Zprávy | Z archivu rubriky

Rakousko se nechystá letos plně otevřít svůj pracovní trh lidem z nových členských států EU a bariéry zachová až do konce dubna 2011. Po čtvrtečním jednání s českým premiérem Mirkem Topolánkem to na dotaz ČTK prohlásil rakouský kancléř Werner Faymann. Češi a občané dalších unijních nováčků musí mít v Rakousku pracovní povolení. Svůj trh práce si chrání i Německo, Dánsko a Belgie. "Principiálně chceme přechodná opatření tak, jak byla nastavena, také vyčerpat," řekl Faymann s tím, že je to vnitropolitické rozhodnutí jeho země. Spolkový kancléř dodal, že Rakousko už přijalo opatření, která volný pohyb pracovníků zlepšují. Zmínil se například o vědcích a odbornících. Se záměrem Vídně prodloužit moratorium na volný pohyb pracovních sil prý Mirek Topolánek vyjádřil nesouhlas. "Nicméně nám to nezpůsobuje vážné problémy, protože nenaplňujeme ani ty pendlerské smlouvy, které dnes existují," dodal premiér s tím, že tuto otázku považuje za psychologickou záležitost Rakušanů.

Summit Evropské unie, na němž bude oficiálně zahájen projekt takzvaného východního partnerství, se uskuteční 7. května v Praze. Oznámila to agentura AFP, která se odvolává na české předsednictví. K členství v projektu, který by se měl podle AFP týkat šesti zemí, jsou pozvány Ukrajina, Moldavsko, Bělorusko, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán. Smyslem partnerství je zvýšit finanční podporu a prohloubit spolupráci Evropské unie s těmito zeměmi, a to i přesto, že ve většině z nich má stále velký vliv Rusko. Mluvčí premiéra Mirka Topolánka Jiří Potužník ČTK potvrdil datum konání summitu 7. května. Uvedl ale, že okruh pozvaných zemí se dosud upřesňuje. Jedinou neznámou je podle AFP eventuální přítomnost na summitu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ta je podmíněna pokrokem v procesu demokratizace Běloruska.

Priority českého předsednictví Evropské unie znovu představil ve Vídni český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na čtvrtečním zasedání stálé rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). ČTK o tom šéf české diplomacie informoval v telefonickém rozhovoru. Ministr na zasedání hovořil i o situaci v Gruzii a o Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). Evropská unie podle Karla Schwarzenberga podporuje snahy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pokračovat v gruzínské misi. "EU zamýšlí pokračovat ve svém angažmá v Gruzii, ale toto angažmá nemůže nahradit cennou přítomnost OBSE. Vidíme obě mise jako doplňující se a vzájemně se posilující," řekl podle tiskové zprávy zveřejněné na internetových stránkách OBSE ministr Schwarzenberg. Členské státy OBSE se v prosinci nedohodly na obnovení mandátu pro pozorovatelskou misi v Gruzii, která v loni v srpnu svedla s Ruskem několikadenní válku. Řecké předsednictví OBSE ale o přítomnosti pozorovatelů v Gruzii dále jedná.

Do České republiky přijede v pondělí 2. února na pozvání Václava Klause prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás. Informují o tom Klausovy internetové stránky. Abbás přijíždí v době, kdy se Česko jako předsednická země Evropské unie podílí na řešení krize v pásmu Gazy související s tamní nedávno ukončenou izraelskou ofenzivou. V Praze je plánováno soukromé setkání obou prezidentů a následné jednání v přítomnosti národních delegací. O Abbásově přání přijet do Prahy se zmínil před necelými dvěma týdny ministr zahraničí Karel Schwarzenberg během jedné z jeho diplomatických misí na Blízkém východě. Česká republika je považována za stát nakloněný spíše Izraeli.

Vojenské operace Evropské unie v Bosně a Hercegovině i na africkém kontinentu byly hlavním tématem dvoudenního neformálního zasedání ředitelů pro obrannou politiku ministerstev obrany členských zemí EU, které skončilo v Praze. Odborníci diskutovali také o rozvoji vojenských schopností unie, například jejích přepravních kapacit. Česko, které je nyní předsednickou zemí EU, plánuje uspořádat seminář o možnostech využití dopravních vrtulníků Mi-17, kterými disponuje i česká armáda. "Neznamená to, že když někde nemáme vojáky, že nám je osud vývoje situace například v Bosně a Hercegovině lhostejný," řekl ČTK Ivan Dvořák, ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany. EU kromě Bosny a Hercegoviny operuje v Čadu, Středoafrické republice a v rámci operace Atalanta bojuje proti pirátství u somálského pobřeží. Jednání nemělo za cíl dospět ke konkrétním závěrům. "Byla to neformální výměna názorů, příprava na neformální jednání ministrů obrany členských zemí EU, které bude 12. a 13. března v Praze," podotkl ředitel.

