Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanecká sněmovna schválila působení českých vojáků v zahraničí v letošním roce. Pro nakonec hlasovali také čtyři poslanci opoziční sociální demokracie. Ukončili tak období nejistoty, kdy hrozilo, že by se stovky českých vojáků v zahraničí musely do počátku března vrátit domů. Náčelník generálního štábu české armády Vlastimil Picek rozhodnutí poslanců přivítal. Nejvíce českých vojáků tak zůstává hlavně v Kosovu a Afghánistánu. Zda budou mise schváleny, nebylo do poslední chvíle jasné. Hlasování těsně předcházela schůzka premiéra Mirka Topolánka (ODS) a šéfa poslanců ODS Petra Tluchoře s lídrem nejsilnější opoziční ČSSD Jiřím Paroubkem a šéfem poslaneckého klubu této strany Bohuslavem Sobotkou. Ten pak oznámil, že pro poslance sociální demokracie už neplatí dosavadní závazek mise odmítnout. Přesto upravený plán, jehož původní podoba byla sněmovnou zamítnuta v prosinci, získal jen 105 hlasů od 185 přítomných poslanců. Pro byli všichni zákonodárci vládní koalice, nezařazení poslanci a také Jan Hamáček, Zdeněk Jičínský, Miroslav Svoboda a Antonín Seďa z ČSSD. Ostatní sociální demokraté byli stejně jako všichni komunisté proti plánu misí, nebo se hlasování zdrželi, jako předseda ČSSD Paroubek. Vláda potřebovala pro souhlas s misemi hlasy nejméně 101 poslanců, hlasy ze sociální demokracie byly spíše pojistkou. Mise totiž podpořily také Olga Zubová s Věrou Jakubkovou, přestože sněmovna nevyhověla jejich podmínce hlasovat o každé z misí zvlášť. "Je to velmi dobrá zpráva," reagoval pro ČTK náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Kdyby armáda musela realizovat na papíře připravený plán ukončení misí bylo by to podle něj velmi složité a finančně náročné.

Český vicepremiér Alexandr Vondra se ohradil proti spekulacím o schopnostech českého předsednictví, které se objevovaly v posledních dnech ve francouzském tisku blízkém tamní vládě. Rýpnul si současně také do Paříže a prezidenta Nicolase Sarkozyho. Vondra ve Štrasburku, kde se účastnil jako zástupce českého předsednictví EU zasedání Evropského parlamentu, před novináři nejprve připomněl listopadová slova francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který podle něj řekl, že zatímco Francie jedná, Německo přemýšlí. "My dnes prohlašujeme: Zatímco Francie srší gejzíry nápady a zamýšlí organizovat jeden summit za druhým, české předsednictví tvrdě pracuje, aby alespoň některé z těchto nápadů byly dotaženy do konce, aniž by v Evropské unii došlo k všeobecném rozvalu veřejných financí," dodal vzápětí Vondra.

Například francouzský provládní deník Le Figaro v pondělí napsal, že EU je pod českým předsednictvím němá. Předností českého prezidenta Václava Klause, euroskeptika, který se ochotně představuje jako disident Evropy, je zase podle listu jeho upřímnost. S odzbrojující jistotou řekl, že během šestiměsíčního českého předsednictví se nebude nic dít. A opravdu, Evropa je již měsíc němá, napsal Le Figaro. Tento deník je v českých diplomatických kruzích označován za "hlásnou troubu" francouzské vlády. O víkendu se zase do českého předsednictví EU, které navázalo na francouzské půlroční šéfování bloku ve druhé polovině loňského roku, zase "obul" deník Le Monde. Uvedl, že Sarkozy chce kvůli přetrvávající finanční krizi uspořádat ve druhé půlce února mimořádný summit šéfů států a vlád zemí se společnou měnou euro. Francie prý považuje české předsednictví i Evropskou komisi za příliš pasivní na to, aby situaci řešily, napsal Le Monde. Paříž to ale oficiálně nepotvrdila.

S nedostatkem zdravotních sester se potýká celá EU, migrace proto není podle náměstkyně ministryně zdravotnictví Markéty Hellerové řešením. Česko se naopak musí zaměřit na to, aby získalo absolventky, které po škole v oboru nenastoupily, a umožnilo práci i starším sestrám. Důležité také je nalákat zpět ty, které odešly za lepším platem do jiných sektorů nebo do ciziny. V Česku je registrováno 97.000 sester, ve zdravotnictví však pracuje méně než 80.000. "Česko nemá z pohledu migrace zdravotnických pracovníků tak velký problém jako některé jiné země EU. Zřejmě je to dáno i stálostí českého národa, který ještě nedospěl k tomu, aby tolik cestoval za prací," řekla náměstkyně novinářům před zahájením třídenní konference, na níž budou hlavní sestry členských zemí EU hovořit i o problému migrace sester a jeho řešení. Skutečné počty sester, které vycestovaly za prací, nikdo nezná. "My víme jen to, kolik si jich požádalo o osvědčení k výkonu práce v zahraničí, ale nesledujeme, kolik jich vycestovalo," vysvětlila náměstkyně. Hlavní sestra ČR Nina Müllerová doplnila, že od roku 2004 požádalo o práci v ČR 2300 sester z ciziny, nejčastěji Slovenek. Kolik sester Česku chybí, není podle Müllerové známo. Při šetření loni v červenci chybělo v nemocnicích 1000 sester, od té doby se počty mohly výrazně zvýšit, řada absolventek nenastoupila do praxe, vysvětlila.