Zprávy | Z archivu rubriky

Premiér Mirek Topolánek vymění k 23. lednu čtyři ministry. Podle očekávání opustí vládu i ministr dopravy Aleš Řebíček a ministr zdravotnictví Tomáš Julínek z řad ODS. Svůj odchod z vládních funkcí avizoval šéf lidovců Jiří Čunek; končí i ministryně zelených Džamila Stehlíková, potvrdil Mirek Topolánek po jednání vlády. Jména nových ministrů hodlá premiér oznámit "v pravý čas". Premiér tak splní po třech měsících slib obměnit vládu, který vyslovil po prohře koalice ve volbách do zastupitelstev krajů a Senátu. Všem odcházejícím ministrům šéf vlády poděkoval a zdůraznil, že obměna kabinetu neznamená, že by odcházející členové vlády pracovali špatně. "Existují vnitrostranické a politické důvody, proč tito lidé odcházejí," řekl. Na tiskové konferenci uvedl, že nyní se budou častěji scházet koaliční lídři a poslanci. "Bude nutná častější komunikace K3, K9, K100, nebo kolik nás je," s úsměvem odkázal na těsné poměry sil koalice a opozice ve sněmovně. Podle předsedy opoziční ČSSD Jiřího Paroubka by vláda měla nyní přijít do sněmovny a požádat ji o vyslovení důvěru. Sám nesouhlasí s tím, že by šlo o zásadní personální změny. Označil je spíš za kosmetické.

Zelení jako nástupce Stehlíkové navrhli hudebníka Michaela Kocába, Čunka mají podle širšího vedení KDU-ČSL nahradit ministr bez portfeje Cyril Svoboda a ve vicepremiérské funkci ministryně obrany Vlasta Parkanová. Legislativní radu by měl po Svobodovi převzít jeho jmenovec Pavel Svoboda. I když ODS zatím o náhradnících Řebíčka a Julínka nerozhodla, dopravu zřejmě povede bývalý středočeský hejtman Petr Bendl. Zdravotnictví by podle spekulací mohla od Julínka převzít senátorka Daniela Filipiová.

Předseda lidovců Jiří Čunek se rozhodl opustit koaliční vládu. Čunek to uvedl po jednání celostátního výboru KDU-ČSL, který zasedal v Lipnici nad Sázavou. Jiří Čunek i nadále zůstává předsedou KDU-ČSL. "Z diskuse jsem pochopil, že Jiří Čunek může vyhrát, ale strana může prohrát v dlouhých diskusích a rozepřích, které by nás provázely dál," uvedl zjevně skleslý Čunek. Poznamenal, že z kroku není nadšen. Rozhádané stranické vedení by prý však KDU-ČSL trvale škodilo. "To je důvod, proč jsem odešel. A jestli tohle přestane, tak si myslím, že mám i důvod být spokojen," podotkl.

České předsednictví Evropské unie plánuje svolat mezinárodní dárcovskou konferenci kvůli naléhavé humanitární situaci obyvatel palestinského pásma Gazy. Jak informovalo, je tak připraveno učinit v co nejbližší možné době. Ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg považuje za potřebné svolat mezinárodní dárcovskou konferenci, která by reagovala jak na naléhavé humanitární potřeby obyvatel pásma Gazy, způsobené probíhajícími boji, tak se i zamyslela nad dlouhodobější perspektivou jeho rekonstrukce. Za hlavní a bezprostřední cíl úsilí českého předsednictví Schwarzenberg nadále považuje zastavení nepřátelských akcí a dosažení udržitelného příměří, jak k němu opakovaně vyzvala EU i rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1860. Zároveň s rostoucím znepokojením sleduje zhoršující se humanitární situaci v pásmu Gazy a je přesvědčen o tom, že již v této chvíli je třeba vážně uvažovat o krocích, které bude nutné podniknout, jakmile bude příměří dosaženo.

Plyn z Ruska dodávaný přes Ukrajinu by v Evropské unii mohl být zhruba do 24 hodin poté, co ruská strana obnoví dodávky. Na tiskové konferenci po pondělním mimořádném zasedání ministrů energetiky k plynové krizi to řekl eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs. Komisař už předtím řekl, že dodávky přerušené minulý týden by mohly být obnoveny v úterý v 8:00 SEČ. Stejný čas potvrdil i šéf společnosti Gazprom Export Alexandr Medveděv. Podle něj bude možné spustit plyn, pokud se neobjeví žádné další překážky. "Ukrajinská plynařská společnost (Naftogaz) nás ujistila, že udělá vše pro to, aby mohli garantovat tranzit za deset až 12 hodin... To znamená, že za asi 24 hodin (od spuštění) by mohl být plyn zpět u zákazníků," řekl eurokomisař. Ani podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, který mimořádnému zasedání jako zástupce českého předsednictví šéfoval, by už obnovení dodávek nemělo nic bránit. Současně ale do určité míry varoval před přehnaným optimismem.