V Praze začali jednat zástupci vlád zemí EU, kteří mají na starosti rozvojovou pomoc v zahraničí. Na dvoudenní neformální schůzce ministrů se zabývají mimo jiné tím, jak by měla sedmadvacítka přispět na rekonstrukci palestinského pásma Gazy. To bylo zničeno třítýdenní izraelskou ofenzivou, která skončila teprve nedávno. Jednání v Kongresovém centru vede náměstek ministra zahraničí Jan Kohout jako zástupce předsednické země EU, jíž bude Česká republika do konce června. Zástupci sedmadvacítky budou debatovat o tom, kolik peněz by unie měla přislíbit na dárcovské konferenci v Egyptě svolané kvůli obnově Gazy. Konat se má na přelomu února a března. Policie kvůli zasedání uzavřela malou část prostoru před Kongresovým centrem, kde se setkání koná a dohlíží na tamní bezpečnost. Opatření jsou výrazně menší než při nedávném zasedání ministrů vnitra EU. Rozsáhlá omezení se tehdy stala terčem kritiky místních obyvatel.

Česká republika za loňský rok získala z rozpočtu Evropské unie o 22,8 miliardy korun více, než do něj zaplatila. Od vstupu Česka do unie jde o nejlepší výsledek. V roce 2008 obdržela Česká republika z unijního rozpočtu 58,3 miliardy Kč a odvedla do něj 35,4 miliardy Kč. Stejně jako v předchozích letech tak Česko zůstalo čistým příjemcem, sdělilo ministerstvo financí. Největší část příjmů připadá na Fond soudržnosti a strukturální fondy, odkud stát loni získal 41,9 miliardy korun. Příjmy ze společné zemědělské politiky dosáhly v loňském roce 14,6 miliardy korun, z toho 5,3 miliardy korun obdržela Česká republika z plateb na podporu rozvoje venkova. Přímé platby zemědělcům činily 8,4 miliardy korun. Celkem od vstupu do EU 1. května 2004 do konce roku 2008 zaplatila Česká republika do rozpočtu unie 146,6 miliardy korun a získala 200,6 miliardy korun. Čistý příjem tak dosáhl 54 miliard korun.

Většina Čechů si podle lednového průzkumu agentury STEM myslí, že parlament by měl schválit lisabonskou smlouvu. V lednu si to podle STEM myslelo 64 procent lidí, což bylo o 19 procent více než loni v říjnu. Názor většiny Čechů ale podle STEM nesouvisí s tím, že by lépe znali obsah smlouvy. Příčinu postoje většiny lidí vidí analytici STEM spíše v jejich obavě z toho, že by Česko mohlo ztratit prestiž, kdyby parlament smlouvu neschválil.

Většina občanů Česka podle lednového průzkumu agentury STEM stále pochybuje o tom, že Česko je dobře připraveno na předsednictví Evropské unii. Výrazná většina obyvatel si však současně myslí, že úspěšné zvládnutí předsednické role je jedním z nejdůležitějších úkolů české vlády v tomto roce, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky agentura STEM poskytla ČTK. Česko předsedá unii od 1. ledna půl roku. Podle průzkumu si pouze 43 procent občanů myslí, že Česko je na předsednictví dobře připraveno, proti říjnu 2008 se jejich podíl ale zvýšil o 19 procent. O připravenosti Česka často pochybují i zahraniční média. Argumentují tím, že Česko zatím neschválilo lisabonskou smlouvu reformující EU po jejím rozšíření a že mezi některými vlivnými českými vládními politiky jsou silné euroskeptické nálady. Základní představu o tom, jak bude české předsednictví probíhat, má podle průzkumu STEM 38 procent lidí, to je o 13 procent více než loni v říjnu a o 16 procent více než loni na jaře. Dostatek informací o přípravách českého předsednictví má teď 24 procent obyvatel, to je o devět procent více než loni v říjnu a o 11 procent více než loni na jaře.

Zdravotní stav exprezidenta Václava Havla se zlepšil natolik, že ho lékaři propustili domů z nemocnice. Nyní bude v domácím léčení, oznámilo lékařské konzilium. Do pražské motolské nemocnice byl přijat 12. ledna a bylo mu odoperováno zánětlivé ložisko v krku. Jeho rehabilitaci pak ale zkomplikovalo zahlenění plic. Konzilium lékařů připomnělo, že Havlův stav byl velmi vážný a jeho život byl ohrožen. Po propuštění z nemocnice bude exprezident docházet na kontroly a nadále rehabilitovat. Musí odpočívat a v době zvýšeného výskytu chřipek na sebe dávat větší pozor. Václav Havel byl v motolské nemocnici více než dva týdny. Dostával antibiotika, s dýcháním mu pomáhala kyslíková maska.