Zprávy | Z archivu rubriky

Senát schválil přepracovaný plán zahraničních misí české armády pro letošní rok. Ještě ho musí schválit Poslanecká sněmovna, která původní plán loni v prosinci pro odpor opozice i chybějící hlasy koaličních poslanců neschválila. Senát schválil vyslání vojáků dokonce ústavní většinou. Hlasovalo pro něj i šest senátorů z klubu ČSSD. Aktuální návrh počítá například s tím, že v misi ISAF v Afghánistánu by mělo působit do 480 vojáků a v misi Trvalá svoboda do 100 vojáků. Ti se do konce roku stáhnou.

Ministerstvo obrany plánované počty vojáků, především v Afghánistánu, snížilo. Sociální demokraté se svým hlasem pro mise dosud spojovali zrušení poplatků ve zdravotnictví. Vedení ČSSD ale v polovině ledna oznámilo, že své poslance při únorovém hlasování o osudu vojáků v cizině nebude omezovat. Předseda sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím (ODS) pevně věří, že sociální demokraté podpoří návrh i ve sněmovně. Pokud by parlament návrh neschválil, museli by se vojáci začít stahovat.

Při seskoku padákem zahynul u Chrudimi vojenský parašutista. Přesnou příčinu neštěstí vyšetřují kriminalisté i vojenská policie. Obětí neštěstí je jeden z vojáků chrudimské posádky. "Nechtěl bych spekulovat, zda to byla závada padáku nebo selhání lidského faktoru. To nám ukáže až vyšetřování vojenské policie," řekl ČTK velitel 43. výsadkového motorizovaného praporu v Chrudimi Zdeněk Kolář.

Rusko pozastavilo přípravu rozmístění taktických raket Iskander v Kaliningradské oblasti na západě země, které mělo být odpovědí na plánované vybudování objektů americké protiraketové obrany v Česku a v Polsku. Oznámila to agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaného představitele generálního štábu ruské armády. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg změnu ruských plánů uvítal.

Většina Čechů si podle lednového průzkumu agentury STEM myslí, že parlament by měl schválit lisabonskou smlouvu, která má reformovat Evropskou unii po jejím rozšíření. V lednu si to podle STEM myslelo 64 procent lidí, což bylo o 19 procent více než loni v říjnu. Názor většiny Čechů ale podle STEM nesouvisí s nárůstem znalosti obsahu smlouvy, který se za uplynulý čtvrtrok nezvýšil tak výrazně jako souhlas s jejím schválením. Příčinu postoje většiny lidí vidí analytici STEM spíše v jejich obavě z toho, že by Česko mohlo ztratit prestiž, kdyby parlament smlouvu neschválil.

Evropská komise schválila poskytnutí 25 milionů eur (zhruba 690 milionů korun) na rozšíření zásobníků na zemní plyn v Česku. Peníze pocházejí z neutracených prostředků z loňského rozpočtu Evropské unie. Celkem by mělo do energetiky putovat 3,5 miliardy eur (téměř 100 miliard korun), především pak na propojení energetických sítí mezi státy. Zhruba 250 milionů eur (asi 6,9 miliardy korun) z této částky by mělo jít i na výstavbu plynovodu Nabucco, který má přivést plyn ze střední Asie do Evropy mimo území Ruska a Ukrajiny.

Poplatky u lékaře by mohly už od 1. dubna přestat platit děti do 18 let. Ochranný limit na výdaje ve zdravotnictví by dětem i seniorům nad 65 let měl klesnout na polovinu, tedy na 2500 korun. Shodl se na tom Senát. Zákon s tímto zněním vrátil do sněmovny, kde levice prosadila úplné zrušení poplatků. K přijetí původního záměru a úplnému odbourání placení je v dolní komoře potřeba nejméně 101 hlas.

K hlasování horní komora přikročila po zhruba pětihodinové debatě o komunistické novele s úplným odbouráním poplatků, které ve sněmovně loni v prosinci prosadili spolu s komunisty sociální demokraté. Levicoví senátoři rušení hájili a tvrdili, že pro ně budou hlasovat. Nakonec téměř všichni podpořili omezení placení.

Hlasování o nedůvěře vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS) šéf opoziční sociální demokracie Jiří Paroubek stále nevylučuje. Dříve hrozil vyslovením nedůvěry kvůli zdravotnickým poplatkům, nyní ČTK řekl, že by to určitě nebyl jediný důvod. "Tahle vláda dělá přehmatů celou řadu a není vyloučeno, že jí to sečteme už tentokrát," uvedl Paroubek. Hlavním důvodem podle šéfa nejsilnější opoziční strany bude, když vláda nepředloží Poslanecké sněmovně uspokojivý scénář, který by bránil dopadům světové hospodářské krize v českých podmínkách.

ČSSD bude podle Paroubka chtít jednat na nadcházející schůzi sněmovny také o čerpání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie, které považuje za katastrofální, o scénáři proti hospodářské krizi, který prý vláda nemá a nepřichází ani s žádným návrhem, ale také o rozpočtu, který otvírá cestu k mimořádně vysokému schodku. Šéfovi opoziční ČSSD také vadí, že i po rekonstrukci v kabinetu zůstal v křesle ministra vnitra Ivan Langer (ODS). Dnes zpochybnil jeho duševní stav, který přirovnal k deliriu.

Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad růstu světové ekonomiky pro letošní rok na 0,5 procenta z dříve předpokládaných 2,2 procenta. Tempo růstu by tak bylo nejslabší od druhé světové války. Finanční trhy podle MMF zůstávají pod tlakem a světová ekonomika se prudce zhoršuje, což vede k poklesu světové výroby i obchodu. MMF dodal, že k udržitelnému oživení ekonomiky je nezbytná restrukturalizace bankovního sektoru a uvolnění úvěrových trhů.

Česká republika jako země předsedající Evropské unii by měla prosazovat obnovení důvěry mezi bankami v rámci celé unie. Banky totiž v současnosti nepouštěním peněz do oběhu krizi dále zhoršují, řekl na tiskové konferenci prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPD) Jaroslav Míl. Důležité podle Míla je, aby tuzemské banky přestaly sanovat ztráty svých centrál na úkor Česka. "Mám velké pochyby o tom, že Česká národní banka dokáže ustát, aby české banky nakonec nepřevedly peníze do svých mateřských centrál," dodal. Fungující mezibankovní trh na úrovni celé EU podle Míla může dostat peníze z bank zpátky do podniků. Česká bankovní asociace ale upozornila, že během krize se peněžní ústavy musí chovat opatrně.

Odborový svaz zaměstnanců průmyslu skla a porcelánu se znovu obrátil na vládu s žádostí o pomoc pro zaměstnance krachujících podniků majetkově spjatých skupin Bohemia Crystalex Trading (BCT) a Porcela Plus. Ve svém prohlášení žádá koaliční kabinet, aby přiznala zaměstnancům a jejich rodinám mimořádnou sociální dávku, podobně jako pomohla zaměstnancům při restrukturalizaci Českých drah. Nevidí důvod, proč by podobným způsobem nebylo možné pomoci sklářům a jejich rodinám. "Ti jsou na tom podstatně hůř, něž byli tehdy železničáři, řada z nich zůstala v důsledku mezer v zákonech i několik měsíců zcela bez prostředků," uvedl předseda odborového svazu skla a porcelánu Vladimír Kubinec.