Zprávy | Z archivu rubriky

Sociální demokracie uspořádá vnitrostranickou anketu, jejímž cílem bude zjistit, zda si členové strany přejí pokračování české vojenské mise v Afghánistánu nebo její ukončení ještě letos. Na tiskové konferenci po zasedání stranického vedení to řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Vnitrostranická diskuse by se měla vést v únoru. Sociální demokracie si chce podle svého předsedy udělat v této věci jasno, aby věděla, jak má postupovat.

Veškeré vojenské mise, právě kvůli české účasti v Afghánistánu, Poslanecká sněmovna loni v prosinci hlasy sociálních demokratů, komunistů ale i některých koaličních poslanců zamítla. Vláda poté využila svého práva a prodloužila mandát českým vojákům v zahraničí do konce února. O vyslání českých vojáků do Afghánistánu přitom rozhodla již sociálnědemokratická vláda Miloše Zemana. Letos kabinet schválil nový plán, ve kterém počet českých vojáků v Afghánistánů snížila. Vedení sociální demokracie na to reagovalo tím, že doporučilo poslaneckému klubu, aby zrušil závaznost hlasování proti vojenské misi.

Předseda Evropské komise José Barroso vyzval členské státy EU, aby přijaly propuštěné vězně z kontroverzní americké věznice na základně Guantánamo a pomohli tak prezidentovi USA Baracku Obamovi v jejím uzavření. O možném unijním plánu, který by se zajatců z Guantánama týkal, budou podle agentury AFP v pondělí v Bruselu jednat ministři zahraničí členských států sedmadvacítky. Podle AFP se nicméně nedá očekávat, že by na schůzce padlo konečné rozhodnutí, protože jednotlivé země jsou v této otázce rozděleny. USA se navíc na EU jako celek zatím formálně neobrátily.

Realistickým cílem sociální demokracie v letošních volbách do Evropského parlamentu je výsledek kolem 30 procent. Je však možné, že dostane 35 až 40 procent, řekl na krajské konferenci pražské ČSSD předseda této strany Jiří Paroubek. Chce se zaměřit hlavně na ty voliče, kteří váhají, zda jít k volbám. Podle něj se ukázalo, že vyšší volební účast přináší i vyšší počet hlasů pro ČSSD. Lídrem kandidátky pro volby do EP vybrala sociální demokracie ekonoma Jiřího Havla. Paroubek ocenil jeho kvality, ale připustil, že "malou vadou" Havla je to, že ho veřejnost příliš nezná. Program i kandidátku do evropských voleb chce ČSSD představit na sjezdu 14. února. Češi budou volit budoucí evropské poslance pravděpodobně v pátek 5. a v sobotu 6. června.

Šéf automobilky Volkswagen v Rusku Martin Jahn chce v Národní ekonomické radě vlády předložit návrh, aby stát přispíval lidem na nové automobily. Nové ustavená Národní ekonomická rada vlády bude v neděli poprvé zasedat a jedním z bodů jejího jednání bude návrh Martina Jahna na státní příspěvky lidem, kteří si kupují nové auto a staré nechají ekologicky zlikvidovat. Píše to sobotní Mlada fronta Dnes. "Pomohlo by to prodejům a zvýšilo by to i bezpečnost na silnicích," vysvětlil deníku Jahn. V úspěch věří i proto, že ji zavádějí nebo chystají i jiné státy, například Německo. Zvažuje ji dokonce už i Čína.

Odpůrcem státních příspěvků na nákup aut je ve vládě především ministr financí Miroslav Kalousek. "Je v tom moc systémových nedostatků. Jsem proti tomu, aby se podporoval jen jeden z oborů průmyslu," řekl. "Je to nesystémové, ale v čím dál více zemích EU je to standard," oponoval Jahn. Odpůrcem příspěvku je i kolega z rady, ekonom Pavel Kohout. "Každá dotace pro jedno odvětví automaticky znamená trest pro jiná," míní. V evropských zemích se výše dotace pohybuje mezi 600 a 2500 eur.

Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek kritizoval nedávno ustavenou Národní ekonomické rady vlády (NERV) za nečinnost, která podle něho ostře kontrastuje s prohlubující se krizí a jejími dopady na českou ekonomiku. Dosavadní výsledky práce NERV zpochybňují její legitimitu, uvedl Paroubek v tiskové zprávě, kterou poskytl ČTK. Členové NERV budou v neděli jednat s ekonomickými ministry. Návrhy, jež členové rady zatím předložili, odpovídají podle šéfa sociální demokracie spíše zájmům firem a korporací, pro něž pracují, nikoliv zájmům občanů, na které krize dopadne nejvíce. Jako příklad uvedl návrh na dotace na nákup nových automobilů.

Desetičlenná rada má připravit opatření proti dopadům krize. Každý člen rady napíše svůj pohled na situaci. Jednotlivé společné návrhy by pak měly být předány Poslanecké sněmovně zřejmě na její únorové schůzi společně s návrhem změny rozpočtu vyplývající z úprav makroekonomické předpovědi. ČSSD hned po vytvoření NERV na začátku ledna uvedla, že rada vznikla pozdě. Podle ČSSD jde spíše o marketingový tah než vážně míněnou snahu o řešení dopadů krize.

Bez incidentů se obešel hodinový pochod asi 30 členů takzvaných hlídek krajně pravicové Dělnické strany /DS/ litvínovským sídlištěm Janov, kde žije řada nepřizpůsobivých obyvatel, většinou Romů. Podle místopředsedy DS Petra Kotába akci zorganizovali proto, že radnice ztrácí zájem o řešení problémů na sídlišti. S tím však starosta Milan Šťovíček (ODS) nesouhlasí, město podle něj naopak vyvíjí značnou snahu o zlepšení situace v Janově. Hlídky rozdávaly starousedlíkům tiskoviny DS a anketní lístky s otázkami, zda jsou spokojeni s opatřeními radnice k obnovení pořádku na sídlišti. Romové, kteří průvod sledovali většinou z balkonů a oken bytů, častovali členy a příznivce DS nadávkami a požadovali, aby sídliště opustili. V lokalitě žije mnoho nezaměstnaných lidí, kteří nemají zájem o vzdělání a mají problémy s dluhy. Na sídlišti trpí i starousedlíci, jejichž byty jsou neprodejné.

Předseda krajně pravicové Dělnické strany (DS) Tomáš Vandas i Romové si myslí, že vedení Litvínova by mělo odstoupit. Šéf Romského křesťanského sdružení Radek Grunza tvrdí, že starosta a místostarosta pracují špatně a důsledkem je současná situace. Vandas a Grunza navíc nezávisle na sobě shodně kritizovali údajnou korupci při zadávání městských zakázek. "Lidé se na nás obracejí s materiály, které dokazují neprůhledné financování chodu radnice i korupci při zadávání zakázek, ten problém už byl i medializován," uvedl Vandas. Litvínovský starosta Milan Šťovíček (ODS) i jeho zástupce Martin Klika (ČSSD) se proti nařčením ohradili. "Žádného korupčního jednání jsem se nikdy nedopustil, naopak jsem ho v politice vždy odsuzoval. Nadstandardně se věnujeme i problému janovského sídliště. Tvrdím, že Dělnická strana na této kauze parazituje. Radnice situaci vyhodnocovala dlouho předtím, přijala také řadu opatření, například úhradu sociálních dávek formou kuponů," řekl ČTK Šťovíček.

Středočeský hejtman David Rath (ČSSD), který na sebe v minulosti opakovaně upoutal pozornost některými ostrými výroky, se v rozhovoru pro Lidové noviny (LN) pochvalně vyjádřil o tom, jak vůdce nacistického Německa Adolf Hitler řešil ekonomické problémy. Rath nepřímo srovnal Hitlerovu ekonomickou politiku s tím, jak by se měla řešit současná hospodářská krize. Později vydal prohlášení, v němž uvedl, že Hitlerův režim nikdy neobdivoval a že v rozhovoru pro LN pouze učinil historický exkurz s cílem vysvětlit, jak různé vlády a režimy přistupovaly k řešení hluboké meziválečné hospodářské krize.

