Zprávy | Z archivu rubriky

Nová americká administrativa pod vedením prezidenta Baracka Obamy podle předsedy senátního zahraničního výboru Jiřího Dienstbiera (za ČSSD) pravděpodobně odstoupí od výstavby protiraketové základny v Česku. V České televizi uvedl, že podle informací, které zatím obdržel, se Spojené státy v nejbližším období umístěním radaru V ČR a raket v Polsku zabývat nebudou. "Možná, že jako dobrá záminka poslouží světová finanční krize, že se to odsune opět někam do šuplat," uvedl Dienstbier. Podle něj by jedinou výjimkou mohla být situace, kdy se umístění radaru stane součástí nové spolupráce Ameriky a Ruska. "Buď bude společná raketová obrana NATO, Ruska a Spojených států nebo žádná taková věc (radar) nebude," řekl.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za Stranu zelených) uvedl, že se ani v souvislosti s případným větším zapojením Ruska nebudou česko-americké smlouvy o umístění protiraketové základny přeformulovávat. "Lepší smlouvy již vyjednány nebudou," uvedl ministr s tím, že se podařilo s USA dojednat spoustu výhod. Nevyloučil ale možnost poté jednat s Ruskem na spolupráci při protiraketové obraně.

Podle poradce amerických prezidentů Zbigniewa Brzezinského, který poskytl rozhovor České televizi, není zatím výstavba radaru pro Spojené státy naléhavou záležitostí. "Jsou tam technologie, jejíž přínosy se musí teprve prokázat," řekl.

Česká republika přestane plnit jedno z maastrichtských kritérií, sníží-li se v letošním roce výkonnost její ekonomiky pod jedno procento. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl náměstek ministra financí Eduard Janota. Plnění pěti maastrichtských kriterií je nezbytné pro přijetí jednotné evropské měny. Pro splnění maastrichtského kritéria hodnotícího zdraví veřejných financí musí být jejich deficit pod třemi procenty hrubého domácího produktu. To je však podle Janoty při výraznějším poklesu ekonomiky nereálné. Ministerstvo financí nyní odhaduje, že české hospodářství letos poroste o 1,4 procenta. Zároveň ale upozorňuje, že růst může být i nižší, protože současná situace v ekonomice je nepřehledná.

Plnění maastrichtských kritérií do budoucna kvůli současné světové finanční krizi už dříve zpochybnil i viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Centrální banka proto společně s ministerstvem financí doporučila vládě datum přijetí eura nestanovovat a neusilovat v průběhu letošního roku o vstup země do systému směnných kurzů ERM II. Premiér Mirek Topolánek ale už dříve ohlásil, že vláda oznámí termín vstupu do eurozóny letos 1. listopadu. Ministerstvo financí nicméně podle Janoty prosazuje protikrizová opatření, která nebudou zvyšovat zadlužení České republiky. Výsledek loňského hospodaření státu, které skončilo deficitem zhruba o 30 miliard korun nižším, než předpokládal rozpočet, podle něj vytvořil "polštář" usnadňující přežití finanční krize.

Státní energetická koncepce by mohla být schválena po všeobecné shodě do konce letošního září. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. "Koncem září bychom měli mít tuto novou energetickou koncepci v takové míře, aby byla použitelná a prakticky realizovatelná v následujících 20, 30 letech," řekl v ČT Hüner. Ministerstvo průmyslu podle něj u jaderné energie očekává vzestup podílu na celkové spotřebě ze současných asi 30 procent na 40 až 50 procent do roku 2030. U zejména hnědého uhlí Hünerův úřad počítá s tím, že bude nutno otevřít diskusi o prolomení limitů těžby. "Samozřejmě ne v horizontu této stávající vlády, ale v horizontu následných 20, 30 let," doplnil Hüner. Návrh energetické koncepce nyní prochází připomínkovým řízením na jednotlivých ministerstvech. "Program energetické odolnosti" má počítat s využitím všech dostupných energetických zdrojů, včetně jaderných a obnovitelných.

