Zprávy | Z archivu rubriky

Poslanecká sněmovna schválila působení českých vojáků v zahraničí v letošním roce. Pro nakonec hlasovali také čtyři poslanci opoziční sociální demokracie. Ukončili tak období nejistoty, kdy hrozilo, že by se stovky českých vojáků v zahraničí musely do počátku března vrátit domů. Náčelník generálního štábu české armády Vlastimil Picek rozhodnutí poslanců přivítal. Nejvíce českých vojáků tak zůstává hlavně v Kosovu a Afghánistánu. Zda budou mise schváleny, nebylo do poslední chvíle jasné. Hlasování těsně předcházela schůzka premiéra Mirka Topolánka (ODS) a šéfa poslanců ODS Petra Tluchoře s lídrem nejsilnější opoziční ČSSD Jiřím Paroubkem a šéfem poslaneckého klubu této strany Bohuslavem Sobotkou. Ten pak oznámil, že pro poslance sociální demokracie už neplatí dosavadní závazek mise odmítnout. Přesto upravený plán, jehož původní podoba byla sněmovnou zamítnuta v prosinci, získal jen 105 hlasů od 185 přítomných poslanců. Pro byli všichni zákonodárci vládní koalice, nezařazení poslanci a také Jan Hamáček, Zdeněk Jičínský, Miroslav Svoboda a Antonín Seďa z ČSSD. Ostatní sociální demokraté byli stejně jako všichni komunisté proti plánu misí, nebo se hlasování zdrželi, jako předseda ČSSD Paroubek. Vláda potřebovala pro souhlas s misemi hlasy nejméně 101 poslanců, hlasy ze sociální demokracie byly spíše pojistkou. Mise totiž podpořily také Olga Zubová s Věrou Jakubkovou, přestože sněmovna nevyhověla jejich podmínce hlasovat o každé z misí zvlášť. "Je to velmi dobrá zpráva," reagoval pro ČTK náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Kdyby armáda musela realizovat na papíře připravený plán ukončení misí bylo by to podle něj velmi složité a finančně náročné.

Sněmovna ani ve středu o lisabonské smlouvě nerozhodla. ODS se podařilo prosadit další odklad projednávání. Dokument, který stanovuje pravidla fungování rozšířené EU, by dolní komora měla schvalovat nejdřív 17. února. Občanští demokraté chtějí do té doby vyjednat to, aby k převedení pravomocí do Bruselu nestačil jen souhlas vlády, ale byl potřeba i souhlas parlamentu. O lisabonské smlouvě začala sněmovna jednat již loni na počátku prosince, schůze byla tehdy přerušena a odložena na počátek února. Nyní tedy poslanci rozhodli o dalším odkladu. Socialisté vládě vyčítají, že Česká republika jako předsednická země EU kvůli sporům v ODS smlouvu dosud neratifikovala. Česko se tak prý stává problematickým státem. Česko je jedinou zemí, kde o smlouvě zatím nehlasoval parlament ani veřejnost.

Český vicepremiér Alexandr Vondra se ohradil proti spekulacím o schopnostech českého předsednictví, které se objevovaly v posledních dnech ve francouzském tisku blízkém tamní vládě. Rýpnul si současně také do Paříže a prezidenta Nicolase Sarkozyho. Vondra ve Štrasburku, kde se účastnil jako zástupce českého předsednictví EU zasedání Evropského parlamentu, před novináři nejprve připomněl listopadová slova francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který podle něj řekl, že zatímco Francie jedná, Německo přemýšlí. "My dnes prohlašujeme: Zatímco Francie srší gejzíry nápady a zamýšlí organizovat jeden summit za druhým, české předsednictví tvrdě pracuje, aby alespoň některé z těchto nápadů byly dotaženy do konce, aniž by v Evropské unii došlo k všeobecném rozvalu veřejných financí," dodal vzápětí Vondra.

