Zprávy | Z archivu rubriky

Členské země EU v pátek znovu vyzvaly k otevření hraničních přechodů do palestinského pásma Gazy pro dodávky humanitární pomoci. Ministři zemí EU odpovědní za rozvojovou pomoc současně v prohlášení zdůraznili nutnost dodržování mezinárodního humanitárního práva a vyzvali k politickému procesu, který povede ke vzniku demokratického státu Palestina. Ministři v pátek v Praze ukončili dvoudenní neformální zasedání a situace v Gaze byla jedním z jeho témat. Dvoudenní neformální zasedání ministrů v Praze se konala v rámci nynějšího českého předsednictví Evropské unii.

Šéfové europarlamentu a parlamentů čtyř evropských zemí, které po sobě přebírají předsednictví sedmadvacítky, se v pátek sešli v Praze v Poslanecké sněmovně. Začali jednat mimo jiné o roli zákonodárců při vyjednávání smíru v různých konfliktech. Blíž se chtějí věnovat řešení situace v Gaze. Zabývat se chystají i lisabonskou smlouvou. Česko v době svého předsednictví pozvalo do Prahy předsedu Evropského parlamentu a představitele francouzského, švédského a španělského zákonodárného sboru. ČR převzala vedení sedmadvacítky letos 1. ledna právě od Francouzů, v pololetí ho předá Švédům. Po nich se do čela EU postaví na začátku příštího roku Španělé. Jedním z hlavních témat jednání je posílení parlamentní diplomacie. Podle předsedy české sněmovny Miloslava Vlčka mohou poslanci například při konfliktech využít kontakty se členy zákonodárných sborů znesvářených stran a mohou vedle diplomatů přispět k nalezení řešení. Vlček se při zahájení jednání zmínil o situaci v Gaze, kde nedávno skončila třítýdenní izraelská ofenziva proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamas. "EU má v regionu dobré jméno díky své dosavadní hospodářské a humanitární pomoci. Tuto dobrou reputaci se však musíme naučit promítnout i do významnější politické a diplomatické role," řekl kolegům Vlček. Podle něj musí být evropští poslanci schopni vést dialog s poslanci všech stran konfliktu. Vlček podněty shrnul do desetibodového memoranda, které evropským kolegům předložil. Navrhuje mimo jiné výzvu Izraeli, aby problémy v oblasti řešil politicky a ne vojensky či aby ukončil blokádu Gazy a umožnil přísun humanitární pomoci. Palestinská strana by zas měla ukončit vnitřní rozepře a vrátit se k jednacímu stolu s Izraelem.

Česká republika jako předsednická země EU bude v rámci třetího liberalizačního balíčku prosazovat jednotný tarif za přístup a využití přenosových přeshraničních sítí. Příjmy by se měly následně využít na další rozvoj přenosové sítě. Řekl to v Ostravě místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. "Úzké profily dnes nemohou plně uspokojit požadavky přeshraničních obchodníků," uvedl Vondra. Pokud by se nezačaly sítě modernizovat a rozšiřovat, přenos elektřiny by byl nestabilní a zvýšila by se rizika výpadků dodávek proudu. O nutnosti dokončit třetí liberalizační balíček hovořil eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs. "Pokud nedokončíme liberalizační balíček, ohrozíme tím vlastní důvěryhodnost," upozornil Piebalgs. Mimo jiné také uvedl, že je nutné se zabývat jadernou energií při budování nových zdrojů energie.

