Zprávy | Z archivu rubriky

Zpracovatelský průmysl v zemích eurozóny počátkem letošního roku zpomalil tempo poklesu, v České republice však pokračoval v propadu na nová minima. Index nákupních manažerů (PMI) eurozóny v lednu stoupl na 34,4 bodu z prosincového rekordního minima 33,9 bodu, sdělila agentura Markit. Údaje ukázaly, že z největších čtyř ekonomik zóny eura vykázalo v lednu hlubší pokles průmyslové aktivity jen Německo. Zde index PMI sestoupil na nové 12leté minimum 32,0 bodu z prosincových 32,7 bodu. Mimo eurozónu klesl na rekordně nízkou úroveň index českého průmyslu. Ten ztratil 1,2 bodu a sestoupil na 31,5 bodu. "Dál to potvrzuje, jak hluboce český průmysl, zejména automobilový, trpí globálním poklesem," řekl analytik Danske Bank Lars Christensen. Podle Christensena se již nedá pochybovat, že česká ekonomika zažije letos pokles.

Česko se nyní v rámci předsednictví v Evropské unii chce zaměřit na řešení dopadů hospodářské krize. Vyplývá to z vyjádření premiéra Mirka Topolánka. Krize je podle něj aktuálním tématem, jemuž se bude věnovat i jednání Evropské rady 19. a 20. března. Na tomto summitu bude podle premiéra klíčové uvést do praxe evropský plán obnovy schválený v prosinci, tedy společný postup řešení dopadů světové krize. Plán obnovy by měl evropské hospodářství podpořit mimo jiné 200 miliardami eur (více než pěti biliony korun). V rámci předsednictví, a to na úrovni ministrů financí, chce Česko podle Topolánka řešit i otázku zadlužování jednotlivých států. Výše dluhu podle premiéra bude limitujícím faktorem vlád účinně zasáhnout. Navíc velké země podle něj mají přístup k úvěrování lepší než malé a střední země, a to bez odhledu na tom, v jakém jsou stavu.

Vláda schválila odkup skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách na Třebíčsku za 23 milionů korun. Novinářům to řekl ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Ze skládky uniká voda s kyselinou sírovou. Podle odhadu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) budou náklady na okamžitá havarijní opatření činit 17 milionů korun. Skládku chce stát odkoupit prostřednictvím podniku Diamo. Přesné náklady sanace budou stanoveny až po vypracování analýzy a projektu. Podle Bursíka by měla firma Diamo studie dodat do konce července. Do konce září by pak měla podat žádost ministerstvu životního prostředí o peníze z operačního programu Životní prostředí. Devět desetin by měl podle Bursíka zaplatit Státní fond životního prostředí z evropských peněz, desetinu ministerstvo průmyslu a obchodu. Celková částka by mohla dosáhnout až několika stovek milionů korun.

Skládka u Pozďátek byla zprovozněna v roce 1994. Uloženo na ni bylo kolem 30.000 tun odpadů a v roce 1996 zhruba 10.000 tun zelené skalice. Pravděpodobně kvůli narušené fólii či netěsnosti hráze začala ze skládky do potoka unikat dešťová voda znečištěná kyselinou sírovou a těžkými kovy. Od roku 1997 je skládka mimo provoz.

Podnikateli Petru Budilovi, obžalovanému v souvislosti s nelegálním skladem chemikálií v Nalžovicích na Příbramsku, hrozí až pětiletý trest. Budil podle policie do bývalého vepřína navozil 68 tun nebezpečných chemikálií. Je podezřelý z nedovolené výroby a držení radioaktivního materiálu a vysoce nebezpečných látek, z nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů a z nedovoleného ozbrojování. Případem se začal zabývat Okresní soud v Příbrami. Žalobkyně zřejmě navrhne nepodmíněný trest v horní polovině pětileté zákonné sazby. Podnikateli přitěžuje společenská nebezpečnost jeho činu i skutečnost, že byl v minulosti již podmíněně odsouzen za krádež a zpronevěru. Je vyučen chemikem pro farmaceutickou výrobu, a tak si podle žalobkyně nebezpečnost svého jednání musel uvědomovat.

Ministr pro menšiny a lidská práva Michael Kocáb (za Stranu zelených) chce během plánovaného summitu EU-Čína v Praze upozornit čínské představitele na problém dodržování lidských práv v nejlidnatější zemi světa. Kocáb ČTK sdělil, že pro některé ochránce lidských práv může být konání vrcholné akce v české metropoli zklamáním, Česko nyní ovšem podle něj jako předsednická země EU reprezentuje postoj všech členských států. Z ekonomického pohledu může unii spolupráce s Čínou prospět, doplnil. "Dialog je nejlepší cesta ke zlepšení vztahů. Já ovšem v souladu se svojí funkcí i přesvědčením budu hledat polohu, jak v průběhu summitu na problém lidských práv v Číně upozornit," uvedl Kocáb.

