Zprávy | Z archivu rubriky

Evropská unie vyzvala Izrael, aby okamžitě umožnil přístup humanitární pomoci do pásma Gaza. Po jednání EU s šéfkou izraelské diplomacie Cipi Livniovou to řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. V současnosti pomoc do pásma proudí jen v omezeném rozsahu a ne přes všechny hraniční přechody. Unie židovský stát vyzvala k otevření hraničních přechodů s pásmem Gazy a k tomu, aby také umožnil práci mezinárodním humanitárním organizacím. Livniová však unii nic konkrétního neslíbila a apelovala na mezinárodní společenství, aby pomohlo zastavit pašování zbraní do pásma Gazy.

Rozhodnutí o tom, kdy a jak se český parlament vyjádří k ratifikaci lisabonské smlouvy o reformách v Evropské unii je výhradně na Česku. Prohlásil to v Bruselu před poslanci Evropského parlamentu český vicepremiér Alexandr Vondra, podle něhož žádný vnější tlak k urychlení tohoto procesu nepomůže. Vondra podotkl, že ratifikace této smlouvy není pevně spojena s odsouhlasením dohod s USA o umístění amerického protiraketového radaru v ČR, i když obě záležitosti podle něj spolu souvisejí.

Vondra podobně jako řada dalších českých ministrů v tomto týdnu absolvoval slyšení před europoslanci. Při něm zástupci vlády předsednické země nastiňují své priority v odpovídajícím výboru evropského zákonodárného sboru. U Vondry šlo o výbor pro ústavní záležitosti, jehož šéf Jo Leinen je znám jako tvrdý kritik českého prezidenta Václava Klause a jeho odmítavého postoje například právě k lisabonské smlouvě. Česko je jedinou zemí, která se zatím k ratifikaci tohoto dlouho a složitě dojednávaného dokumentu o reformě unijních institucí a rozhodování nevyjádřila.

Senátní ústavní komise přímo nepodpořila schválení lisabonské smlouvy o budoucím uspořádání EU vzhledem k rozhodnutí Ústavního soudu. Vzala ale jednohlasně "s uspokojením" na vědomí, že Ústavní soud v souladu s jejím loňským stanoviskem neshledal ve smlouvě rozpory s českým ústavním pořádkem. Komise zároveň doporučila senátorským klubům, aby jednaly s poslaneckými frakcemi o podpoře prováděcích zákonů k lisabonské smlouvě, "a to včetně takzvaného stykového zákona". Tento zákon, který komise připravila, upravuje vztahy obou komor a zároveň obsahuje takzvaný vázaný mandát vlády, tedy možnost přesouvat kompetence na evropskou úroveň pouze se souhlasem parlamentu.