Proti prolomení těžebních limitů a rozvoji jaderné energie je dlouhodobě Strana zelených. Programové prohlášení nynější vlády z podnětu zelených obsahuje závazek výstavbu nových jaderných bloků zmrazit.

V krajských zdravotnických zařízeních nemusejí lidé od neděle 1. února platit regulační poplatky, přesto řada lidí této možnosti nevyužila a zaplatila. Poměrně mnoho pacientů odmítlo darovací smlouvu od kraje v Českých Budějovicích. Většina pacientů platila i v nemocnicích v Karlovarském kraji. Ve Zlínském kraji se novinka nijak neprojevila, kraj totiž zrušil jen část poplatků. Středočeský kraj hradí poplatky za pacienty ve svých zdravotnických zařízením už od ledna, naopak v Praze si musí i nadále hradit poplatky všichni pacienti sami.

Lidé nemusí poplatky platit, pokud souhlasí s tím, že je za ně uhradí kraj. Musí ale vyplnit darovací smlouvu a poplatek si pak nechají od kraje uhradit jako dar. Výjimkou je Plzeňský kraj, kde lidé zaplatit musí a pak mohou požádat o vrácení peněz na bankovní účet nebo složenkou. Hrazení poplatků krajem se netýká fakultních nemocnic, protože to jsou státní zařízení. Na zrušení poplatků se dohodla Asociace krajů ČR. Kraje vedené ČSSD ale zvolily různé varianty. Například v nemocnicích Moravskoslezského kraje se dál platí za hospitalizaci a pohotovost, Karlovarský kraj zase ve svých zařízeních hradí poplatky jen za pacienty, kteří mají české občanství a bydliště na území kraje.

V Českých Budějovicích využili možnost neplatit poplatky především rodiče malých dětí, studenti a důchodci. Na chirurgické ambulanci ale do 15:30 darovací smlouvu od kraje využilo jen deset pacientů z 50. Regulační poplatky uhradila i naprostá většina pacientů, kteří vyhledali pohotovosti v nemocnicích vlastněných Karlovarským krajem. V náchodské nemocnici do 13:00 odmítla dar kraje polovina lidí, konkrétně 32 z 62 pacientů. Také na dětské pohotovosti v Liberci uhradila poplatky zhruba polovina rodičů. Asi třetina lidí v neděli dopoledne dobrovolně zaplatila za ošetření na pohotovosti v krajských nemocnicích na Vysočině.

Zato v osmi jihomoravských nemocnicích se většina lidí nechala ošetřit zadarmo. Například ve Znojmě ze 40 příchozích poplatek zaplatily pouze dvě maminky, které přišly se stonajícími dětmi. Darovací smlouvu po ošetření na pohotovosti podepsala také většina lidí v krajských nemocnicích v Prostějově, Šternberku a Přerově.

V Plzeňském kraji, který na rozdíl od jiných regionů zvolil složitější postup, chtěla poplatky zpětně vrátit jen část pacientů. Oslovení lékaři i zdravotníci v tomto kraji se shodli na tom, že opatření pro ně znamená zdržení a administrativní zátěž. I když v nemocnicích jsou letáky a darovací smlouvy, které mohou lidé před vstupem do ordinace vyplnit, zdravotníci musejí pacientům vysvětlovat celý postup, jak dostanou peníze zpět.

Na chodu nemocnic ve Zlínském kraji se novinka zatím nijak neprojevila, nabídky hejtmanství dosud téměř nikdo nevyužít nemohl. Kraj zrušil jen část poplatků. Od poplatků jsou osvobozeni všichni v nemocničních ambulancích, peníze za hospitalizaci uhradí hejtmanství jen za děti do 18 let a seniory nad 70 let. Za pohotovosti, které byly otevřeny, se i nadále platí.

