Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas si myslí, že nebude jednoduché přesvědčit Rakousko a Německo, aby otevřely svůj pracovní trh lidem z nových členských zemí EU. Ministr to řekl novinářům před neformálním setkáním evropských ministrů práce a sociálních věcí v Luhačovicích. Uvolnění pracovního trhu bude jedním z jeho témat. "Žádný stát nemá důvod bránit volnému pohybu pracovní síly. Nemyslím si, že by to bylo tak jednoduché je přesvědčit. V Německu jsou volby, ty argumenty především politické. Oni nemají věcné argumenty. Budou muset zdůvodnit případné pokračování v omezení volného pohybu pracovní síly," komentoval Nečas. Připomenul přitom zprávu Evropské komise, podle které pokračování přechodných období, která staré členské země mohla po rozšíření EU přijmout kvůli ochraně svého pracovního trhu, nemá ekonomické opodstatnění a volný pohyb pracovní síly by zvýšil ekonomickou výkonnost Evropské unie o 0,3 procenta hrubého domácího produktu. Češi v unii stále nemají volný přístup na pracovní trhy v Dánsku, Německu, Rakousku a Belgii. Dánsko se jim otevře od května. U Belgie je pravděpodobné, že se tak stane během letošního roku. U Německa a Rakouska naopak lze čekat, že dočasnou výjimku prodlouží i na poslední možné dvouleté období, tedy do 30. dubna 2011. Nečas podotkl, že Česko nesmí zapomínat ani na Bulharsko a Rumunsko. "I s nimi musíme být solidární, protože vůči nim uplatňuje omezení volného pohybu pracovních sil dokonce 14 členských zemí EU," připomněl Nečas.

Neformální setkání ministrů práce a sociálních věcí v Luhačovicích se bude věnovat také nalezení shody v otázce mobility pracovních sil a snaze motivovat lidi k rekvalifikacím. Čtvrtina Evropanů, kteří pracují, totiž nikdy nezměnila svého zaměstnavatele.

Český průmysl je podle předsedy sociální demokracie Jiřího Paroubka na pokraji katastrofy a státnímu rozpočtu hrozí schodek 80 miliard až 100 miliard. Pokud ale začne HDP klesat, pak prý bude propad rozpočtu "fatálně vyšší". Paroubek to řekl na tiskové konferenci po schůzce s představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů. Dodal, že se na těchto závěrech shodl s odborovými předáky. Vláda podle Paroubka nečerpá peníze z evropských fondů a tento problém zakrývá. "Ta tři, čtyři procenta hrubého domácího produktu, která by takto mohla nabíhat, jsou vlastně penězi zadarmo," uvedl s tím, že by i tyto peníze pomohly ke zmírnění dopadů krize. Kabinet sice podle Paroubka hovoří o skvělých projektech, ale skutečné čerpání je nízké a jde o "titěrná čísla". Vláda je odpovědná za to, že se ze zhruba 860 miliard korun na sedm let vyčerpalo za dva roky velmi málo, dodal šéf nejsilnější opoziční strany. Proti hrozící hospodářské krizi vláda podle něj nedělá takřka nic a jakoby kráčí k okraji propasti "po květinovém koberci". Krizi naopak zesiluje svými reformami, které vedou ke snížení koupěschopnosti obyvatel a k inflaci, míní Paroubek. Také odborům podle Štěcha vadí, že vláda krizi svými reformami umocňuje. Uvedl, že v průmyslu je pokles zakázek tak značný, že na přelomu druhého a třetího čtvrtletí může podle odborníků odborové centrály krize nejvíce zesílit. Očekává, že bude její dopad ještě větší než například v sousedním Německu nebo v zemích původní evropské patnáctky. Odbory jsou podle Štěcha připraveny společně se zaměstnavateli hledat řešení, jak čelit krizi. Podotkl, že po listopadu odbory nepřivedly žádnou firmu ke krachu. Rozhodně ale nepřipustí, aby podniky krize zneužívaly proti zaměstnancům. Kdo to bude chtít udělat, tak se "se zlou potáže", dodal.