Zprávy | Z archivu rubriky

Tuzemské automobilky a jejich dodavatelé do poloviny příštího roku kvůli globální finanční krizi propustí více než 13.500 lidí, z toho 6400 kmenových zaměstnanců. Na středeční tiskové konferenci to uvedl ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek.

Desítky organizací, které poskytují sociální služby, se během středy po celé republice připojily k takzvané generální stávce sociálních služeb. Chtěly tak upozornit na situaci ve financování sítě sociálních služeb. Úřady podle nich přidělují dotace nesystémově a ministerstvo s nimi nedostatečně komunikuje. Největším problémem je prý nejistota v prvních třech měsících roku, kdy zaměstnanci často chodí domů bez výplaty. Symbolické protestní akce s názvem "Stávka v postelích" se mnozí zúčastnili v pyžamech. Akce měla ukázat, co by se stalo, kdyby pracovníci sociálních služeb jednoho dne rezignovali na své poslání a nevstali z postele. Už ráno se sešly asi čtyři desítky demonstrujících před budovou ministerstva sociálních věcí v Praze. Mluvčí ministerstva Jiří Sezemský protestujícím nabídl možnost o jejich požadavcích jednat. Podle něj se neustále zvyšuje množství peněz, které stát posílá do sociální oblasti, a ministr se zástupci sociálních pracovníků pravidelně jedná. Podle lidí z neziskovek jsou však peníze rozdělovány netransparentně a z roku na rok, takže není možné nic naplánovat dlouhodobě. Velkou roli hraje i protekce a klientelismus. Zákon o sociálních službách také zvýhodňuje větší ústavy na úkor neziskových organizací. Řada neziskovek se však k protestu nepřipojila, protože jej považují za nevhodný nátlak na vládu.

Stacionář Rváček pro tělesně a duševně postižené v Lomnici nad Popelkou je před uzavřením. S celodenní péčí o klienty skončil kvůli nedostatku peněz a zůstává tam pouze odlehčovací služba pro tři handicapované lidi. Na konci března však Rváček zanikne úplně. Ředitelka Jana Tunysová předala klíč od stacionáře lomnickému starostovi Vladimíru Mastníkovi symbolicky už při stávce sociálních pracovníků. Podle Tunysové přestal Rváček před rokem s každodenním provozem hlavně proto, že v Česku chybí průhledný systém financování sociálních služeb. "Při poskytování peněz nerozhoduje vždy pouze kvalita předložených projektů. O přidělování dotací spolurozhodují politici bez hlubších znalostí situace v zařízeních, kde se s handicapovanými klienty pracuje. A občanská sdružení nebo církve většinou nedokážou konkurovat zařízením, která patří státu nebo krajům," uvedla Tunysová. Rváček slouží handicapovaným lidem od roku 1997. Během uplynulých 11 let jím prošlo na 70 lidí. Ve Rváčku žili klienti ve věku od 15 do 30 let, řada z nich měla po dětské mozkové obrně problémy s pohybem.

Čeští učitelé jsou nejnespokojenější na světě, vadí jim zejména vysoké nároky na jejich práci spojené s nízkým platem a společenskou prestiží. Za problém považují i slabé zapojení rodičů a nízkou snahu žáků ve vyučování. Ukázalo to mezinárodní srovnávání TIMSS, v němž se porovnávaly znalosti žáků v matematice a přírodních vědách v šesti desítkách zemí. Čeští žáci se ve srovnávání nejvíce zhoršili. Úroveň jejich znalostí je prý zhruba stejná jako při měření v roce 1999, podprůměrná je ale jejich schopnost nabyté znalosti použít v praxi. Výsledky výzkumu ve středu představili zástupci ministerstva školství. Náměstek ministra Jindřich Kitzberger uvedl, že výsledky naznačují dlouhodobé podfinancování českého školství. Situace by se prý zlepšila, pokud by učitelům pomáhali i pedagogičtí asistenti, speciální pedagogové a školní psychologové. Ti by se mohli více věnovat dětem, které jsou nějak znevýhodněné, a mají proto s učením problémy.

Systém registru vozidel ve středu zřejmě kvůli technické poruše zkolaboval. Mimo provoz byla pracoviště na několika místech ČR, mimo jiné v Praze a v Brně. Dopravní úřady, které vyřizují registrace motorových vozidel, jsou koncem letošního roku v celé republice přetížené. Důvodem dlouhých front je chystaný ekologický poplatek za staré vozy i zpřísněné podmínky pro povinné ručení od příštího roku.

Ústavní soud vyhověl Karlu Schwarzenbergovi ve sporu se státním podnikem Lesy České republiky o náhrady ve výši více než 13 milionů korun. Kauzou se teď musí znovu zabývat Okresní soud v Hradci Králové. Nárok vznikl postupně při vracení lesů v restitucích, a to na základě zákona o půdě. Jde o náhrady za živý a mrtvý inventář, znehodnocené nemovitosti a trvalé porosty. Forma náhrady byla pro Schwarzenberga nevýhodná, což je podle soudců proti smyslu restitučních zákonů. Potomek české šlechty a nynější ministr zahraničí získal v restitucích zpět rozsáhlý majetek.

