Zprávy | Z archivu rubriky

Dodávky ruského plynu přes Ukrajinu, které byly po šesti dnech obnoveny v úterý ráno, nadále váznou. Oznámila to ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz. Problémy potvrdila také Evropské komise, podle které z Ruska přes Ukrajinu do zemí EU neproudí žádný plyn, nebo jen minimální objemy. Spolehlivému tranzitu plynu podle Naftogazu brání více faktorů, včetně objemů suroviny, která z Ruska proudí, a tras, které byly k tranzitu zvoleny. "Zvolené objemy a trasy nebyly mezi oběma provozovateli včas dohodnuty," uvedla firma.

Situace je podle Evropské komise složitá i na místě, kde působí její zástupci. Ti se prý snaží přesvědčit odpovědné orgány v Rusku i na Ukrajině, aby do Evropy pouštěly co nejvíce plynu a přes co nejvíce vstupních bodů. "Evropa potřebuje plyn okamžitě," řekl zástupce komise. Tuzemská společnost RWE Transgas bude do doby, než začne ruský plyn znovu přitékat do České republiky, nadále zásobovat své zákazníky zemním plynem, který do ČR proudí severní cestou a ze zásobníků.

Ruský plynárenský koncern Gazprom obvinil Ukrajinu, že odcizila plyn zanechaný v tranzitním plynovodu při přerušení dodávek ruského plynu, a proto nyní přeprava plynu do Evropy přes Ukrajinu nefunguje. "Z balkánské trasy bylo nezákonně odebráno 140 milionů metrů krychlových plynu. Nemáme vůbec představu, co se dělo na jiných trasách," prohlásil v Moskvě před novináři zástupce šéfa Gazpromu Alexandr Medveděv. "Často se tvrdí, že je třeba 36 hodin, aby se plyn dostal k evropským odběratelům. To může znamenat jen jediné: náš ruský plyn, který se nalézal v tranzitních plynovodech na Ukrajině, rozkradli," dodal mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov.

"Tlak v soustavě na ukrajinské straně a ruské straně musí být stejný. Pokud Ukrajina odebrala během té krize část té základní náplně, tak samozřejmě ta základní náplň se musí něčím doplnit. A to muselo být ukrajinské straně jasné od začátku - pokud tedy tomu tak skutečně je, ale je to pouze moje spekulace", řekl Českému rozhlasu 1 - Radiožurnál Jan Nehoda, jednatel společnost RWE Transgas Net. O situaci mají ve středu s ruským premiérem Vladimirem Putinem jednat šéfové vlád Bulharska a Slovenska, které přerušením dodávek nejvíce utrpěly.

České domácnosti by se měly podle analytiků dočkat ve druhém čtvrtletí letošního roku zlevnění plynu, jeho ceny současná krize kolem dodávek z Ruska do Evropy neovlivní. O kolik ceny klesnou, je nyní složité odhadnout, shodují se analytici oslovení ČTK. Záviset to bude hlavně na kurzu koruny, která v poslední době oslabuje. Největší tuzemský dodavatel plynu, RWE Transgas, oznámí ceny pro druhé čtvrtletí koncem února.

"Stále platí, že očekáváme pokles cen plynu pro české domácnosti a jen hodnota české měny, která nyní značně oslabuje, ukáže, zda se bude jednat o dvojciferný propad od druhého kvartálu roku, nebo jen kosmetickou, jednocifernou úpravu cen," řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. Podle analytika společnosti BH Securities Petra Hlinomaze by ceny mohly ve druhém čtvrtletí stagnovat, nevylučuje ani pokles až o sedm procent. "Krize ceny plynu neovlivní, protože se odvozují od cen lehkého a těžkého topného oleje, energetického uhlí a poměru kurzu k dolaru. Krize ale krátkodobě zvýšila cenu ropy" řekl ČTK analytik společnosti Atlantik FT Petr Novák. Omezení dodávek ruského plynu do Evropy přineslo podle ekonomů hlavně ztrátu důvěry a plyn jako komodita ztratil část plusových bodů, které sbíral pro svou ekologičnost.

Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek vyzval vládu, aby bezodkladně zahájila debatu s jeho stranou o energetické koncepci, která by se spoléhala zejména na jadernou energetiku. Nová koncepce by měla navazovat na energetické koncepce předchozích sociálnědemokratických vlád a na závěry takzvané Pačesovy komise, s nimiž se ČSSD podle Paroubka ztotožňuje. V ní se s jadernou energií počítá. Právě proto ale vyvolala odpor Strany zelených. Premiér Mirek Topolánek (ODS) by podle Paroubka měl přestat tolerovat ideologickou předpojatost šéfa Strany zelených Martina Bursíka. Česká veřejnost očekává, že politikové začnou tento problém řešit, zdůraznil lídr ČSSD.

Jaderná elektrárna Temelín měla od minulé středy problémy s ucpávkou ventilu. Poruchu v jaderné části druhého bloku jim od 7. ledna signalizovalo zvýšené množství vody ve sběrné nádrži. Technici pak postupně její příčinu odhalili a ucpávku opravili. Závada neovlivnila bezpečnost ani provoz elektrárny, řekl ČTK mluvčí elektrárny Marek Sviták. Rakousko bylo podle internetového vydání deníku Neue Kronen-Zeitung o poruše informováno teprve v úterý. Podle dohody z Melku má přitom Česko rakouskou stranu o poruše dát vědět do 72 hodin.