Někteří senátoři ODS mají v úmyslu znovu se obrátit na Ústavní soud kvůli lisabonské smlouvě o budoucím fungování EU. Jedním ze skupiny senátorů je podle České televize člen senátní ústavní komise Petr Pakosta. Podle něj má rozhodnutí padnout v příštích týdnech v závislosti na postupu ratifikace smlouvy. Stejného názoru je podle Pakosty senátor Jiří Pospíšil. Za předčasnou ale označil Parkosta odpověď na dotaz, zda je podobného mínění dalších 15 senátorů, aby mohli stížnost soudu podat. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger (ODS) při jednání komise uvedl, že nepředpokládal novou senátní ústavní stížnost s ohledem na listopadový verdikt Ústavního soudu, který o smlouvě rozhodoval právě na popud horní komory a jednomyslně se shodl na tom, že smlouva v rozporu s ústavním pořádkem není. Připomněl, že ústavní soudci se vyjádřili jen k šesti napadeným částem smlouvy, čímž nové podání nevyloučili.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas si myslí, že nebude jednoduché přesvědčit Rakousko a Německo, aby otevřely svůj pracovní trh lidem z nových členských zemí EU. Ministr to řekl novinářům před neformálním setkáním evropských ministrů práce a sociálních věcí v Luhačovicích. Uvolnění pracovního trhu bude jedním z jeho témat. "Žádný stát nemá důvod bránit volnému pohybu pracovní síly. Nemyslím si, že by to bylo tak jednoduché je přesvědčit. V Německu jsou volby, ty argumenty především politické. Oni nemají věcné argumenty. Budou muset zdůvodnit případné pokračování v omezení volného pohybu pracovní síly," komentoval Nečas. Připomenul přitom zprávu Evropské komise, podle které pokračování přechodných období, která staré členské země mohla po rozšíření EU přijmout kvůli ochraně svého pracovního trhu, nemá ekonomické opodstatnění a volný pohyb pracovní síly by zvýšil ekonomickou výkonnost Evropské unie o 0,3 procenta hrubého domácího produktu. Češi v unii stále nemají volný přístup na pracovní trhy v Dánsku, Německu, Rakousku a Belgii. Dánsko se jim otevře od května. U Belgie je pravděpodobné, že se tak stane během letošního roku. U Německa a Rakouska naopak lze čekat, že dočasnou výjimku prodlouží i na poslední možné dvouleté období, tedy do 30. dubna 2011. Nečas podotkl, že Česko nesmí zapomínat ani na Bulharsko a Rumunsko. "I s nimi musíme být solidární, protože vůči nim uplatňuje omezení volného pohybu pracovních sil dokonce 14 členských zemí EU," připomněl Nečas.

Neformální setkání ministrů práce a sociálních věcí v Luhačovicích se bude věnovat také nalezení shody v otázce mobility pracovních sil a snaze motivovat lidi k rekvalifikacím. Čtvrtina Evropanů, kteří pracují, totiž nikdy nezměnila svého zaměstnavatele.

Čestným nástupem na žateckém náměstí se před odletem na misi do Afghánistánu rozloučili s posádkovým městem příslušníci 41. mechanizovaného praporu 4. brigády rychlého nasazení. Budou tvořit většinu 3. kontingentu provinčně rekonstrukčního týmu mise ISAF. Jejich úkolem bude podpora vlády afghánské republiky při rekonstrukčním procesu země. Do Afghánistánu postupně odletí 275 mužů a žen. Budou působit v provincii Lógar, v americké vojenské základně Shank.

V příštím týdnu by měl upravený plán zahraničních armádních misí schvalovat Senát, poté i sněmovna. Vojáci nyní v cizině působí na základě rozhodnutí vlády, které platí jen do konce února. Přepracovaný plán misí, který vláda schválila v pondělí, počítá s tím, že v Afghánistánu by mělo celkem působit v misi ISAF do 480 vojáků namísto původně plánovaných 645, v protiteroristické operaci Trvalá svoboda pak nadále nejvýše stovka vojáků, a to nejpozději do konce roku.

Tři rebelující poslanci ODS Alena Páralová, Jan Schwippel a Juraj Raninec, kteří kritizují politiku své strany a otevřeně podporují novou pravicovou euroskeptickou Stranu svobodných občanů (SSO), podle deníku E15 zvažují, že opustí ODS. Podle jejich vyjádření pro E15 by o takovém kroku uvažovali mimo jiné tehdy, kdyby ODS nezabránila schválení lisabonské smlouvy, která má reformovat Evropskou unii po jejím rozšíření. Juraj Raninec ale Českému rozhlasu řekl, že o odchodu z ODS aktuálně neuvažuje. E15 připomíná, že případný odchod Páralové, Schwippela a Ranince z ODS by dále oslabil vládní koalici, která už teď nemá ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně většinu.

