Zprávy | Z archivu rubriky


Šéfové europarlamentu a parlamentů čtyř evropských zemí, které po sobě přebírají předsednictví sedmadvacítky, se v pátek sešli v Praze v Poslanecké sněmovně. Začali jednat mimo jiné o roli zákonodárců při vyjednávání smíru v různých konfliktech. Blíž se chtějí věnovat řešení situace v Gaze. Zabývat se chystají i lisabonskou smlouvou. Česko v době svého předsednictví pozvalo do Prahy předsedu Evropského parlamentu a představitele francouzského, švédského a španělského zákonodárného sboru. ČR převzala vedení sedmadvacítky letos 1. ledna právě od Francouzů, v pololetí ho předá Švédům. Po nich se do čela EU postaví na začátku příštího roku Španělé. Jedním z hlavních témat jednání je posílení parlamentní diplomacie. Podle předsedy české sněmovny Miloslava Vlčka mohou poslanci například při konfliktech využít kontakty se členy zákonodárných sborů znesvářených stran a mohou vedle diplomatů přispět k nalezení řešení. Vlček se při zahájení jednání zmínil o situaci v Gaze, kde nedávno skončila třítýdenní izraelská ofenziva proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamas. "EU má v regionu dobré jméno díky své dosavadní hospodářské a humanitární pomoci. Tuto dobrou reputaci se však musíme naučit promítnout i do významnější politické a diplomatické role," řekl kolegům Vlček. Podle něj musí být evropští poslanci schopni vést dialog s poslanci všech stran konfliktu. Vlček podněty shrnul do desetibodového memoranda, které evropským kolegům předložil. Navrhuje mimo jiné výzvu Izraeli, aby problémy v oblasti řešil politicky a ne vojensky či aby ukončil blokádu Gazy a umožnil přísun humanitární pomoci. Palestinská strana by zas měla ukončit vnitřní rozepře a vrátit se k jednacímu stolu s Izraelem.

V krajských zdravotnických zařízeních nebudou lidé muset od neděle platit regulační poplatky, pokud budou souhlasit s tím, že je za ně uhradí kraj. Výjimkou bude Plzeňský kraj, kde po zaplacení mohou lidé požádat o vrácení peněz na bankovní účet nebo složenkou. V nemocnicích Moravskoslezského kraje se i nadále bude platit za hospitalizaci a ošetření na pohotovosti. Ve Zlínském kraji budou všichni lidé osvobozeni od poplatků v nemocničních ambulancích, peníze za hospitalizaci uhradí hejtmanství jen za děti do 18 let a seniory nad 70 let. I přesto, že se Asociace krajů ČR dohodla na tom, že v krajských nemocnicích i zdravotnických zařízeních, která hejtmanství pronajímají, budou zrušeny všechny poplatky bez výjimky, Moravskoslezský kraj zrušil jen třicetikorunové poplatky a nadále bude vybírat 60 korun za den hospitalizace a 90 korun za návštěvu pohotovosti. Ve Zlínském kraji budou všichni lidé nadále platit za pohotovost a lékárny se mohou samy rozhodnout, zda budou od klientů vybírat 30 korun za položku na receptu. V nemocnicích Plzeňského kraje budou pacienti poplatky dál platit. Vzápětí ale mohou podepsat žádost o jejich vrácení. Kraj bude tyto žádosti shromažďovat a evidovat a peníze poté lidem pošle na bankovní účet či složenkou.

Hrazení poplatků krajem se netýká fakultních nemocnic, protože to jsou státní zařízení. Lidé se mohou sami rozhodnout, zda poplatky zaplatí nebo zda úhradu poplatku přijmou od kraje jako dar. Úhrada poplatků se týká také lékáren při krajských nemocnicích, což znepokojuje ostatní lékárny, které budou mít podle mluvčí České lékárnické komory na Vysočině Květy Benešové ekonomické ztráty. Grémium majitelů lékáren ve čtvrtek doporučilo všem lékárnám, aby regulační poplatky nevybíraly a požadovaly jejich úhradu od jednotlivých krajů. Bude zároveň podávat žalobu o náhradu způsobené škody. Kromě lékárníků považuje jednání krajů za nekalou soutěž i řada zdravotnických zařízení, která krajům nepatří a která se obávají odlivu pacientů.

Bývalý ministr informatiky Vladimír Mlynář se v kauze společnosti Testcom servis nijak neobohatil a neměl to ani v úmyslu. Proto se nedopustil žádného trestného činu. ČTK to řekl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Potvrdil tak informaci Práva, že NS zamítl dovolání nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké. Žalobkyně trvala na potrestání Mlynáře.

Podle obžaloby se Mlynář s exředitelem České televize a šéfem Testcom servisu Dušanem Chmelíčkem a jeho spolupracovníkem Vítem Novotným dopustili zneužití pravomoci veřejného činitele a zneužití informací v obchodním styku. Podle Knötiga však Mlynářovo jednání znaky těchto činů nenese. Městský soud v Praze Mlynáře původně poslal na 5,5 roku do vězení. Podle rozsudku muži uzavřeli s firmou Testcom servis, která měla provozovat internetový portál veřejné správy, nevýhodnou smlouvu a převedli na ni 7,5 milionu korun z rezervního fondu příspěvkové organizace ministerstva informatiky Testcom. Vrchní soud však trojici mužů v odvolacím řízení zprostil obžaloby s tím, že sice porušili předpisy, ale zejména Mlynář nebyl informován o nezákonnosti postupu, který odporoval rozpočtovým pravidlům. Chmelíčka a Novotného na to upozornila jejich podřízená. Stalo se tak ale až poté, co založení společnosti potvrdil rejstříkový soud. "Vrchní soud případ posoudil správně, Nejvyšší soud nenašel žádný důvod, proč rozhodnutí měnit," uvedl Knötig. Exministr svěřil Testcom servisu portál veřejné správy v říjnu 2003. Na požadavek ministerstva financí smlouvu v únoru 2004 zrušil. Firma tak existovala asi čtyři měsíce, fakticky fungovala zhruba dva. "Od začátku jsem říkal, že v této kauze nemohlo jít o trestný čin, a rozhodnutí soudu beru jako potvrzení svých slov," řekl Mlynář deníku Právo.