Šéf frakce Zelených v Evropském parlamentu Daniel Cohn-Bendit, který vešel do povědomí prosincovou slovní přestřelkou s prezidentem Václavem Klausem na Pražském hradě, pochválil české předsednictví EU za jeho práci při řešení krize s dodávkami plynu. Novinářům ve Štrasburku řekl, že Češi odvedli víceméně dobrou práci, přestože si mnozí mohou myslet, že ČR může oslabit celou Evropskou unii. Předsednictví za řešení krize kolem plynu pochválil i šéf nejsilnější parlamentní lidovecké frakce Joseph Daul. "České předsednictví dobře zapracovalo při řešení plynové krize," řekl Francouz Joseph Daul na dotaz ČTK. Podle něj je však s hodnocením celkové předsednické role Česka počkat až do konce předsednictví ČR v červnu.

Lisabonská smlouva o budoucím fungování EU přinese více moci evropským úředníkům, kteří nejsou pod demokratickou kontrolou, míní kritici tohoto dokumentu. Shodovali se na tom při semináři, který se v úterý konal v sídle Senátu. Řešení vidí v odmítnutí současné smlouvy a vypracování jiné. "Tratíme demokracii, když přesouváme pravomoci do Bruselu," řekl například bývalý europoslanec Jens-Peter Bonde z Dánska, který bývá řazen mezi přední euroskeptiky. Podle něj hrozí, že národní parlamenty se stanou pouze doporučujícími orgány. Za úředníky považuje také evropské komisaře, kteří by měli být do budoucna spíše voleni, nikoli jen jmenováni.

Lisabonská smlouva by podle bývalé irské europoslankyně Patricie McKennaové ze Strany zelených neměla být přijata také kvůli tomu, že poškozuje menší členské státy EU ve prospěch větších, neboť umožňuje rozhodování i na základě počtu obyvatel. Členské státy přijdou o právo nominovat evropské komisaře, budou moci jen doporučovat kandidáty, kteří budou moci být "evropskou elitou" odmítnuti. McKennaová věří, že Irové navzdory tlaku a ústupkům, které podle ní nejsou právně závazné, odmítnou smlouvu i v opakovaném referendu. Britský konzervativní poslanec a bývalý ministr David Heathcoat-Amory řekl, že smlouva podobně jako euroústava centralizuje pravomoci na evropskou úroveň, skutečně potřebné reformy neprovádí. Smlouva umožňuje získat orgánům EU i kompetence, o kterých se nezmiňuje, upozornil poslanec. Podle něj stále více v EU rozhodují lidé, kteří nebyli zvoleni a nemohou být odvoláni.

Seminář spolupořádal senátní evropský výbor nedlouho předtím, než se český parlament znovu sejde k rozhodování o lisabonské smlouvě. Zastánci smlouvy argumentují tím, že nová pravidla zvýší akceschopnost EU a umožní jí lépe podporovat hospodářský růst a konkurenceschopnost, zlepšovat sociální podmínky nebo zvyšovat bezpečnost.

Ministerstvo zdravotnictví by mohla vést senátorka ODS Daniela Filipiová. Ve funkci by nahradila stranického i senátorského kolegu Tomáše Julínka. Filipiová ČTK řekla, že nabídku od premiéra a předsedy ODS Mirka Topolánka dostala a kývla na ni. Topolánek podle ní chce o obsazení křesla rozhodnout během několika hodin. Pražská organizace ODS by ale v čele resortu raději viděla poslance Borise Šťastného. Vedle toho se mluví také o dosavadním náměstkovi ministra Julínka Marku Šnajdrovi. Ten podle svých slov očekává, že se s premiérem ještě sejdou.

Dosluhující ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) pokládá své odvolání za nedomyšlené, a to i vzhledem k hospodářské krizi, která podle něj dopadne také na české zdravotnictví. Premiér Mirek Topolánek (ODS) ho odvolal k 23. lednu. Julínek na své poslední tiskové konferenci v roli ministra řekl, že kvůli světové finanční krizi se na konci roku dostane zdravotnictví do mírného minusu a ještě horší to bude v příštím roce. Měly by proto podle něj být připraveny krizové plány. Nikdo z možných kandidátů na funkci není podle Julínka připraven vést zdravotnictví v době krize lépe než on. Na reformě pracuje s týmem od roku 2002, do úřadu přišel na podzim roku 2006 s hotovým reformním plánem a s vizí dalšího vývoje.

Odvolání prý nebere osobně, i když skutečnost, že Topolánek "neměl odvahu mu to sdělit tváří v tvář", narušilo jejich dosud velmi dobré vztahy. Kdyby mu prý premiér řekl, že potřebuje "vyměnit tvář" reformy, aby byla průchozí i pro rebelující poslance, pochopil by to. Nic takového ale neslyšel. Julínek podle svých slov neví, proč musí odejít, a neví ani, zda jeho nástupce převezme připravenou reformu. Julínek hodlá zpracovat analýzu chyb, kterých se při prosazování reformy dopustil.

Premiér Mirek Topolánek (ODS) by měl předstoupit podle předsedy sociální demokracie Jiřího Paroubka před Poslaneckou sněmovnu a požádat o důvěru pro svůj rekonstruovaný kabinet. "Já bych to bral jako krok, který by byl rozumný a který by svědčil o politické odvaze," řekl šéf opoziční strany. Připustil, že jsou změny v kabinetu malé, ale očekává, že bude chtít vláda dělat korekce ve svém politickém postupu. Bylo by to podle Paroubka logické, a pokud by vláda důvěru dostala, pak by to posílilo její postavení. Na dotaz, zda sociální demokraté vyvolají ve sněmovně hlasování o nedůvěře kabinetu, když premiér nepožádá o důvěru, Paroubek odpověděl: "V tuto chvíli je to předčasná otázka." Paroubek současně zpochybnil kvalifikovanost politiků, kteří se mají objevit v Topolánkově vládě.