Domácnosti, které topí uhlím v neekologických kotlích, by za několik let mohly platit vyšší daň z nemovitosti. Uvedl to ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) pro server Aktuálně.cz. Bursík chce prosadit nový zákon o ochraně ovzduší, podle něhož by kotle na vytápění měly od roku 2014 plnit přísné ekologické limity. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce ale zároveň lidem nabídnout miliardy korun na zateplování jejich domů a změnu vytápění. Rodinám, které normy nesplní, by měl naskočit nový poplatek k pravidelné dani z jejich domu. Výši platby Bursík zatím nesdělil. Jeho úřad návrh nového zákona o ochraně ovzduší teprve chystá rozeslat ostatním ministerstvům k připomínkám. Nový zákon o ochraně ovzduší neznamená úplný zákaz uhlí pro vytápění domácností. "Ale současné kotle s účinností okolo 40 procent se do nových limitů nevejdou. Možná se tam vejdou nejmodernější uhelné kotle. A vejdou se tam kotle na biomasu," uvedl Bursík.

Popularita premiéra a předsedy ODS Mirka Topolánka roste. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) mu v lednu věřilo 29 procent dotázaných, což je o deset procent víc než v prosinci. Nárůst Topolánkovy popularity ukázal i nedávný průzkum agentury STEM. V čele žebříčku je podle CVVM místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka s 43 procenty před ministryní obrany Vlastou Parkanovou (KDU-ČSL), která má 39 procent. Na třetím místě je šéf ČSSD Jiří Paroubek, jemuž důvěřuje 37 procent lidí. Topolánek zaznamenal ve srovnání se svým minulým výsledkem vůbec největší posun. Naopak pražský primátor a premiérův stranický kolega Pavel Bém patří k těm, kteří si pohoršili. Stále mu sice věří 31 procent lidí, tedy víc než Topolánkovi, ale oproti loňskému září si pohoršil o šest procent.

Novela českého trestního zákona, která by novinářům mimo jiné zakázala zveřejňovat policejní odposlechy, se dočkala další mezinárodní kritiky. Po organizaci Reportéři bez hranic (RSF), jež protestovala minulý týden, proti novele ostře vystoupila také Evropská asociace vydavatelů novin (ENPA). Novela předpokládá, že novináři, který zákaz zveřejnění odposlechů poruší, hrozí až pětiletý trest odnětí svobody nebo pětimilionová pokuta. Návrh schválila Poslanecká sněmovna loni, v prosinci ho ale senátoři vrátili zpět a poslanci se jím mají zabývat znovu. "V této podobě by navrhovaný zákon vážně podkopal právo informovat a být informován (...), omezil by zdroje informací a stal by se vážnou překážkou účinné investigativní žurnalistiky," uvedl v prohlášení šéf ENPA Valdo Lehari.

Nabídkové ceny pražských bytů klesly v posledních třech měsících loňského roku poprvé od roku 2005. Ve srovnání s loňským třetím čtvrtletím byly nižší o 1,7 procenta. Také v rámci celé republiky se nepřetržitý růst cen trvající od roku 2005 téměř zastavil. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. "Snížení cen je patrné zejména u bytů méně kvalitních a v horších lokalitách," řekl ČTK realitní odborník Karel Dudych z mezinárodní poradenské společnosti Jones Lang LaSalle. "U nových kvalitních projektů nelze zásadní pokles cen očekávat, neboť prostor pro manipulaci s cenou mají developeři omezený," dodal Dudych. Jak upozornil analytik mezinárodní poradenské společnosti King Sturge Ondřej Novotný, začaly se v loňském druhém pololetí na trhu s byty projevovat důsledky ekonomické krize. "K jejím projevům mimo jiné patří ochlazení poptávky po bydlení a snížení tempa růstu cen rezidenčního bydlení," uvedl Novotný.

Plzeňský kraj odvolal ředitele všech 12 zařízení sociální péče, které patří do jeho správy. Na místa vypíše výběrová řízení, nové ředitele by kraj chtěl znát zhruba do konce března až poloviny dubna. Radní pro sociální věci Dagmar Terelmešová (ČSSD) novinářům řekla, že kraj měl určité poznatky o problémech v některých zařízeních. Protože je nechtěl adresně jmenovat, rozhodli radní o plošném odvolání. Hejtmanka Milada Emmerová (ČSSD) navíc připustila, že kraj možná stejný krok učiní i u dalších organizací zřizovaných krajem, nevyloučila například nemocnice. Představitelé kraje ale rozhodně popřeli, že by z jejich strany šlo o nějaké čistky. Na krajský úřad podle Emmerové přišlo v minulosti několik stížností a anonymních dopisů na péči v některých zařízeních.