Český premiér Mirek Topolánek a ruský premiér Vladimir Putin v pondělním telefonickém rozhovoru "posoudili možnost, že by Evropská unie za účasti ruské strany poskytla Ukrajině úvěr" na nákup ruského plynu. Oznámila to tisková služba ruské vlády s tím, že telefonát se uskutečnil z iniciativy českého premiéra, jehož země toto pololetí předsedá Evropské unii. Ruský premiér podle komuniké poděkoval svému českému protějšku za "efektivní a operativní součinnost při vytvoření nezbytných podmínek pro nerušenou přepravu ruského plynu přes ukrajinské území". Vladimir Putin již dříve vybídl EU, aby Ukrajině pomohla z potíží poskytnutím úvěru na nákup plynu, popřípadě by se Rusko rádo podílelo na privatizaci ukrajinských plynovodů. Dohoda o mezinárodní kontrole tranzitu plynu má umožnit obnovení dodávek ruského plynu do Evropy, zřejmě od úterka, ale neřeší rusko-ukrajinský spor, jehož vyhrocení nakonec vyústilo v přerušení přepravy plynu do Evropy. Obě strany se dosud nedokázaly dohodnout na výši pohledávek za dřívější dodávky, ani na nové ceně plynu, ani na výši tranzitních poplatků.

Vláda opět o týden odložila projednávání plánu zahraničních misí české armády pro letošní rok. Jak řekl premiér Mirek Topolánek (ODS), na své zasedání se vláda pokusí pozvat představitele parlamentu odpovědné za bezpečnostní problematiku. Zdůraznil ale, že vláda odmítá nasazení českých vojáků v zahraničí v letošním roce spojovat s jinými předměty diskuse. Opoziční ČSSD stále spojuje svou podporu misím se zrušením poplatků ve zdravotnictví, jak potvrdil její předseda Jiří Paroubek. "V této chvíli pokládám jednání předsedy ČSSD za vrcholně nezodpovědné," řekl premiér. Sněmovna by měla o nasazení české armády v zahraničí jednat na počátku února, Senát už mise schválil.

Vláda schválila návrhy zákonů o základních registrech a občanských průkazech. Podle nich by všechny potřebné údaje o českých občanech měly být od začátku roku 2010 shromážděny ve čtyřech základních registrech, které budou přístupné orgánům veřejné správy. Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) po jednání vlády řekl, že návrhy by měly usnadnit styk občanů s úřady. Registry by měly nutit úřady komunikovat mezi sebou místo zbytečného vyžadování stále stejných informací od občanů. Podle ministrových návrhů by lidé měli možnost požádat o elektronicky čitelné občanské průkazy vybavené čipy nebo čárovými kódy napojenými na databáze. Tyto doklady by neobsahovaly rodné číslo či adresu držitele. O nové doklady si podle ministerstva budou smět zažádat i osoby mladší 15 let nebo lidé bez trvalého pobytu v Česku. Další novinkou bude to, že občané budou moci v registrech zjišťovat, kdo a kdy si o nich vyhledával informace.

Vláda schválila závazné postupy pro zadávání zakázek, které využívají peněz z evropských fondů a současně nespadají pod působnost zákona o zadávání veřejných zakázek. Bez nové normy by hrozilo, že by v budoucnosti musely takovéto projekty evropské dotace vracet. Na tiskové konferenci po zasedání vlády to řekl odstupující ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. Zákon o veřejných zakázkách některé typy zakázek neupravuje. Hlavním cílem nových pravidel bylo podle již dřívějšího sdělení ministerstva pro místní rozvoj vytvořit metodiku, která sjednotí a vymezí minimální úroveň postupů používaných při zadávání těchto zakázek. Novými pravidly se podle ministra budou muset řídit všechny orgány, které spravují čerpání evropských dotací.

Veřejnou dopravu zasáhne v nejbližších dnech časově neomezená stávka. Dohodli se na tom zástupci 13 odborových centrál z oboru dopravy; stávka zastaví především vlaky, meziměstské autobusy a pražskou MHD. Protest má být reakcí na plány ministerstva financí, které chce zrušit daňové výhody u některých zaměstnaneckých benefitů, například režijních jízdenek či stravenek. "Termín stávky upřesníme co nejdříve," řekl mluvčí odborářů Libor Poláček na tiskové konferenci po jednání odborových svazů v dopravě. Podle něj se nyní řeší technické detaily stávky. "Stávka může začít zítra, pozítří, uvidíme," doplnil Poláčka prezident Federace strojvůdců Petr Čechák. Ve Federaci strojvůdců již údajně pracují stávkové výbory. Podle šéfa Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka se do stávky mohou připojit i zaměstnanci z dalších odvětví. "Nyní nelze předjímat rozsah stávky, máme jednoznačnou podporu dalších 32 odborových svazů," uvedl Pomajbík.

Nová pravicová Strana svobodných občanů (SSO) odmítá lisabonskou smlouvu reformující EU a bude žádat referendum k přijetí eura. Uvedl to výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku (CEP) Petr Mach, který v pondělí představil program a složení přípravného výboru chystaného politického uskupení. Blízký spolupracovník prezidenta Václava Klause rovněž potvrdil, že chce při volbách do Evropského parlamentu spolupracovat s hnutím Libertas irského odpůrce lisabonské smlouvy Declana Ganleyho. Novou euroskeptickou stranu podle Macha podpořili například poslanci Juraj Raninec a Jan Schwippel, kteří opustili poslanecký klub ODS, nebo syn prezidenta Václav Klaus mladší. Prezident Klaus tak podle Macha neučinil, dal však svému poradci "několik rad", které Mach neupřesnil. Prvním cílem SSO bude uspět v červnových eurovolbách. Nová strana má ve znaku berana ve skoku na zeleném podkladu. Toto zvíře podle Macha symbolizuje cestu ke svobodě a je znamení nového začátku. Dodal, že s beranem je spojována odhodlanost a cílevědomost.