Zprávy | Z archivu rubriky


Kritici vedení Strany zelených a jejího šéfa Martina Bursíka v Pardubicích založili vnitrostranickou frakci pod názvem Demokratická výzva. Frakci podpořilo asi 25 Bursíkových oponentů, kteří již dříve podepsali výzvu předsednictvu strany k vnitrostranickému dialogu. ČTK to řekla iniciátorka frakce Dana Kuchtová. Cílem frakce podle ní není rozštěpení strany ani svržení Bursíka. "Chceme být programovou protiváhou vedení strany. Budeme chtít, aby se strana vrátila k demokratickému fungování. Nyní to tak není," řekla Kuchtová. Frakce by podle ní měla přispět k tomu, aby ze strany neodcházeli její členové. Zároveň by měla pomoci získat straně více voličů.

Šéf strany však dopisem Kuchtovou dopředu před tímto krokem varoval. V sobotu večer ČTK řekl, že ho mrzí, že se mu nepodařilo Kuchtovou zastavit. "Myslím, že v tomhle se Dana Kuchtová velmi silně mýlí," reagoval na její vyjádření Bursík. Podle něj neexistuje jediný případ, kdy by voliči ocenili vnitrostranické spory. Již v dopise, který ČTK poskytla mluvčí zelených, uvedl, že založení frakce bude mít negativní dopad na preference strany a na výsledek zelených v červnových volbách do Evropského parlamentu. Bývalá místopředsedkyně strany však považuje založení strany za smysluplný krok. "Ve Straně zelených není jen názor jedné skupiny," řekla Kuchtová k Bursíkově žádosti.

Podle předsedy zelených ale nemá frakce programový základ, sestává prý z lidí, kteří se chtějí dostat na volitelná místa na kandidátce do EP. Bursík uvedl, že je ochoten s nimi o takové možnosti jednat a vést také dialog ohledně jejich požadavků z oblasti zdravotnictví, radaru, dopravy či zahraniční politiky. Jak bude reagovat na založení frakce se chce v pondělí poradit s předsednictvem zelených, protože je to podle něj věc, která se týká celé strany.

Kuchtová chce do frakce získávat další členy strany. Vedení strany se podle kritiků odchýlilo od programu strany zejména v oblastech zdravotnictví, dopravy a zahraniční politiky. Nelíbí se jí ani poslední personální krok vedení strany, které na funkci ministra pro lidská práva dosadilo hudebníka Michaela Kocába. "Jde o člověka, který ve Straně zelených nikdy nepracoval a v oblasti lidských práv se neprofiloval. Je to další králík z klobouku. Martin Bursík stranu řídí jako firmu," řekla Kuchtová.

Alternativou plynu by měla být zejména jaderná energie, shodli se v diskusním pořadu Slovenského rozhlasu Sobotné dialógy český a slovenský premiér Mirek Topolánek a Robert Fico. Oba s poukazem na plynovou krizi, během níž v lednu téměř po dva týdny kvůli sporům Moskvy a Kyjeva neproudil do Evropy přes Ukrajinu žádný ruský plyn, jadernou energii podpořili. Topolánek jako šéf země předsedající Evropské unii připomněl, že Českou republiku na rozdíl od Slovenska krize nezasáhla tak výrazně. Na Slovensku kvůli zastaveným dodávkám plynu musela snížit výrobu téměř tisícovka podniků, omezení se nicméně nedotkla domácností, škol, nemocnic a tepláren. "My jsme rádi, že máme dodávky norského plynu, že máme alternativu. Ani my však nemáme jistotu do budoucna, že ta plynová krize se nemůže opakovat. V tomto smyslu jednotný evropský postup budování propojení, budování alternativ a nacházení substitutů, což může být - a ukázala to i ta krize - jaderná energie, tak to je ta správná cesta," poznamenal Topolánek. "Pod diverzifikací není třeba rozumět jen diverzifikaci zdrojů a tras. Pod diverzifikací je třeba rozumět i to, že budeme postupně nahrazovat plyn jinými surovinami, a tady se ukazuje jako maximálně perspektivní používání jádra," uvedl Fico.

Fico a Topolánek se neshodli na viníkovi plynové krize. Podle Fica Slovensku, které společně s Bulharskem a Moldavskem patřilo k nejvíce postiženým státům, Ukrajina nechtěla pomoct, zatímco Rusko bylo zastavené dodávky ochotno řešit. Fico proto naznačil, že Bratislava možná nebude vstřícná při podpoře členství Ukrajiny v NATO. Topolánek připomněl, že plynová krize by se v budoucnu mohla zopakovat. "V budoucnosti, pokud nebude Evropská unie jednotná, tak bude vždy vydíratelná, budou státy naší velikosti vždy slabé při vyjednávání," poznamenal.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) poslal inspektory do lékáren pěti středočeských krajských nemocnic, které od 1. ledna nevybírají od pacientů poplatky za položku na receptu. Cílem kontrol je prověřit, jak lékárny medikamenty připravují a vydávají a zda odpovídají ceny i zásoby ve skladech. Informoval o tom zpravodajský server iDnes.cz. Hejtman David Rath (ČSSD) ČTK řekl, že tento postup považuje za šikanu ze strany ministerstva zdravotnictví. "Na podnět jsme zahájili kontroly v nemocničních lékárnách v Kladně, Kolíně, Příbrami, Mladé Boleslavi a Benešově, ale výsledky ještě v ruce nemáme," uvedl šéf SÚKL Martin Beneš. Podle něj jde o rutinní prověrku. Podle informací iDnes.cz se ale například ukázalo, že minimálně mladoboleslavská lékárna zvedla marži na maximální výši. "Neporušují sice nijak pravidla tvorby cen, ale pro pacienty to znamená, že ušetří 30 korun, aby zaplatili až několikasetkorunový doplatek," řekl MfD zdroj, který si nepřál být jmenován.

