Zprávy | Z archivu rubriky

Tři a půl metru vysoká socha nazvaná Pocta Janu Palachovi byla v pondělí před zraky několika stovek lidí odhalena v mělnických Jungmannových sadech. Skulpturu znázorňující siluetu hořícího muže v roce 1969 vytvořil maďarský sochař žijící ve Francii András Beck. Slavnostního aktu se zúčastnil i prezident Václav Klaus, který spolu se zástupcem Francie sochu odhalil. "Jsem velmi rád, že se ta akce udála. Je potřeba Jana Palacha připomínat, nesmíme nikdy dopustit, aby na jeho heroický a zároveň tragický čin bylo někdy zapomenuto," řekl ČTK Václav Klaus. Státní tajemník pro evropské záležitosti ministerstva zahraničních věcí Francie Bruno Le Maire pak ve svém projevu připomněl, že jméno Jana Palacha dobře zná i množství mladých Francouzů. Tvůrce András Beck o umístění sochy v Česku sám stál. Dvacetiletý Palach se upálil 16. ledna na protest na protest proti tehdejšímu stavu společnosti, která se ocitla v krizi hlavně kvůli sovětské okupaci v srpnu 1968. Na následky rozsáhlých popálenin o tři dny později zemřel.

Podoba dlouhodobých zahraničních misí české armády by mohla být v budoucnosti schvalována na více let, řekl premiér Mirek Topolánek (ODS). Ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) také navrhuje o působení českých vojáků v cizině jednat s opozicí v branném výboru Poslanecké sněmovny častěji než dosud a pravidelně. Oba vládní politici to uvedli v den, kdy kabinet za přítomnosti prezidenta a vrchního velitele českých ozbrojených sil Václava Klause schválil modifikovaný plán misí pro letošní rok, jehož původní podobu odmítli přesně před měsícem podpořit poslanci opoziční ČSSD. Vadilo jim zvyšování české vojenské přítomnosti v Afghánistánu, hlavním důvodem ale byla snaha dotlačit kabinet ke zrušení poplatků ve zdravotnictví, kterým svůj hlas pro mise podmiňovali. Minulý týden ale vedení ČSSD uvedlo, že svým poslancům už nebude bránit pro mise zvednout ruku. Názor změnili i někteří "neposlušní" poslanci vládní koalice, s dalšími chce ministryně Parkanová ještě jednat.

Za opatrného optimistu se při hodnocení posledního izraelsko-palestinského vývoje označil český premiér Mirek Topolánek, který také od ledna zastává předsednickou funkci v Radě Evropské unie. Jednostranné zastavení bojů v pásmu Gazy ze strany Izraele označil za velký průlom. Varoval ale také, že pokud v řádu týdnů nenastane znovuotevření mírového procesu, problém znovu sklouzne k určitému rozmělnění. "Teď je jistá šance, kterou všichni vidí, naopak ten proces akcelerovat," poznamenal Topolánek na tiskové konferenci po jednání vlády. V minulých dnech se jako zástupce předsednické země EU zúčastnil v neděli v Egyptě a Izraeli rozhovorů na vysoké úrovni, které vyústily ve výzvu k upevnění příměří mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamas a k brzkému umožnění humanitárních dodávek pro obyvatelstvo Gazy. "To, že byl svolán ten summit, kde z významných účastníků kvartetu chyběl jen nový prezident USA a dejme tomu prezident nebo premiér Ruské federace, a potvrdila se ochota Hamasu akceptovat zastavení palby, to ještě neznamená, že příměří bude definitivní," varoval Mirek Topolánek.

Rusko a Ukrajina v Moskvě podepsaly desetileté dohody o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu a o tranzitu plynu do Evropy. Měl by tak skončit spor, kvůli kterému už skoro dva týdny přes Ukrajinu neproudí k evropským odběratelům žádný ruský plyn. "Počítám s tím, že v nejbližší době budou obnoveny dodávky evropským odběratelům," řekl ruský premiér Vladimir Putin poté, co šéfové firem Gazprom a Naftogaz podepsali kontrakty. Věří, že jde o "tečku" za sporem. Podle Tymošenkové mají desetileté kontrakty vyloučit opakování podobných krizí v budoucnu. České předsednictví EU vnímá podpis smlouvy mezi společnostmi Gazprom a Naftogaz jako potvrzení sobotní dohody mezi premiéry Ruska a Ukrajiny. Pro EU je však nadále rozhodujícím momentem okamžité a plné obnovení dodávek plynu. "Podpis dohody je prvním praktickým krokem obou stran, který by mohl vést k obnovení dodávek do EU. Optimismus je však nutné dávkovat s rozvahou. Pro EU bude rozhodující až ten moment, kdy obnovené dodávky zaregistruje na svých hranicích," říká předseda Rady pro energetiku a ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.

Prezident Václav Klaus požádal dopisem vládu, aby veřejně distancovala od kontroverzní plastiky Entropa výtvarníka Davida Černého. Plastika, která měla být uměleckým příspěvkem k nynějšímu českému předsednictví, vyvolala nadšení, odpor i diplomatický konflikt s údajně znevažujícím způsobem vyobrazeným Bulharskem. Dopis hlavy státu z minulé středy zveřejnil web týdeníku Euro, jeho existenci potvrdil ČTK mluvčí Hradu Radim Ochvat. Stojí v něm mimo jiné, že Klaus se už osobním dopisem omluvil svému bulharskému protějšku Georgi Parvanovi. "Pokládám za nezbytné, aby se vláda vaším prostřednictvím od této nešťastné události veřejně distancovala a omluvila se našim partnerům - představitelům Bulharské republiky a její veřejnosti na místě prvním," uvedl v dopise premiérovi prezident. Václav Klaus, jehož vlastní euroskeptické výroky jsou promítány v české části mozaiky zemí EU, uvedl, že nemůže přijmout ani metodu ani obsah této "události".

