Zprávy | Z archivu rubriky


Směr české ekonomiky bude v příštím roce určován především vývojem v západní Evropě, kde již propukla recese. Tuzemská ekonomika by tak podle odhadů měla výrazně zpomalit svůj růst až ke dvěma procentům. Některé odhady ovšem počítají ještě s větším propadem a dokonce i s recesí. Dopad hospodářských problémů v eurozóně na tuzemskou exportně orientovanou ekonomiku už se projevil v říjnovém schodku zahraničního obchodu a poklesu průmyslové výroby i stavebnictví. "Hlavním faktorem, který určí směr české ekonomiky v příštím roce, bude vývoj v západní Evropě. Recese, kterou Evropa prožívá, bude pokračovat i minimálně v první polovině roku, se ještě více podepíše na výsledcích české ekonomiky než dosud," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Kladem probíhající krize a zpomalování ekonomiky je pokles inflace. Ta by měla v lednu klesnout až pod inflační cíl České národní banky ve výši tří procent a ve druhé polovině roku 2009 ke dvěma procentům. V cenách se totiž budou projevovat klesající ceny ropy a rovněž budou odeznívat jednorázové vlivy z loňského roku jako například výrazné zdražení potravin nebo zvýšení snížené sazby DPH. U potravin odborníci v příštím roce nepředpokládají zlevňování, do jejich konečné ceny se totiž promítne zejména růst cen energií a vzrůstající mzdové náklady.

I když klesající cena ropy sníží náklady mnoha firmám, uleví peněženkám domácností po celém světě a zmírní tak negativní ekonomický vývoj, vytváří ve světě zároveň podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka riziko vzniku deflace. "Ta může mít závažné negativní dopady, pokud se v ekonomice zakoření na delší dobu," uvedl. Deflace, tedy pokles cen, může způsobit nárůst reálné úroková míry v ekonomice, což ji zbrzďuje.

Nezaměstnanost ale zřejmě i přes relativně dobrou kondici tuzemské ekonomiky poroste. "Na trhu práce se poprvé výrazně projevily dopady globální recese," komentoval listopadový vzestup míry nezaměstnanosti na 5,3 procenta hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Propouštění se podle ekonomů zatím týká hlavně agenturních pracovníků, ale v příštích měsících zasáhne i kmenové zaměstnance; podíl lidí bez práce by tak mohl příští rok vystoupat k šesti procentům. Zástupci odborů hovoří až o sedmiprocentní nezaměstnanosti.

Tuzemské banky mají vzhledem ke své dobré situaci v období před finanční krizí předpoklady vyhnout se dramatičtějším problémům i při relativně výraznějším zpomalení ekonomiky. Letošní zisk bankovního sektoru by zřejmě měl překonat rekordních 47 miliard korun z loňska, uvedl pro ČTK viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. Hospodářská komora ČR v neděli kritizovala komerční banky za to, že nižší sazby ČNB nepromítají do svých úrokových sazeb a nezlevňují úvěry pro podniky. "Problém je dnes na straně komerčních bank, které nepochopitelně úrokové sazby nesnižují a pouze si ponechávají větší marže. Levnější peníze, kdy se nabízí výhodnější úvěry a půjčky, tak i přes snahu ČNB zatím od komerčních bank nejsou," sdělil ČTK prezident komory Petr Kužel. Ztížený přístup k provozním i investičním úvěrům nyní podle něj mají zejména malé a střední podniky či živnostníci. "Banky v ČR jsou díky nám jedny z nejziskovějších v celé Evropě. Hospodaří s našimi penězi, a proto by měly více naslouchat našim potřebám," podotkl Kužel. Zdůraznil také, že lepší dostupnost finančních zdrojů je základním předpokladem toho, aby podnikatelé mohli lépe čelit dopadům globální krize.

"Obecně lze říci, že banky si do úrokových sazeb započítávají takzvané rizikové náklady, které jsou samozřejmě v případě nepříznivého vývoje na finančních trzích vyšší než v době konjunktury," připomněl Singer. Za tři letošní čtvrtletí čistý zisk bank vzrostl meziročně o 12 procent na takřka 37 miliard korun. Tři největší, Česká spořitelna, Československá obchodní banka a Komerční banka, v součtu vytvořily za tři čtvrtletí čistý zisk 26,8 miliardy korun, což bylo o 13 procent více než ve stejném období loni.

Vstup Česka do schengenského prostoru volného pohybu přinesl Čechům snadnější cestování a více možností ke spolupráci se sousedními státy. Po roce od odstranění hraničních kontrol je podle ministerstva vnitra celková zkušenost ČR pozitivní, nepotvrdily se obavy ze zhoršení bezpečnosti či migrace. Zejména Německo však přesunulo kontroly českých občanů o několik kilometrů do vnitrozemí a řada lidí si stěžuje na šikanu ze strany tamní policie. "Praxe německých orgánů podrývá jeden ze základních principů Schengenu i celé Evropské unie - volný pohyb osob," řekla ČTK mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. V příhraničním pásmu totiž Němci zavedli pro Čechy jednostranné, velmi časté a důkladné prověrky, které odpovídají dřívějším kontrolám na hranicích. Ministerstvo vyzvalo občany už na jaře, aby si na tyto praktiky stěžovalo. Původně se zdálo, že jsou podobná opatření problémem i v Rakousku. Ministr vnitra Ivan Langer však už dříve uvedl, že výrazný počet podnětů od lidí cestujících do této země nezaznamenal.