"Hitler řešil krizi tak, že začal zbrojit, čímž dal lidem práci a nastartoval ekonomiku! On s tím vyhrál volby! Pak to tedy vyústilo ve válku... Liberální ekonomové na tohle zapomněli. A místo toho přicházejí se svými fantasmagoriemi," řekl Lidovým novinám. Sociálnědemokratický program opatření proti hospodářské a finanční krizi Rath v rozhovoru obhajoval slovy: "Protože to má logiku - zvýšit lidem příjmy, dotlačit je, aby začali utrácet. Jak řešil krizi Adolf Hitler?" V prohlášení Rath uvedl, že hospodářská krize ve 30. letech minulého století vyžadovala - s ohledem na svoji hloubku a dobu trvání - státní zásahy do ekonomiky, a to formami, které byly často shodné jak u demokratických režimů, tak u diktatur. "V tomto smyslu jsem se také vyjádřil pro Lidové noviny," uvedl. "Zásadně tento nelidský a zločinecký režim odsuzuji a nikdy bych se nesnížil k jakékoliv formě jeho obhajoby," napsal v prohlášení o svém postoji k Hitlerovu režimu.

Kauzu vepřína v Letech u Písku, o jehož odstranění už roky usilují nevládní organizace, chce razantně vyřešit nový ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za SZ). Jeho slova pronesená v den jmenování do ministerské funkce, že se zasadí o zrušení vepřína v místech bývalého sběrného tábora pro romskou menšinu, uvítal Výbor pro odškodnění romského holocaustu. Jeho prezident Čeněk Růžička přesto připomněl, že podobně za posledních asi 14 let, co o přemístění velkovýkrmny a vybudování důstojného památníku zástupci Romů usilují, hovořili všichni politici.

Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek vyzval vládní lidovce a zelené, aby se zasadili o zamítnutí návrhu, který by měl lidem v rámci důchodové reformy umožnit dobrovolné převádění části peněz vkládaných do povinného pojištění ze státního systému do soukromých fondů. Návrhem se má v pondělí zabývat vláda. KDU-ČSL už oznámila, že bude žádat, aby ho vláda ze svého programu stáhla. Lidovci chtějí případné změny ještě před rozhodnutím vlády projednat v koalici.

Možnost částečného vyvedení peněz z povinného pojištění do soukromých fondů (tzv. opt-out) je součástí třetí etapy vládní důchodové reformy. Předseda lidovců Jiří Čunek ale nedávno uvedl, že návrh dál prohloubí rozdíl mezi bohatými a chudými. Zatímco nyní sazba odváděná zaměstnanci a zaměstnavatelem na důchodové pojištění činí 28 procent příjmu, v případě zavedení možnosti převést část peněz do soukromého sektoru by si lidé z této částky mohli čtyři procenta převést do soukromých finančních společností. Další dvě procenta by jim doplatili sami.

Drobné, ale soustavné zlepšování zdravotního stavu bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla konstatovali jeho lékaři. ČTK to řekl šéf lékařského konzilia a náměstek pro léčebně-preventivní péči v pražské motolské nemocnici Martin Holcát. Bývalý prezident ale v Motole pobude ještě nejméně týden, jeho uzdravování je pomalý proces. Lékaři navíc nehodlají více než sedmdesátiletého politika a dramatika propustit do domácího ošetřování v době, kdy v ČR začíná obvyklá zimní chřipková epidemie. Havel, s nímž v nemocnici mnoho času tráví i jeho žena Dagmar, se 12. ledna v Motole podrobil operaci. Lékaři mu odstranili zánětlivé ložisko z krku. Pooperační stav zkomplikovalo zahlenění části pravého plicního laloku, minulý pátek se zánět rozšířil i na levou plíci.