Česká lékárnická komora (ČLnK) tvrdí, že 94 procent jejích členů bude nadále vybírat regulační poplatky. Uvedla to v tiskovém prohlášení. Komora reagovala na výzvu Grémia majitelů lékáren, které tento týden doporučilo lékárnám nevybírat regulační poplatky a požadovat jejich úhradu od jednotlivých krajů. Podle komory nevybírání poplatků poškodí především pacienty, lékárny totiž budou muset zdražit, aby kompenzovaly své finanční ztráty. Grémium tento týden uvedlo, že chce podat žalobu o náhradu způsobené škody kvůli tomu, že lékárny zřizované kraji od 1. února poplatky nevybírají. Podle ČLnK jako stavovské organizace sdružující všechny lékárníky a farmaceuty ale lékárny, které poplatky nevybírají, vystavují právním rizikům nejen sebe, ale rovněž své pacienty. Zákon o zdravotním pojištění totiž ukládá pacientům poplatek zaplatit. "Žádný ze způsobů, kterými se jednotlivé subjekty snaží obejít ustanovení tohoto zákona a nevybírat regulační poplatky, nemůže být v konečném důsledku nikdy legální," konstatovala ČLnK.

ČLnK tvrdí, že řada lékáren, které poplatky nevybírají, připravuje výrazné zdražení celého sortimentu. "Musí tak kompenzovat ztráty zaviněné právě absencí příjmů z poplatků. Potvrdily se tak naše obavy, že budou v konečném důsledku poškozeni pacienti," uvedla ČLnK. Dodala, že pacienti by si proto měli ověřit, jestli ušetřených 30 korun za poplatek nezaplatí v několikanásobně vyšších doplatcích a cenách dalších léčiv.

Majitelé nelegálně držených střelných zbraní je od 1. února mohou beztrestně odevzdat policii. Nemusejí přitom zdůvodňovat, jak je získali. Naopak mohou zažádat o jejich dodatečné zaevidování. Policisté tak chtějí snížit počet nezákonně držených zbraní. Takzvaná zbraňová amnestie platí až do konce července. Týká se například pistolí, revolverů, vojenských zbraní nebo brokovnic a malorážek s hlavněmi delšími než 28 centimetrů. Lidé je můžou předat kterémukoli policejnímu útvaru.

Všechny odevzdané zbraně čeká kriminalistická expertiza a policie zjistí, jestli nejsou ukradené nebo jestli s nimi nebyl spáchán trestný čin, což je podmínkou dodatečné legalizace.

Český prezident Václav Klaus na Světovém ekonomickém fóru v Davosu znovu prohlásil, že oteplování ovzduší neexistuje, a kritizoval ty, kdo chtějí s tímto jevem bojovat, jako třeba bývalý americký viceprezident Al Gore. Napsala to agentura AFP. "Nemyslím, že je nějaké oteplování klimatu. Nevidím žádná statistická data", která by to dokazovala, řekl podle AFP v Davosu Klaus novinářům, čímž vyjádřil opačný postoj, než jaký má Evropská unie, které jeho země v tomto pololetí předsedá.

Agentura píše, že český prezident se také pustil do bývalého viceprezidenta a nositele Nobelovy ceny za mír Ala Gorea, který zaujímá v boji proti globálnímu oteplování jedno z předních míst. "Je mi líto, že někteří lidé jako Al Gore nejsou připraveni naslouchat konkurenčním teoriím. Ekologický militantismus a alarmismus ohledně oteplování ovzduší jsou výzvou naší svobodě," citovala agentura Klause. Prezident se podle ní v souladu se svými liberálními idejemi také distancoval od regulování ekonomiky, které v Davosu jako prostředek boje proti nynější krizi navrhovali četní účastníci fóra, zvlášť evropští. "Mám větší obavy z reforem než ze samotné krize. Mám obavu, že se krize využije k radikálnímu svazování trhů a volné výměny ve světě," prohlásil podle agentury Klaus.