Bezpečnostní situace a migrace se podle ministerstva po vstupu Česka do Schengenu nezměnila. "Nepotvrdily se obavy ze zhoršení ani v příhraničí ani ve vnitrozemí," uvedla Malá. Podobné zkušenosti prý mají i okolní státy. Přesto například cizinecké policii otevření hranic jejich práci neulehčilo. Cizinecká policie se nyní zaměřuje především na kontrolu nelegálních přistěhovalců či pracovníků ve městech. Kontroluje zejména ubytovny, nádraží, herny a bary. Prověřuje, zda mají cizinci na českém území veškerá potřebná povolení a doklady.

Za zcela jednoznačný přínos označuje policie zapojení země do Schengenského informačního systému (SIS). V Česku začal fungovat už tři měsíce před odstraněním hraničních kontrol. Podle Michaela Weisse z Národní centrály SIRENE zadrželi s jeho pomocí kriminalisté za rok a čtvrt více než 500 zločinců. Od připojení k společné pátrací databázi rostou výrazně zejména počty vypátraných pohřešovaných lidí. Systém pomáhá také při hledání ukradených vozidel nebo dokladů.

V hudební anketě Český slavík 2008 zvítězili v sobotu večer zpěvák Karel Gott, zpěvačka Lucie Bílá a skupina Kabát. Nejpopulárnějšími zástupci domácí hudební scény se tak stali stejní interpreti jako loni. Objevem roku zvolili fanoušci Marka Ztraceného. Bílá získala slavíka pojedenácté, Gott jich má doma 34, včetně platinového za celoživotní dílo.

Na dalších místech v kategorii zpěvaček skončily Lucie Vondráčková a Ewa Farna. Patnáctiletá Farna, která před dvěma lety získala ocenění Objev roku, neudržela po vyhlášení svého jména slzy. Za Gottem se v kategorii zpěváků stejně jako loni umístili Petr Kolář a Daniel Landa. Landa uspěl, přestože své fanoušky údajně před anketou žádal, aby mu hlasy neposílali a místo toho napsali kulturní komisi města Brna kvůli problémům při uvádění jeho muzikálu v tamním divadle. Za vítězným Kabátem v kategorii skupiny skončila kapela Chinaski, jejíž bubeník a zakládající člen Pavel Grohman zemřel letos v červenci při havárii na motorce. Kapela po převzetí ceny poděkovala zejména Davidu Kollerovi, který Grohmana za bicími nahradil na koncertním turné. Třetí místo mezi skupinami obsadila kapela Divokej Bill.

Novinkou letošního 43. ročníku ankety byla kategorie pro slovenské interprety nazvaná Slavíci bez hranic. Historicky prvním vítězem se stala formace No Name. "Děkujeme za každý hlas a děkujeme České republice za to, že nás přijala s takhle otevřenou náručí," uvedl zpěvák Igor Timko. No Name v anketě předstihli kapely Elán a Horkýže slíže. Do letošního ročníku ankety přišlo celkem přes 165.000 hlasů, což je téměř o 30.000 více než loni.

Na přelomu let 1938 a 1939 se vedení obuvnické firmy Baťa přestěhovalo ve Zlíně do zbrusu nového domu. Nebyla to přitom obyčejná stavba, ale v té době druhá nejvyšší budova v Evropě, která dodnes poutá pozornost elegancí i přirozeným zakomponováním do baťovského města. Mrakodrap vysoký 77,5 metru byl oficiálně dokončen před 70 lety, 15. prosince 1938. Tehdejší šéf firmy Jan Antonín Baťa si ale budovy s číslem 21 dlouho neužil, po německé okupaci se totiž do Československa již nevrátil.

Stavba byla v době svého dokončení druhým nejvyšším evropským domem a překonával ji jen palác Všeobecné bankovní jednoty v belgických Antverpách s 87 metry. Dům z ateliéru architekta Vladimíra Karfíka vyrostl za pouhé dva roky od položení základů. Udává se, že železobetonový skelet zlínského mrakodrapu postavilo 40 dělníků se čtyřmi jeřáby za 160 dnů. Rychlosti se ale nelze divit, v konstrukci byl použit v té době už nadmíru osvědčený baťovský modul o rozměrech 6,15 krát 6,15 metru. Prostor mezi sloupy vyplnily cihly - v případě mrakodrapu však netvořily vnější plášť budovy, na který byly použity keramické obklady. Stavba, která je kromě své výšky i 80 metrů dlouhá a 20 metrů široká, ale i tak přirozeně zapadla mezi ostatní tovární budovy ve městě.

První z více než 2000 úředníků Baťova koncernu zasedli na svá místa v ještě rozestavěné budově již v květnu 1938, kdy stavbaři předali první tři patra. K dispozici měli tehdy nejmodernější techniku - od výtahů přes telefony až po klimatizaci. Svou dobu předběhlo i samo pojetí kanceláří, celé patro tvořila jediná velká místnost pro přibližně 200 zaměstnanců. V případě potřeby ale mohl být prostor rozdělen na menší místnosti, a to předem připravenými typizovanými příčkami z oceli, dřeva a skla. Výjimkou bylo osmé patro, kde sídlilo vedení Baťových závodů včetně nejvyššího šéfa.

Jan Antonín Baťa měl ale ještě jednu zvláštní kancelář, která dodnes budí zájem odborníků i veřejnosti. Jeden ze sloupců "buněk", ze kterých se konstrukce mrakodrapu skládá, totiž neměl podlahy a tvořil tak vlastně obrovskou výtahovou šachtu. V ní byla kabina o rozměrech šest krát šest metrů, v níž měl ředitel plně vybavenou pracovnu. Nechyběla samostatná klimatizace (vytápěna byla navíc také výtahová šachta), samozřejmostí byl telefon a součástí pojízdné kanceláře bylo i umyvadlo s teplou a studenou vodou a odpadem. Nejvyšší šéf koncernu tak mohl při své práci kdykoliv navštívit podřízené v ostatních patrech.