Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus podepsal nový trestní zákoník, ale "nikoli bez váhání". Uvedl to na svých internetových stránkách. Zákoník například snižuje trestní odpovědnost na 14 let a zvyšuje horní hranice trestů za nejzávažnější zločiny. Nový zákon rovněž zpřísňuje tresty za korupci a počítá se vznikem speciálních ústavů pro sexuální devianty a psychopaty, které je třeba izolovat od společnosti. Zavádí i řadu nových trestných činů, například stalking, tedy nebezpečné pronásledování.

Podle prezidenta nelze nevidět některé problémové prvky nového zákoníku, i když české trestní právo náhradu za mnohokrát novelizovaný kodex z roku 1961 potřebovalo. Hlavu státu například mrzí, že změny trestního zákoníku nebylo využito k razantnějšímu odlišení sazeb pro násilné trestné činy oproti činům nenásilným. "Za diskutabilní považuji snížení hranice trestní odpovědnosti a snížení hranice "dovolené" sexuální aktivity. Mimořádně absurdní je navíc spojování těchto dvou věcí. K těmto změnám došlo bez předchozí veřejné i odborné debaty, jen jako důsledek momentální nálady části Poslanecké sněmovny. To je velmi nešťastné," napsal prezident. Hranice 15 let pro trestní odpovědnost má podle něj v ČR hlubokou tradici a její snížení podle Klause jen posílí "alibismus rodičů" a povede ke kriminalizování nezralých mladých lidí.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) chce co nejdříve připravit novelu, která by trestní odpovědnost opět o rok zvýšila. Je to postup, kterým senátoři za KDU-ČSL podmínili svůj souhlas s novým zákoníkem. Právě Pospíšilův slib rychlé novelizace byl pro Klause jedním z důvodů, proč přes výhrady zákoník podepsal. "Nechci riskovat, že jeho případným vrácením zablokuji reformu trestního práva," vysvětlil prezident.

Za chybné hlava státu pokládá i nevelké zvýšení možností pro ukládání alternativních trestů. "Mnoho občanů bude i nadále za méně závažné trestné činy trestáno odnětím svobody. To pokládám za chybné řešení, nehodící se pro zákon, který si klade ambice nově definovat celé české trestní právo. Setkávám se s tím velmi často v případě milostí," vysvětlil Klaus. Doplnil, že nový trestní zákoník se proti tomu původnímu rozšířil o 120 paragrafů, a není tedy krokem ke zjednodušení českého právního řádu.

Pokud Evropská unie nebude energetické suroviny odebírat z různých zdrojů, bude její svoboda a nezávislost ohrožena. Na summitu k projektu plynovodu Nabucco to řekl český premiér Mirek Topolánek. Eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs nicméně podotkl, že EU by na projekt neměla poskytovat kapitál, jen půjčky a záruky. Financování ale přislíbila Evropská investiční banka. "Projekt Nabucco vidím jako test evropské integrace. Předpokládám, že projektu se budou účastnit velké evropské nebo světové finanční instituce a privátní investoři. Očekávám podporu od EBRD, EIB, Světové banky, USA a dalších velkých hráčů. ČR reprezentuje v projektu RWE Transgas," řekl dále Topolánek novinářům. Dodal, že je přesvědčen o tom, že projekt bude mít úspěch jedině tehdy, když ho EU vezme jako svoji absolutní prioritu. Klíčovým problémem celého projektu je ale podle Topolánka spíše než financování zabezpečení dodávek plynu. "Je třeba porovnávat investiční náklady na Nabucco s něčím srovnatelným a myslím, že to zajímavé číslo pro porovnání budou ztráty evropských zemí z plynové krize, kterou jsme právě prožili. Když si budeme tyto náklady na tuto krizi diskontovat na třeba deset let, přijdou nám ty náklady daleko menší," dodal. Topolánek zároveň vzkázal Rusku, odkud proudí značná plynu suroviny do EU, že projekt Nabucco není namířen proti němu.

