Zprávy | Z archivu rubriky

Český prezident Václav Klaus pozval do Prahy nového šéfa americké administrativy Baracka Obamu. V dopise český prezident také poblahopřál svému americkému protějšku k úterní inauguraci. "Pro mnoho našich občanů jsou Spojené státy symbolem svobody a optimismu, demokracie a ekonomického úspěchu, vlastenectví a mezinárodní solidarity," zdůraznil Klaus a připomněl podíl USA na vzniku první Československé republiky v roce 1918. Je proto podle něj přirozené, že obě země začaly po pádu železné opony intenzivně spolupracovat a před deseti lety se staly spojenci v Severoatlantické alianci. Praha je v současnosti předsednickou zemí EU a čeští diplomaté už dali najevo, že by Obamu rádi uvítali v Praze na počátku dubna, těsně před výročním summitem Severoatlantické aliance. V českém hlavním městě by se podle představ ČR měla konat první schůzka nového amerického prezidenta s lídry evropské sedmadvacítky. "Vážený pane prezidente, doufám, že Vás budu moci přivítat osobně jménem celé naší země zde na Pražském hradě, a že během vašeho prezidentství se budou vztahy mezi našimi zeměmi nadále dynamicky rozvíjet," napsal Obamovi Klaus.

Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg by uvítal, pokud by se Rusko smysluplně zapojilo do projektu amerického protiraketového deštníku. Ministr ve středu novinářům v Bruselu také řekl, že si nemyslí, že by USA kvůli finanční krizi od celého projektu nakonec odstoupily. Případné oddálení o rok či dva by mu prý nevadilo.

Spojené státy chtějí v rámci svého budovaného protiraketového systému umístit v České republice radarovou část jejich nové základny. V Polsku by pak měla být desítka antiraket. Tyto plány ale ostře kritizuje Moskva, která v minulosti opakovaně dokonce pohrozila nejrůznějšími protiopatřeními, včetně možného zacílení ruských raket na základnu. Německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro televizi ARD v úterý uvedla, že považuje za nutné, aby Rusko bylo do protiraketového štítu zapojeno. "Kdyby se smysluplným způsobem Rusko včlenilo do protiraketové obrany místo toho, aby jí chtělo zabránit, tak bych byl šťastný," řekl ministr na dotaz, co říká slovům německé kancléřky.

Stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek tvrdě kritizoval prohlášení ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (za SZ), který by uvítal, pokud by se Rusko zapojilo do projektu amerického protiraketového deštníku v Evropě. Podle místopředsedy sněmovny je jeho výzva "groteskní" a nelze ji prý brát vážně. Schwarzenberg by si podle Zaorálka měl "udělat v hlavě jasno", co tímto vyjádřením sleduje. "Mám ještě v živé paměti jeho prohlášení, že to je proti Rusku celý tenhle systém," řekl ČTK stínový ministr zahraničí za ČSSD, která radarovou základnu v Brdech odmítá a žádá k její výstavbě vypsat referendum. "Pan Schwarzenberg by si měl rozmyslet, k čemu ten systém má vlastně sloužit," vzkázal šéfovi české diplomacie. Prohlášením Schwarzenberg podle Zaorálka "ještě přilévá oleje do ohně" v debatách okolo rozmístění štítu ve střední Evropě. I kdyby se Schwarzenbergovo přání vyplnilo a Rusové se do projektu zapojili, na odmítavém postoji ČSSD vůči radaru by to prý nic nezměnilo.