Tuzemské firmy loni začaly ve větší míře využívat služeb Zelené linky pro export, která byla zprovozněna na jaře 2006. Její pracovníci loni zodpověděli 2225 dotazů od českých podniků. Za celou dobu existence přitom Zelená linka pro export eviduje 5015 dotazů. Vyplývá to z informací, které na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Exportéři se loni podle údajů MPO často ptali například na to, jak jim stát může pomoci s vývozem. Zajímali se také o legislativu a cla v jednotlivých zemích či o různé praktické rady týkající se exportu do zahraničí. Zhruba 61 procent dotazů, které pracovníci linky zodpověděli, bylo loni telefonických a 39 procent otázek prostřednictvím e-mailu.

Stát v prosinci slíbil, že letos více podpoří české exportéry, kteří kvůli globální finanční krizi přicházejí na svých tradičních vývozních trzích v západní Evropě o zakázky. Vývozcům mají při průniku na nové trhy pomoci například dostupnější úvěry státní České exportní banky (ČEB) či výhodnější pojištění od Exportní garanční a pojišťovací společnosti EGAP; celková podpora vývozu by se měla pohybovat kolem 2,9 miliardy korun.

Brněnský Klokánek pro děti v tísni se po loňské krizi stabilizoval. Zaměstnanci zařízení Fondu ohrožených dětí už dostávají výplaty včas a zařízení je také naplněno. ČTK to řekla nová vedoucí Zuzana Blažková. Šestatřicetiletá inženýrka ekonomika nahradila Dittu Pokornou, která loni odešla k jihomoravské policii. Podle Blažkové Klokánek i po krizi funguje dál tak, aby naplnil své poslání pomoci týraným dětem a dětem v tíživé situaci. "Finanční obtíže, které byly, byly doplaceny. Co se týká kapacity, jsme naplněni," řekla Blažková.

Brněnský Klokánek otevřel fond v prosinci 2006 v budově bývalé školky v městské části Líšeň. Tamní "tety", které se střídají v péči o děti v malých bytových buňkách, pečovaly i o děti z mediálně známých kauz. Do Klokánku se dostali týraní bratři Ondřej a Jakub známí z takzvané kuřimské kauzy. Žily tam také sestry Kristýna a Abigail Velické, které údajně týral jejich otec. Otec nakonec dosáhl přemístění dívek do jiného zařízení, měl dojem, že je pracovnice Klokánku proti němu popouzejí. Fond ohrožených dětí a pracovnice Klokánku si v minulosti za péči o děti vyslechly i kritiku. V souvislosti s případem Velických jim sociální pracovnice vytkly přílišnou vstřícnost k médiím. Novináři mluvili přímo s dívkami Velickými. Předsedkyně fondu Marie Vodičková tehdy uznala, že obecně by novináři s dětmi v zařízení mluvit neměli. Případ Velických byl ale podle ní výjimečný.

Spotřeba čokolád a čokoládových výrobků v České republice vzrostla v letech 2000 až 2007 téměř o čtvrtinu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Přesto zůstávají Češi s roční konzumací 5,2 kilogramu na obyvatele v rámci Evropské unie průměrnými konzumenty a nejsou zdaleka takovými jedlíky této sladké pochutiny jako Švýcaři, Britové či Němci. Podle odborníků přicházejí Češi v posledních letech na chuť hořkým čokoládám, tedy čokoládám s vyšším obsahem kakaa, přesto v oblibě stále vede mléčná čokoláda. Podle odborníků mohou mít na rostoucím zájmu o kvalitnější čokolády zásluhu nové informace upozorňující na kladný přínosu antioxidantů, hořčíku a dalších látek obsažených právě zvláště v hořké čokoládě. Také paleta nabízených příchutí je dnes mnohem širší, než tomu bývalo před lety.