V krajských zdravotnických zařízeních nebudou lidé muset od neděle platit regulační poplatky, pokud budou souhlasit s tím, že je za ně uhradí kraj. Výjimkou bude Plzeňský kraj, kde po zaplacení mohou lidé požádat o vrácení peněz na bankovní účet nebo složenkou. V nemocnicích Moravskoslezského kraje se i nadále bude platit za hospitalizaci a ošetření na pohotovosti. Ve Zlínském kraji budou všichni lidé osvobozeni od poplatků v nemocničních ambulancích, peníze za hospitalizaci uhradí hejtmanství jen za děti do 18 let a seniory nad 70 let. I přesto, že se Asociace krajů ČR dohodla na tom, že v krajských nemocnicích i zdravotnických zařízeních, která hejtmanství pronajímají, budou zrušeny všechny poplatky bez výjimky, Moravskoslezský kraj zrušil jen třicetikorunové poplatky a nadále bude vybírat 60 korun za den hospitalizace a 90 korun za návštěvu pohotovosti. Ve Zlínském kraji budou všichni lidé nadále platit za pohotovost a lékárny se mohou samy rozhodnout, zda budou od klientů vybírat 30 korun za položku na receptu. V nemocnicích Plzeňského kraje budou pacienti poplatky dál platit. Vzápětí ale mohou podepsat žádost o jejich vrácení. Kraj bude tyto žádosti shromažďovat a evidovat a peníze poté lidem pošle na bankovní účet či složenkou.

Hrazení poplatků krajem se netýká fakultních nemocnic, protože to jsou státní zařízení. Lidé se mohou sami rozhodnout, zda poplatky zaplatí nebo zda úhradu poplatku přijmou od kraje jako dar. Úhrada poplatků se týká také lékáren při krajských nemocnicích, což znepokojuje ostatní lékárny, které budou mít podle mluvčí České lékárnické komory na Vysočině Květy Benešové ekonomické ztráty. Grémium majitelů lékáren ve čtvrtek doporučilo všem lékárnám, aby regulační poplatky nevybíraly a požadovaly jejich úhradu od jednotlivých krajů. Bude zároveň podávat žalobu o náhradu způsobené škody. Kromě lékárníků považuje jednání krajů za nekalou soutěž i řada zdravotnických zařízení, která krajům nepatří a která se obávají odlivu pacientů.

Organizátoři v pátek odvolali protiromskou demonstraci v Kolíně, která se měla uskutečnit 19. února. Zároveň se dohodli s vedením radnice na tom, že budou o romské problematice ve městě dále společně jednat. ČTK to řekl starosta Jiří Buřič. "Studenti změnili názor a demonstraci nebudou pořádat.“ Popudem k demonstraci se stal incident, při němž skupina Romů v Kolíně napadla a zbila sedmnáctiletého studenta. Mladík skončil v nemocnici s poraněnou hlavou a žebry. Policie násilníky dopadla. Protest svolali kamarádi zbitého chlapce pod heslem "Stop černému rasismu a pozitivní diskriminaci Romů". Kolínští radní i policisté se obávali toho, že by shromáždění mohlo přerůst v násilí. Z diskuse na webu, jehož prostřednictvím organizátoři vyzvali k účasti na demonstraci, vyplývá, že očekávali účast až tisíce lidí. Společně plánovali pochod do míst, kde stojí několik domů obývaných Romy. Odmítli sice jakoukoliv spojitost s extremistickými organizacemi, ale v diskusi pod pozvánkou na internetu se objevilo množství rasistických výroků.

Více než čtyři pětiny lidí si podle lednového průzkumu agentury STEM přejí, aby mezi vládní koalicí a opozicí panoval v době nynějšího předsednictví Evropské unii smír. Vládní koalice a opozice se o dosažení smíru pokoušely v závěru loňského roku, ale formálně k žádné dohodě nedospěly. Průzkum dále zjistil, že s českým předsednictvím spojují lidé zvýšení prestiže Česka a získání nových politických zkušeností.

Bývalý ministr informatiky Vladimír Mlynář se v kauze společnosti Testcom servis nijak neobohatil a neměl to ani v úmyslu. Proto se nedopustil žádného trestného činu. ČTK to řekl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Potvrdil tak informaci Práva, že NS zamítl dovolání nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké. Žalobkyně trvala na potrestání Mlynáře.