Rath ČTK řekl, že mu o tom není nic známo. Podotkl, že lékárny mají právo se pohybovat v zákonem stanovených mantinelech. Pokud mají nějakou obchodní strategii, hejtmanství jim do ní zasahovat nebude. "My jako kraj jim hradíme třicetikorunový poplatek, a pokud jejich obchodní strategie nebude mít negativní dopad na pacienty, tak ať si dělají v rámci kompetencí stanovených zákonem co uznají za vhodné," dodal hejtman.

Kvůli odpouštění poplatků míří do krajských lékáren velké množství pacientů, soukromí provozovatelé tuto praxi kritizují. Grémium majitelů lékáren doporučilo všem lékárnám nevybírat regulační poplatky a požadovat jejich úhradu od jednotlivých krajů. Bude zároveň podávat žalobu o náhradu způsobené škody. Grémium považuje postup krajů, které od vybírání regulačních poplatků postupně upouštějí, za obcházení zákona. Zástupci krajů to odmítají.

Hejtman Jihomoravského kraje a předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD) chce, aby se krajské samosprávy podílely na přípravě plánu pro řešení ekonomické krize. Ve vyjádření, které má ČTK k dispozici, vyzval vládu k jednání se zástupci krajů. Odůvodňuje to tím, že dopady krize budou mít vliv nejen na státní rozpočet, ale i na rozpočty krajů. Podle ministerstva financí vláda debatu s kraji plánuje, nejprve ale musí být hotový Národní protikrizový plán. Hašek, který reprezentuje 13 sociálnědemokratických hejtmanů, považuje přístup vlády Mirka Topolánka (ODS) za nepochopitelný a neodpovědný. "Dodnes nemáme konkrétní plány na řešení ekonomické krize k dispozici a vláda dosud nevyvolala s Asociací krajů žádné jednání na toto téma, kde bychom se mohli dozvědět alespoň základní informace a obrysy vládního plánu na řešení krize," poznamenal jihomoravský hejtman. Ministerstvo financí tvrdí, že se zástupci bude jednat hned poté, co bude dokončen Národní protikrizový plán, který rozpracuje návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV) na řešení ekonomické krize. "Měl by být do týdne, nejpozději do deseti dnů," řekl ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. "Uvědomujeme si, že debata se zástupci krajů je důležitá. Rádi se s jejich připomínkami seznámíme," dodal.

Předseda Asociace krajů ČR chce s vládou řešit také využívání evropských fondů pro řešení krize. Navrhuje zjednodušení pravidel pro jejich čerpání a změnu způsobu jejich proplácení. To ministerstvo nevylučuje.

Více než tři stovky lidí se mohly v Praze svézt historickými tramvajemi. Průvod starých vozidel se ale musel obejít bez automobilů, které kvůli sněhu a posoleným silnicím nemohly vyjet. I přesto průvod, který uspořádalo Národní muzeum společně s pražským dopravním podnikem v rámci výstavy Republika, poutal po cestě z Výstaviště přes centrum do Nuslí pozornost stovek Pražanů i turistů. "Bohužel tato nesmírně vzácná vozidla nemohla do nasolené Prahy vyjet. Je nám to strašně líto, ale mohlo by dojít k jejich korozi a to nemůžeme připustit," řekl náměstek ředitele Národního muzea Karel Ksandr. Podle něj muzeum do průvodu chystalo například vůz z roku 1935, v kterém jezdil předseda senátu.

Šest souprav tramvají, z nichž nejstarší byla vyrobena v roce 1915, vyjelo krátce po desáté hodině z točny u Výstaviště. "Každou soupravu tvoří jeden motorový vůz a za ním jeden nebo dva vlečné vozy. Na každou soupravu máme také jednoho harmonikáře, který cestujícím po cestě hraje," řekl ČTK mluvčí dopravního podniku Ondřej Pečený. Ačkoliv tramvaje neměly být určeny pro přepravu cestujících, ale pouze pro výherce soutěže a pozvané hosty, do vozů se mohl dostat takřka kdokoliv. "Pozvánky nikdo nekontroloval a teď je tu plno," zlobila se jedna z cestujících. Většina pasažérů si ale netradiční výlet užívala. Průvod projel přes Strossmayerovo náměstí, Malostranskou, dále kolem Národního divadla a pokračoval přes Václavské náměstí a Hlavní nádraží na Žižkov. Tramvaje pak objely Olšanské hřbitovy a sjely přes Floru k Národnímu muzeu. Tam většina cestujících vystoupila a šla si do muzea prohlédnout výstavu Republika.