Zprávy | Z archivu rubriky

Evropská komise se zatím nedohodla s Ruskem na obnovení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Po jednání v Bruselu to novinářům řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Nad výsledkem schůzek, které měly přispět k řešení rusko-ukrajinského sporu ohledně dodávek plynu, vyjádřil zklamání. Podle něj ruská strana nemá žádné důvody pro to, aby dodávky neobnovila. Dodal, že unie je připravena kdykoliv a kdekoliv znovu jednat. Český ministr, který zastupoval české předsednictví EU, současnou krizi označil za velmi hlubokou. Bude mít podle něj značné dopady na debaty o energetické bezpečnosti. Jednou cestou k řešení bude podle něj i větší tlak na renesanci jaderné energetiky.

Podle komisaře Andrise Piebalgse se zdá, že Rusové chtějí, aby měli na Ukrajině vlastní pozorovatele. Říman poznamenal, že ruská strana během vyjednávání v Bruselu odmítla to, aby ke stolu zasedly všechny tři strany - Ukrajina, Rusko a EU - najednou. Ministr také řekl, že bere tento problém jako politický, nikoli už jen jako technický. Ukrajina přitom předtím podepsala s Evropskou komisí dohodu, která zve do země evropské pozorovatele. Ti by měli dohlížet na to, jak přes Ukrajinu proudí plyn z Ruska do Evropy. Dohoda měla otevřít cestu k obnovení pozastavených dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy.

Řada zemí EU, včetně Česka a Slovenska, byla kvůli sporu i dnes bez ruského plynu. Situace v Česku zatím není kritická. Firmy totiž dohodly mimořádné dodávky plynu z Norska a Německa. Česká republika je dobře připravena na výkyvy dodávek plynu díky uloženému množství plynu v zásobnících. Aktuální množství plynu v zásobnících je kolem dvou miliard metrů krychlových, což stačí zhruba na 40 dní. ČR začala čerpat ze zásobníků po úplném středečním zastavení dodávek ruského plynu. "ČR má druhou největší kapacitu zásobníků v EU. Celková disponibilní kapacita zásobníků je 3,1 miliardy metrů krychlových a do roku 2013 bude navýšena na 4,3 miliardy metrů krychlových," dodal Odlřich Petržilka z České plynárenské unie.

V dalších zemích je však situace vážná. Slovensko uvedlo, že jeho velké firmy neomezily odběr zemního plynu tak, jak jim to úřady ve nařídily, a po desti dnech by tak mohl hrozit kolaps celého systému. Slovensko také znovu nevyloučilo, že kvůli nedostatku plynu opět spustí odstavenou jadernou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích. Vláda o tom má rozhodnout, pokud se do dvou dnů neobnoví dodávky ruského plynu na Slovensko. Evropská komise stupňuje tlak na to, aby byly dodávky obnoveny. "Pro Evropskou unii je nepřijatelné vidět vlastní občany a společnosti trpět nedostatkem plynu kvůli nerespektování povinností oběma partnerskými zeměmi," uvedla unie. Ukrajina a Rusko prý ukázaly nedostatečné odhodlání vyřešit současný spor a poškodily vlastní důvěryhodnost.

Rusko je ochotné platit za tranzit plynu přes Ukrajinu i tři až čtyři dolary za 1000 krychlových metrů plynu, ovšem pod podmínkou, že Ukrajina přistoupí na tržní ceny. Řekl to ruský premiér Vladimir Putin. Rusko podle něj začne plyn do Evropy posílat hned, jakmile dorazí pozorovatelé EU. Evropu ruský premiér vyzval k diverzifikaci energetických zdrojů a slíbil, že Rusko nebude blokovat výstavbu konkurenčního projektu Nabucco.

Budoucí americký prezident Barack Obama v noci na čtvrtek v telefonickém rozhovoru s českým premiérem Mirkem Topolánkem ocenil roli České republiky, kterou sehrála v misi EU na Blízký východ. Obama, který hovořil s českým premiérem jako s šéfem předsednické země EU, je prý také podrobně informován o prioritách českého předsednictví. Podle informací ČTK se telefonický rozhovor konal z Obamovy iniciativy a český premiér při něm zopakoval pozvání do Prahy. Česko jako předsednická země EU má představu, že by se první schůzka nového šéfa americké iniciativy s lídry sedmadvacítky konala v dubnu v Praze.

Mise Evropské unie na Blízkém východě vedená českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem nebyla zcela neúspěšná, EU by ale příště měla vystupovat razantněji a s jasným plánem. Shodli se na tom experti oslovení ČTK. Podle politologa Pavla Barši mise vedená českým předsednictvím sice příliš nepomohla, ale ani neuškodila. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který v oblasti také jednal, byl podle něj úspěšnější. Naopak europoslankyně Jana Hybášková (SNK-ED) míní, že Sarkozy vnesl svými ambicemi do situace spíše chaos. Podle Hybáškové byla "česká" mise mnohem úspěšnější, než se tvrdí. Například dohoda o denním tříhodinovém zastavení bojů, k němuž Izrael ve středu svolil, prý pochází z původního plánu trojky a Sarkozy si autorství této myšlenky údajně přisvojil.