Původně se předpokládalo, že výstavba přijde na 4,5 miliardy až pět miliard eur, nyní se odhadovaná částka v eurech pohybuje těsně pod osmi miliardami. Plynovod povede přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska, vyhne se tedy jak území Ruska, tak území Ukrajiny.

Stovka bývalých vězňů a vězeňkyň nacistických koncentračních táborů a další padesátka hostů si v Senátu připomněla památku obětí holokaustu neboli šoa. Slavnostní shromáždění se konalo v den 64. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. V Česku se 27. leden stal Dnem památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti před pěti lety. "Připomínat šoa je velice důležité. Zapomenout na to, co se stalo, znamená zvýšit riziko toho, že se to bude opakovat. Taková věc nikdy není vyloučena," řekl novinářům předseda Federace židovských obcí v ČR Jiří Daníček. Podle něj holokaust představuje temnou lidskou stránku. "Ta když se urve ze řetězu a dostane prostor, je schopna všeho. Když se podíváte kolem sebe a pustíte si zprávy, v menším měřítku se takové věci dějí dost často," dodal Daníček. Shromáždění se zúčastnila stovka mužů a žen, kteří prošli terezínským ghettem a přežili věznění ve vyhlazovacím táboře. Mezi hosty byli vrchní zemský rabín Karol Sidon, kardinál Miloslav Vlk či nový ministr pro menšiny a lidská práva Michael Kocáb (za SZ). Šéf Senátu Přemysl Sobotka (ODS) se od historických událostí přenesl k situaci v pásmu Gazy, kde se před nedávnem odehrály boje mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás. Podle předsedy horní komory je potřeba s "původcem zla" bojovat. "Nesmíme dovolit, aby se nám Evropanům pasivita vymstila," řekl. Odkázal přitom na situaci po mnichovské dohodě. V nacistických koncentračních táborech přišlo o život šest milionů Židů. Jen terezínským ghettem prošlo 155.000 Židů z celé Evropy. Osvobození se nedožilo 117.000 z nich. Další tisíce zahynuly ve vyhlazovacích táborech. V nich zemřely také tisíce Romů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českého romského obyvatelstva.

Lékaři po Novém roce zaznamenali, že k nim po změně ve vyplácení nemocenské míří méně lidí, než bylo dříve zvykem. "Píše se relativně méně neschopenek, než by tomuhle období příslušelo," řekl ČTK místopředseda Sdružení soukromých lékařů Jan Jelínek. Podle jeho názoru ovšem lidé nestonají méně, nechtějí však své chlebodárce zbytečně "dráždit" neschopenkou. Náhradu mzdy od čtvrtého do 14. dne nemoci jim totiž nově platí zaměstnavatelé.

Největší změnou nového systému výplaty nemocenské je, že zaměstnanci za první tři dny nemoci na žádnou náhradu mzdy nemají nárok, stejně jako tomu bylo v první polovině loňského roku. Někteří zaměstnavatelé přitom podle Jelínka sami lidem za prvních pár dní nemoci dobrovolně platí. "V průběhu roku (i další zaměstnavatelé) přijdou na to, že je to pro ně finančně výhodné a zaměstnanec nebude tlačen k jednání typu: Přijdu i s chřipkou do práce a nakazím ostatní," míní Jelínek. Pokud zaměstnanci po celý kalendářní rok možnost zůstat tři dny kvůli nemoci nevyčerpají, obvykle si o ně podle Jelínka mohou prodloužit Vánoce. Podle Jelínkových zkušeností zatím ani lidé bez podobně benevolentních zaměstnavatelů ovšem obvykle nachlazení a nemoci vyžadující krátké léčení neschopenkou neřeší; třeba si přehazují směny s kolegy nebo si berou dny neplaceného volna. "Krátkodobé neschopnosti se nyní téměř vůbec nepíší nebo se jich píše méně," konstatoval. Simulanti se navíc podle něj často bojí kontrol vyslaných zaměstnavatelem, který se ujišťuje, že jsou nemocní skutečně doma.