ve středu hostit vůbec první velkou akci během svého šestiměsíčního předsednictví EU. Do české metropole zamíří celá Evropská komise, včetně předsedy Josého Barrosa. Hlavními body jednání budou dvě současné krize - konflikt v Gaze a spor o dodávky ruského plynu na Ukrajinu. Ten se projevuje i poklesem dodávek do Evropy. Evropští komisaři se v Praze sejdou s jednotlivými českými ministry a premiér Mirek Topolánek bude jednat s Barrosem. Výsledky schůzek nakonec shrnou při společném vystoupení. Předseda Evropské komise se setká i s prezidentem Václavem Klausem, s nímž se názorově často rozchází. Někteří eurokomisaři v Praze zůstanou déle. Komisařka pro zahraniční záležitosti Benita Ferrero-Waldnerová a místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová, která má na starosti vztahy mezi institucemi a komunikační strategii, budou v Praze do čtvrtka. Zúčastní se zde neformální schůzky ministrů pro EU a zahraničí, jejímž hlavním tématem mají být právě dodávky plynu.

Prezident Václav Klaus podle serveru Lidovky.cz nepůjde na slavnostní večer v Národním divadle, který ve středu pořádá vláda u příležitosti zahájení předsednictví v EU. Podle serveru jde o první Klausův "bojkot" předsednictví. Lidovky.cz napsaly, že podle zdrojů z Hradu se Klaus slavnosti nezúčastní kvůli své "nechuti ke společnosti euroúředníků" a postoji ke směřování EU. Hodinovou scénickou koláž bratrů Petra a Matěje Formanových nazvanou Sladíme Evropu ale bude sledovat Klausův předchůdce Václav Havel, který pozvání přijal. "Jeho účast na slavnosti vyjadřuje známý Havlův postoj a podporu vlády, je výsledkem jeho dlouhodobého usilování," uvedl exprezidentův tajemník Martin Vidlák.

Tři "E" - ekonomika, energetika a Evropa ve světě - jsou hlavní pilíře priorit českého předsednictví v EU. V úterý to oznámil premiér Mirek Topolánek (ODS). Hlavním českým přínosem by podle něj mohlo být posílení energetické bezpečnosti, Praha se hodlá zaměřit také na řešení finanční krize a evropský plán hospodářské obnovy. Chce také, aby se EU soustředila na své východní sousedy. Předseda Evropské komise José Barroso v nedávném rozhovoru s českými novináři naznačil, že úspěch českého předsednictví bude stát a padat s tím, jak se mu bude dařit v ekonomické oblasti. Plán obnovy, na němž se unie dohodla na konci letošního roku, počítá s finanční injekcí ve výši zhruba 200 miliard eur (více než pět bilionů korun) do evropského hospodářství.

Ochrana klimatu, lidského zdraví a životního prostředí, udržitelná spotřeba a výroba a ochrana biologické rozmanitosti jsou prioritami českého předsednictví EU v oblasti ekologie. Uvedl to první náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík. Vedle unijní agendy připadne na půlroční české předsednictví také dokončení příprav EU na klimatickou konferenci v Kodani. Zde se má dojednat nástupce Kjótského protokolu. Ministerstvo životního prostředí věří, že dohodu na něm nepřekazí ani současná celosvětová finanční krize.

Příměří mezi Izraelem a palestinským Hamasem se podaří dohodnout nejdřív za několik dní. V úterý to řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který vedl delegaci Evropské unie na Blízkém východě. Podařilo se jednat se všemi "relevantními" stranami. Věci se podle něj dávají do pohybu, ale velmi pomalu. "K příměří máme ještě několik dní, nelze ho očekávat dnes ani zítra," konstatoval ministr před svým úterním návratem do Prahy. I podle premiéra Mirka Topolánka bude velký úspěch, pokud se podaří zastavit boje. Paralelně s unijní delegací se na Blízkém východě pohyboval také francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ten v pondělí v Ramalláhu připsal odpovědnost za nynější boje Hamasu. Také Sarkozy prosazuje co nejrychlejší ukončení bojů a vsází při jeho zprostředkování hodně na Egypt. Izraelská vojenská operace proti pásmu Gazy začala 27. prosince. Vyžádala si zatím na 570 lidských životů, přičemž naprostá většina obětí jsou Palestinci.