Premiér Mirek Topolánek se v Lidových novinách - omluvil šéfovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi za výroky svého ministra Ivana Langra. Ten během prosincové schůze sněmovny, kde ČSSD odmítla schválit zahraniční mise české armády, nazval Paroubka "vrahem". Podle mluvčí vlády Jany Bartošové se premiér Topolánek omlouvá v zájmu života vojáků. Paroubek podmiňoval omluvou další jednání mezi ODS a ČSSD o opoziční toleranci vlády během českého předsednictví. Šéf ČSSD podle serveru tuto omluvu přijal a přivítal.

Paroubek má ale ještě druhou podmínku: "Jde také o to, abychom byli ujištěni, že budeme jednat o tom, aby Senát nezlikvidoval poslanecký návrh na zrušení poplatků ve zdravotnictví," prohlásil podle iDnes.cz Paroubek. Topolánek to podle mluvčí Jany Bartošové naprosto odmítá.

Česká armáda podle plánu zahájila rotaci svých vojáků v misi KFOR v Kosovu. Vojáci se střídají i přes stále panující nejistotu okolo osudu zahraničních misí české armády v letošním roce. Z letiště v Praze Kbelích tak startují tři lety strojů An-26, kterými se do Kosova přepravuje prvních 69 vojáků nové jednotky, informovala ČTK Jana Růžičková z generálního štábu české armády. Zpět do České republiky se vrací prvních 37 z několika stovek vojáků, kteří v Kosovu působili půl roku a prožili v misi i Vánoce.

Češi v cizině by mohli poslance a senátory volit korespondenční formou hlasování. Navrhl to Senát v novele volebního zákona, kterou připravila jeho komise pro krajany. Předlohu nyní dostane k projednání sněmovna. Cílem novely je usnadnit účast ve volbách pro Čechy, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí, nebo tam pracují. Ti nyní mohou volit pouze poslance, přičemž kvůli tomu musí dojet na vyslanectví. To komplikuje využití volebního práva krajanům hlavně v rozlehlých zemích, například v USA, Kanadě, Rusku nebo v Austrálii.

Ekonom Tomáš Sedláček změnil názor a odmítá nabídku předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka na post ministra financí. Sedláček o tom informoval ČTK textovou zprávou. Svůj krok zdůvodnil tím, že situace, v níž nabídku dostal, byla jiná, než ve kterou se vyvinula. Podle Čunkových představ měl Sedláček v kabinetu vystřídat ministra Miroslava Kalouska (KDU-ČSL), za kterým ale stojí předseda vlády Mirek Topolánek (ODS). "Nechci hrát roli ve vnitropolitickém boji, ve kterém hrozí pád vlády. Nechci tedy, aby se o mém jménu v tomto kontextu nadále uvažovalo," dodal Sedláček, jehož jméno bývá spojováno s bankou ČSOB.

Čunek se svým návrhem na Kalouskovo odvolání, který tento týden posvětilo i lidovecké předsednictvo, dostal do ostrého sporu s předsedou vlády Topolánkem i částí svých spolustraníků. Topolánek označuje Kalouska za nejlepšího lidoveckého ministra a naopak oznámil, že by mu vyhovovalo, kdyby kabinet opustil sám Čunek, nyní vicepremiér a ministr pro místní rozvoj. Čunkův postup vzbudil rozruch uvnitř KDU-ČSL, jejíž širší vedení má o vzniklé situaci jednat v pátek.

Za současným sporem mezi vicepremiérem a předsedou KDU-ČSL Jiřím Čunkem a lidoveckým ministrem financí Miroslavem Kalouskem je podle Čunka hlubší spor o další směřování strany. Čunek novinářům řekl, že Kalousek se snaží o těsné spojení KDU-ČSL s ODS premiéra Mirka Topolánka, zatímco jemu samotnému prý jde o zachování lidovecké svébytnosti. Kalousek Čunkovo vysvětlení odmítl a ČTK řekl, že o společné kandidátce uvažoval jen v roce 2006. Dodal, že to není on, kdo by určoval stranickou strategii, a ani se o to nesnaží. "Pracuji na rozpočtu a na opatřeních proti hospodářské krizi," uzavřel ministr financí.

Jihočeští lidovci při mimořádném zasedání předsednictva krajského výboru KDU-ČSL podpořili Miroslava Kalouska ve funkci ministra financí. Zároveň vyzvali Jiřího Čunka k rezignaci na post místopředsedy vlády a ministra a také k odstoupení z funkce předsedy KDU-ČSL. Jihočeši nesouhlasí s rozhodnutím předsednictva strany o návrhu na Kalouskovo odvolání. Podle nich vede k oslabení pozice KDU-ČSL a v konečném důsledku i pozice České republiky jako předsednické země Evropské unie.