Evropská unie by podle českého předsednictví měla po finanční injekci do evropské ekonomiky, kterou zmítá krize, začít společně snižovat rozpočtové schodky. Vyplývá to z nezávazného dokumentu, který na úterním zasedání ministrů financí EU předloží Češi a jejž má ČTK k dispozici. "Po koordinovaném finančním stimulu by měla následovat koordinovaná konsolidace (rozpočtů)," uvádí materiál. Podle listu Financial Times Deutschland ale dokument nemá bezvýhradnou podporu Evropské unie. Podporu mu vyslovují například Němci či Nizozemci, jeho odpůrci jsou Francouzi, Řekové a Italové, kteří jsou dlouhodobě známi menší rozpočtovou ukázněností. "Zkušenost ukazuje, že hospodářské krize mohou znamenat výrazný impulz pro důležité strukturální reformy. Je nutné doprovodit finanční stimulus nástroji, které mohou zlepšit odolnost a růstový potenciál ekonomiky," uvádí dokument. Z odhadu Evropské komise je zřejmé, že jednotlivým členským státům EU bude ještě nějaká čas trvat, než se vymaní z hlubokých deficitů, za nimiž stojí především hospodářská krize a nutnost podpořit ekonomiku z veřejných zdrojů.

Letošní tempo růstu české ekonomiky výrazně zpomalí na 1,7 procenta. Uvádí to prognóza Evropské komise, která ještě v listopadu odhadovala zvýšení o 3,6 procenta. V příštím roce by měl růst českého hrubého domácího produktu nicméně zrychlit na 2,3 procenta. Velmi otevřená česká ekonomika podle EK výrazně zpomalí především kvůli zhoršení ekonomiky jejích hlavních obchodních partnerů. Podle komise se hospodářství celého bloku letos propadne o 1,8 procenta. V případě Německa, hlavního obchodního partnera Česka, to bude dokonce o 2,3 procenta. Vůbec největší propad v EU letos bude mít ale Lotyšsko - jeho ekonomika zpomalí o 6,9 procenta.

Harmonogramem příprav evropského postoje k ochraně klimatu po roce 2012 a zejména finančními mechanismy, jimiž budou evropské státy přispívat rozvojovým zemím, se v Praze zabývají experti evropské sedmadvacítky. Pod českým předsednictvím mají připravit plány, se kterými se EU v prosinci zúčastní mezinárodní konference v Kodani. Kodaňské fórum má nahradit dosavadní kjótský protokol o skleníkových plynech novou mezinárodní dohodou. Nynější schůzka je neformální, zasedání ministrů se v Praze uskuteční v březnu. České předsednictví téma přebralo po prosincové konferenci v Poznani, kde se politici domluvili na vzniku mezinárodního adaptačního fondu, z něhož budou moct čerpat finanční pomoc rozvojové země nejvíce ohrožené změnami klimatu. Podle ministra životního prostředí Martina Bursíka se bez příspěvku rozvinutého světa rozvojovým zemím ochrana klimatu neobejde.

Čtyři čeští ministři - Ondřej Liška, Václav Jehlička, Jiří Čunek a Džamila Stehlíková - představili ve výborech Evropského parlamentu v Bruselu priority českého předsednictví v Evropské unii. Pro dva z nich - ministra pro místní rozvoj Čunka a ministryni pro lidská práva a menšiny Stehlíkovou - to byla pravděpodobně poslední možnost zastupovat v Bruselu Česko coby předsednickou zemi. Už v pátek by totiž prezident Václav Klaus měl jmenovat nové ministry koaliční vlády Mirka Topolánka, z níž mimo jiné právě Čunek a Stehlíková odejdou. "Mnozí z vás ví, že ze svého rozhodnutí opustím českou vládu," řekl ve výboru EP pro místní rozvoj Čunek. Ten také evropským zákonodárcům slíbil, že personální výměna na ministerském křesle, do něhož by měl usednout Cyril Svoboda, se nedotkne práce v oblasti rozvoje regionů.

Popularita premiéra Mirka Topolánka i některých dalších vládních politiků roste, pomohlo jim zřejmě předsednictví Česka v Evropské unii. Předseda vlády si oproti listopadu polepšil o zhruba deset procent a v lednu mu věřilo 30 procent lidí, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Na čele žebříčku je stále místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka s důvěrou 55 procent lidí. Následují ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ) a pražský primátor Pavel Bém. Za Bémem je předseda ČSSD Jiří Paroubek. Politici na pátém a šestém místě si pozice vyměnili - pátý je místopředseda Strany zelených a ministr školství Ondřej Liška, šestý místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. První výzkum popularity politiků v letošním roce svědčí podle agentury STEM především o vylepšení pozice některých členů kabinetu, zejména těch, kteří byli na počátku ledna výrazně angažováni v českém předsednictví EU. Vzrostla nejen Topolánkova popularita, lépe si u lidí vedli například i vicepremiér Alexandr Vondra a ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.