Rusko a Ukrajina by měly usilovat o rychlé, přijatelné a transparentní řešení nynějšího sporu o zemní plyn a nalézt takový dlouhodobý režim dodávek a tranzitu, který by byl výhodný pro obě strany a zajistil bezpečné dodávky do zemí Evropské unie. České předsednictví EU to uvedlo v prohlášení po setkání své delegace v Kyjevě s ukrajinskými činiteli. Ukrajinská strana ujistila delegaci vedenou českým ministrem průmyslu Martinem Římanem, že s veškerou energií hledá přijatelné řešení sporu, které by zajistilo dodávky plynu do EU. Podle Kyjeva však dohodu ztěžují rozdílné názory ohledně právních a technických záležitostí mezi ukrajinským energetickým podnikem Naftogaz a ruským Gazpromem. Rusko v úterý odpoledne přistoupilo k dalšímu snížení tranzitních dodávek zemního plynu do Evropy přes území Ukrajiny. Uvedla to ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz. Rusko již dodávky plynu omezilo zhruba o 80 procent místo 75 procent v dopoledních hodinách.

Kvůli omezení dodávek ruského plynu do České republiky v úterý telefonicky hovořil prezident Václav Klaus s ruským velvyslancem v ČR Alexejem Fedotovem a pozval jej k dalšímu jednání na Pražský hrad. Informoval o tom Klausův mluvčí Radim Ochvat. Polský prezident Lech Kaczynski v polském rádiu Zet uvedl, že bude o rusko-ukrajinském konfliktu v souvislosti s omezenými dodávkami plynu mluvit se svým českým protějškem Václavem Klausem ve čtvrtek. "Je to problém velice měkké politiky vůči našemu ruskému partnerovi," řekl dále Kaczynski rádiu Zet. Nynější spor Ruska a Ukrajiny se zdramatizoval poté, co Gazprom přestal na začátku ledna posílat plyn Ukrajině, protože se s ní nedohodl na nové smlouvě s novými cenami. K pondělnímu zkrácení dodávek o víc než 65 milionů kubíků Gazprom přistoupil po poradě s ruským premiérem Vladimirem Putinem. Tento výpadek postihl i Českou republiku.

Česká republika se podle serveru iHned.cz snaží s Ruskem dohodnout na tom, aby část plynu získávala trasou, která nevede přes Ukrajinu. Plyn, jehož dodávky dramaticky klesly kvůli rusko-ukrajinskému sporu, by do země mohl proudit přes Polsko plynovodem Jamal. Česko nyní maximálně využívá dodávky plynu z Norska, jehož těžební společnosti hlásí přebytky. "Celoročně odebíráme z Norska jen 30 procent, z Ruska 70 procent plynu. Nyní k nám ale proudí denně osm milionů kubíků plynu z Norska a jen 4,5 milionu kubíků z Ruska," řekl mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský. Česko má zároveň malé vlastní zásoby plynu. "Zvýšili jsme těžbu asi o 15 procent, jsme na hranici našich kapacitních i technologických možností," uvedl mluvčí Moravských naftových dolů Daniel Plovajko. Firma těží plyn na jižní Moravě, stejně jako další tuzemský producent - Česká naftařská. Celkově těžba obou firem stačí zhruba na jedno procento domácí spotřeby.

Předsednictvo KDU-ČSL v úterý doporučilo, aby byl z vlády odvolán lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek. Novinářům to řekl předseda strany Jiří Čunek. Premiér a šéf ODS Mirek Topolánek naopak vzápětí na tiskové konferenci své strany potvrdil, že při rekonstrukci vlády navrhuje odchod ministra pro místní rozvoj Čunka. Premiér dal již dříve najevo, že ministra financí Kalouska považuje za nejlepšího lidoveckého člena vlády. Podle Čunka jde však jen o premiérovo osobní hodnocení. Čunek na pátek svolal jednání celostátního výboru i celostátní konference strany, které by měly rozhodnutí předsednictva o Kalouskově osudu potvrdit. Ministra financí rozhodnutí nepřekvapilo. Hlasování dopadlo v poměru pět ku čtyřem v jeho neprospěch. Čunek potvrdil, že horkým kandidátem na Kalouskovo křeslo je pro KDU-ČSL analytik ČSOB Tomáš Sedláček. Předseda vlády ale upozornil, že o nové podobě kabinetu bude nakonec stejně rozhodovat on. Ústava totiž stanoví, že za složení české vlády je odpovědný premiér. Vnitřní rozpor ve straně si lidovci podle Topolánka musí vyřešit sami. Premiér věří, že se jim to podaří a budou pokračovat v koaličním projektu.

Podle předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Pavla Severy má vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek mezi lidoveckými poslanci nejnižší podporu z ministrů KDU-ČSL. Vyplývá to z anonymní ankety, v níž podle Severy odpovídalo devět ze 13 členů klubu. Největší podporu u nich získal ministr financí Miroslav Kalousek. Část lidoveckých poslanců se však proti prohlášení šéfa svého klubu ostře ohradila a tvrdí, že Severa tyto "zfalšované údaje poskytl předsedovi jiné strany", který na jejich základě navrhl personální změny v kabinetu.