Středočeský hejtman David Rath (ČSSD) nenajde v ministerstvu životního prostředí spojence pro návrh zkomplikovat výstavbu americké radarové základny v Brdech tím, že by se z tohoto území stala chráněná krajinná oblast a později případně i národní park. Podle náměstka ministra životního prostředí Františka Pelce jsou totiž Brdy sice tichou oblastí, kde přežívá například i rys ostrovid, ale nesplňují kritéria pro vyšší ochranu. Rath podle úterní Mladé fronty Dnes uložil náměstkovi Miloši Peterovi, aby začal projednávat možnost ochrany přírody v Brdech. "Míra dochovaných přírodě blízkých ekosystémů není vysoká, převažují zde monokultury smrku, a proto v žádných koncepčních dokumentech resortu životního prostředí v uplynulých 15 letech a ani v poslední strategii vyhlašování chráněných krajinných oblastí a národních parků z loňského roku, se s vyhlášením Brd za chráněnou krajinnou oblast, natož národní park, nepočítá," řekl Pelc ČTK. Brdy sice ochranáři sledují, z vojenských újezdů je ale například Doupov v západních Čechách větším přírodním unikátem. Ministerstvo životního prostředí spolu s ministerstvem obrany a generálním štábem proto nyní pro tuto oblast hledají vhodnou formy zajištění zvýšené ochrany. "Národní parky musí splnit některá zákonná kriteria a měly by reflektovat i mezinárodní kriteria Světového svazu pro ochranu přírody, a ta v prostoru Brd prostě neodpovídají," soudí Pelc.

Obnovené dodávky ruského plynu přes ukrajinské území plně pokrývají tuzemskou spotřebu a umožňují tranzit k dalším odběratelům. ČTK to řekl mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský. Během středy by tudy mělo přitéct 90 milionů kubíků. Denní spotřeba v Česku je přibližně 50 milionů metrů krychlových plynu. V současné době plyn do Česka proudí dvěma cestami, z východu a ze severu. Takzvanou severní cestou do Česka nadále směřuje norský plyn a nasmlouvané dodávky z Německa.

Cílem setkání Evropské unie, kterého se zúčastní i zástupci Izraele, by měla být koordinace úsilí při řešení blízkovýchodního konfliktu. Ministři zahraničí či evropských záležitostí EU budou s izraelskou delegací jednat i o dodávkách humanitární pomoci do pásma Gazy. Novinářům to řekl šéf diplomacie ČR, která jako předsednická země EU večerní setkání do Bruselu svolala. "Potřebujeme spolupráci s Izraelem, aby tam ty věci (humanitární pomoc) dorazily, aby přechody byly otevřeny," řekl Karel Schwarzenberg. Unie se při setkání, na které Češi pozvali i ministryni zahraničí Izraele Cipi Livniovou, bude zabývat i tím, jak pomoci odstranit obavy židovského státu z pašování zbraní do pásma Gazy. Ty využívají radikálové z hnutí Hamas pro ostřelování izraelského území. Právě raketovými útoky ozbrojenců z Gazy na své území Izrael zdůvodňoval svou ofenzivu proti Hamasu. Evropská unie by se mohla na řešení blízkovýchodního konfliktu podílet střežením hranic pásma Gazy. Evropské země vlastnící patřičná plavidla podle českého ministra slíbily, že by se mohly zapojit do hlídkování na moři u pobřeží pásma Gazy. Evropské státy by navíc mohly poskytnout i nejmodernější technologie, s jejichž pomocí by šlo odhalovat tunely, kterými pod palestinsko-egyptskou hranicí radikálové pašují zbraně. Evropané by je zřejmě jen financovali, nikoli přímo spravovali, neboť Egypťané podle Schwarzenberga naprosto odmítají, aby na jeho území působili příslušníci jiných států.

Autor Entropy David Černý uzavřel s úřadem vlády novou smlouvu o projektu. V ní se zavázal, že vrátí peníze, které do projektu reprezentujícího Česko při předsednictví vložil stát. Nová smlouva ruší smlouvu původní; autor také nebude požadovat nic za nájem díla. Stát za projekt zaplatil 1,9 milionu korun, za jeho půlroční pronájem v Bruselu měl dát 1,2 milionu korun, ale podle nové smlouvy to bude jen symbolická koruna. Úřad vlády poté, co zjistil, že Entropu nevytvořilo 27 umělců, ale jen Černý a jeho tým, říká, že ho český umělec podvedl.