Neznámý pachatel poničil památník obětem pochodu smrti z koncentračního tábora Schwarzheide v České Lípě. Vytrhal z něj plastové odlitky židovských hvězd, škoda se pohybuje kolem 20.000 korun. Podle policejní mluvčí Ivany Balákové není zatím jasné, jestli šlo o krádež nebo o protižidovsky zaměřenou akci. Památník připomíná 17 Židů, kteří zahynuli v České Lípě při pochodu smrti v roce 1945. Původně měli hroby v lese u Sosnové a v říjnu 1945 byly jejich ostatky přemístěny na malý židovský hřbitov. Komunisté ho však nechali v roce 1978 zbourat. Památník se stal terčem útoku již potřetí. Na začátku loňského roku ho poničili zloději, když z něj odstranili 17 bronzových odlitků židovských hvězd, jeden svícen a několik desek se jmény obětí. Všechno odnesli do sběrny. Policisté pachatele vypátrali, nic z ukradených pietních prvků se jim ale nepodařilo najít. Škoda na památníků tehdy přesáhla 300.000 korun.

Před padesáti lety, 12. prosince 1958, vznikl Kriminalistický ústav Praha (KÚP) jako odborné policejní pracoviště, jež vyšetřovatelům pomáhá rozplétat složité kauzy a usvědčovat pachatele trestných činů. Během své existence KÚP přispěl k vyřešení mnoha závažných případů. Ke známým kauzám, na jejichž objasnění se odborníci ústavu podíleli, patří třeba případ takzvaného spartakiádního vraha Jiřího Straky z roku 1985. V posledních letech zase balistici z KÚP přispěli k usvědčení takzvaného lesního vraha Viktora Kalivody, jenž v roce 2005 zastřelil tři lidi. Ústav se také zabýval kauzou orlických vražd z let 1991 až 1993. Odborníci KÚP se však uplatňují i mimo policejní kauzy, spolupracují třeba s vědci při zkoumání různých historických nálezů. Kriminalistický ústav vypracovává expertizy v oblasti biologie, genetiky, fyziky, chemie a antropologie. Mezi jeho nejmladší znalecké činnosti patří počítačová kriminalita a genetika, tedy zkoumání DNA. Pracovníci KÚP zkoumají daktyloskopické stopy a dělají daktyloskopickou identifikaci osob. Před třemi lety byl ústav oceněn vedením policie za identifikaci českých obětí cunami v Thajsku z roku 2004. S historiky zase odborníci ústavu spolupracovali například při zkoumání cenné umělecké památky, relikviáře svatého Maura, objevené v roce 1985 na Karlovarsku, nebo při identifikaci kosterních pozůstatků historicky významných osobností.

Pražský kriminalistický ústav v souvislosti s vedením Národní databáze vzorků DNA podle ochránců osobních údajů porušil zákon. Uchovává totiž genetické profily lidí, kteří se nedopustili závažných zločinů. Vyplynulo to z kontroly Úřadu na ochranu osobních údajů. ÚOOÚ se nelíbí, že kriminalisté v rámci odebírání vzorků DNA vězňů shromažďovali a dále zpracovávali také genetické profily lidí, které soud osvobodil, nebo kteří se dopustili jen drobných trestných činů. Tyto osoby by k tomu musely dát souhlas. Úřad nyní požaduje, aby ústav citlivé vzorky zlikvidoval, řekl předseda úřadu Igor Němec. Vstupem České republiky do schengenského prostoru se navíc databáze stala součástí informačních systémů, které využívají příslušné orgány všech členských států. Na základě dohod ohledně boje proti terorismu mají do banky DNA podle Němce přístup i Spojené státy. Úřad zatím neuložil kriminalistickému ústavu žádnou pokutu a v současné době s ním jedná o tom, jak a kdy budou citlivé údaje zlikvidovány.

Ochránci soukromí udělili pokutu 100.000 korun pražské správě letišť za to, že z jejich databáze unikl telefonní rozhovor později zveřejněný na internetu. Celý rozhovor, který mohl návštěvníka letiště značně zesměšnit, se objevil na serveru www.youtube.com. Ze zvukového záznamu, ve kterém si návštěvník stěžuje na nefunkční toalety, ho bylo možné identifikovat. Cestující totiž při hovoru s technickým dispečerem uvedl své jméno a podrobnosti cesty. Uvedl to předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Igor Němec. Podle něj se jednalo o klasický únik z databáze. Společnost tím porušila zákon na ochranu osobních údajů. Mluvčí letiště Eva Krejčí uvedla, že šlo o selhání lidského faktoru. "Pokutu úřadu akceptujeme," sdělila mluvčí.