Například francouzský provládní deník Le Figaro v pondělí napsal, že EU je pod českým předsednictvím němá. Předností českého prezidenta Václava Klause, euroskeptika, který se ochotně představuje jako disident Evropy, je zase podle listu jeho upřímnost. S odzbrojující jistotou řekl, že během šestiměsíčního českého předsednictví se nebude nic dít. A opravdu, Evropa je již měsíc němá, napsal Le Figaro. Tento deník je v českých diplomatických kruzích označován za "hlásnou troubu" francouzské vlády. O víkendu se zase do českého předsednictví EU, které navázalo na francouzské půlroční šéfování bloku ve druhé polovině loňského roku, zase "obul" deník Le Monde. Uvedl, že Sarkozy chce kvůli přetrvávající finanční krizi uspořádat ve druhé půlce února mimořádný summit šéfů států a vlád zemí se společnou měnou euro. Francie prý považuje české předsednictví i Evropskou komisi za příliš pasivní na to, aby situaci řešily, napsal Le Monde. Paříž to ale oficiálně nepotvrdila.

Český ministr vnitra Ivan Langer a evropský komisař pro spravedlnost, vnitro a bezpečnost Jacques Barrot navštíví 16. a 17. března Washington, aby jednali o dalším osudu vězňů zadržovaných na americké základně Guantánamo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na Barrotova mluvčího.

Sněmovna nebude na únorové schůzi projednávat smlouvy o americké radarové základně v Česku. Postarali se o to poslanci vládní Strany zelených spolu s levicovou opozicí. Pro vyřazení smluv z programu schůze hlasovalo 100 ze 194 přítomných poslanců. Podle zelených není jasné, zda má vybudování protiraketového štítu ve střední Evropě nadále podporu americké strany. Nový americký prezident Barack Obama údajně hodlá přehodnotit záměr budovat protiraketový systém v Česku a v Polsku. Chtěl by prý totiž s Ruskem vyjednat výrazné snížení jaderného arzenálu obou zemí. Rusko proti stavbě zvažovaných základen protestuje, hrozilo odvetnými kroky.

Prezident Václav Klaus se ohradil proti tvrzení Strany zelených o tom, že svým otálením s podpisem dohody o přistoupení Česka k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) poškozuje prestiž země. Mluvčí Hradu Radim Ochvat na stránkách www.klaus.cz píše, že Klaus zatím dohodu nestvrdil kvůli vážným právním nesrovnalostem. Čeká proto na vyjádření ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, které si podle Ochvata hlava státu vyžádala. Strana zelených v úterý vyzvala Klause k tomu, aby dohodu o přistoupení Česka k ICC podepsal. Česká republika je v době svého předsednictví EU jedinou zemí sedmadvacítky, která dohodu o soudu neratifikovala.

Podle Ochvata není pravda, že by prezident republiky otálel s ratifikací dohody a že by ke svému postoji neměl důvod či ho nevysvětlil. Českou republiku za to, že stále neratifikovala zavedení Mezinárodního trestního soudu (ICC), v lednu kritizovalo parlamentní shromáždění Rady Evropy. ICC je první nezávislou a stálou justiční institucí, která může soudit fyzické osoby obviněné z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. První proces začal v Haagu s bývalým šéfem konžských milicí Thomasem Lubangou, který je obviněn z válečných zločinů za používání dětí coby vojáků.

Ministerstvo financí je připraveno v rámci boje s krizí zvýšit základní kapitál České exportní banky až o dvě miliardy korun. Uvedl to náměstek ministra financí Ivan Fuksa. V první fázi podle něj bude kapitál navýšen ještě letos, a to o miliardu korun. To by mělo podpořit projekty v hodnotě kolem 25 miliard korun. Mezi dalším protikrizovými opatřeními zmínil zvýšení pojistného krytí u všech typů pojištění vývozních úvěrů z dosavadních 95 procent až na 99 procent nebo zvýšení peněz v Českomoravské záruční a rozvojové bance o 1,1 miliardy korunu na úvěry malým a středním podnikům v oblasti průmyslu a stavebnictví. Vláda chce ucelený návrh protikrizových opatření představit ještě na současné schůzi sněmovny. Vládní opatření se podle ministra financí Miroslava Kalouska zaměří hlavně na udržení zaměstnanosti a zpřístupnění úvěrů pro malé a střední podniky.

Někdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jan Kubice a ministerstvo vnitra nemusejí zaplatit sociální demokracii milion korun kvůli takzvané Kubiceho zprávě. Rozhodl o tom pražský městský soud, který zamítl žalobu strany a nevyhověl ani požadavku ČSSD na omluvu. Kubiceho zpráva, která se dostala na veřejnost krátce před parlamentními volbami v roce 2006, hovořila o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy a objevila se v ní i jména některých představitelů ČSSD. Podle strany byla zpráva nepravdivá a poškodila její dobrou pověst. Soud ale žalobu zamítl s tím, že zpráva se přímo o ČSSD vůbec nezmiňuje. Strana v reakci na svém webu uvedla, že je verdiktem "zděšena", podle ní "znamená ohrožení fungování demokratického systému". Rozhodnutí soudu je nepravomocné. Právní zástupce ČSSD Jaromír Císař novinářům řekl, že se proti zamítavému verdiktu odvolá. Žalobu v souvislosti s Kubiceho zprávou nepodala pouze ČSSD, ale i předseda strany Jiří Paroubek. Jednání v jeho případě však zatím nařízeno nebylo. V první reakci na rozsudek Paroubek novinářům řekl, že strana je připravena hnát spor až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V souvislosti s Kubiceho zprávou usilovala sociální demokracie také o vytvoření poslanecké vyšetřovací komise, ale neuspěla.

Rozhlasová stanice Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) začala v úterý poprvé vysílat z nového pražského ústředí na Hagiboru. Své vysílání zde zahájila stanice Radio Free Iraq, sdělila RFE/RL. Vysílání Radio Free Iraq je prvním krokem v přemístění všech zhruba 500 zaměstnanců RFE/RL z budovy bývalého Federálního shromáždění v centru Prahy. Pětipodlažní budova na Hagiboru je jednou z nejzabezpečenějších staveb v Evropě. RFE/RL zahájila stěhování z budovy v centru Prahy do nového objektu na Hagiboru již v polovině listopadu, stěhování se však o dva měsíce pozdrželo. Podle posledního sdělení RFE bude stěhování uzavřeno do konce května. RFE/RL je mezinárodní zpravodajská organizace, která vysílá zprávy a informace do zemí, kde je svobodný tisk oficiálně zakázaný nebo není dostatečně rozvinutý. Má 25 milionů posluchačů ve 20 zemích, včetně Ruska, Běloruska, Iránu, Iráku a Afghánistánu. Centrálu má stanice v Praze. Dále provozuje 19 lokálních kanceláří ve svém vysílacím regionu a pobočku ve Washingtonu.

S nedostatkem zdravotních sester se potýká celá EU, migrace proto není podle náměstkyně ministryně zdravotnictví Markéty Hellerové řešením. Česko se naopak musí zaměřit na to, aby získalo absolventky, které po škole v oboru nenastoupily, a umožnilo práci i starším sestrám. Důležité také je nalákat zpět ty, které odešly za lepším platem do jiných sektorů nebo do ciziny. V Česku je registrováno 97.000 sester, ve zdravotnictví však pracuje méně než 80.000. "Česko nemá z pohledu migrace zdravotnických pracovníků tak velký problém jako některé jiné země EU. Zřejmě je to dáno i stálostí českého národa, který ještě nedospěl k tomu, aby tolik cestoval za prací," řekla náměstkyně novinářům před zahájením třídenní konference, na níž budou hlavní sestry členských zemí EU hovořit i o problému migrace sester a jeho řešení. Skutečné počty sester, které vycestovaly za prací, nikdo nezná. "My víme jen to, kolik si jich požádalo o osvědčení k výkonu práce v zahraničí, ale nesledujeme, kolik jich vycestovalo," vysvětlila náměstkyně. Hlavní sestra ČR Nina Müllerová doplnila, že od roku 2004 požádalo o práci v ČR 2300 sester z ciziny, nejčastěji Slovenek. Kolik sester Česku chybí, není podle Müllerové známo. Při šetření loni v červenci chybělo v nemocnicích 1000 sester, od té doby se počty mohly výrazně zvýšit, řada absolventek nenastoupila do praxe, vysvětlila.