Plastika s názvem Entropa se strefuje do stereotypů spojovaných se zeměmi evropské sedmadvacítky. Například Nizozemsko známé tím, že jeho značná část území leží pod hladinou moře za pobřežními hrázemi a že v něm žije řada přistěhovalců, je vyobrazeno jako zatopená země, z níž vykukují jen minarety. Umělecké dílo je přijímáno různě, nejostřeji se zatím ohradilo Bulharsko, které je v instalaci zobrazeno jako země pod tureckým vlivem, který symbolizuje turecký záchod. Po oficiální stížnosti země se Česko rozhodlo tuto část plastiky zakrýt. Proti tomu se ale prostřednictvím internetové petice ozvala řada lidí, a to i v Bulharsku.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásil kvůli nedostatku peněz pro zařízení sociální péče stávkovou pohotovost. "Jsme znovu na barikádách, abychom ochránili zaměstnance sociálních služeb," uvedl předseda svazu Jiří Schlanger. Sociální služby podle něj čelí existenčnímu ohrožení. Organizace poskytující tyto služby seniorům a zdravotně postiženým se po Novém roce ocitly ve velkých finančních potížích, některé mluví o ukončení činnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž poslalo krajům na dotace méně peněz než loni. Ministr Petr Nečas (ODS) slíbil, že regiony ještě dostanou dodatečné prostředky. Problém s financováním služeb trvá delší dobu, po loňských krajských volbách, které vyhrála ČSSD, ale nabírá navíc politický rozměr. Středočeský hejtman David Rath (ČSSD) chce téma financování sociálních služeb otevřít na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny.

Zastupitelé hlavního města za ČSSD navrhnou na únorovém nebo březnovém zastupitelstvu zvýšit dotaci magistrátu pražskému dopravnímu podniku o 1,5 miliardy korun. Novinářům to řekl zastupitel a předseda pražské ČSSD Petr Hulinský. Podle zástupců ČSSD je letošní rozpočet, který v prosinci schválilo zastupitelstvo, pro dopravní podnik likvidační. Peníze chtějí vzít z rozpočtu na městský okruh nebo z přebytku rozpočtu na letošek. Vedení města Dopravnímu podniku hlavního města Prahy (DPP) pro rok 2009 přidělilo na provoz 7,12 miliardy korun, což je podle zastupitelů ČSSD o 31 milionů méně než loni. Tato částka podle nich nepokryje provozní náklady, které DPP má. Každoročně totiž stoupá počet přepravených cestujících i počet ujetých kilometrů. Na investice dostal DPP 1,99 miliardy korun, tedy nejméně za posledních deset let. Polovinu částky navíc spolkne doplatek prodloužení metra z Ládví do Letňan, které bylo zprovozněno v květnu. Pokud DPP během roku nedostane od města další peníze, bude muset omezit dopravu nebo zvýšit jízdné. Uvažovalo se o tom, že by o výsadu bezplatného jízdného přišli lidé starší 70 let nebo že by bylo zrušeno až 15 autobusových linek a prodloužily se intervaly u tramvají. Vedení města ale zvýšení jízdného i omezení dopravy odmítá a už dříve připustilo, že bude muset dotaci DPP navýšit.

Na 1200 sociálních demokratů a socialistů z celé Evropy se letos v prosinci sjede do Prahy. Poprvé v historii se totiž bude konat kongres Strany evropských socialistů, která sdružuje sociálnědemokratické, socialistické a labouristické strany ze zemí unie, v nové členské zemi evropského společenství. ČTK to sdělil předseda ČSSD Jiří Paroubek. Kongres přijme podle šéfa nejsilnější české opoziční strany významné programové dokumenty, zejména novou strategii a taktiku evropských socialistů po volbách do Evropského parlamentu, které se uskuteční letos v červnu. "Evropské sociálně demokratické hnutí tak oceňuje nejen skvělý výsledek, kterého ČSSD dosáhla při posledních krajských a senátních volbách, ale také trvalou váhu, kterou sehrává v České republice," poznamenal k chystané akci Paroubek. Kongresu se podle něj účastní přední evropští politici, včetně několika předsedů vlád. ČSSD to podle Paroubka považuje za poctu.