Podle obžaloby se Mlynář s exředitelem České televize a šéfem Testcom servisu Dušanem Chmelíčkem a jeho spolupracovníkem Vítem Novotným dopustili zneužití pravomoci veřejného činitele a zneužití informací v obchodním styku. Podle Knötiga však Mlynářovo jednání znaky těchto činů nenese. Městský soud v Praze Mlynáře původně poslal na 5,5 roku do vězení. Podle rozsudku muži uzavřeli s firmou Testcom servis, která měla provozovat internetový portál veřejné správy, nevýhodnou smlouvu a převedli na ni 7,5 milionu korun z rezervního fondu příspěvkové organizace ministerstva informatiky Testcom. Vrchní soud však trojici mužů v odvolacím řízení zprostil obžaloby s tím, že sice porušili předpisy, ale zejména Mlynář nebyl informován o nezákonnosti postupu, který odporoval rozpočtovým pravidlům. Chmelíčka a Novotného na to upozornila jejich podřízená. Stalo se tak ale až poté, co založení společnosti potvrdil rejstříkový soud. "Vrchní soud případ posoudil správně, Nejvyšší soud nenašel žádný důvod, proč rozhodnutí měnit," uvedl Knötig. Exministr svěřil Testcom servisu portál veřejné správy v říjnu 2003. Na požadavek ministerstva financí smlouvu v únoru 2004 zrušil. Firma tak existovala asi čtyři měsíce, fakticky fungovala zhruba dva. "Od začátku jsem říkal, že v této kauze nemohlo jít o trestný čin, a rozhodnutí soudu beru jako potvrzení svých slov," řekl Mlynář deníku Právo.

Cenu za statečnost, jejímž prvním nositelem se v roce 1997 stal profesor Pavel Pafko proslavený úspěšnou plicní operací Václava Havla, udělí lékaři svému kolegovi letos pojedenácté. V sobotu ji převezme na 13. reprezentačním plese lékařů českých na pražském Žofíně primář Jaroslav Žák z karlovarské nemocnice. Loni byl jedním z vůdců lékařských protestů proti tehdejšímu managementu nemocnice. Zmenšenou kopii Michelangelovy sochy Davida, který proslul statečným bojem proti Goliášovi, převezme laureát z rukou předsedy Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů Martina Engela a prezidenta České lékařské komory Milana Kubka. Mezi laureáty je za deset předchozích ročníků paleta osobností. Kromě profesora Pafka například Bohumil Fišer, který jako ministr výrazně zvýšil lékařům v nemocnicích platy. Cenu za statečný čin dostali například také lékařka z Úrazové nemocnice Brno, která bojovala za zachování brněnské úrazové nemocnice, lékař záchranné služby, který ve vánici dojel k pacientovi, či lékař, který při povodních zachránil rodičku. V jednom případě byla cena udělena in memoriam, a to nikoli za statečný čin, ale za "statečný život", spoluzakladatelce LOK docentce Květě Kvapilíkové.

Čeští zemědělci loni sklidili 8,37 milionu tun obilovin včetně kukuřice na zrno. Bylo to o 17 procent více než v roce 2007. Vyplývá to z konečných údajů, jež v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Průměrný hektarový výnos se zvýšil o 0,84 tuny na 5,37 tuny. Úroda obilovin řadí loňskou sklizeň na druhé místo za rekordní rok 2004.

Čeští zemědělci podle šetření ministerstva zemědělství pro letošní sklizeň oseli meziročně o čtyři procenta větší plochu ozimými obilninami. Zemědělci plochy obilovin rozšířili, přestože z důvodu loňské nadprůměrné úrody panuje jejich nadbytek a výkupní ceny komodity nedosahují ani dvou třetin loňské výše. "Když skončily žně, nebylo vůbec jasné, že cena půjde takhle výrazně dolů," vysvětlil prezident Agrární komory Jan Veleba. Situace panující na trhu s obilím se podle Veleby ale projeví u jarních osevů jejich snížením. Podle Tomáše Douchy z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací může být rozhodnutí zemědělců vedeno faktorem "očekávání". "Tedy očekávání, že i přes riziko vysokých zásob před sklizní se stará a nová sklizeň uplatní na trhu, který může být silně ovlivněn již stále více diskutovanými problémy se sklizní 2009 v jiných částech světa," uvedl Doucha.