Lidovecký europoslanec Jan Březina se rozhodl kandidovat na červnovém sjezdu do čela KDU-ČSL. Informovala o tom Česká televize (ČT). Březina zároveň znovu kandiduje do Evropského parlamentu (EP). Podle ČT ale uvedl, že pokud by se stal šéfem KDU-ČSL i europoslancem, mandátu v EP by se vzdal a naplno by se věnoval řízení strany. O kandidatuře na funkci předsedy lidovců přemýšlí i další křesťanští demokraté, například místopředsedkyně poslaneckého klubu KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Dosavadní šéf strany Jiří Čunek se zatím ke své případné kandidatuře nevyjádřil. Lidovci měli mít původně sjezd v září, napjatá vnitrostranická situace si ale vyžádala jeho přesunutí na červen.

Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje odvolalo senátora Vladimíra Drymla (ČSSD) z funkcí prvního náměstka hejtmana a krajského radního pro zdravotnictví. Pro Drymlovo odvolání hlasovalo 39 ze 45 přítomných zastupitelů. Nelíbilo se jim, že prý Dryml sháněl kompromitující materiály na poslankyni a předsedkyni hradecké krajské ČSSD Hanu Orgoníkovou. "Bereme na vědomí," reagoval předseda ČSSD Jiří Paroubek, který Drymla k odchodu z těchto funkcí vyzýval. Nyní je podle něj "na tahu" Mladá fronta Dnes. Měla by vysvětlit, zda byl při shánění informací aktivní senátor, nebo zda šlo z její strany o řízenou provokaci. Paroubek rozhodně nehodlá vyzývat sociální demokraty ve Vrchlabí, aby Drymla vyloučili z ČSSD. "V tuhle chvíli si myslím, že ty věci jsou na Mladé frontě Dnes, aby začali vysvětlovat," dodal. Podle Mladé fronty Dnes se Dryml kvůli získání kompromitujících informací o Orgoníkové obrátil na detektivní agenturu. Při setkání s domnělým detektivem pak 11. prosince obvinil Orgoníkovou ze zneužívání veřejných peněz v hradeckém kraji. Dryml uvedl, že kvůli své kauze připravuje podání dalších trestních oznámení, dosud jej podal pouze na autora článku v MfD.

Český průmysl je podle předsedy sociální demokracie Jiřího Paroubka na pokraji katastrofy a státnímu rozpočtu hrozí schodek 80 miliard až 100 miliard. Pokud ale začne HDP klesat, pak prý bude propad rozpočtu "fatálně vyšší". Paroubek to řekl na tiskové konferenci po schůzce s představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů. Dodal, že se na těchto závěrech shodl s odborovými předáky. Vláda podle Paroubka nečerpá peníze z evropských fondů a tento problém zakrývá. "Ta tři, čtyři procenta hrubého domácího produktu, která by takto mohla nabíhat, jsou vlastně penězi zadarmo," uvedl s tím, že by i tyto peníze pomohly ke zmírnění dopadů krize. Kabinet sice podle Paroubka hovoří o skvělých projektech, ale skutečné čerpání je nízké a jde o "titěrná čísla". Vláda je odpovědná za to, že se ze zhruba 860 miliard korun na sedm let vyčerpalo za dva roky velmi málo, dodal šéf nejsilnější opoziční strany. Proti hrozící hospodářské krizi vláda podle něj nedělá takřka nic a jakoby kráčí k okraji propasti "po květinovém koberci". Krizi naopak zesiluje svými reformami, které vedou ke snížení koupěschopnosti obyvatel a k inflaci, míní Paroubek. Také odborům podle Štěcha vadí, že vláda krizi svými reformami umocňuje. Uvedl, že v průmyslu je pokles zakázek tak značný, že na přelomu druhého a třetího čtvrtletí může podle odborníků odborové centrály krize nejvíce zesílit. Očekává, že bude její dopad ještě větší než například v sousedním Německu nebo v zemích původní evropské patnáctky. Odbory jsou podle Štěcha připraveny společně se zaměstnavateli hledat řešení, jak čelit krizi. Podotkl, že po listopadu odbory nepřivedly žádnou firmu ke krachu. Rozhodně ale nepřipustí, aby podniky krize zneužívaly proti zaměstnancům. Kdo to bude chtít udělat, tak se "se zlou potáže", dodal.