Zprávy | Z archivu rubriky


Bez incidentů se obešel hodinový pochod asi 30 členů takzvaných hlídek krajně pravicové Dělnické strany /DS/ litvínovským sídlištěm Janov, kde žije řada nepřizpůsobivých obyvatel, většinou Romů. Podle místopředsedy DS Petra Kotába akci zorganizovali proto, že radnice ztrácí zájem o řešení problémů na sídlišti. S tím však starosta Milan Šťovíček (ODS) nesouhlasí, město podle něj naopak vyvíjí značnou snahu o zlepšení situace v Janově. Hlídky rozdávaly starousedlíkům tiskoviny DS a anketní lístky s otázkami, zda jsou spokojeni s opatřeními radnice k obnovení pořádku na sídlišti. Romové, kteří průvod sledovali většinou z balkonů a oken bytů, častovali členy a příznivce DS nadávkami a požadovali, aby sídliště opustili. V lokalitě žije mnoho nezaměstnaných lidí, kteří nemají zájem o vzdělání a mají problémy s dluhy. Na sídlišti trpí i starousedlíci, jejichž byty jsou neprodejné.

Předseda krajně pravicové Dělnické strany (DS) Tomáš Vandas i Romové si myslí, že vedení Litvínova by mělo odstoupit. Šéf Romského křesťanského sdružení Radek Grunza tvrdí, že starosta a místostarosta pracují špatně a důsledkem je současná situace. Vandas a Grunza navíc nezávisle na sobě shodně kritizovali údajnou korupci při zadávání městských zakázek. "Lidé se na nás obracejí s materiály, které dokazují neprůhledné financování chodu radnice i korupci při zadávání zakázek, ten problém už byl i medializován," uvedl Vandas. Litvínovský starosta Milan Šťovíček (ODS) i jeho zástupce Martin Klika (ČSSD) se proti nařčením ohradili. "Žádného korupčního jednání jsem se nikdy nedopustil, naopak jsem ho v politice vždy odsuzoval. Nadstandardně se věnujeme i problému janovského sídliště. Tvrdím, že Dělnická strana na této kauze parazituje. Radnice situaci vyhodnocovala dlouho předtím, přijala také řadu opatření, například úhradu sociálních dávek formou kuponů," řekl ČTK Šťovíček.

Středočeský hejtman David Rath (ČSSD), který na sebe v minulosti opakovaně upoutal pozornost některými ostrými výroky, se v rozhovoru pro Lidové noviny (LN) pochvalně vyjádřil o tom, jak vůdce nacistického Německa Adolf Hitler řešil ekonomické problémy. Rath nepřímo srovnal Hitlerovu ekonomickou politiku s tím, jak by se měla řešit současná hospodářská krize. Později vydal prohlášení, v němž uvedl, že Hitlerův režim nikdy neobdivoval a že v rozhovoru pro LN pouze učinil historický exkurz s cílem vysvětlit, jak různé vlády a režimy přistupovaly k řešení hluboké meziválečné hospodářské krize.

"Hitler řešil krizi tak, že začal zbrojit, čímž dal lidem práci a nastartoval ekonomiku! On s tím vyhrál volby! Pak to tedy vyústilo ve válku... Liberální ekonomové na tohle zapomněli. A místo toho přicházejí se svými fantasmagoriemi," řekl Lidovým novinám. Sociálnědemokratický program opatření proti hospodářské a finanční krizi Rath v rozhovoru obhajoval slovy: "Protože to má logiku - zvýšit lidem příjmy, dotlačit je, aby začali utrácet. Jak řešil krizi Adolf Hitler?" V prohlášení Rath uvedl, že hospodářská krize ve 30. letech minulého století vyžadovala - s ohledem na svoji hloubku a dobu trvání - státní zásahy do ekonomiky, a to formami, které byly často shodné jak u demokratických režimů, tak u diktatur. "V tomto smyslu jsem se také vyjádřil pro Lidové noviny," uvedl. "Zásadně tento nelidský a zločinecký režim odsuzuji a nikdy bych se nesnížil k jakékoliv formě jeho obhajoby," napsal v prohlášení o svém postoji k Hitlerovu režimu.